Wasteland 3

Osobně se mezi pamětníky prvního dílu série Wasteland neřadím, hra vyšla v roce 1988 a to z ní činí stejně starý produkt, jako jsem já sám. Moc dobře jsem si ale vědom, co tehdy Brian Fargo s týmem Interplay nastartoval a jakým způsobem vyšlapal cestu ostatním studiím a titulům. Wasteland tehdy před více než třemi dekádami de facto založil žánr postapokalyptických RPG, které následně nejvíce proslavila série Fallout. V roce 2014 přišlo pokračování, kterému na svět pomohla i masivně úspěšná kampaň na Kickstarteru. Brian Fargo nově už s týmem inXile Entertainment zjistil, že i po všech těch letech je o tento typ her zájem, takže u druhého dílu nezůstalo a my se nyní můžeme podívat, jak dopadlo nejnovější pokračování.

V porovnání s originály spočívá největší změna ve Wasteland 3 v zásadní proměně prostředí. Z pouštní krajiny rozpálené Arizony se příběh hry přesunul do věčně zamrzlého Colorada, kde je i sto let po jaderném konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy stále cítit pachuť atomové války. Krajinu zmítá nikdy nekončící zima, nebe protínají setrvávající bouře a při putování mezi městy lze narazit i na rozsáhlé oblasti stále ještě pokryté smrtící radioaktivitou. Zkrátka počasí, že by psa nevyhnal, ale jednotka Rangers jménem Team November nemá na vybranou a po konci druhého dílu zamíří do zasněženého Colorada s prosbou o pomoc.

Nováčci jsou vítáni

Hned na startu se sluší říci, že z hlediska vyprávění přináší hra maximální přístupnost i nováčkům. Znalost předchozího děje není klíčová a příběh třetího dílu sice navazuje na předchozí události, jde ale o zcela samostatnou kapitolu. V té se jednotka Rangers vydává na severovýchod vyhledat pomoc za lokálním vůdcem přezdívaným Patriarch. Ten nabízí materiální i personální asistenci zbídačeným vojákům, výměnou ale žádá pomoc se zpacifikováním vlastních potomků. Dva synové a jedna dcera jsou spjatí s různými frakcemi hry, každý z nich je nějakým způsobem vyšinutý, všichni chtějí sami pro sebe získat nadvládu nad Coloradem a těžko říci, kdo z nich je vlastně nejnebezpečnější. Cíl hry je tím jasně daný hned na startu. Ovšem mezi začátkem a koncem se nachází několik desítek hodin promyšlené zábavy plné akce, složitých rozhodnutí i následků. A první možnost volby se bude týkat už výběru samotné party, kterou je potřeba na začátku osadit dvojicí základních dobrodruhů představujících přeživší útoku ze začátku hry.

Hra je svým designem stále zcela otevřená a volnosti nabízí přehršel, nicméně pokud přistoupíte na způsob hry, jaký inXile předkládají, ona svoboda se bude týkat především přístupu k plnění dílčích úkolů na úkor celkové volnosti.

Příjezd do Colorada totiž rozhodně není hladký a hned první minuty přináší bitvu o holý život. Jednotka Rangers byla vlákaná do pasti a už první okamžiky představí, o co v Coloradu půjde. Nehostinná krajina je plná nebezpečí, nevypočitatelných frakcí a při přesunech vozidlem mezi jednotlivými lokacemi navíc hrozí konstantní nebezpečí v podobě neočekávaných přepadení. Po projití úvodu přichází na řadu seznámení nejen s krajinou, ale také s rázem hry a designem. Ten je poněkud odlišný v porovnání s jinými otevřenými RPG a dá se skoro říci, že příběh hráče tak trochu vodí za ručičku. Jednotlivé úkoly sice mají přidělenou doporučenou úroveň postav, nicméně jejich skladba a logická návaznost nedovoluje přílišné experimenty a velké přeskakování poměrně lineárně pospojovaného zážitku. Určitě ale nemějte obavy, že by se z Wasteland 3 rázem stala koridorová záležitost, to rozhodně ne. Hra je svým designem stále zcela otevřená a volnosti nabízí přehršel, nicméně pokud přistoupíte na způsob hry, jaký inXile předkládají, ona svoboda se bude týkat především přístupu k plnění dílčích úkolů na úkor celkové volnosti. Výhodu osobně spatřuji zejména v tom, že i přes rozsáhlost hry se ani absolutní nováčci v sérii neztratí. Vývojáři zároveň přinesli řadu zjednodušení ve srovnání s předchozím dílem. Například při nutnosti použití speciálních schopností hra dané akci automaticky přiřadí vhodnou postavu. Takže třeba při páčení zámků se o slovo sám přihlásí ten, kdo má práci s paklíči v malíku a nepředstoupí nikdo, jehož konkrétní schopnosti nejsou tak dobré.

