Představte si, že byste vytvořili počítačovou hru. Strávili byste prací na ní dva roky, měli ji téměř hotovou a těsně před vydáním by za vás někdo rozhodl, že nikdy nespatří světlo světa. To není žádný hypotetický scénář. Tenhle příběh, na který upozornil britský Eurogamer, napsal sám život. Programátor Andy Beale právě vydal novou hru pro počítač ZX Spectrum nazvanou Quadron. Vtip je v tom, že ji dokončil už před 30 lety, ale vydavatel se jí krátce před zkompletováním vzdal. V roce 1988 tak sešlo z vydání původní verze i plánu na port pro Amstrad CPC.
K 30. výročí si autor Quadronu nadělil dárek a hru konečně uvolnil do světa. Koupit si ji můžete na portálu itch.io za necelých 5 dolarů, přičemž se samozřejmě neobejdete bez emulátoru ZX Spectra. Kromě samotné hry pak digitální balíček obsahuje i původní manuál z roku 1987, respektive jeho naskenovanou verzi, která obsahuje i původní překlepy a gramatické chyby, jak autor vtipně upozorňuje.
K původním zdrojovým kódům už Andy Beale neměl přístup, a tak ho čekala pětiměsíční odysea, kdy musel za pomoci reverzního inženýrství a originálních zachovaných poznámek připravit aktuální verzi zbavenou některých starých chyb.
K původním zdrojovým kódům už Andy Beale neměl přístup, a tak ho čekala pětiměsíční odysea, kdy musel za pomoci reverzního inženýrství a originálních zachovaných poznámek připravit aktuální verzi zbavenou některých starých chyb. Quadron má podle něj kvality a parametry komerčního titulu své doby pro ZX Spectrum. Kromě něj navíc šikovný programátor plánuje uvolnit úplně zdarma další jednodušší hry pro stejnou platformu, které buď neuspěly s vydavateli, anebo je Beale kdysi vytvořil jen pro vlastní potěšení.
Sám přitom říká, že bylo zábavné znovu se pustit do programování pro Spectrum, a současně doufá, že jeho snažení ocení i ostatní. Quadron je rychlá arkádová akce v duchu klasik od společnosti Williams. Autor láká na svižnou hratelnost, různorodé zbraně, nepřátele i power-upy. Samotný hráč ovládá droida, který sbírá a brání cenné krystaly před mimozemskými nepřáteli. Quadron nabízí coby kulisy stejnojmenný komplex, který se skládá z 28 obrazovek, z nichž čtyři jsou zpočátku nepřístupné.
Andy Beale vystupující pod přezdívkou Cosmium prozradil Eurogameru, že zástupci vydavatele, kterým byla dnes už neexistující londýnská společnost Palace Software, hýřili nadšením, když jim rozpracovaný Quadron poprvé prezentoval. Na konci vývoje měl ale producent otočit s tím, že po tomto druhu her už není mezi fanoušky taková poptávka. Asi si dokážete představit, že něco takového muselo autora zdrtit.
Beale se tak pustil do dalších projektů a hrám se věnoval i v následujících letech, ale Quadron dlouho odpočíval v propadlišti dějin. Po roce 2002 nakonec Andy herní průmysl úplně opustil. Nakonec se ale rozhodl minimálně kvůli své 30 let staré nevydané hře ještě jednou k vývoji her vrátit. Inspiroval ho k tomu článek v magazínu Retro Gamer, který se věnoval jeho práci na titulech pro ZX Spectrum. Beale tak dostal chuť oživit zapomenutý počin a dopřát mu konečně vydání.
Jak sám říká, ani si neuvědomoval, jak je tato scéna aktivní a že jsou staré hry tak oblíbené. “Na osmibitových systémech miluji, že si vše můžete udělat sami,” prozradil Beale Eurogameru s tím, že je to osvěžující ve srovnání s tím, když coby malé kolečko v obřím soukolí dnes programujete velké hry na moderní hardware. Vrátit se ke staré platformě prý bylo jako setkat se se starým přítelem a vydat hru po 30 letech mu přišlo příhodné.
Kdyby Quadron vyšel, kdy měl, tedy v roce 1988, byl by z něj nepochybně hit.
Co je ale nejvtipnější? Paradoxem je, že ačkoli původní vydavatel hru potopil, podle prvních novodobých recenzí je prý opravdu dobrá. Její příběh připomněl kupříkladu web Vintage is the New Old a přispěchal rovněž s recenzí. V té její autor na samém začátku pokládá otázku, zda se na Quadron vyplatilo čekat dlouhých 30 let. Staronová premiéra však proběhla na výbornou. Titul, na kterém Beale začal pracovat někdy mezi lety 1986 a 1987, má podle něj skvělou grafiku, výborné zvukové efekty, chytlavou hratelnost i různorodá prostředí.
V závěru recenze pak autor píše, že úsilí se vyplatilo a třicetileté čekání stálo za to. “Kdyby Quadron vyšel, kdy měl, tedy v roce 1988, byl by z něj nepochybně hit,” stojí v testu hry, což je velké vyznamenání a zároveň trochu hořké konstatování. Andy Beale měl pravdu. My máme alespoň to štěstí, že si díky autorově vytrvalosti můžeme Quadron zahrát nyní. Takový je strhující příběh dokončené, ale 30 let nevydané hry, která údajně mohla být hitem, ale nikdy se jím nestala. Podobná slova jsou však pro Andyho alespoň částečným zadostiučiněním.
