Když jsem poprvé hrála Kingdom Come: Deliverance, nikdy by mě nenapadlo, že ho nakonec budu mít o šest let později možnost recenzovat. V jistém slova smyslu. Ovšem myšlenka verze pro Nintendo Switch by mi ve srovnání s tím připadala ještě jako méně pravděpodobná. Nicméně stalo se tak, a já tedy měla možnost si hrou opět projít. Jak už jsem předeslala ve svých prvních dojmech a doprovodném porovnávacím videu, Kingdom Come na Switchi splnilo to nejdůležitější – běží a funguje. První dojmy po třiceti hodinách působily velice dobře a jednalo se pro mě o vskutku velké překvapení, ale stojí celkově tato nová verze za to?
Kingdom Come na Switchi je opravdu pozoruhodným počinem, ale to samo o sobě samozřejmě neznamená, že bych jej doporučila každému. Vzhledem k náročnosti hry a letitému skomírajícímu hardwaru je až s podivem, co se vývojářům ze Saber Interactive podařilo. Slabší audiovizuální stránka je pochopitelná, ale v rámci možností nejde ve výsledku o nic hrozného. Rozlišení v handheldu je dostačující a grafika sama o sobě neutrpěla ztrátou jisté bohatosti. Lesy jsou stále stejně husté a plné vzrostlých stromů, spletitého houští, klestí a nejrůznějšího porostu. Pobíhá tu zvěř, louky jsou poseté kvítím a bylinami mezi vysokou trávou, řeky i říčky poklidně plynou a ani motýli či světlušky nikam nezmizeli, čili i zde zůstala věrně zachována atmosféra české přírody, která dokáže vykouzlit půvabné pohledy a scenérie. Není to ovšem bez připomínek.
Běh hry se nepřekvapivě spoléhá na pár omezení, která nejsou nepřehlédnutelná, ale na druhou stranu popravdě nejsou ani příliš problémová. Detaily jsou celkově jednodušší, totéž se týká textur, stejně tak pochopitelně došlo na snížení zobrazovací vzdálenosti objektů a LODů. Při rychlém pohybu koňmo tak může být doskakování o něco agresivnější, než by bylo žádoucí. V této souvislosti se pak nabízí otázka, zda by nebylo lepší, aby se zjednodušení dočkal i samotný travnatý porost, či možná ještě lépe květinová pole, z nichž nelze nic utrhnout a slouží jen na okrasu. Ta jsou vzhledem ke své barvě výraznější, tudíž jejich náhlé zjevování se podél cesty nebo na louce před vámi působí ještě víc rušivě. V přírodě se nicméně hře po většinu času daří držet snímkovou frekvenci kolem 30 fps bez propadů, což cestování na venkově činí rozhodně příjemnějším. K větším problémům ovšem dochází ve městech, nutno dodat, že tomu tak je dle očekávání, jelikož bohužel nejde o nic, s čím bychom se nesetkávali i na PlayStationu a Xboxu i PC.
Zdroj: Warhorse Studios
K propadům nepřekvapivě dochází především v Ratajích, jež jsou tímto nechvalně proslulé, ale občas na ně lze narazit i v Sázavě. Proběhnutí Ratají nepatří mezi ty nejhladší a nejplynulejší, ale překvapivě se většinou nejedná o nic bolestivého. Je možné se setkat s doskakováním kupeckých stánků a i samotných NPC, která jsou v dálce zjednodušená včetně animace, a tak se postupně mění v nejasné šmouhy. Rozhodně se však hra v těchto místech nemění v nehratelnou. Uprostřed noci s loučemi nedochází k větším problémům díky zredukování postav na scéně, zajímavější je to pak za deště, který už může poklidný běh trochu narušit. To se týká například i úvodní noční pasáže na Talmberku s řadou světelných zdrojů, ale opět se nejedná o nic zvláště závažného. Paradoxně mi většinu hry propršelo, ovšem na venkově, kde je v rámci svých průchodů hrou trávím většinu času, to ničemu nevadí.
Do boje!