Vývoj postavy s rozmyslem

Umění páčit zámky je samozřejmě jen jednou z mnoha dovedností. Vyjmenovat lze modifikace zbraní či brnění, schopnosti opravovat toustovače rozeseté po celé mapě, léčení, ochočování zvířat, stealth a další. Zde příliš velká překvapení neočekávejte, což se rovněž týká základních atributů. Spadá mezi ně například síla, inteligence, rychlost a další, přičemž sadu RPG elementů jako poslední doplňují perky, představující pasivní i aktivní dovednosti rozvíjející základní schopnosti. Například umění zacházení s výbušninami od určitě úrovně dovolí odemknout perk hledače min, díky kterému hráči automaticky nespustí explozi při stoupnutí na nášlapnou minu. Podobných možností je ale v duchu Wastelandu opravdu hodně.

U vývoje postavy rozhodně platí, že jednat bezhlavě a přidělovat body zkušeností jen tak nazdařbůh se nevyplácí. Wasteland 3 je totiž titulem, kde je každá z voleb znát a kde vás všechna rozhodnutí mohou dříve či později dohnat. To se projevuje již v navigaci těžko předvídatelným světem ovládaným několika znesvářenými frakcemi. Pomoc jedné může logicky vyústit v nevraživost té druhé, takže se určitě vyplatí sledovat postavení u všech z nich. Jako jeden příklad mohu uvést třenici v základně jednotek Rangers. Zde musí rekruti sdílet prostor s uprchlíky hledajícími úkryt v relativně bezpečném městečku Colorado Springs, nicméně brzy začne komunikace mezi těmito dvěma tábory váznout a ve stísněných prostorách si začnou navzájem překážet. Uprchlíky lze poslat pryč, do horších podmínek, jenže stejně tak lze situaci vyřešit smírem a oběma stranám domluvit. Riskovat ovšem můžete vzpouru ve vlastních řadách. A podobných situací jsou ve hře mraky a určitě nelze říci, že by jednotlivá rozhodnutí byla načrtnuta černobíle.

Poměrně přísné souboje

Ať už se ale budete v průběhu několika desítek hodin hry rozhodovat jakkoli, jádrem hry zůstávají taktické tahové souboje. V těch se nejvíce projeví, zda hráči bodíky pro schopnosti a dovednosti rozdělovali nějak rozumně, či zda jednali lehkovážně. Kombinaci palných zbraní, vrhacích předmětů a speciálních schopností je nutné promýšlet dopředu, a to začíná už u výběru arzenálu. Například vybavit celou partu pouze automatickými puškami by mohlo mít z hlediska účinnosti celkem pozitivní efekt, nicméně pokud by v takovém případě došly náboje kterékoli z postav, znamenalo by to smůlu pro všechny z nich. Ostatně už jen samotná obtížnost soubojů je nastavená poměrně přísně a pokud bychom k tomu přidali mizernou profilaci postav, mohou se přestřelky snadno stát nehratelnými, a to klidně i v rámci kooperačního režimu, který Wasteland 3 nově nabízí.

Se startem bitvy se pole rozdělí na čtvercovou síť a jednotlivým postavám jsou na základě jejich schopností přiděleny akční body.

Jednotlivé potyčky nicméně zpracováním zkušené hráče příliš nepřekvapí. Se startem bitvy se pole rozdělí na čtvercovou síť a jednotlivým postavám jsou na základě jejich schopností přiděleny akční body. Ty lze využít pro pohyb, používání předmětů, nabíjení a vyvolávání speciálních schopností. Mezi ty spadá například i schopnost přesného výstřelu. V takovém případě se změní perspektiva hry a z izometrického pohledu je rázem pohled z první osoby. V tom lze vybírat přesné místo zásahu. Třeba do hlavy či do palivové nádrže na zádech. U těžkých zbraní je to celkem jedno, což platí i pro obrněný transportér, který do šarvátek vstupuje například při náhodných setkáních.

