Marvel's Avengers

Už dlouho nepamatuji hru, kterou by bylo tak obtížné před vydáním odhadnout, jako v případě Marvel’s Avengers. Klíčová otázka zní, zda titul budou hráči chápat spíš jako výpravnou a filmovou příběhovou akci určenou primárně jednotlivcům, kteří čekají nástupce Lary Croft? Anebo věří, že Crystal Dynamics vytvořili spíš komiksovou on-line obdobu Destiny či Anthem? Vývojáři se pokusili tak trochu o oboje naráz, kvůli čemuž není lehké titul zařadit. Především ale tato dvojí perspektiva a vaše preference ovlivní, zda dostanete velmi povedený singl, anebo jen velmi průměrný multiplayer.

I když si v řadě případů můžeme vybrat, za koho budeme hrát, zůstává Kamala skutečnou hvězdou hry. Jejíma očima sledujeme události, její mladická a svěží perspektiva dodává příběhu unikátní humor a nadsázku.

Avengers jsou primárně mlátička s RPG prvky, v níž vystupují populární hrdinové od Marvelu. Na příběhovou kampaň tu navazuje on-line svět, který se singlem sdílí stejné hrdiny, postup i výbavu. Už v příběhové části ale okusíte prvky kooperace a naopak v multiplayeru můžete namísto živých hráčů spolupracovat jen s parťáky ovládanými umělou inteligencí. Autoři propojili jedno s druhým tak těsně, že je obtížné to od sebe oddělit. Přesto věřím, že se najde mnoho hráčů, kterým se zalíbí jen kampaň a po jejím skončení na on-line svět zanevřou. Jakkoli totiž obě poloviny zážitku sdílí mnoho shodných prvků, multiplayeru schází variabilita a pestrost. Alespoň zatím.

Hlavní hrdinkou hry je mladá Kamala Khan, která v důsledku neštěstí získá zvláštní schopnosti superhrdinů, k nimž sama vzhlíží. Avengers po stejném incidentu naopak upadnou v nemilost a tým se rozpadne. A je to právě novicka Ms. Marvel, která musí dát bývalé parťáky znovu dohromady. Postupně si v kampani zahrajeme za všechny hlavní postavy – Kapitána Ameriku, Iron Mana, Hulka, Thora i Black Widow. Všechny musíme vypátrat, přesvědčit je, aby se vrátili do akce, a takříkajíc je odemknout pro další mise. I když si v řadě případů můžeme vybrat, za koho budeme hrát, zůstává Kamala skutečnou hvězdou hry. Jejíma očima sledujeme události, její mladická a svěží perspektiva dodává příběhu unikátní humor a nadsázku.

Avengers mají výborný začátek a chytře střídají naskriptované mise s těmi otevřenějšími, které hráče připravují na dění a principy multiplayeru. Paradoxně ty, kde se pochybujeme koridorem, jsou nakonec podle mě zajímavější, protože mají lepší tempo, neustále se v nich něco děje a aktivně posouvají příběh kupředu. Během své pouti narazíte na řadu známých postav, dočkáte se bezpočtu narážek i vtípků a budete si užívat, jak Ms. Marvel glosuje důvěrně známý svět a jeho klišé s bezelstnou naivitou podobně, jako byste se ocitli na jejím místě třeba vy. Ještě nedávno to ostatně byla také zapálená fanynka Avengers, která nedokáže skrýt nadšení z toho, že se ocitla na jedné lodi se svými idoly.

Scénář nepostrádá vypjaté momenty, je plný emocí, ale jeho hrdinové si ze sebe umějí dělat i legraci a působí tak nezvykle lidsky. Jako bychom i my měli možnost prostřednictvím Kamaly spatřit trochu jinou stránku superhrdinů. Stejně dobře ale hra šlape i v akci. Jako mlátička je nakonec velmi uspokojivá. Postavy jsou variabilní a za každou se hraje trochu jinak. Mají plejádu speciálních schopností, které dále rozšiřujeme, upgradujeme a učíme se nové věci. Přesto jsem se neubránil pocitu, že Ms. Marvel věnovali vývojáři větší pozornost než ostatním. Postava, kterou řada fanoušků moc nezná, je tak možná z hlediska hratelnosti tou nejzajímavější. Podobně jako Black Widows navíc nezapře, že jí v žilách koluje DNA Lary Croft. Když uvidíte, jak se pohybují v akrobatických pasážích, nebo jak Nataša střílí ze svých pistolí, nebude vám série Tomb Raider připadat zase tak vzdálená.

Jenže Avengers nejsou jen singlovou hrou, je to především on-line kooperativní svět, na němž chtěli autoři stavět v dalších letech. A teď se paradoxně může stát největší slabinou hry.

Příběh vás zaměstná minimálně na 10 hodin, klidně v něm ale můžete strávit dvojnásobek času. V zásadě tak není kampaň o mnoho skromnější než mnohé čistě singlové hry nebo předchozí Tomb Raidery od Crystal Dynamics. Kvalitou zpracování také příliš nezaostává, alespoň na první pohled. Jenže Avengers nejsou jen singlovou hrou, je to především on-line kooperativní svět, na němž chtěli autoři stavět v dalších letech. A teď se paradoxně může stát největší slabinou hry. Když se totiž přesunete do multiplayeru, čeká vás rychlé vystřízlivění. Nikoho by asi nemělo překvapit, že podání není tak výpravné a navazující zápletku vypráví spíše samotná akce než působivé filmečky. Jenže i samotná hratelnost začne váznout a ukazuje se, že sanboxové mise z kampaně nejsou prostě nejsilnější stránkou titulu.

