Like a Dragon: Infinite Wealth

Yakuza 7: Like a Dragon byla jedna velká nejistota. Ani ne tak tím, že se hráčům dostal do rukou nový protagonista Ičiban Kasuga – nebylo to totiž poprvé, kdy bychom hráli za někoho jiného než Dodžimského draka Kazumu Kirjú – obavy vzbuzovala spíše radikální změna žánru. Drsný brawler vystřídaly tahové souboje ve stylu JRPG, ale světe, div se, ono to fungovalo. Dobrodružství Ičibana Kasugy a jeho družiny rychle přirostlo k srdci většině fanoušků ságy a díky svěžím RPG systémům si hru užili i ti, kdo tomuto žánru obecně tolik neholdují. Studio Ryu Ga Gotoku tedy seznalo, že je na správné cestě, a v dalším pokračování už zmíněná nejistota úplně odpadá. Jisti ve svých kramflecích nám vývojáři servírují nezapomenutelné, prosluněné dobrodružství v podobě Like a Dragon: Infinite Wealth.

Rodinná pouta

Několik let po událostech předchozího dílu se série stále vyrovnává s jeho zlomovým závěrem. Také Ičiban a jeho přátelé se snaží přiložit ruku k dílu a pomáhají uklidit nepořádek, který po sobě zanechala akce dvou největších tokijských klanů. Jednoho dne se ale objeví osoba z Kasugovy minulosti a s hlavou skloněnou hrdinu prosí, aby šel najít svou matku, která kdysi utekla na Havaj. Ičiban tedy nahodí svůj rudý oblek a odvážně se vydává za moře, takhle jednoduché to je.

Zdroj: Sega

Děj je ze začátku prostinký, ale nebyla by to hra ze série Like a Dragon, aby se ta nejelementárnější premisa neproměnila v zamotanou zápletku plnou intrik, zvratů a globálních konspirací. Příběh hry je skvěle napsaný a od začátku do konce napínavý. Zvraty jsou překvapivé, ale na rozdíl od některých starších dílů série dávají smysl. Komu vadila místy až přílišná žoviálnost minulého dílu, zde bude spokojený. Hlavní děj je vážnější, místy skoro až depresivní – odlehčenou zábavu si autoři více šetřili do vedlejšího obsahu. Infinite Wealth dobře komentuje současná společenská témata jako energetiku nebo manipulaci médií, ale zároveň polemizuje nad lidskými motivy jako druhé šance nebo nahlížení na vlastní smrt. A kde se myšlenky na smrt vlastně sebraly? S touto linkou se do série vrací Kazuma Kirjú, který vedle toho, že pomáhá Ičibanovi najít matku, bojuje s nejzákeřnějším protivníkem, kterému kdy čelil – rakovině.

Návrat draka

Musím se přiznat, z Kazumova návratu jako druhého protagonisty jsem měl obavy. Závěr šestého dílu mi totiž přišel jako důstojné završení jeho působení v sérii, a tak to ostatně bylo avizováno. Pak k tomu všemu autoři oznámili, že Kirjú má rakovinu, takže se má drak vrátit z mrtvých, jen aby ihned začal umírat? Nepřišlo mi, že by se scenáristé chovali s respektem k mé tolik oblíbené postavě. Navíc to bylo trochu nefér vůči Ičibanovi, který jasně dokázal, že celou hru zvládne utáhnout sám. A bohužel, první polovina hry zdánlivě moji obavu jenom utvrzovala. Kirjú zde působí jen jako vedlejší postava bez většího vlivu na zápletku a kromě několika dobrých dialogů s Ičibanem, jako by ve hře vůbec nebyl. Celou dobu se hráč prochází v Kasugových žabkách, a to platí i o veškerém vedlejším obsahu, Kirjú-san je jen další člen jeho družiny. Druhá polovina hry mě ale uvedla v opak. Zde Kazuma dostává družinu vlastní a hra začne alternovat mezi Ičibanem na Havaji a Kazumou v Japonsku. Najednou ta rakovina dává smysl i po stránce hratelnosti, protože viditelně vyzáblý, stárnoucí Kirjú, už není tak silný, aby všechny boje zvládal sám, jak tomu bylo po celý jeho život. Podporu mu tedy dělají Ičibanovi přátelé a Dodžimský drak se tak na stará kolena učí důvěřovat jiným. Velmi zajímavá osobní linka, která postavě prospívá.

Japonština v USA

Infinite Wealth se odehrává na Havaji, tudíž se zde mluví anglicky. Některé postavy ale umí skvěle japonsky, naprosto bez přízvuku. U těch, kteří vypadají jako Japonci, to je ještě pochopitelné, ale u desetiletých blonďatých kluků to je přinejmenším podivné. Někteří důležití Američané naopak anglicky vůbec neumí, takže buď má jedna postava více dabérů na každý jazyk (to je třeba případ Dannyho Treja), nebo rodilí mluvčí hovoří s naprosto otřesným japonským přízvukem. K takovým situacím samozřejmě nedochází, když hru hrajete v angličtině. Dabing to je povedený a má vlastní obličejové animace. Také má lehce jiný scénář, tudíž zde nedojde k situacím, kdy si Ičiban anglicky stěžuje, že neumí anglicky.

