Test SSD pro PlayStation 5

S vydáním nedávné významné aktualizace firmwaru konzole PlayStation 5 došlo mimo jiné k zásadnímu rozšíření funkcionality. Poprvé od uvedení konzole můžeme i v našem regionu zařízení beztrestně otevřít a vložit do ní druhý interní disk. Ten – jak je nám již delší dobu známo – musí splňovat určité parametry a nalézt je můžete v níže přiloženém boxu. Realita je ale nakonec trochu jiná a zkoušet lze i disky, jež oficiální parametry dokonale nesplňují (psali jsme zde). Nicméně dosud a ze zahraničních médií ověřená praxe zní, že pokud hráči dodrží daná doporučení, nemusí se obávat kompromisů. A jelikož jsme vám i my ještě před vydáním zmíněné aktualizace slíbili přinést vlastní dojmy, můžete se do jejich čtení konečně pustit. Avšak v našem případě jsme nemířili nízko a díky ochotné spolupráci s Alza.cz jsme měli možnost vyzkoušet disky, které nelze nazvat jinak než bestiemi. K zápůjčce jsme totiž obdrželi ty nejlepší z nejlepších a níže můžete vidět dojmy z testů trojice disků od výrobců Gigabyte, Samsung a Western Digital, přičemž všechny testované měly kapacitu rovné 2 TB.

Než se ale dostaneme k výsledkům testů jako takových, pojďme se nejprve věnovat instalaci samotných disků. Někomu může připadat snadná, ovšem ve srovnání s konkurenčním Xbox Series S/X se přeci jen jedná o kapku složitější proces. Pokud jste však už někdy drželi šroubovák v ruce a chápete, že není nejrozumnější pouštět se do jakékoliv montáže zařízení pod napětím, nemáte se čeho obávat.

Nutné parametry

Instalované SSD dle požadavků Sony mají splňovat celou řadu požadavků. Prvně je zapotřebí mít na paměti, že prostor v konzoli je omezený a celková výška je včetně instalovaného chladiče stanovena na 11,25 mm. Dalším hlídaným parametrem je rychlost a typ disku – Sony připojení disku podmiňuje standardem PCIe Gen4 x4 M.2 NVMe a jako minimální rychlost čtení doporučuje disky schopné přistupovat k datům s rychlostí až 5500 Mb/s. A za zmínku ještě stojí, že limity se týkají i kapacity disků. Zde Sony stanovuje limity od 250 GB do 4 TB (včetně).

Paradoxně nejsložitějším úkonem v procesu výměny disku je sundání plastové bočnice. Tu je zapotřebí na jedné straně silou nadzdvihnout a zároveň na ní z druhé strany s citem zatlačit. Sundání krytu je pochopitelně nutné jen na jedné straně konzole – při pohledu na postavenou konzoli ze přední strany jde o pravou bočnici, tedy u verze s mechanikou na straně, kde je právě otvor na disk. Jde o kryt bez loga. Zde bych případným kutilům ideálně doporučil zavítat na YouTube a vyhledat si video s názorným návodem. Namátkou lze doporučit například příspěvek z kanálu Arekkz Gaming, instrukce v podobě obrázků každopádně naleznete níže. Nezapomeňte ale na vypnutí konzole z napájení, jak už jsme psali výš!