Největší obavy jsem však měla ze soubojů a především pak z větších bitev, tedy zejména o Přibyslavice, Vraník a Talmberk. S tolika zkušenostmi s Kingdom Come ne ze samotného bojování, ale samozřejmě z výkonu hry. Inu, uznávám, že to mohlo být lepší, ale na druhou stranu to vlastně mohlo být i mnohem horší. Přibyslavice se statečně potýkají s velkým množstvím postav a animací, ovšem k propadům občas dochází. Nutno však říct, že neznemožňují boj, a nejvýrazněji se nakonec projevuje ono zjednodušování, kdy v dálce namísto vojska v plné zbroji uvidíte akorát shluk vojáků bez svršků, dokud se nepřiblížíte. Vraník pak komplikuje noční útok, ale na druhou stranu je zde řada postav mimo záběr, zatímco bojuje na vícero místech ležení. Talmberk je na tom z podobného důvodu zdaleka nejlépe. Střety s bandity či Kumány v lesích či táborech, které zahrnují třeba deset postav, bývají víceméně bez problémů. Po celou dobu mi navíc dělal společnost pes.
In-game cutscény jsou čas od času poněkud zvláštní. Po většinu času doplácejí jen na nižší rozlišení, celkově však fungují, jak by měly, a vypadají na zdejší možnosti velice dobře. Řada záběrů kamery nešetří detaily, přičemž často mě až překvapilo, jak detailně jsou některé oděvy vykreslené, což se týká především různorodých Jindřichových zbrojí. Příležitostně však tvář postav zahalí jakýsi podivný stín, načež už není natolik pohledná. Stejně jako v ostatních verzích i zde Jindra občas zmizí z některých záběrů, ale jak už jsem zmiňovala v dojmech, známá chyba s usednutím na Štěpánčin klín se zde nekoná.
Zdroj: Warhorse Studios
Předrenderované cutscény jsou samy o sobě jasné, avšak vážou se k nim trochu delší časy načítání. To se pak týká i dalších načítacích situací, tedy čekání, spánku a rychlého cestování, rozhovory ovšem probíhají téměř okamžitě. Nejedná se každopádně o nic závažného a když to porovnám s hraním na PlayStationu 4, jsou načítací časy víceméně podobné, příležitostně se něco protáhne. Za nejdůležitější však považuji, že jsme se nesetkala s nekonečným načítáním a po plnohodnotném vydání u mě došlo jen k jednomu pádu hry, což je podstatně lepší výsledek, než jakých jsem dosahovala dříve během hraní na PC.
Pod drobnohledem
Překvapivě za největší problém za sebe nakonec považuji nemožnost přizpůsobení uživatelského rozhraní. V handheld režimu je dosti malé a rozhodně by si zasloužilo zvětšení. Na drobnost tlačítek si se zažitím ovládání člověk časem zvykne, procházení inventáře, statů a dalších záložek a prohlížení detailů pro mě však bylo nepříjemné i po pár desítkách hodin. Největší problémy pro mě ovšem představovalo čtení knížek a dalších dokumentů přímo ve hře kvůli velikosti písma, stejně tomu tak bylo i u alchymie, což je značně nepraktické.
Z hlediska hratelnosti pak dává zabrat vylamování zámků a lukostřelba. Pominu-li samotnou náročnost kvůli absenci zaměřovače, již jsem ovšem vždy vnímala jako zajímavý herní mechanismus a ozvláštnění, lov zajíců se může docela protáhnout. Pokud si pořádně nepopojdete, může se stát, že se vám zajíc ztratí nejen ve křoví, ale spíše ve změti nejasných grafických detailů. Nějakých 30 hodin jsem hrála v docku a na monitoru, kde už jsem s tímto problém neměla. Zajímalo mě však, zda nebude pohled na Kingdom Come takto ve velkém a zblízka působit bolestivě, ale nebylo tomu tak. Chvíli možná trvá zvyknout si na nižší detaily, zvlášť když člověk okamžitě přepne z PC verze, jak jsem činila v rámci testování, ale i takto vypadá hra více než obstojně.
Vylamování zámků bylo případem samo o sobě už na PC, až se muselo dočkat zjednodušení. Ovládání zůstalo zachováno z ostatních konzolových verzí, tudíž i zde na hráče čeká potřeba přesné manipulace pravou páčkou. To byl už předtím dosti náročný a koordinačně nepříjemný požadavek, s nižší přesností Joy-Conů jde ovšem o ještě větší výzvu. Já jsem sice nakonec vylamování ovládla i zde, ale i tak jsem toho názoru, že samotné vylamování mohlo být o něco přívětivější.