Laserový Reagan

Co ze hry naštěstí nezmizelo je setrvávající smysl pro humor, který umí být roztomile nekorektní. Například místní nevěstinec nabízí vše. Osoby zdravé, nemocné, muže, ženy a dokonce i zvířata s kyblíkem a s cenovkou na krku. Jindy je smysl pro humor těžko uchopitelný a budí spíše otazníky, ale i to k sérii Wasteland patří. Například pár hodin po začátku hry jsem čirou náhodou zachránil chlapíka jménem The Provost. Ten prohlásil něco v latině a okamžitě zmizel ze scény. Nedlouho poté jsem ale na něj narazil opět, to když mi začal vypomáhat při přestřelkách. Mluvit s ním ale nikdy nešlo, vždy maximálně vypustil jednu větu v latině a zase se vypařil neznámo kam. Humor se týká i schopností postav (například skill pojmenovaný Sneaky Shit) a předmětů. Po nepřátelích lze například vrhat tělními tekutinami zežloutlé a bakterie roznášející sněhové koule. A úsměvné jsou i některé postavy či rovnou celé frakce. V ruinách Denveru lze třeba narazit na obrovskou sochu bývalého prezidenta Ronalda Reagana, kterou banda fanatiků uctívá jako nového boha a kterou ovládá vyšinutá umělá inteligence. A ta ze všeho nejvíce nesnáší komunismus. Jo a z očí sochy střílí lasery.

Nahrávací obrazovku jsem vídal poměrně často a navíc vždy i na dost dlouhou dobu.

Až potud platilo, že Wasteland 3 je dobrá hra, možná ničím převratná, ale zábavná a svižná, jenže i na stinné stránky dojít muselo. Recenzi jsem absolvoval na silnější konzoli Xbox One X, ale ani výkonný hardware nezakryl místy horší optimalizaci. Občas se propadal framerate a na začátku navíc dost zlobil zvuk. Tým inXile sice na opravách těch největších neduhů již zapracoval a došlo rovněž i k odstranění bugů znemožňující průchod některými příběhovými questy, nicméně optimalizace na konzole má zkrátka své mouchy. Například nahrávací obrazovku jsem vídal poměrně často a navíc vždy i na dost dlouhou dobu. Dále mám velké výhrady k uživatelskému rozhraní, které se na ovládání gamepadem jednoduše nehodí a je místy až nepochopitelně krkolomné. Velká a rozsáhlá menu ostatní vývojáři přeci jen umí už dlouhé roky navrhovat lépe a je škoda, že právě u tak rozsáhlého RPG lidé z inXile selhávají. Další méně příjemné okamžiky mi při hraní čas od času přinášely počítačem ovládaní spolubojovníci. Ti se například při průzkumu občas bezhlavě vrhali na už odhalené pasti, což jednou s výjimkou mnou ovládané postavy dokonce vedlo i k likvidaci rovnou celé party. S parťáky se lze navíc jen těžko sžít. Mluví jen výjimečně, zpravidla pouze reagují na dění ve hře, hovořit s nimi napřímo ale většinou nelze, což jen zbytečně zamezuje možnost vybudovat si s nimi vztah a zjistit o nich něco více.

Vynést verdikt nad Wasteland 3 je těžký úkol. Hra je sice zábavná, odsýpá a vede hráče tam, kde se právě odehrává veškerá akce, jenže na druhé straně člověk aby lupou hledal aspekty, ve kterých by hra od inXile tentokrát jakkoli excelovala ve srovnání s ostatními. V tomto ohledu se například konkurenční fantasy série Divinity zdá být o krok dále. Ve finále tedy není konečná známka až tolik důležitá a mnohem více než jindy platí, že tentokrát je zapotřebí zvážit všechny silné i stinné stránky a rozhodovat se na základě toho, co je pro koho důležité. Jde-li vám o častou akci, smysl pro humor a o nápadité prostředí, pak je Wasteland určitě tím pravým RPG právě pro vás. Na druhé straně, kdo se těší na dobrodružství ve skupině úzce spolupracujících postav a kdo hledá maximální volnost, ten na trhu určitě narazí na vhodnější volbu.