Testujeme Xbox Series X

Minulý čtvrtek byl neobyčejný. V rychlém sledu, doslova v rozpětí několika desítek minut, dorazily do redakce Vortexu obě nové konzole. PlayStation 5. Xbox Series X. Po měsících a letech pravidelného informování o každé drobnosti, která se kolem nové generace točila, působil ten okamžik trochu neuvěřitelně. Tohle jsou zařízení, která budou definovat nadcházející roky hraní. Cyklus se uzavřel a začíná nový. Stará generace vítá své nástupce… Dobře, dost patosu, bavíme se o elektronice, prakticky dvou počítačích, na kterých poběží videohry, pořád ale jde o důležitý mezník a těšil jsem se, až se novým konzolím budeme moci věnovat. Za rozdělením nehledejte žádnou konspiraci – kdo se ujme jaké konzole rozhodlo už před několika týdny dlouhé vyjednávání s oběma výrobci – a bez ohledu na vše, co už padlo o absentujících exkluzivitách pro nový Xbox, jsem upřímně nelitoval ani jedné noční nebo ranní hodiny strávené s tímhle černým monolitem. Pokud vás tedy zajímá, jak funguje Nejvýkonnější herní konzole™, co umí, co naopak neumí a kde leží její největší potenciál, nabízíme vám první podrobnější dojmy a sadu poznatků, které jsem v uplynulém týdnu před televizí a monitory načerpal.

Vyndáno z krabice

Nejen náš unboxing odhalil, že Xbox Series X je poměrně kompaktní zařízení s jednoduchým, ale zato velmi funkčním a praktickým designem. Černý kvádr o hmotnosti necelých 4,5 kilogramů sice nemůžete umístit do úzkých poliček či skříněk, pokud ale máte vedle televize trochu místa, nový Xbox se bude zejména ve vertikální poloze skvěle vyjímat. Postavit konzoli horizontálně je samozřejmě také možné, za tímto účelem jsou ostatně přímo na těle zařízení napevno zasazené čtyři gumové podložky, pokaždé jsem ale měl pocit, že konzole rázem přišla o veškerou eleganci a svými rozměry vysloveně překáží. Co vám také unboxing neodhalil, jsou vlastnosti použitého plastu. Je sice broušený, takže na první pohled nemáte pocit, že by měl být náchylný na otisky prstů nebo příliš viditelný stopy prachu, ve skutečnosti je to ale přesně naopak.

Pokud se opovážíte konzoli přesunout, počítejte s tím, že si to bude plast pamatovat a vyčistit všechny stopy před tím, než jsme konzoli za účelem tohoto testu vyfotili a natočili, byl téměř nadlidský úkol. Mám také obavy o zanášení hlavního ventilátoru prachem, protože prostor v horní části konzole je v podstatě otevřený, a i když je konzole v zátěži nehlučná a nijak výrazně netopí, mohou se dle mého tyto vlastnosti v průběhu delšího používání dramaticky měnit. Na startu ale přesto musím Microsoftu vyseknout poklonu, protože o zapnuté konzoli zkrátka nevíte a možná si díky tomu ani nevšimnete, že i po přechodu do režimu spánku hlavní větrák stále běží, aby po různě dlouhou dobu dochlazoval dle potřeby útroby konzole, pravděpodobně i včetně SSD, stahujete-li na pozadí velké objemy dat.