Přijď království Tvé
Kdybych se však měla vrátit ke hře samotné… I po letech se bavím dobře napsaným příběhem, postavami a dialogy i zajímavými vedlejšími úkoly. Stále obdivuji nádherně zpracovaný svět (i když zde nemá audiovizuální stránka tu nejlepší možnou reprezentaci), samotné zpracování doby a českých reálií a úchvatný hudební doprovod a zdařilé ruchy. Líbí se mi propracovaný oděvní systém, cykly NPC i dynamické počasí.
Na druhou stranu mě dodnes trápí čas od času nejasný mechanismus zločinů, krádeží a pokut či hrou nucené ukončování rozhovorů, ačkoli by bylo stále o čem mluvit. A bugy. V původním anglickém znění mě mrzely některé slabší a nevyvážené herecké výkony, tentokrát jsem však poprvé prošla Kingdom Come komplexně i s českým dabingem, čili se zde nabízí krátce zhodnotit i ten.
Jindra se na nás přišel podívat!
Český dabing je obdivuhodný počin, který svými kvalitami dosáhl až zoficiálnění, ale přesto není ani ten bez chyb, což se dá ovšem vzhledem k rozsahu pochopit, něco má navíc na svědomí už nutnost držet se originálu. Většina postav je vhodně typově obsazena i dobře zahrána. Bohužel je však slyšet rozdíl mezi zkušenými herci a dabéry a těmi, kteří sice umí hrát, ale praxe za mikrofonem a s podobným přístupem herectví jim chybí. To by však nemělo znevažovat řadu skvělých hereckých výkonů napříč hlavními i drobnými postavami.
Zvláštním případem je pak samotný Jindra, u něhož Richard Wágner zvládl různorodost replik i emocí, nicméně zlomek jeho 15 tisíc replik příležitostně odhaluje, že si i přes postupné získávání zkušeností ne vždy ví rady, s největší pravděpodobností kvůli neznalosti kontextu, což však jen stěží může shodit pozitivní dojmy z jeho celkového hereckého výkonu.
Českému dabingu by se ostatně dala vyčítat spousta věcí stejně jako tomu anglickému, například nekonzistence, ne vždy přesné navazování replik či rozdílnost zvukové kvality u některých herců – to však paradoxně nižší kvalita audia na Switchi dokáže lehce maskovat – ale mé výsledné zhodnocení nemůže popřít, že jde o kvalitní počin. Ne ten zdaleka nejlepší, ale rozhodně dokáže podpořit dojmy ze hry. Člověk si pak jen říká, že je škoda, že musel vznikat až se zpožděním a z iniciativy fanoušků, byť se do jeho dokončení a implementace samozřejmě zapojilo i studio Warhorse.
Jak to tedy nakonec dopadlo kromě toho, že se Kingdom Come: Deliverance na Switchi hýbe? Nižší rozlišení a snímková frekvence jsou samozřejmě znát, ale Posázaví i na této platformě vypadá k světu a propady snímků nejsou žádnou tragédií. Hratelnost se nijak neliší od ostatních konzolí, tudíž i na Switchi obdržíte plnohodnotný zážitek, jen v menším balení a provedení. A přece jen bez toho kochání se grafickou stránkou a výhledy detailně vykreslených stromů do posledního kousku jehličí. Příjemným bonusem je samozřejmě zahrnutí všech DLC a pro někoho může pak být zásadním i přítomnost již zmíněného českého dabingu, který možná může být pro některé lákadlem, proč se po verzi na Switch poohlížet. Nyní se však i přes některé nedostatky nebojím Kingdom Come: Deliverance pro Switch doporučit.
Omezení Switche jsou znát, je nutno pamatovat na nižší rozlišení i snímkovou frekvenci
Uživatelské rozhraní je příliš malé, komplikuje procházení záložek i čtení a alchymii
Postavy a jejich animace se v dáli zjednodušují, z některých se stanou neurčité šmouhy
Velká města se potýkají s propady fps, totéž se týká velkých bojových akcí
Stále nepřívětivé vylamování zámků
Hrát Kingdom Come: Deliverance na Switchi možná není tou nejlepší možností, jak si hru vychutnat, ale navzdory některým limitům tato verze nijak nebrání si ji plně užít. Otázkou pak samozřejmě zůstává, zda jste ochotni se smířit se slabší audiovizuální stránkou, 30 fps s občasnými propady a ne s úplně okamžitým načítáním. Pokud však ano, dostanete podobný herní zážitek, jakého jsme se dočkali v ostatních verzích. Ale to už je samozřejmě na zvážení každého.