Více informací o samotné hře najdete na jejím oficiálním profilu.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Denis Grachev nás pravidelne zásobuje hrami, ktoré prekonávajú hranice toho, čo by ktosi očakával od počítača takého starého ako ja – len pred mesiacom mu vyšla super-rýchla arkádovka „Old Tower“, ale určite odporúčam aj „Dreamwalker: Alter Ego 2“ – obe s ohromnou grafikou a hrateľnosťou. Minulý rok zasa vyšiel novodobý remake „Crystal Kingdom Dizzy“ s grafikou, akú nevideli asi na žiadnej inej platforme a fantasy arkádovky „Sword of Ianna“ či „Nixy The Glade Sprite“. Odporúčam všetky, sú voľne k stiahnutiu. 😉
Škoda, že aj tieto tituly nemali také promo Eurogameru. To mňa, ako dodnes aktívneho člena ZX scény môže mrzieť, ale nič sa s tým asi nedá robiť. :))
http://www.retrosouls.net/
https://www.bubblesoftgames.com/nixy-the-glade-sprite
https://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&game_id=swordofianna.txt
https://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&game_id=dizzy7_2017.txt
Jádrem toho příběhu nicméně přeci není to, zda je to super hra. Ale ten příběh sám o sobě je fascinující, i kdyby na konci byla průměrná, nebo dokonce špatná hra. Nesouhlasím s tím, že jde o bulvární zprávu. Ani v uvozovkách:). To je takový pokroucený termín, kterým se teď často nesprávně nálepkuje vše, co běžného čtenáře zajímá. A ano, toto je efektivní způsob, jak běžné hráče s touto scénou seznámit. A i tak se domnívám, že jde v podstatě o okrajové téma, jaké kromě Vortexu moc českých médií nepokrývá.
Nepochybujeme o tom, že na téměř každou retro platformu vznikají neustále nové zajímavé projekty, které často posouvají hranice možného nepředstavitelným způsobem. Ale jakkoli to jsou úctyhodné počiny, které dobře demonstrují, co jsou lidé se starým hardwarem schopní dosáhnout, nemusí za nimi být takovýhle příběh, který si přečte i ten, kdo se o retro hraní nezajímá.
Rozhodne mi nešlo o degradáciu tvojej práce, veď dobre vieš, ako vás, Vortexákov uznávam, rešpektujem a promujem všade, kade chodím. Ja som bol naopak tak uchvátený tým, že ste jediná herná redakcia na území bývalého Československa, ktorá sa v dnešnej dobe článkom venuje môjmu milovanému „Speccy“. Až som mal nutkanie čitateľov upriamiť aj na aktuálne herné tituly, ktoré imho stoja za zmienku (hlavne preto, že keď na našom území popularita ZX-Spectra po roku 1992 končila, tak sme o takýchto hrách mohli iba snívať.) Nič negatívne za tým fakt nebolo.
Bez rozporu uznávam aj zaujímavosť tohto konkrétneho príbehu, ale toto sa inak deje fakt bežne. Posledné roky vyšlo (dokonca aj u nás) niekoľko titulov, ktoré ležali v šuplíku od 90. rokov. Problém je, že tá komunita je veľmi malá a „nesdílná“, že sa to často nedostane na verejnosť.
A skutočne, zaujímavé príbehy píše mnoho takýchto hier. Napríklad spomínaný remake 2017 Crystal Kingdom Dizzy:
Pôvodne hra vyšla v roku 1992 pod hlavičkou Codemasters. Jarrod Bentley, jeden z autorov však celé roky nebol spokojný s úvodným obrázkom a v roku 2009 ho prekreslil. Obrázok síce vymenil, ale hra zostala stále taká chudobná po grafickej, hudobnej aj príbehovej stránke (voči rovnomennej hre napr. na Amigu). To naštartovalo partiu Rusov, ktorá nasledujúcich 8 rokov pracovala na kompletnej prerábke celej hry, od prvého po posledný bajt, vrátane novej plnofarebnej grafiky a muziky. A teraz tá pikoška: Hra nakoniec vyšla so zvolením Codemasters, ktorí sú dodnes vlastníkmi práv na série hier Dizzy. To by sa parte Rusov len ťažko podarilo, keby sa do toho nevložili samotní otcovia vajíčka Dizzy – dvojčatá Oliverové, ktorým sa podarilo u Codemasters vybaviť túto výnimku na remake 25-ročnej hry. A posledná zaujímavosť je, že hra vyšla presne na 30. výročie vydania prvej Dizzy hry dvojčiat Oliverových. 😉
Já to jinak nebral ani nijak negativně, jen jsem ti chtěl osvětlit, proč nás takové téma oslovilo a proč obecně takové příběhy do mainstreamu podle mě proniknou. Každopádně díky za doplnění o další postřehy a tipy.
Těší mě, že si tohle čtení nachází k lidem cestu a že se nám třeba i skrz méně exponovaná témata daří ukázat, že v herním světě se dějí i jiné věci než je každodenní příval nových trailerů:).