Rychlý start

Novou generaci mají definovat rychlá SSD a musím uznat, že právě na tomto poli dochází k jedné z nejlepších a nejviditelnějších změn oproti dosluhujícím systémům. Ano, v prostoru počítačů nejsou SSD a jejich přednosti žádnou novinkou, na konzolích ale hrají stovky milionů hráčů, které teď čeká nevýslovný komfort. Pokud jsem někdy opravdu nechtěl pracovat s Xboxem One, bylo to kvůli pomalému startu, línému pohybu v menu nebo načítání stránky s obchodem, to vše je ale minulostí. Testování prostředí Xboxu Series X ulehčuje Microsoft tím, že disponuje identickým dashboardem, který nedávno přistál na dosluhující generaci, zážitek je ale diametrálně odlišný. Start konzole se počítá na jednotky vteřin, čímž dochází k legračním situacím, kdy je konzole už dávno připravená, ale rázem jste bržděni startem televize. Také pohyb v jednotlivých nabídkách je zcela plynulý, jen málokdy na něco vyloženě čekáte, a pokud ano, pak jde především o načítání obsahu z internetu v sekci novinek či nejrůznějších eventů pro konkrétní hry. Také práce s obchodem je téměř instantní, což se netýká jen procházení nabídek s hrami, ale také načítání nejrůznějších kategorií nebo vyhledávání. Zkrátka, pokud jste si někdy trochu zanadávali u Xboxu One, práce s novou konzolí bude balzámem pro vaší duši a navíc budete v nabídkách stále jako doma.

Zdroj: Vortex

Bavíme-li se o instantním přístupu a zrychlení, pak se ale v mezích uživatelského zážitku dostanete s Xboxem Series X ještě o kus dál. O službě quick resume jste pravděpodobně slyšeli – jedná se o možnost rychle přepínat mezi běžícími hrami na základě načtení uloženého stavu z SSD zpět do operační paměti. Prostor na disku není neomezený, už tak si systém z proklamovaného 1 TB bere bezmála 200 GB pro tyto účely, výsledek ale za trochu data managementu rozhodně stojí. Neexistuje pravidlo, jak dlouho trvá přepnutí z jedné hry do druhé, i v tomto případě se ale celá operace provede na pozadí v řádech sekund, případně jejich spodních desítek, a bez výrazného čekání se dostanete tam, kde jste před nějakým časem v daném titulu skončili. Možná si teď říkáte, že jde o jen o marketingový nástroj, že nikdo přece nehraje víc her najednou, samotného mě ale překvapil opak. Nejde totiž o samotnou možnost, ale uričtou změnu uvažování, kterou vám Xbox Series X dovoluje a konečně přichází s něčím, co herní konzole zase trochu odlišuje od počítačů. Ještě lepší je ale celý systém v kombinaci s tím, že stav rozehraných her zachovává na SSD i po úplném vypnutí konzole, resp. odpojením ze zásuvky. Pokud přejíždíte z místa na místo, chcete si vzít konzoli s sebou na chalupu, nebo jen z domu třeba na kolej, čeká vás velmi milé překvapení. Mít možnost pokračovat téměř okamžitě v hraní, i když konzole opustila své předchozí místo, je jedno z kouzel nové generace a i tady Microsoftu dávám pomyslný palec nahoru.

Téměř instantní přístup

Rychlost SSD se samozřejmě propisuje i do výkonu samotných her. Ačkoliv načítací obrazovky zřejmě zcela nezmizí, na nový standard jsem si zvyknul až nebezpečně rychle. Takže když jsem v rámci testování zapínal Xbox One, ale také PlayStation 4 Pro, svižnost nové generace mi citelně chyběla. Velmi špatně se tyhle pocity přenáší z videí nebo prostého textu, sami si ale vzpomeňte, jak příjemně jste se cítili například s novým telefonem. Pocity z používání Xboxu Series X se ale dají pohodlně přirovnat i k tomu, když si do několik let starého počítače pořídíte nový modul operační paměti nebo grafickou kartu. Stále vás čeká známý operační systém, budete pokračovat ve hraní oblíbených her, jen to zkrátka půjde všechno rychleji, bez čekání a s lepší grafikou. Nelze však zcela přejít skutečnost, že Microsoft nenabízí žádnou hru, která by otestovala výkon Xboxu Series X na maximum, nebo alespoň lépe demonstrovala, v čem tkví síla nové generace. Je to přešlap, tváří v tvář nastalé skutečnosti ještě výraznější, než se mohlo zdát ze zpráv v uplynulých měsících a opravdu s napětím jsem čekal, jaké hry budou k tomuto prvnímu informačnímu embargu k dispozici.