Rozdělení hry do dvou lokací má dva klady. Jednak se hráč může lépe věnovat všem členům družiny – máme zde deset hratelných postav, tedy o tři více než minule – ale také je zde více prostoru pro onen boj s rakovinou. K němu se váže Kazumův velký vedlejší úkol – Bucket List. Při zkoumání Jokohamy a Kamuroča narážíte na povědomá místa, kde Kirjú vzpomíná na události předchozích dílů. Někdy jde jen o pomrknutí, někdy o krátký vedlejší úkol. Kirjú se také může setkat s několika postavami, u kterých si už plno hráčů myslelo, že je v sérii nikdy neuvidí. Zjišťuje tak, co se s nimi za ta dlouhá léta stalo a jak Kazuma ovlivnil jejich život. Nostalgie? Zajisté, ale v kontextu děje rozhodně nejde o levnou hru na city. Jen se obávám, že hráči, kteří nehráli starší díly včetně jejich vedlejších úkolů, se zde budou dost ztrácet. Možná ani nepochopí, proč se Kirjú tváří v tvář smrti chová tak, jak se chová. Přestože jde o chování v souladu s jeho charakterem.

Blue Hawaii

Sice můžeme znovu prozkoumávat Japonsko, ale v tomto díle hraje prim Havaj. Nádherná destinace na dovolenou, kterou si ne každý může dovolit, ale Honolulu v Infinite Wealth je skvělá alternativa. Pláže, rozhlehlé silnice, architektura, to vše na první pohled odlišuje lokaci od čehokoliv, co jsme v sérii dosud viděli. Sice se svým přímořským zasazením přibližuje Okinawě nebo Hirošimě, Havaj ale viditelně působí více americky a „cize“. Na ulicích potkáváte jen pár Japonců, nepřátelé na vás pokřikují anglicky a obchody a restaurace vypadají úplně jinak než ty v Kamuroču. Skvělá je na Honolulu také všeobecná rozmanitost, protože kromě pláží a ulic v centru se budete pohybovat také ve slumech, v přístavech, velkých obchodních centrech anebo hotelových resortech. To všechno na jedné mapě. Ostatní města v Japonsku působí mnohem více uniformně. S tím, jak je Havaj rozmanitá, dává také smysl, že je mapa více rozlehlá. Vývojáři se nechali slyšet, že je dokonce třikrát větší než v předchozím díle. To se mi zdá trochu přestřelené, je to nanejvýše dvakrát podle cesty z jednoho konce mapy na druhý, ale i to je velká plocha, a tak určitě potěší možnost jízdy na segwayi. Má dokonce i autopilota, ale ten se nevyhýbá střetům s nepřáteli, takže zrovna praktický není.

Zdroj: Sega

Nebo se tady zkrátka procházejte pěšky. Na ulicích pak můžete zdravit pocestné a skrz havajskou sociální síť s nimi navazovat vztahy. To má pozitivní dopad na Ičibanovu osobnost, která stejně jako v minulém díle má několik složek, které musíte budovat. Také si můžete povídat se svou družinou. Každý ze členů má šestnáct zvláštních konverzací vyznačených na mapě, které kromě toho, že jsou zábavné, dávají bonusové body do vašeho vztahu. A čím lepší máte vztahy, tím účinnější jsou postavy v soubojích. Kromě toho ale také můžete ve městech najít skryté rozhovory pro celou partu, stejně jako v sedmém díle. Všechny dialogy ve hře jsou skvěle napsané. Chemie mezi postavami je nesmírně zajímavá, a to i u kombinace postav, kde byste to nečekali. Třeba bromance mezi Nanbou a Kazumou je skvělé překvapení. A dobře jsou napsané i nové postavy – Čitose je femme fatale plná tajemství na kterou Ičiban narazí při svém pátrání a Tomizawa je tak trochu ubožák a patolízal, který ale postupně nachází sílu postavit se sám za sebe. Potěší také možnost hrát za šéfku korejské mafie Seonhee, což v předchozím díle nešlo.

Politika kolem DLC

Systém DLC je v posledních několika dílech čím dál horší a Infinite Wealth se nepoučil. Za paywallem je tak zamknutý režim New Game Plus nebo závěrečný dungeon. Nejlepší karaoke písničky si z Ičibanova mobilu také nepustíte, pokud si nepřiplatíte. Některá DLC naopak dávají hráčům až absurdní výhody, například díky balíčkům se zkušenostmi pro Sudžimony projdete celou jejich linku s prstem v nose, a to ani všechny nevyužijete.

