Helldivers 2

Zajímalo vás někdy, co by se stalo, kdyby se nějaká herní společnost rozhodla spojit kultovní snímky Terminátor a Hvězdná pěchota? Už se víc touto otázkou netrapte, protože přesně tento mix naleznete v Helldivers 2. Jasně, zkušené šiřitele demokracie, kteří osvobozovali vesmír již před devíti lety, tato odpověď nepřekvapila. Ale nyní se všem naskytl zcela nový zážitek, jelikož z top-down akce se stala kooperativní střílečka z pohledu třetí osoby, která má grády. Titul studia Arrowhead se řadí mezi další letošní překvapení, a téměř každým dnem lze pozorovat, jak stoupají čísla aktivních hráčů, a titul si koupilo přes milion lidí. Přitom stačilo udělat jediné: vytvořit zábavnou náplň, kterou si užijete se svými přáteli.

Konám svoji povinnost

Helldivers 2 stojí právě na kooperaci až čtyř hráčů, kteří se zhostí rolí takových vesmírných výsadkářů bojujících za mír a lidstvo proti mimozemským rasám hmyzáků a vraždících robotů. Společně v týmu pak neustále plní různé útočné i obranné strategické mise, zabíjejí kvanta nepřátel a vylepšují svou účinnost s pomocí odemknutých zbraní, výstrojí a takzvaných stratagemů, které můžeme označit jako více či méně efektivní podpůrné schopnosti. Pro úspěšné splnění hlavních i vedlejších úkolů s vesměs opakující se náplní typu znič, najdi nebo ubraň je klíčová komunikace mezi spoluhráči i taktizování. Vše začíná už při výběru místa výsadku, dále se musíte dohodnout, zda zkusíte najít a splnit všechny vedlejší aktivity v oblasti, nebo se zaměříte pouze na primární cíl. Poté je nutné se domluvit, jaké stratagemy si vezmete, jelikož se jimi vzájemně můžete efektivně doplňovat. Takže například jeden člen týmu se zaměří na podporu, jako jsou muniční batoh a raketomety, další si nastaví různá dělostřelecká ostřelování z vesmírné lodi, třetí člen si vezme samohybné těžké zbraně a čtvrtý pomůže, s čím je potřeba. V akci je komunikace nejdůležitější, jelikož tím v misích s časovým intervalem (nanejvýš čtyřicet minut, ale můžete je dokončit i do pěti minut) zvýšíte vaši efektivitu, řeknete si, kdo s čím potřebuje pomoct, vyvarujete se střelbě do vlastních, a tím ušetříte omezený počet možných oživení padlých parťáků.

Zdroj: PlayStation PC LLC

Samozřejmě ne vždy jde vše přesně podle plánu a mohou nastat náhodné situace, které změní vývoj událostí. Například chcete hodit granát do líhně emzáků, ale v tom vás odhodí výbuch vedlejší líhně, a tak vaše výbušná zbraň skončí pod nohama kolegů. Nebo chcete přivolat silné ostřelování, v jehož dosahu nechcete být, jenže senzor se zachytí na těle nepřítele, který raketovou smršť přinese k vám. Nebo vám na hlavu může spadnout oživený parťák. Uznávám, že někdy tím vznikají i dost humorné situace. Každopádně i tyto odchylky jsou součástí nemilosrdných bitev, a stávají se pro hru charakteristické. A to je něco, co se vám zaryje do paměti spolu se všemi zážitky. S nadsázkou můžu napsat, že vývojářům vlastně stačilo vytvořit menší mapu s úkoly a nepřáteli a nechat hráče, ať se baví. Hra zkrátka plní svůj smysl bytí, a s parťáky jsme se shodli, že jsme dostali přesně to, co od podobného typu videoher chceme. Jak prosté!

V dobrém budete vzpomínat i na bitvy. Soubojová stránka titulu je totiž vymazlená na jedničku, a to samotnou akcí, i tím, jak pracuje s graficky nádherně zpracovaným a detailním okolím, které se však na některých planetách i v misích dost podobá. Nicméně atmosféra bojů je jako z filmů o válce ve Vietnamu nebo o bitvě o Stalingrad. To platí zejména proti Automatonům. Výbuchy, všude létající projektily, totální destrukce prostředí. Zažíváte nával adrenalinu a můžete se dostat i do stresujících situací, zejména když k vám míří dva nepřátelské tanky, a vy máte cooldown na protitankové střely i bombardování. Ale i Terminidé umí vytvořit atmosféru, ve které ucítíte studený pot na zátylku, zejména když procházíte hustě zamlženou oblastí a čekáte, odkud se na vás vyrojí desítky hmyzáků naplněných kyselinou. Nepřátelé sice nejsou příliš inteligentní, ale tento nedostatek dohání právě obrovskými počty, kusadly, kanóny, neutuchající snahou vás zabít a schopností se ukázat zrovna v té části prostoru, kde to nechcete. Ideálně ještě s některou svou silnější variantou, které čelíte poprvé, a tak musíte nejprve najít její slabinu, abyste ji zlikvidovali. Ano, další výborný osvěžující herní prvek, který vás nutí se fakt snažit, taktizovat a komunikovat. Variabilita nepřátel je pak dostačující na to, abyste sáhli po různých zbraních či stratagemech a dynamicky zareagovali na hrozbu.

