Diablo II: Resurrected

Vývojáři z Vicarious Visions před sebou měli nelehký úkol. Ještě s živými vzpomínkami na tragédii v podobě remasteru Warcraftu III se na pokyn Blizzardu ujali další hry s legendárním statusem a pomalu spřádali speciální remasterovanou verzi slavného Diabla II. Hra s podtitulem Resurrected vtrhla mezi hráče a bez ohledu na občasné pády hry a další nedostatky rozpoutala peklo na zemi tak spolehlivě, jako kdyby se psal rok 2000. Technické kvalitě remasteru nemůžeme mnoho vytknout – grafika zaznamenala výrazný skok kupředu a díky možnosti přepnout za letu do původní podoby jasně uvidíte, jak dlouhou cestu už videohry ušly. Přitom v jádru zůstává hra tím starým dobrým Diablem a hráči, kteří s ním trávili své dětství, při hraní nepochybně zjihnou.

Jenže co s těmi, kdo nejsou zatížení žádnou nostalgií? Myslíme si, že pohled na samotnou hru bude fanoušky značně rozdělovat – jedni za Diablem II v Resurrected edici uvidí návrat do dob, kdy byl život tak nějak snazší a další se chopí 20 let staré hry, která – logicky – moderním trendům neodpovídá, a to byl i problém, na který narazil Petr ve své recenzi. Přijměte proto upozornění, že pokud vás až tolik nezajímají čísílka, statistiky a grindování v honu za co nejlepším buildem vaší postavy, zůstává Diablo II pravověrnou diablovkou, ať už v moderní, nebo staré grafice.