28. 7. 2021
I když přesná čísla neznáme, Microsoft uvedl, že konzole Xbox Series jsou těmi nejrychleji prodávanými v jeho historii. A to navzdory problémům s dostupností. Prohlásil to šéf společnosti Satya Nadella v rámci zprávy o finančních výsledcích za uplynulé čtvrtletí. Pochvaluje si také růst Game Passu s tím, že jeho předplatitelé hrají asi o 40 procent víc her a utrácejí za hry přibližně o polovinu víc než ti bez Game Passu.
Shodu okolností se ve stejnou chvíli ke Game Passu vyjádřil také bývalý představitel PlayStationu Shawn Layden, který zpochybnil jeho udržitelnost, dlouhodobý byznys model i potenciál rozšířit trh. Zjevně je vůči této službě skeptický, i když sám stál na samém počátku aktuální debaty, když rozvířil otázku ceny AAA her. Loni v červnu naznačil, že AAA hry by měly být kratší, anebo naopak zdražit. A po jeho slovech skutečně v následujících měsících přistoupily některé firmy v souvislosti s nástupem nové generace konzole ke zdražování svých her.
„Je velmi obtížné vydat hru za 120 milionů dolarů v předplatitelské službě za 10 dolarů měsíčně.“
Game Pass ale zjevně těmi změnami Layden nemyslel. “Je velmi obtížné vydat hru za 120 milionů dolarů v předplatitelské službě za 10 dolarů měsíčně,” uvedl v rozhovoru pro magazín GamesIndustry.biz. “Když si to spočítáte, musíme mít 500 milionů předplatitelů, než se vám investice začne vracet,” doplnil s tím, že proto je nejprve nutné počítat se ztrátou, abyste vybudovali takovou základnu. “Ale stejně, pokud prodáte jen 250 milionů konzolí, nedostanete se na půl miliardy předplatitelů,” domnívá se Layden.
I když tedy v tomto konkrétním bodě možná opomíjí skutečnost, že Game Pass může stále více mířit i na PC a díky cloudu také na mobily a potenciálně v budoucnu další platformy, jako jsou chytré televize, kam už se Microsoft také vydal. A to je asi něco, čemu Microsoft věří. Nicméně i o tom Shawn Layden pochybuje. Nějakou konzoli má dnes vlastnit přibližně čtvrt miliardy lidí, což je prý podobné jako na konci devadesátých let. Layden si nemyslí, že Game Pass a cloudové hraní mohou toto číslo zvětšit.
„Lidé si nekupují konzole, protože chtějí mít v obýváku víc železa a plastu.“
Microsoft naopak věří, že Xbox Game Pass Ultimate za 15 dolarů na měsíc se službou Xbox Cloud Gaming pro počítače, mobily, tablety a další zařízení může potenciálně otevřít cestu do jeho ekosystému další miliardě zařízení. Layden souhlasí, že s mobily se dostanete ke stovkám milionů dalších hráčů, ale není to podle něj stejné hřiště. “Časem jsme zjistili, že hraní na mobilech nemusí být nutně vstupní branou ke konzolím, ale že je to jen jiná zábava pro lidi v jinou část dne,” prohlásil Layden.
“Lidé si nekupují konzole, protože chtějí mít v obýváku víc železa a plastu. Kupují si je, protože chtějí mít přístup k obsahu,” podotýká s tím, že každý se zajímá o nějaké streamovací řešení. Ale to je vždy limitované připojením k internetu, připomíná Layden. A fungující byznys model podle něj ještě nikdo nemá.
Jim Ryan se domnívá, že je model neudržitelný a pro Sony nedává smysl, když mnoho first party her má dnes rozpočty převyšující 100 milionů dolarů.
Microsoft naopak opakovaně ústy různých představitelů zdůrazňuje, že se mu Game Pass vyplácí. Tím ale nemusí myslet nutně jen finance, ale jeho celkový přínos. Aby skutečně vydělával, musí ještě získat další předplatitele, připustil před časem Phil Spencer. Ale firma přesto neplánuje službu zdražit. A Xbox tvrdí, že stávající model je pro Microsoft udržitelný. Díky nedávno oznámeným hrám na E3 může atraktivita Game Passu a počet předplatitelů opět vzrůst.
Layden nicméně není jediný, kdo je vůči Game Passu skeptický. Pochyby vyjádřili i současní manažeři PlayStationu. Třeba Jim Ryan se domnívá, že je model neudržitelný a pro Sony nedává smysl, když mnoho first party her má dnes rozpočty převyšující 100 milionů dolarů. I to je nepochybně důvod, proč služba PlayStation Now stojí na jiných základech a nabízí odlišnou skladbu her.
