Goat Simulator: Remastered

Goat Simulator 3 se mi poměrně dost líbil i přes jeho některé zjevné nedostatky. Možná vás proto překvapí, že první díl mě před 10 lety, kdy debutoval, moc nezaujal. Nikdy jsem mu nepřišel tak docela na chuť, což je zvláštní. Znovu jsem mu dal šanci až nedávno, když se mi po koze začalo stýskat. Ale upřímně řečeno, svůj původní dojem jsem upravil jen částečně. Jednička je na mě pořád až příliš rozbitá. O to větší a příjemnější bylo moje překvapení, když jsme se dozvěděli, že se dočká remasteru. Tohle byl přesně případ ne až tak starého titulu, kde mi vylepšená verze dávala dobrý smysl. Alespoň na papíře. A v hlavě už jsem začal spřádat ideu na obsah prvního dílu a DLC naroubovaná na technologii a možnosti Goat Simulatoru 3. Takhle to ale bohužel ve skutečnosti úplně nefunguje.

Poměrně transparentně tým láká na to, co nová verze přináší. A relativně sebekriticky a s humorem sobě vlastním současně uznává, že to zase není tak moc.

To, v co jsem doufal, by šlo asi lépe popsat jako remake než remaster. A ten autoři neslibovali. Název hry hovoří jasně. Krátce po spuštění jsem tak musel přijmout skutečnost, že vylepšená verze je méně ambiciózní, než jsem si přál. Není to trojka s obsahem jedničky ani jednička postavená na technologii trojky. Je to stále ta původní hra, jen v trochu pohlednějším balení. Goat Simulator 3 je zvláštní v tom, že mě jeho rozbitost častěji baví než vytáčí. U prvního dílu tomu bylo kdysi spíš naopak, a tak jsem musel akceptovat skutečnost, že v tomto ohledu nemůžete čekat revoluci. Pokud bych zrovna první díl nehrál v původní verzi, vlastně bych měl možná místy problém poznat, zda se dívám na originál, nebo na remaster. A to v kostce popisuje celý zážitek.

Dlužno dodat, že autoři neslibovali víc, než dodali. Poměrně transparentně tým láká na to, co nová verze přináší. A relativně sebekriticky a s humorem sobě vlastním současně uznává, že to zase není tak moc. Vedle vylepšené grafiky a přepracovaného menu mutátorů, které vám umožní jednoduše střídat a kombinovat vaše schopnosti a podoby, je hlavní předností nové edice přítomnost úplně všech dříve samostatně prodávaných DLC. Těšit se tak vedle výchozí vesnice a města můžete i na fantasy „onlinovku“ Goat MMO, zombie apokalypsu v Goat Z, lupičský svět PAYDAY, vesmírný Waste of Space a školní Buck to School, což je obsah, který byl původně součástí jen mobilní verze. V tomto ohledu je vše v pořádku, v jednom balíčku dostanete tentokrát kompletní obsah, který nabízí mnohem víc zábavy než původní základní verze.

Zdroj: Coffee Stain Studios

S každým dalším rozšířením se přitom Goat Simulator nejen měnil, ale také trochu zlepšoval a nabízel nové možnosti. Díky tomu se nakonec místy kvalitativně přibližuje trojce. Jelikož je humor hodně subjektivní disciplína, je obtížné generalizovat a tvrdit, co vás bude bavit a co ne. Mohu se jen podělit o svůj dojem. Vesnice a město v původní hře mě nikdy tak nebavily jako Goat Simulator 3. Už tu byly ty základy, konkrétní výzvy i mise, lze-li to tak vůbec nezvat. Pořád to ale podle mě byl mnohem víc sandbox a jakýsi bláznivý experiment než hra v pravém slova smyslu. To, s čím už v základu přišlo pokračování, se podle mě u jedničky začalo rozvíjet právě až v placených DLC.

Goat Z, Waste of Space, PAYDAY i Goat MMO už mají mnohem komplexnější strukturu a pevnější základy. Stále nabízejí spoustu volnosti, ale současně dokáží hráče lépe vést za ruku a ukázat mu, co by asi měl zkusit. Každá expanze je trochu jiná nejen tématicky, ale také svou náplní. Mění se tu nejen kulisy, ale také pravidla světa a jeho fungování. Pokud máte rádi PAYDAY, DayZ a zombie hry obecně, mělo by vás pobavit, jak s těmito archetypy koza naložila. Waste of Space mě i přes mou lásku ke sci-fi tolik nebavil, ale Goat MMO považuju za asi nejlepší část hry vůbec. Navzdory tomu, že on-line fanasy hry mi moc neříkají. Anebo možná právě proto. Tady podle mě parodie funguje jako v těch nejlepších misí z trojky. Poměrně slušný obsah nabízí i původně mobilní DLC Buck to School inspirované Bully, Life is Strange a dalšími školními hrami. I když má menší rozsah co do rozlohy i misí, je to poctivý svět.

Jestli nějaké bugy autoři opravili, přidali k nim zase nové.

Problém spočívá v tom, že tenhle jinak poměrně obsáhlý a zábavný balíček naráží neustále na limity samotného remasteru. Není to obsah jedničky zabalený do trojky, ale jen lehký upgrade, který nezapře původní hru. Takže je to stále mnohem rozbitější než Goat Simulator 3, neovládá se to tak dobře jako trojka, bude vám tu chybět řada možností, prvků v interfacu a místy i některé schopnosti. V řadě oblastí se dokonce budete muset obejít bez mapy a smysluplné navigace, takže řešení aktivit ještě víc spoléhá na metodu pokus-omyl. Pohyb je tak chaotický a ovládání nepřesné, až to může být místy frustrující. Hledání zapomenutého úkolu je také často náročnou zkouškou trpělivosti. To jsou přesně ty okamžiky, kdy umí být Goat Simulator i v remasteru víc otravný než zábavný. Alespoň že to zmíněné přepínání podob a schopností kozy, které lze sdílet napříč světy, působí trochu současněji.

Nehledal jsem jen hezčí grafiku, ale více komfortu a toho se v remasteru moc nedočkáte. Pokud se vám nelíbila fyzika, glitche nebo to, jak koza divně chodí a skáče, počítejte s tím, že na tomto poli zůstalo vše při starém. Jestli nějaké bugy autoři opravili, přidali k nim zase nové. A problém je, že míra divnosti a bizarnosti tady občas přerůstá křivku zábavnosti. Pokud ale přistoupíte na skutečnost, že cílem nebylo hru opravit nebo kompletně předělat, můžete se pořád poměrně slušně pobavit. Je to ale produkt pro milovníky kozy. Jestliže vás trojka nezaujala, remaster jedničky si vaše srdce stěží získá.