I když cestujeme po celém světě jako v “singlu”, prostředí se záhy začnou opakovat. Vývojáři hodně recyklují kulisy i úkoly, které brzy začnou být velmi repetitivní. Obsah už vás málokdy překvapí a naopak se začne prohlubovat nelibost nad některými prvky, které – a to je důležité – jsou vlastní i kampani, ale tam je třeba ještě člověk ochotný přimhouřit oko. Bez příběhové omáčky mnohdy akce působí jen jako sled arén pospojovaných třeba výtahy, v nichž prostě všechny porazíte, tu a tam něco zmáčknete, odemknete nebo hlídáte. Jindy vás hra nutí splnit určité výzvy, posbírat nějaký materiál, ale vytratí se radost ze samotné mise a sledujete především její cíl. Nejsem přesvědčený o tom, že autoři udělali dobře, když se rozhodli oddělit kosmetické prvky od funkčních. Výbava, která nemá vliv na vzhled, přeš veškerou snahu do světa Marvelu moc nezapadá, respektive dává větší smysl třeba u Iron Mana než u Kamaly nebo Hulka. Rychle hromadíte věci, k nimž si pořádně nevybudujte vztah, a naopak kostýmy, které by vás zajímaly mohou být ukryté za mikrotransakce, jejichž platební model nejde hráči příliš na ruku. Stejně tak jsem si pakovaně kladl otázku, proč vlastně vylepšovat vybavení, když s největší pravděpodobností za pár okamžiků narazím na lepší.

Zdroj: Crystal Dynamics

S výjimkou speciálních sólo nebo párových misí můžete většinu výprav v Avengers absolvovat až ve čtyřčlenné skupině, ale poskládat kompletní a fungující tým není kvůli problémům s matchmakingem samozřejmost. Často se tak budete spoléhat na AI, která živé hráče ochotně nahradí. Můžete si dokonce vybrat, které z postav se má ujmout, ale pokud jde do tuhého, umělá inteligence není příliš vynalézavá. Poradí si maximálně s tím, jak hráče oživit, a někdy ani to ne. Pokud je vaším úkolem něco rozbít, někoho osvobodit anebo někde stát, AI v tomto snažení trestuhodně selhává a vůbec vám nepomáhá. Ne že jí to nejde, ale prostě to nedělá. V některých misích tak hráč musí nakonec zastat úkoly za čtyři hrdiny, přičemž zbylí tři se jen tak prohání po aréně a mydlí se s nekonečnými vlnami nepřátel. Hrát s AI je, jako byste pokaždé chytili tu nejhorší možnou partu. A to při problému najít spoluhráče nevěstí nic dobrého.

Multiplayer je tak ze všeho nejvíc momentálně spíš průměrným příslibem do budoucna. Jak dobře víme, klidně se může za rok proměnit k nepoznání. Přibudou další hratelné postavy, rozšíří se prostředí, úkoly a obsah obecně. Autoři mohou klidně přepracovat celou kostru on-line části a zbavit se nezajímavých prvků, jako jsou opakované tréninky v simulátoru. I když jsem si ale zpočátku kladl otázku, jak hru správně zhodnotit, a jak ji budou vnímat další hráči, když už je jednou multiplayer nedílnou součástí hry a live service pojetí má být klíčové, není možné spokojit se s tím, že v singlu jsem se bavil, jelikož některé společné chyby nejsou tak vážné, a v multiplayeru nikoli. Neměli bychom se smířit s tím, že půlka hry se moc nepovedla, a rezignovat na její hodnocení, jako by byla jakýmsi nadstandardním bonusem.

V multiplayer jsem narazil i na pozůstatky angličtiny, takže si pořád kladu otázku, jak to bude s lokalizací v dalších letech.

Titul navíc sužují i některé další technické problémy kromě zmíněného matchmakingu a umělé inteligence. Avengers opravdu dobře vypadají, a to i na konzoli PlayStation 4 Pro. Na konci životního cyklu to u multiplatformní hry není zdaleka samozřejmostí. Jenže se to neobejde bez výhrad. Framerate občas kolísá, mnohdy narazíte na nějaké bugy a glitche. Asi nejvíc mě na konzolích trápil zdlouhavý loading. Nahrávací obrazovku častokrát navíc sledujete i ve chvíli, kdy zemřete, nebo se z jiného důvodu musíte vrátit k poslednímu checkpointu. Na konzolích se stále v některých situacích nezobrazují správně titulky a naopak ty klasické doprovází automaticky vysvětlující text pro neslyšící, který nelze vypnout. V multiplayer jsem narazil i na pozůstatky angličtiny, takže si pořád kladu otázku, jak to bude s lokalizací v dalších letech. Úroveň překladu jako taková není špatná, ale obsahuje některé typografické chyby.

Marvel’s Avengers jsou rozporuplná hra. Je to rozsáhlý a bohatý titul, který vás dokáže zpočátku nadchnout. Později ale pochopíte, že množství obsahu není bůhvíjak nápadité a titul pro vás nesklouzne ke stereotypu jen v případě, že si ho budete pečlivě dávkovat. Platí to především pro on-line část, která zatím není tím momentem, který vás ve světě hry udrží, ale bude představovat spíš chvíli, kdy Avengers o část aktivních hráčů přijdou.