As Dusk Falls

Řekl bych, že rozhodně dokážu u her ocenit dobrý příběh, a proto se nijak nevyhýbám ani interaktivním filmům, které často mají ambici konkurovat kvalitou skutečné kinematografii. Takové projekty, herně mnohdy záměrně velmi omezené, ale logicky celé stojí a padají se scénářem. Pokud selže námět, zápletka, dialogy, tempo nebo větvení a vyvrcholení příběhu, zpravidla už nedostatky nelze ničím dohnat. V posledních letech jsem u her tohoto typu opakovaně prohlašoval, že čistý gameplay je mnohdy tak slabý a druhořadý, že by možná bylo lepší, kdyby se “pochodování s postavičkou” autoři zcela vzdali ve prospěch prostého interaktivního vyprávění a voleb v rozhovorech. Patrné to bylo třeba na hororech od Supermassive Games nebo posledním Life is Strange. Právě proto mi nijak nevadilo, že autoři As Dusk Falls pro PC a Xbox ze studia Interior Night vsadili spíš na omezenou interakci, kterou by s přimhouřeným okem zvládl i Kinoautomat Radúze Činčery nebo streamování z Netflixu. Jenže sázka na jednu kartu, byť silnou, může být riskantní.

Interior Night je nezávislé londýnské studio, které v roce 2017 založila bývalá designérka týmu Quantic Dream a jeho her Heavy Rain a Beyond: Two Souls. Právě produkci Quantic Dream debut As Dusk Falls připomíná nejvíc. S tím rozdílem, že je mnohem statičtější v prezentaci i hratelnosti, ale k tomu se ještě dostaneme. Důrazem na sdílení zážitku a společné sledování, ať už na jednom gauči anebo na dálku on-line, zase novinka evokuje multiplayer v podání Supermassive Games. Sledovat, hrát a rozhodovat může až osm lidí najednou. Pokud nemáte dost gamepadů, ovladač může suplovat i telefon nebo tablet. V As Dusk Falls ovšem hráči/diváci neovládají každý svou vlastní postavu, ale o všech rozhodnutích aktivních aktérů hlasují. A volby musíme činit hned za několik různých postav. Ve streamerském režimu se do rozhodování mohou zapojit i diváci na Twitchi. Některá rozhodnutí jsou jen dílčí, jiná klíčová. U takových se vám může hodit i možnost přehlasovat ostatní s využitím speciálního bodu. Jindy ale po vás budou autoři chtít, abyste našli ve volbě větší shodu. Hra přitom sleduje vaše počínání a kromě vyhodnocení větvení příběhu po každé kapitole servíruje také přehled toho, jak jste se rozhodovali a k jakým hodnotám inklinujete.

Samotní autoři se nechali slyšet, že chtějí dělat interaktivní příběhové zážitky pro lidi, kterým se líbí seriály jako Fargo nebo Breaking Bad, ale nejsou to nutně hráči. Míří prý na televizní publikum a konzumenty Netflixu a HBO. Jejich hratelnost má být přístupná, ale postavy komplexní. A to skutečně v zásadě dobře popisuje výsledek. As Dusk Falls je kriminální a rodinné drama, které pojednává o osudech lidí, jejichž životní cesty se tragickým způsobem propletou při incidentu v pouštním motelu. Ať už se událost vyvine jakkoli, dramaticky promění jejich životy a poznamená je na dlouhá léta. Při hraní máte pocit, že hrdiny postupně skutečně poznáváte, dokážete smysluplně ovlivnit jejich životy i vzájemné vztahy. Rozkrýváte rodinná tajemství a doufáte, že se dozvíte co nejvíc, případně že docílíte vlastních záměrů. Naneštěstí ne všechny postavy si přirozeně oblíbíte. Příběh není vyprávěn chronologicky a vývojáři často zdánlivě nahodile, ale ve skutečnosti chytře skáčou v čase i z místa na místo, aby si přichystali podle vašich rozhodnutí půdu pro pokračování přerušené události. To ovšem na druhé straně znamená, že vás mnohdy vytrhnou z toho nejlepšího, nebo vám seberou kontrolu nad lidmi, které si oblíbíte, a vnutí vám někoho, koho rádi nemáte.

Hra podle mě nemá optimální rozjezd, ale nakonec vyprávění přeci jen dostane větší šťávu s tím, jak se do něj noříte stále hlouběji a také ho ovlivňujete svými volbami a s tím i charakter a osudy jednotlivých aktérů.