Bratři a sestry ve zbrani

Jenže vy si spolu nebudete jen povídat. Budete hlavně bojovat. Hráčům předchozího dílu bude vše velmi povědomé a ihned do soubojů naskočí. Přesto je zde několik změn. Více nyní záleží na pozici vaší postavy, takže když je blízko nepříteli nebo dokonce stojí za jeho zády, uděluje mu větší poškození. Pokud navíc nepřítel odletí na jinou vaši postavu, může dostat ještě jeden úder navíc. Ale jestliže vy sami stojíte u parťáka, můžete své síly spojit v jeden velký úder, to všechno jde kombinovat dohromady. Jeden jediný obyčejný útok tak má potenciál spustit zdrcující řetězovou reakci a vrací se také absurdní speciální útoky. Hodně novinek se týká Kazumy, jehož povolání Dodžimského draka mu umožňuje měnit mezi třemi styly základního útoku. Také má zvláštní schopnost, díky které „rozbije“ pravidla hry a na krátký moment se vrátí soubojový systém z „jeho“ dílů.

 Minule se grindu nešlo vyhnout, tady jsem se nedočkal prakticky žádného a skoro pořád se moje postavy nacházely v požadovaném levelu pro plnění hlavních misí.

Drobné změny velmi přispěly zábavnosti soubojů, při hraní jsem ani na moment nepocítil stereotyp. Tomu pomohla i absence grindu. Minule se mu nešlo vyhnout, tady jsem se nedočkal prakticky žádného a skoro pořád se moje postavy nacházely v požadovaném levelu pro plnění hlavních misí. Někdy byli parťáci naopak až moc silní, což z druhé strany přispívá pocitu, že je Infinite Wealth vlastně docela jednoduchou hrou. Úplně jsem také neměl potřebu hrát za jiná povolání, kterých je nyní sice mnohem více, ale vystačil jsem si s útoky z těch základních. Soubojům bych vytkl umělou inteligenci vašich parťáků, které nenapadne nabízet se ke společným útokům nebo stát v oblasti, kam dosáhnou léčící kouzla, když mají málo životů. Když už přijde na těžší souboje, je to kvůli tomu velmi frustrující.

Gotta Catch ´em All

Protože se ale bavíme o Yakuze – tedy, pardon, o Like a Dragon – jasně, že to celé není jen o soubojích, ale také o hromadě miniher. Z těch menších zabaví variace na Crazy Taxi pojmenovaná jednoduše Crazy Dellivery, kde Ičiban na kole doručuje jídlo kolem celé Havaje. Pobaví také narážka na Tinder – Miss Match – kde využijete všechen svůj šarm a rychlé prsty ke svádění místních dívek. Rozvinutí se zde dočkal koncept Sudžimonů – místní variace na Pokémony – ale jde vlastně souhrnné označení všech nepřátel, se kterými Kasuga bojuje. Nyní je můžete chytat a bojovat s nimi, takže skoro až vykrádání značky od Nintenda je naprosto očividné, a to přes vtipné narážky, až po sbírání odznaků v gymech. Jediné, v čem se podání z Like a Dragon a původních Pokémonů liší, je soubojový systém, který počítá vždy s kláním tří sudžimonů proti třem.

Sudžimoni jsou pak dobře provázáni se zbytkem hry. Kasuga má k dispozici speciální povolání Sudžimancera, kde útoky za něj vykonávají právě Sudžimoni. Je zde také místní obdoba hry Pokémon Snap a také mohou vaši Sudžimoni pracovat na ostrově Dondoko, tedy v resortu, kterého se Kasuga ujme ve snaze vrátit mu zašlou slávu. Ostrov čistíte od odpadků, stavíte na něm budovy (často velmi povědomé) a bráníte ho od pirátů. To vše ve snaze přilákat návštěvníky, kteří zde utratí nějaký ten dolar, abyste mohli následně peníze využít na další renovace. Zde bych se nezdráhal označení hra ve hře. Ostrov Dondoko nabízí dalších několik hodin kampaně s úplně jiným UI a jednoduchým real-time soubojovým systémem. Jde o velké zlepšení oproti spravování firmy z minulého dílu, kde šlo o stereotypní klikačku. I zde může samozřejmě dojít na mírný stereotyp, smyčka hratelnosti na ostrově je dělená na jednotlivé dny, kde vlastně děláte pořád dokola to samé. Postupem času se vám ale odemyká čím dál více způsobů, jak trávit čas na ostrově a tím se daří stereotyp nabourat.

Nekonečně bohatá hra

V Like a Dragon: Infinite Wealth lze bez problémů ztratit celé dny. Hlavní příběh, který se skládá ze čtrnácti kapitol (všechny pojmenované podle písní Elvise Presleyho), jsem dohrál za šedesát pět hodin. S tím, že jsem se věnoval i velké míře vedlejšího obsahu. Jde tedy o nejnapěchovanější díl série, i když ne o tolik. Také jde o ten nejemotivnější a dost možná nejzábavnější, a to hlavně, pokud máte rádi JRPG.