Obrazem k výměně disku

Zdroj: Vortex

Poté je nutné sundat kovový kryt volného M.2 slotu, kde už lze nalézt šroubek s ikonickou sadou symbolů. Ten jsme pro zajímavost mohli nalézt i u předešlé generace konzole. Pod krytem už se nalézá prostor pro připojení disku, kde je jen nutné dbát na správné zasazení do konektoru. Nejprve je ale zapotřebí zjistit celkovou délku disku a případně zvolit správnou pozici v konzoli připraveného distančního sloupku. Nezapomeňte ze sloupku nejprve sundat fixovací šroubek. V našem případě platilo, že všechny zvolené disky svojí délkou odpovídaly původní pozici sloupku, takže jej nebylo třeba měnit. Co se připojení disku týče, je ideální disk vložit pod mírným úhlem a poté jej s mírným tlakem pokládat a zasouvat, aby zcela zmizely konektory. Následně stačí disk zajistit předem nežádoucím vysunutím šroubkem, nainstalovat zpět kovový kryt, bočnici a konzoli spustit. Nezapomínejte ale, že Sony důrazně doporučuje mít instalovaný chladič, který má zároveň stanovenou velikost (v podobě celkové výšky vzniklé sečtením disku a chladiče). Jistíě, konzole nijak nezjistí, zda jste chladič nainstalovali, může to ale negativně ovlivnit výkon i celkovou životnost disku.

Zdroj: Vortex

Jestliže jste vše provedli správně, čeká na vás po zapnutí konzole uvítání v podobě vynuceného formátu disku a orientačního testu rychlosti. Následně už lze v menu konzole nastavit, na kterou jednotku se mají hry standardně instalovat a zábava může začít. Kopírování dat na nový disk je velmi jednoduché a především bleskové. Paradoxně je dokonce výrazně rychlejší, než při kopírování na standardní interní disk konzole, čímž se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu – k rychlostem.

Jako referenční hodnoty pochopitelně použijeme původní interní disk, jehož vlastnosti Mark Cerny při představení PlayStationu 5 tolik vyzdvihoval. Cerny při odhalení hardwarových specifikací sliboval instantní nahrávání a zkušenosti s optimalizovanými tituly mu dávají za pravdu. Například Marvel’s Spider-Man Remastered se spustí za necelých osm sekund a načtení uložené pozice zabere pouhé dvě sekundy. Hráči doslova nestihnou ani mrknout okem. Dalším podobně optimalizovaným titulem je akce Control, v níž se do hlavní nabídky z dashboardu konzole dostanete opět za zhruba osm sekund (a to si cestou ještě stihnete prohlédnout loga a copyrighty) a načítání herních pozic zabere v průběhu sedm sekund. Pravda, nejde o instantní nahrávání, nicméně pryč je doba, kdy jsme dali načíst pozici a šli si do lednice pro svačinu. Celkový souhrn hodnot můžete vidět v tabulce níže.

Zdroj: Vortex

Interní SSD nasadilo laťku vysoko, o to větší bylo i očekávání stran ostatních disků. Prvním testovaným byl Gigabyte Aorus GEN4 7000s, který v testované velikosti 2 TB pořídíte na Alze za 10 890 korun a který jako jediný ze zapůjčených obsahoval nativně instalovaný chladič. Ke dvěma zbývajícím diskům jsme dodávali chladič vlastní, jak je zachyceno v naší galerii. Cena disku o poloviční kapacitě je o více než polovinu menší, takže pokud vám stačí rozšíření „jen“ o 1 TB, připravte si 5 189 korun. Ani u tohoto modelu se nejedná o vyloženě levnou záležitost, podotýkáme ale, že jde o naprosto špičkový disk, který svými parametry vyhovuje zadání Sony. Navíc se sluší ještě přidat cenové srovnání s konkurencí v podobě disku Seagate Expansion Card pro Xbox Series X/S 1TB, který lze pořídit za 5 799 korun.

Nicméně za tuto cenu dostanete zcela adekvátního spoluhráče k základnímu disku v konzoli. Například ve Spider-Man Remastered se do menu dostane za v průměru za 7,59 setin sekundy. Načtení hry pak napříč několika uloženými pozicemi trvá sotva dvě sekundy a necelé dvě desetiny navrch. Načítání hry probíhá o dvě desetiny sekundy pomaleji, ale to není nic, čeho byste si v takovém fofru mohli povšimnout. Ostatní naměřené hodnoty nativnímu disku rovněž odpovídají a ani poctivě na změnu nenarazíte. Vše zkrátka běhá jak má.