A jsme u toho. As Dusk Falls je víc film, nebo seriál než hra v původním slova smyslu. A jako takový tento projekt může v řadě ohledů uspět, a přesto vás třeba nezaujme. Tak jako se vám nemusí líbit každý dobře hodnocený snímek, nemusíte jednoduše přijít na chuť zdejšímu příběhu. A musím říct, že jsem s ním měl zpočátku velký problém. Námět mě vůbec nezaujal a jen obtížně jsem si k některým postavám hledal cestu. A to do té míry, že jsem si kladl otázku, zda by nebylo lepší, kdybych mohl ovládat jen ty postavy, s nimiž nějak sympatizuji. Hra podle mě nemá optimální rozjezd, ale nakonec vyprávění přeci jen dostane větší šťávu s tím, jak se do něj noříte stále hlouběji a také ho ovlivňujete svými volbami a s tím i charakter a osudy jednotlivých aktérů. Samozřejmě ale i tady narazíte na spoustu momentů, kdy vám autoři upřou právo vybrat si a rozhodnou za vás. Hodnotit příběh a scénář je velmi těžké, protože na něj může mít každý svůj názor a žádný nemusí být nutně špatný. Začnu tedy tím, co si myslím, že ocení všichni. V průběhu hry budete činit opravdu náročné volby a čelit mnoha morálním dilematům a životním křižovatkám. Čekají vás i hodně drsné výjevy. Ze hry jsou díky brilantnímu dabingu cítit opravdové emoce a herci odvedli skvělou práci, když člověk pováží, jak minimalistickou vizuální podobu jejich výkon má. Každý hlas si dobře zapamatujete.

Jenže tím se dostáváme k audiovizuálnímu zpracování, které podle mě není trefou do černého. Nemyslím, že bych postrádal cit pro umělecký záměr nebo byl povrchní, ale statické jen lehce rozpohybované stylizované 2D postavy umístěné do trojrozměrného dynamického světa podle mě nevypadají moc dobře. U klidných scén v nehybném prostředí mi tento kontrast nevadí, ale když jsem sledoval pohybující se auta v otevřené a nepříliš hezké krajině, rušilo mě, že dynamiku a animace mají ve hře zpravidla jen neživé objekty nebo listí vlnící se ve větru, ale lidé či zvířata nikoli. Mohl bych obhajovat a vysvětlovat svůj dojem, ale nemělo by to smysl. Je to prostě zcela subjektivní pocit. Já jsem ve zvolené estetice nenašel zalíbení, přestože si myslím, že mi v principu nevadí stylizovaná grafika nebo styl audiovizuálních novel. Tenhle mix mě ale nezaujal, i když dokážu pochopit, co jeho volbou autoři sledovali.

Zdroj: Xbox Game Studios

Po technické stránce si ale myslím, že má hra i jiné vážnější nedostatky, než je nepříliš detailní 3D svět. Opět jsem měl ze hry dojem, že její neslabší stránkou jsou paradoxně právě ty nejvíc herní pasáže. I když to možná už ani paradox není. As Dusk Falls nabízí ještě méně tradiční interakce a když už přichází s něčím jiným než volbami v dialogu, není to moc velká zábava. Quick-time eventy jsou nenápadité a občas není úplně jasné, co máte mačkat, což autoři podle mě upravovali ještě během posledních updatů. Jindy zase máte kurzorem prohledat nějakou scénu a najít důležitou věc, což také není příliš zábavné. Na výsledném dojmu se navíc podepisuje skutečnost, že na gamepadu se hra neovládá moc komfortně. Už v menu se chová spíš jako myš na PC a přímo ve hře jsem se pak nemohl zbavit dojmu, že gamepad není ta nejvhodnější periferie. K technickým výhradám bych připojil i dílčí maličkosti, jako třeba situace, kdy chce hra v krátkosti ukázat jiné místo a jinou postavu v jiném čase. Protože by se zřejmě nestačila scéna nahrát dost rychle, sledujeme ve stejně stylizované grafice nahrané video, ale to má velmi nízkou kvalitu a hyzdí ho nepřehlédnutelná komprese a artefakty.

Rozhodně bychom ale neměli končit v negativním duchu. Protože ani já jsem nesledoval závěrečné titulky s nějakou pachutí v ústech. Naopak mám pocit, že mě nakonec autoři ve smyslu příběhu i grafiky trochu obměkčili. Zdůraznit musím i obrovský potenciál znovuhratelnosti, který vám titul opakovaně připomíná pohledem do košaté tabulky větvících se možností. Skvělou službu dělá celkovému dojmu velmi dobré ozvučení, díky němuž vnímáte detaily prostředí a akcí, i když je mnohdy nevidíte v pohybu. A konečně zvláštní poklonu musím vyseknout za soundtrack, za který by se nemusel stydět ani skutečný film či seriál. Obrovským bonusem pro domácí hráče pak mohou být české titulky. Překlad je super a díky němu si může dlouhý a komplexní příběh užít opravdu každý. Je trochu zvláštní, že se jindy lokalizace nedočkají větší hry, ale dokážu si živě představit, že čeština může být to, co v případě tak specifické novinky rozhodne, zda se u nás prosadí, či nikoli. Koneckonců snad všichni jsme někdy sledovali Rozpaky kuchaře Svatopluka. A i když jsem měl k ovládání As Dusk Falls své výhrady, určitě je přesnější než svícení a zhasínání v obývacím pokoji.