31. 7. 2023
Před dvěma lety, shodou okolností rovněž v červenci, jsme vám přinesli test notebooku Asus ROG Zephyrus v kombinaci s možnostmi grafických karet od společnosti Nvidia. Museli jsme uznat, že hledání zlatého středu, ve kterém se protínají finanční možnosti širokého spektra hráčů s různými konfiguracemi notebooků a hlavně hardwarovými nároky her, bylo díky DLSS zase o poznání snazší a nejinak tomu je i o 24 měsíců později. Slovo dalo slovo, opět jsme k testování získali notebook společnosti Asus – konkrétně ROG Strix G16 – a znovu jsme část testování věnovali fungování DLSS, tentokrát už však ve třetí generaci. Výsledky mě ve skutečnosti příliš nepřekvapily, je ale příjemné konstatovat, že herní notebooky s sebou nemusí nést nutně stigma těžkých a dýchavičných strojů, které se stolním počítačům ve hrách nemohou rovnat. Připlatíte si, protože daní je mobilita a v porovnání s velkým PC i kompaktní rozměry, bez větších problémů se už ale můžete spolehnout také na ray tracing při zachování smysluplného frameratu a všeobecného komfortu.
Než přistoupím k jednotlivým technologiím, které zpřístupňují hraní, stejně jako hardwarově náročnou kreativní práci, musím se s vámi alespoň v krátkosti podělit o dojmy z testovaného notebooku. Řada Strix, spadající pod herní label ROG společnosti Asus, platí už několik let za tu nejvýkonnější. Letošní model přichází se zcela novou šasi, která kombinuje hliník s kvalitním plastem. Notebook nevydává žádné nepříjemné zvuky, nikde se nepropadá, má velmi jasně vyjádřené hrany a působí přesně tak, jak byste od notebooku za více než 40 000 korun očekávali. Hmotnost se zastavila na 2,5 kilogramech, je ale nutné mít na paměti, že s sebou budete muset ještě nosit adaptér, kvůli kterému se celková hmotnost přehoupne přes 3 kilogramy. V kontextu herních notebooků se nejedná o nijak překvapivou hodnotu, zvlášť, když ve stejné řadě naleznete vedle menšího 15palcového modelu ještě dva větší a přirozeně i těžší s úhlopříčkou displeje 17, resp. 18 palců.
Co se týče hardwarové výbavy, ROG Strix G16, který jsem měl k dispozici, je osazen procesorem Intel Core i7 13650HX s taktem až 4,9 GHz, 16 GB DDR5-4800 operační paměti a grafickou kartou Nvidia RTX 4060 Laptop s 8 GB GDDR6 video paměti. Rozlišení displeje je v poměru 16:10, konkrétně pak 1920 × 1200 bodů, a zapomenout nesmím na 1TB NVMe SSD, které osobně hodnotím jako dostačující i pro několik velkých her nainstalovaných souběžně. Ačkoliv Asus nabízí i výkonnostně zajímavější konfigurace, cenovka 42 489 Kč, za kterou je notebook dostupný například v obchodě CZC, je i v návaznosti na níže popsané testy adekvátní a měli byste být připravení na hraní těch nejnovějších letošních titulů, potřebujete-li vše skloubit se vzpomínanou mobilitou. Na druhou stranu ale nečekejte něco nerealistického – hraní ve vyšší zátěži na baterii obvykle nepřesáhne tři hodiny a sledování filmů či seriálů se v mém případě s přestávkami dostalo jen na necelých sedm hodin. Přesto se jedná o velmi výkonný počítač, který navíc k mé radosti nehýří mnoha barvičkami a působí navenek velmi umírněně. Má rovněž skvělou klávesnici a uspokojivé audio.