Zdroj: Vortex

Druhým testovaným diskem byl Samsung 980 PRO 2TB, který na Alze naleznete za 9 999 korun; cena disku s poloviční velikostí je stanovena na 5 299 korun. A pokud se podíváte do tabulky níže, příliš mnoho rozdílů ani v tomto případě nespatříte. Tituly optimalizované pro PlayStation 5 se chovají vesměs stejně a rozdíly jsou zanedbatelné. V hlavní nabídce titulu Control jste v průměru za méně než osm sekund a například načítání pozic Death Stranding nezabírá déle než sedm sekund. Další pokusy byly ještě o poznání rychlejší, zde bych však rozdíl oproti předešlému Gigabytu sváděl spíš na mírné odlišnosti ve vybraných pozicích. Rovněž načítání titulů pro PlayStation 4 se chová prakticky stejně a do nabídky Kingdom Come se v případě všech testovaných disků dostanete okolo minuty a nejrychlejší načtení uložené pozice v Cyberpunku zabere okolo 14 sekund.

Zdroj: Vortex

Na závěr jsme si nechali to potenciálně nejlepší – Markem Cernym doporučovaný WD Black SN850 NVMe 2TB, který lze v testované velikosti zakoupit za 9 999 korun, a pro poloviční velikosti platí rovněž poloviční cena. Zde je například na první pohled patrné, že první dva testované tituly upravené pro potenciál PS5 se do menu dostávají pomaleji. Naměřených 7, 59 sekundy u Gigabytu zde můžeme dát do kontrastu s hodnotou 8,13 sekundy, ale – ruku na srdce – podobný rozdíl jen horko těžko poznáme. I ostatní hodnoty vypadají prakticky srovnatelně, což ve finále volbu disku vlastně celkem usnadňuje.

Zdroj: Vortex

Samostatnou kapitolou je nicméně testování rychlosti přenosu dat. Zde dochází k bizarní situaci, jež částečně odporuje slovům Marka Cernyho o dokonalosti a rychlosti zvoleného řešení. Z tabulky níže je patrné, že kopírování dat směrem do interního disku konzole může být v některých případech klidně až desetkrát pomalejší. Ovšem, opačným směrem je to jiná paráda a například více než 100 GB veliký Cyberpunk 2077 lze do Gigabytu i do Samsungu dostat za méně než minutu a 14 sekund.

Zdroj: Vortex

Shrnutí

Níže naleznete tabulku nejdůležitější – celkové porovnání časů načtení pozic u jednotlivých titulů a disků. U každé z her jsme vybrali první sloupeček s hodnotami, čili porovnáme načtení stejné pozice hry. Zvýrazněné hodnoty jsou nejnižší dosažené a na první pohled by se mohlo zdát, že Gigabyte Aorus GEN4 7000s je v porovnání s ostatními lepším diskem a že všechny ostatní jsou zároveň rychlejšími v porovnání s interním diskem konzole, nicméně při bližším pohledu na hodnoty zjistíte, že rozdíly jsou takřka marginální.

Zdroj: Vortex

Závěr je za nás jasný. Jestliže běháte sprinty a útočíte na olympijské rekordy, pak o délce setiny sekundy máte jasnou představu a rozdíl si vymluvit nedáte. Nám, běžným smrtelníkům, už ale musí stačit informace, že rozdíly jsou často zanedbatelné a nesejde na nich. Ve finále jsou z toho důvodu překvapivě relevantní argumenty typu osobní sympatie (či antipatie) ke konkrétnímu výrobci, nebo dokonce dílenské zpracování. Zde poukážeme na podivnost objevenou u disku WD Black SN850 NVMe a které si můžete všimnout v galerii výše – disk je mírně ohnutý. Těžko soudit, zda se jedná o vadu kusu nebo série, nicméně defekt to byl patrný. Na funkci ovšem vliv absolutně neměl, Jinými slovy: uvažujete-li o koupi, dodržte parametry stanovené Sony a vedle nešlápnete. Na závěr si už jen dovolme poznámku, že byste v parametrech disku měli vedle ceny sledovat také udávanou životnost a poskytovanou záruku.