Už teď vím, že promítnout do dojmů z užívání konzole výkon a podobu jednotlivých her, jednoduše nemůžu. K dispozici je jen hrstka starších titulů, které už mají v tuto chvíli dostupný upgrade, nicméně vyjma Gears Tactics, které na konzolích ještě nevyšlo, nejde o žádné novinky. Nepracuji v Digital Foundry a nemám jejich vybavení, abych vás teď zavalil čísly a měřením rozlišení a hodnot fps, jenže ono v tuto chvíli není ani téměř z čeho vycházet. Gears 5 s upgradem představuje zejména ray tracing, Forza Horizon 4 je rychlejší, stejně jako Sea of Thieves a… A to je všechno. Můžu vám začít vyprávět, že fast travel v Zaklínači je v podstatě dílem okamžiku. Nebo jak už nemusím čekat na načtení Watch Dogs: Legion dvě minuty, ale upřímně – tohle přesně chcete s novou konzolí dělat? S tou konzolí, kterou si po sedmiletém cyklu přinesete domů a chcete sami sobě ukázat hru, která by jinde nefungovala? Ano, jde to přesně podle filosofie Microsoftu a konzole má obrovský technologický potenciál, navíc s vidinou plejády skvělých third party her, které se pro nadcházející týdny chystají, opravdu ale postrádám onen wow efekt. A nejsem naštvaný, možná jen trochu zklamaný, bez ohledu na všechny skvostné přísliby.

Hrajeme si, nezlobíme

Pokud byste se ptali na nový ovladač, i jeho zpracování jde v duchu mírné evoluce a vezmete ho do rukou bez větších emocí. Zdrsněný povrch na zadní straně je příjemným, nikoliv však úplně novým zážitkem a nic na tom nemění ani nové tlačítko pro sdílení médií. Celý systém totiž vychází z toho, jak pořizování videí fungovalo na Xboxu One a je stále tím nepříliš použitelným nástrojem, jak se pochlubit se svými vlastními herními klipy. Na rozdíl od PlayStationu 4 (!) neumí ani Xbox Series X s novým APU a SSD kontinuélně nahrávat záběry a nabízí pouze ony krátké klipy, které se v případě 4K rozlišení smrskávají na pouhých 30 sekund, nemáte-li po ruce aktivní a dostatečně rychlé externí úložiště. Při ukládání se navíc konzole značně zadýchává a vykazuje známky drastického, byť jen chvilkového zpomalení. Export bez připojeného disku je opět stejně bolestivý, tedy za doprovodu Microsoft OneDrive a stává se znovu noční můrou všech recenzentů, kteří videa ze svých her potřebují ke své práci. Vše se dá řešit, samozřejmě, ale tohle je opravdu nepochopitelný přehmat a překážka na cestě k sociálním světům. Čím bohužel nemohu posloužit, je informace stran přímého streamování obsahu na internet. Služby ještě neběží, a nedovolili bychom si jakýmkoliv způsobem porušit embargo, i to je proto jedna z mnoha věcí, ke které se budeme v nadcházejících týdnech vracet. Týká se to i multimediálních aplikací, které budou k dispozici podle informací Microsoftu, na konzoli je však zatím není možné stáhnout, natož provozovat.

Pokud byste se ptali na nový ovladač, i jeho zpracování jde v duchu mírné evoluce a vezmete ho do rukou bez větších emocí.

Chápejme proto úvod možnosti informovat vás o nových konzolích jako první výkop, rozstřel všech budoucích informací, které budou následně korigovat a blíže vysvětlovat dílčí záležitosti. Zatím má ale Microsoft skvěle našlápnuto a pevně věřím tomu, že s příchodem nových her – ať už vlastních, či od partnerů, budou porodní bolesti zapomenuty. Pak totiž zbyde velmi slibný systém, který skvěle vypadá a podává výkony, které by současná generace zvládla jen stěží.