Spojení PS Plus a PS Now je prozatím nutným zlem

Vzhledem k tomu, jak přesné byly spekulace ohledně plánovaného spojení služeb PlayStation Plus a PlayStation Now, není už dnešní oznámení Sony žádným velkým překvapením. Protože ale byly všechny dosavadní náznaky a informace neoficiálního charakteru, nechtěl jsem dělat závěry nad tím, co Sony zřejmě chystá a co dobrého to může přinést hráčům. Tváří v tvář dnešní zprávě na mě ale dolehlo zklamání, protože ať se na trojici – nebo spíše čtveřici – předplatných podívám jakkoliv, nevidím za tím v souvislosti s dosavadní nabídkou žádnou přidanou hodnotu nebo cokoliv nového. Naopak, skoro se zdá, že Sony chtěla pouze učinit krok, který by ji alespoň na oko posunul do středu společností provozujících své plnohodnotné herní předplatné, ale nebyla ochotná udělat nic navíc. Podtrhuje to nejen sloučení pod známý název PlayStation Plus, i když vnímám marketingové záměry spolu s tradicí, ale také neochota po tak dlouhých letech právě u této příležitosti rovnou rozšířit dostupnost PlayStation Now do dalších zemí.

Jen pro pořádek, ono slovo sloučení je zcela na místě, protože příliš změn nové předplatné PlayStation Plus nepřináší. V režimu Essential dostanete to, co vám doposud PS Plus nabízelo. V druhém, zdaleka nejlákavějším stupni Extra, dostanete přístup k až „400 titulů z PS4 a PS5“, v nichž budou zahrnuty i velké first party hry. Podle jakého klíče ale bude Sony zařazovat ty nejnovější, zatím není známo, stejně jako poměr her pro aktuální a předchozí generaci. Pokud se navíc podíváte do aktuální nabídky PlayStation Now, ze které předplatné Extra přirozeně vychází, některé z her, prostřednictvím kterých Sony na chystané červnové změny láká, už jsou v nabídce dostupné a tou nejnovější zůstává Returnal z dubna loňského roku. Že jdou tyto hry stahovat a hrát lokálně, bez nutnosti streamovat je prostřednictvím PlayStation Now, rovněž není žádná novinka, když vše tímto způsobem fungovalo doposud. Opět se proto vracím jen ke slučování, jak už jsem zmínil několikrát, což mi alespoň prozatím nepřijde jako dostatečná forma.

Pro koho je tedy nový PlayStation Plus určen? Pokud pro ty, kdo v hlubší integraci PS Now viděli možnost plné zpětné kompatibility, a tudíž možnosti zahrát si retro klasiky, pak jde o nejvíce znevýhodněnou skupinu. Ke starším titulům se totiž hráči dostanou až po zaplacení nejdražšího stupně – Premium – které činí 17 eur měsíčně. Ani to ale nezaručuje přístup k bůhvíjak obsáhlé knihovně, konkrétně k necelým 350 hrám, opět vybraným z dosavadní nabídky PS Now. Je pěkné, že se myslelo i na hry z PSP a příjemná je i možnost hrát prostřednictvím streamu také na počítači v příslušné aplikaci, ale tahle nabídka neplatí ani zdaleka pro všechny. Stejně jako tomu bylo v případě základního PS Now – i když služba funguje už od roku 2014, aktivní je zatím jen v 19 zemích a Sony se rozhodně nehrne do odhalování, které země přijdou jako další.

Také komunikace kolem ceny je podivně matoucí, protože na jedné straně Sony slibuje, že Deluxe bude levnější, ale už bohužel neuvádí o kolik.

Za úplně nejslabší bod celého dnešního oznámení proto musím označit právě tuhle neochotu přidat k plánované změně i to, na co čekají třeba i hráči v Česku a na Slovensku. Pokud Sony plánuje do června situaci změnit a k řadě evropských zemí přidat další, pak jedině dobře, ale tady pro změnu narážíme na nedostatečnou komunikaci a určité zmatení týkající se nejdražšího stupně předplatného. Vnímám jako jistý symbol polovičatosti celého oznámení, že pro zájemce ze zemí, kde PS Now dosud nefunguje, bude Premium dostupný jako Deluxe bez jakýchkoliv streamovacích možností. Také komunikace kolem ceny je podivně matoucí, protože na jedné straně Sony slibuje, že Deluxe bude levnější, ale už neuvádí o kolik. Pokud jsou v plánu další prezentace, věnované přímo novému pojetí PlayStation Now, na nikoho se rozhodně nezlobím, ale proč jsme se tuhle informaci nemohli dozvědět rovnou dnes, je mi i po několika hodinách stále záhadou.

Zdroj: Sony

Co už musí být naopak jasné každému – a úniky či spekulace to potvrzovaly od první chvíle – nové pojetí PlayStation Plus skutečně nekonkuruje Game Passu. Nové hry nebudou v předplatném vycházet, jako tomu je v podání Microsoftu, což je patrně ta nejdůležitější a natolik definující změna, že o žádném připodobňování nemůže být ani řeč. Ani v tomto bodě mi ale není zcela jasná filosofie, se kterou Sony ke službě přistupuje, protože ji vnímám jako protiklad k tomu, co tvrdí Jim Ryan. Prezident SIE řekl, že umisťovat vlastní hry v den vydání i do předplatného, by jim uškodilo, což chápu jako jinak řečenou snahu o maximalizaci prodejů. Ale když velká část hráčů hry koupí, kolik motivace vznikne k tomu, aby se ti stejní lidé o rok později zajímali o předplatné, jehož součástí by daný titul byl? Jistě, ne všichni hrají všechny žánry, ne všichni si kupují všechny hry, ale pokud má být největším lákadlem prodejů i předplatného stejný titul, ovšem v jednom případě doručený až se značným zpožděním, jaká forma distribuce bude vítězit a táhnout? Chápe to Microsoft, Electronic Arts i Ubisoft a je v tom obrovská přidaná hodnota, zájem o předplatné PS Plus, resp. jeho vyššího stupně, tím proto hádám právě kvůli tomuto důvodu neporoste nijak závratně.

Že se může situace změnit, je pochopitelné – stačí rozšířit funkcionalitu PS Now, nafouknout balík dostupných retro her, umožnit lokální hraní PS3 titulů, protože aktuální PlayStation 5 nepochybně zvládne tyto hry emulovat, když to umí třeba Steam Deck, a hned bude vše veselejší. Jenže doposud se mi nejsilnějším na celé věci zdál pracovní název Spartacus, a to je bohužel z pohledu českého hráče a za dané konstelace málo.