Jak už je uvedeno výše, testovaný notebook je osazen laptopovou verzí grafické karty RTX 4060, díky čemuž je možné využít nejen DLSS 3.0, ale pomoci si k vyššímu výkonu prostřednictvím dalších novinek vycházejících z architektury Ada Lovelace. Tedy jmenovitě čtvrtá generace Tensor jader, třetí generace RT jader, možnost kompenzovat latenci vzniklou generováním snímků prostřednictvím DLSS skrze technologii Nvidia Reflex a spolehnout se na inovované řízení spotřeby a výkonu Max-Q. V posledním případě se nejedná o nic vysloveně magického, rozhodně ale sadě automaticky fungujících nástrojů nemůžu upřít značný komfort. Jednou z velmi šikovných věcí je přepínání integrované a dedikované grafiky pro práci ve Windows, resp. při hraní her. Notebook dokáže sám tuhle proceduru zpracovat, aniž byste museli kamkoliv sáhnout, čímž přirozeně dochází ke zlepšení výdrže baterie. Druhou důležitou věcí, o kterou se stará Max-Q, je Battery Boost, který se stará o najití nejefektivnější kombinace celé řady faktorů, jako je výdrž baterie, výkon CPU i GPU nebo zachování kvality obrazu a adekvátního frameratu. Pozitivně se to podepisuje zejména na tom, že neustále netrpíte nutností připojit notebook do sítě, abyste měli pocit, že zařízení podává ten nejvyšší možný výkon, kvůli nemožnost Max-Q vyřadit z provozu jsem však nebyl schopný otestovat například onu výdrž bez Battery Boostu.
Umělá inteligence, do které se Nvidia očividně na poli grafických karet zamilovala, se však projevuje i na všeobecném nastavením výkonu, rozdělení zátěže na CPU a GPU a celkové správě napájení, k čemuž už není nutné manuálně přepínat mezi předem vytvořenými profily – i když je tato možnost stále dostupná – a nechat vše v reálném čase upravovat sám počítač. Osobně jsem fanoušek nástrojů, které dělají práci za mě a ladí výkon, takže jediné, co musím dělat já, je hrát si s nastavením přímo ve hrách. Tím se už konečně dostáváme k testům, které dle mého dopadly velmi dobře a snad poslouží i vám při rozhodování, zda si podobně vybavený herní notebook pořídit, či nikoliv. Jen mějte na paměti, že se za dva roky od testu DLSS 2.0 na ROG Zephyrus nezměnilo nic na tom, že nejsme specializovaný hardwarový web a hloubkové testy či analýzy přenecháváme odborníkům z Digital Foundry, Tom’s Hardware a dalším.
Ačkoliv se Cyberpunk 2077 od CD Projektu RED neřadí k těm nejnovějším hrám, stále patří k těm hardwarově nejnáročnějším. Zvlášť, pokud připočteme v dubnu představený režim Overdrive pro nastavení ray tracingu. Už samotné označení dává jasně najevo, že s tímhle módem si neporadí jen tak nějaký počítač a tahle úvaha je zcela na místě. Zkoušel jsem zcela extrémní podmínky, tedy nejvyšší možný preset grafiky, bez jakéhokoliv řešení upscalování obrazovky, a výsledek je průměrných 11 fps. Jestli je to málo, nebo hodně, rozhodněte sami, podstatné ale je, že v tomhle nastavení hru zkrátka nejde hrát. Stačí ovšem málo k tomu, abyste se dostali na čtyřnásobné hodnoty snímkovací frekvence, a jak už správně chápete, klíčem k plynulosti je DLSS. Pouhé automatické nastavení vykazuje v průměru 47 fps, a pokud si pohrajete i s dílčími presety, můžete se už na vyvážené nastavení DLSS dostat k hranici 60 fps. Režim výkonu či ultra výkonu vás pak samozřejmě přes šedesátku přehoupne, ale na obraze už je patrná degradace při rychlejších scénách a dopočítávání obrazu. Neměl jsem ale pocit, že bych si nemohl Cyberpunk 2077 užít s ray tracingem a ztrácet přitom na plynulosti, což je impozantní výkon, který navíc není vykoupen ani přílišným hlukem větráků. Samozřejmě je uslyšíte a můžeme se bavit o tom, že jsou na poměry notebooků slyšet, ale v dřevěném domku s papírovými stěnami jsem neměl pocit, že bych vedle spící dvouleté batole jakkoliv rušil.
Zdroj: VortexDruhou hrou, do jejíž testování jsem se pustil s velkou chutí, byl Spider-Man. Už jen pro krásu New Yorku, se kterou vývojáři z Insomniac Games přišli, prostě chcete hrát s efekty ray tracingu a na testovaném ROG Strix G16 to je možné bez větších kompromisů. Pokud se opět bavíme o tom nejvyšším možném grafickém nastavení, včetně velmi vysokých detailů ray tracingu, dostanete se i při rychlém pohybu městem na průměrnou hodnotu 49 fps. Netvrdím, že jde o zcela komfortní způsob hraní, zvlášť když přichází občasná zaškobrtnutí s pády hluboko pod 20 fps, ale dává to určitou perspektivu, kam se dostanete s DLSS. Stačí zapnout režim kvality a průměrná hodnota fps se opět při rychlém pohybu městem dostala na 68 fps. Navíc se i po delším hraní neobjevily žádné výrazné propady a snímkovací frekvence neklesala pod 60 fps. Další presety DLSS pak už nemá vysloveně smysl pokoušet, opět kvůli degradaci obrazu, ale hlavně proto, že se frekvence snímků z druhé strany nedostane k hodnotě 165 fps, aby byl naplno využitý potenciál displeje notebooku.