Ale abyste si nemysleli, že vás z každé šlamastyky v klidu vysekají zbraně, je nutné se snažit i při střelbě. Například musíte počítat se zpětným rázem. Rovněž míření není zcela arkádové, a někomu tak může pomoci možnost přepnutí kamery do pohledu první osoby, a kosit emzáky přes mířidla. Špetku preciznosti to chce i při házení granáty. Souboje si pak ozvláštníte výměnou zbraní, jelikož na výběr máte útočné pušky, brokovnice, SMG a pistole. A k nim si můžete přidat třeba kulomet díky stratagemům. U zbraní a výstroje je jedinou nevýhodou, že jejich odemykání přes battle pass je zdlouhavé, jelikož vždy potřebujete získat určitý počet hvězd z misí, abyste odemkli novou úroveň.

Problém s brouky, madam?

Podobně zdlouhavé je i vylepšování vaší vesmírné lodi za různé vzorky posbírané v misích, upgradem pak například snižujete cooldowny stratagemů nebo rychlost jejich nasazení. Ani stratagemy si nekoupíte hned, jelikož na ně potřebujete získat kredity opět za splnění úkolů. Spolu s nimi pak nastává i těžký rozhodovací proces, co si odemknout, a případné zklamání, když zjistíte, že zpřístupněná schopnost je docela k ničemu. Na druhou stranu, i v tomto je jistá charakteristika hry a ukázka toho, že nemůžete mít hned všechno, naopak si to musíte zasloužit… A doufat, že to bude k užitku.

Tím se můžu přesunout k dalším nedostatkům, i když jich není moc. Ačkoliv hra nemá žádné technické potíže – až na párkrát zaseknutého brouka v textuře – občas nás dokázala iritovat gumová fyzika postav při dopadech po výbuších. Připomnělo nám to GTA V/Online, když se postavy podivně valí například z kopců, a ačkoliv by se už mohly postavit na nohy, tak i přes usilovné mačkání klávesy to neudělají. Jinak si grafické zpracování postav, prostředí, nepřátel i výbavy, stejně jako veškerých efektů zaslouží velkou pochvalu, stejně tak zvuk, u kterého designéři mysleli na různé maličkosti, zejména co se týče válečné vřavy.

Bohužel, zpočátku vydání měl titul potíže se servery a připojováním hráčů, což vývojáři docela rychle dočasně vyřešili. Ale tím, jak je o něj stále větší zájem, to vypadá, že to byla jen rychlá záplata, ve které se opět dělá díra. Tvůrci zatím situaci řeší opatrným zvyšováním limitu současně hrajících uživatelů, ale stále se může stát, že se do něj nevlezete. Párkrát jsme taky zažili odpojení ze serverů po splnění mise, což bylo velmi frustrující. Naopak chválím bezproblémový cross-play mezi PC a PlayStationem 5. Jenom upozorním, že pokud si někdo z nějakého důvodu chce pořídit obě verze, tak je to zbytečné. Progres se nepřenáší, ale máte dva odlišné účty, ačkoliv pro hraní přes Steam je nutné propojení s účtem PSN.

Zdroj: PlayStation PC LLC

Taky varuju všechny adepty, co se chtějí vydat bránit Superzemi pouze sami, ať to nedělají. Sice je možné hrát sólo, případně on-line s náhodnými superobčany napříč galaxií, ale v obou případech si hru nejspíš neužijete tolik jako s přáteli. Rozhodně pro vás bude obtížnější plnit úkoly, výrazně si prodloužíte levelování postavy, a na tom závislé odemykání novinek, hůř získáte kredity, medaile i vzorky. A postupně se zvyšující obtížnost zajišťující víc odměn pro vás skončí někde na začátku. Zkrátka Helldivers 2 nejsou koncipovaní pro sólisty. Faktem pak je, že i v týmu u hraní asi nevydržíte dlouho. Osobně stačily nanejvýš tři až čtyři hodiny vkuse a pak to chtělo změnu, jelikož neustálé plnění misí se prostě po nějakém čase zajedlo. Ovšem neměli jsme problém se ke hře vracet každodenně.

Nejedná se o pay-to-win titul.

Vrátím se ještě k zmíněnému battle passu, jelikož se zde nachází i prémiový, který se však liší pouze tím, že v něm musíte utratit víc medailí za designově hezčí serepetičky. To znamená strávit u hry víc času, jelikož medaile si za reálné peníze nekoupíte. Dále se zde nachází i obchod, kde utrácíte speciální kredity za kosmetické vybavení. Vtip je v tom, že ačkoliv můžete tuto měnu koupit za koruny, není to vůbec nutné, protože v misích důkladným průzkumem oblastí tyto prémiové kredity můžete najít, případně je získáte v battle passu. Nejedná se proto o pay-to-win titul, jak jsem viděl v komentářích.

Ve výsledku jsou Helldivers 2 skvělý kooperativní titul, ve kterém nechybí parodie na přehnaný patriotismus. Tvůrci zkrátka vědí, z čeho čerpají. Ale nejdůležitější je, že vědí, co dělají. To potvrdilo i nedávné vyjádření šéfa studia Arrowhead, který kategoricky odmítl možnost přidání PvP režimu, protože dle jeho slov chtějí tvořit PvE hru, v níž jsou všichni na stejné straně. A to je správně! Vývojáři pak plánují každý měsíc přidávat nové herní události, což se například naposledy projevilo tím, že Automotoni zaútočili na planetární systém pod kontrolou lidí, a tak je nutné jej bránit v nových obranných misích. Teď už to chce jen doladit potíže se servery, kvůli čemuž jsem z opatrnosti zvolil o stupeň nižší známku. Přeci jen se jedná o zásadní prvek u live service her. Každopádně pokud s kamarády hodláte splnit svou občanskou povinnost, neváhejte a připojte se k mezigalaktickému boji za demokracii!