Game Pass odstartoval v červnu 2017 a podle posledních čísel má okolo 20 milionů předplatitelů.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Model předplatitelské služby je asi v budoucnu nevyhnutelný pro všechny hráče na trhu, ale přístup, který zvolila Sony v rámci PS Now, tj. plnit službu katalogovými tituly, které si na sebe vydělaly nejprve standardním prodejem a teprve poté zamířily na stream, se mi zdá jako dlouhodoběji udržitelnější řešení a win-win scenario pro všechny. Tak jako ve filmovém průmyslu, ve kterém v době pandemie některá studia rovněž zkoušela model „premiéra rovnou na streamu“ a z finančního hlediska tvrdě narazila. Ze stejného důvodu – kombinace vysokorozpočtového projektu a malého počtu předplatitelů jejich VOD.
Marketing Sony občas i míří na své funboye a evidentně cílí dobře 😀
p. s. : 20 mil platících (pravidelně), je prostě 20 mil aktivních uživatelů. Vůbec nevím, proč zpochybňuješ zrovna tohle.. – na MS a Game Passu je mnohé jiné, co kritizovat.. (např. rozhraní a vůbec celá aplikace)
Za MS to celkem jasně spočítal už Netflix, Spotify, Apple Music, nebo Disney+. Dokud nemáš stovky miliónů předplatitelů a dáváš na stream své projekty day one, tak jsi prostě v červených číslech. MS to dělá, protože si to jednak může finančně dovolit, jednak z důvodů, které jsem zmiňoval v předchozím komentáři. A samozřejmě jeho long term goalem (v horizontu třeba 10 let) je se dostat na podobná čísla předplatitelů, jako má ten Netflix nebo Spotify a především se stát na poli videoher podobným hegemonem jako uvedené služby u filmů/seriálů a hudby. Na rozdíl od nich ovšem není GP pro MS core business, na kterém celá firma stojí a padá a zrovna MS má celkem dlouhou historii a tradici v tom, jak co bylo naprosto dané, je za pár let úplně jinak (Nokia, Beam, Mixer, Yammer, „poslední“ Windows 10, mobilní Windows, atd.).
Poznámka o 20 miliónech předplatitelů (kolik z toho je neaktivních účtů už by bylo slovíčkaření, takže to nechám tak) se vztahovala k tomu, jaký má služba potenciál a na jakých číslech po 4 letech MS je (a to pomíjím fakt, že na poli videoher v podstatě nemá MS v game on demand segmentu nijak velkou konkurenci). Pro srovnání se podívej jak dlouho je na trhu třeba Disney+ a jaké má počty předplatitelů. Což znamená, že ta cesta za 100 nebo 200 milióny abonentů bude asi docela dlouhá a během ní se může stát cokoliv (MS se nepochybně uchýlí k tomu, že zvedne cenu, tak jako všichni před ním, ale kromě toho klidně může i změnit onen day one koncept, nebo přizpůsobit samotnou produkci her – méně AAA her a více menších projektů, zkrácení herní doby, nebo větší důraz na mikrotransakce, atd.).
Z tohoto pohledu mi přijde lepší varianta, kterou zvolila u PS Now Sony a studia ve filmovém průmyslu. Hra/film si na sebe vydělá standardním prodejem a teprve poté zamíří na stream, potažmo u filmů pak ještě dále na BD/UHD, kde dále profituje. Kdo chce, koupí si to hned, kdo nechce utrácet, počká si nějakou dobu na stream (potažmo BD/UHD), kde sice se zpožděním, ale bude mít vše za rozumný poplatek. Aniž by to mělo potenciální vliv na produkci jako takovou (viz poměr kvality vs kvantity u Netflixu). Poslední rok a půl pandemie na poli filmů celkem jasně ukázal, že day one stream je sice pro filmové publikum pecka, ale ufinancovat z toho obvyklý počet blockbusterů ročně fakt nejde (a jasně, blockbustery nejsou všechno, ale jsou to právě blockbustery, které zajímají většinu lidí). V případě day one streamu u AAA videoher to nebude jinak.