Zdroj: VortexJedním z technologických skvostů loňského roku bylo pokračování prozatím dvoudílné série A Plague Tale. Pokud se máme znovu bavit o nejvyšším grafickém nastavení – tedy režimu ultra – spolu s později přidanými stíny tvořenými ray tracingem, notebook nemá i díky silné RTX 4060 příliš velké problémy. Dostal jsem se na průměrnou hodnotu 52 fps a začal si všímat opakujícího se trendu. Pokud nejde o něco vyloženě náročného, dostupná hardwarová konfigurace si se hrou v rozlišení 1920 × 1200 poradí bez větších problémů a už pouhé zapnutí DLSS na režim kvality zaručuje plynulé hraní nad hranicí 60 fps. Je navíc vždy kam klesat ve smyslu grafického nastavení, takže dosáhnout požadované kvality obrazu v kombinaci s cílovou hodnotou fps není nic těžkého.
Zdroj: VortexPo testu her jako Flight Simulator, konkrétně při letu přes centrum Paříže, nebo Metro Exodus s odrazy řízenými ray tracingem, jsem došel k závěru, že nemá příliš smysl zkoušet další hry a skončit u konstatování, že ROG Strix G16 je alespoň v tuto chvíli schopný velmi uspokojivě rozběhnout cokoliv, na co ukážete prstem. Mnohem víc mě proto zajímalo, jakou spotřebu má grafická karta při vypnutém, resp. zapnutém DLSS a jak výrazně se GPU, potažmo pak celý notebook zahřívá. Pokud bych měl začít u teploty, bez ohledu na to, jakým způsobem grafický čip využíváte, teplota se během mých testů stabilně pohybovala v zátěži kolem 65-76 stupňů. Mnohem větší rozdíly ale s sebou přinesla spotřeba, která se zapnutým DLSS 3.0 klesá oproti hrubému výkonu opravdu razantně.
Mám-li se vrátit k výše uvedeným testům, rozdíl ve spotřebě při hraní Cyberpunku 2077 byl téměř dvojnásobný. S DLSS činila spotřeba 22-25 W, zatímco bez zapnutého upscalingu jsem naměřil až 43 W. Podobné rozdíly se pak objevovaly i v dalších titulech – měřeno aplikací GPU-Z – s tím, že právě Cyberpunk 2077 přinesl nejmarkantnější výsledky. Jen namátkou, ve Spider-Manovi byl nárůst z průměrných 18 W (DLSS v režimu kvality) na 29 W ve výše popsaném nastavení, v Plague Tale pak z 21 W na 33 W a ve Flight Simulatoru z 24 W (DLSS, režim kvality, grafický preset ultra) na 40 W. Hodnoty přirozeně velmi kolísají a jde o průměr součtu spotřeby za 60 sekund v podobných či identickýc scénách (tam, kde je to možné), přesto ale mohu bezpečně prohlásit, že DLSS 3.0 zvládá snižovat spotřebu výrazněji nežli DLSS 2.0 a má smysl přemýšlet i v tomto kontextu.
Už když Nvidia, potažmo AMD a Intel, představily své formy upscalování obrazu, zcela správně se začalo mluvit o herní revoluci. Hrát ve vyšším rozlišení s lepšími detaily, aniž by bylo nutné hned pořizovat novou grafickou kartu, zní velmi dobře, a pokud se stále mohou technologie posouvat, jsem jedině pro. Co je také důležité zmínit, ROG Strix G16 a další podobné notebooky osazené výkonnými grafickým čipy není nutné využívat jen za účelem hraní. Graficky akcelerované je například renderování v Adobe Premiere a je tu samozřejmě celá řada 3D grafických editorů, které si s herními notebooky rovněž tykají. Jejich srovnání by ale vydalo na další podobný článek, takže možná někdy příště.
LuckyLuke napsal: 
romando napsal: Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