Opíráte se o filmový a hudební průmysl, kde ale chybí hned několik specifik, která najdete jen u her. Hru si pořád můžete koupit, zatímco na Netflixu si nic nekoupíte. A to je dvojí příjem pro Microsoft – když mám Game Pass a pak si hru koupím (protože ji chci, nebo proto, že z Game Passu odešla), Microsoftu jde dvojí provize. A pak tu máme dodatečný obsah (někdy mikrotransakce) – opět, vyjde hra, k ní je season pass nebo několik DLC (vše s provizí pro Microsoft). A na to se váže ještě jeden fakt – kupu her by si člověk nikdy nezahrál (třeba v mém případě Outer Worlds) a pak si k nim ještě nakoupí DLC, protože je hra baví. A opakuji – to je člověk, který by jinak ani tu samotnou hru nekoupil.
Vše, co jste zmínil, jsou zajisté dodatečné příjmy, nicméně v případě titulů od 3P, které v katalogu GP rotují, jde MS z prodeje ve store pouze část tržeb, ať už se jedná o hry samotné, nebo dodatečný obsah (a to navíc za pár dnů na platformě PC svůj tradiční share 30 % podstatně sníží na 12 %), na druhou stranu akvizice daných titulů do GP představují pro MS další náklady na provoz služby.
Tituly od MS jsou v katalogu GP trvale a s ohledem na fakt, že MS propaguje zejména dostupnost svých her v GP, tak s narůstající základnou předplatitelů se bude počet zákazníků, kteří titul koupí standardní cestou pravděpodobně zmenšovat. Protože důvody ke koupi mimo GP budou mít spíše hardcore hráči (sběratelství, kompletní edice se všemi dlc atd.) než masa, na kterou musí GP cílit primárně, aby se dostal na počty abonentů, které jsou potřeba a masu zajímá především cena. Kromě toho nákup titulu ze store, když jej mám „zdarma“ v GP tak trochu popírá smysl GP. Takových zákazníků (myšleno celkově, nikoliv z hardcore skupiny) nebude nijak závratné množství a ještě méně bude těch, kteří to takto dělají programově u každé hry, kterou mají zájem hrát. Ale ano, ta možnost zde rozhodně je a docela by mě zajímalo, jaký poměr mezi GP a prodejem ve store hry od MS v průměru mají. Škoda, že od půlky předchozí generace MS žádné přesné statistiky prodejů neposkytuje.
Co se týká dodatečného obsah/mikrotransakcí, tak tento business model přece využívali vývojáři dávno před vznikem GP u her, které se prodávaly za plnou cenu (pomineme-li f2p hry), tj. i když se hra prodávala standardní cestou, vývojáři měli potřebu do ní implementovat dodatečný obsah/mikrotransakce, aby si vylepšili finanční bilanci. Hry, které jsou day one v GP jsou v tomto směru v nevýhodě, protože mají podstatně odlišnou „cenovku“. A právě proto jsem v předchozím komentáři zmiňoval, že se stran vývojářů v budoucnu může inklinovat k ještě většímu výskytu mikrotransakcí.
Pokud to z předchozích a tohoto komentáře nevyplynulo, tak já nejsem kritikem GP. Pro hráče je to naprosto skvělá služba (poměr cena vs množství obsahu) a „objevování“ nových titulů, o kterých by hráči jinak neměli zájem (což je další podobnost s Netflixem nebo Spotify) je jeden z velkých benefitů, který přináší. Z pohledu day one 1P her jde ovšem o finančně náročnou záležitost (ostatně sám MS loni potvrdil, že míra profitability z GP aktuálně není příliš vysoká, přeloženo – jsou na tom so-so, nebo rovnou v červených číslech, což je pravděpodobnější), kterou si MS může dovolit a běh na dlouhou trať a proto se nedivím postoji Sony, která v tomto business modelu potenciál nevidí (ať už proto, že její finanční kapacity jsou jiné, než v případě MS a malému rozšíření PS Now, nebo čistě jen na základě zkušeností s nabízením obsahu day one, které mají jiné společnosti v zábavním průmyslu) a jde osvědčenou cestou doplňování katalogu PS Now až po vypršení time slotu pro standardní prodej.
Navíc, Microsoft tam nedodává AAA hry s rozpočtem přes 100 milionů dolarů každý měsíc.
Mnohem větší výpovědní hodnotu by mělo vyjádření od někoho, kdo nepatří pod Sony ani Microsoft a kdo trochu přemýšlí nad tím, co říká…
se vyjádří k mobilům, že to nevedlo ke koupi dalších konzolí. Ale o to přeci Xboxu nejde. Konsolidaci trhu taky vidí příliš černě.