Odkud se ve hrách vzal termín boss

Když se řekne boss, ve světě videoher není žádný pochyb o tom, koho myslíte. To je ten tuhý nepřítel na konci. Na konci úrovně, na konci hry – to je jedno. Velký a silný protivník, kterého je třeba porazit. Proč se mu tak ale vlastně říká? Na tuhle jednoduchou otázku neexistuje zdaleka tak jednoduchá odpověď.

V dnd bylo úkolem hráč získat orb z nejhlubšího dungeonu, který v pokladnici hlídá nepřítel nazvaný Golden Dragon.

Ze všeho nejdříve musíte oddělit samotný mechanismus a princip od termínu. Jako prvek se boss ve hrách objevil výrazně dřív než jako označení. První videohra, která obsahovala takzvaný boss fight, je pravděpodobně RPG dnd z roku 1975 pro systém PLATO. Jak už název napovídá, šlo o variaci na D&D neboli Dungeons & Dragons. Odtud se postupně tento mechanismus rozšířil do dalších žánrů, jako jsou střílečky, bojovky, plošinovky, ale i rytmické nebo hudební hry.

V dnd bylo úkolem hráč získat orb z nejhlubšího dungeonu, který v pokladnici hlídá nepřítel nazvaný Golden Dragon. Přirozeně má vysokou úroveň a jeho poražení je podmínkou k dokončení celé hry, jak to dnes dobře známe. Ve své době to ale nebyl žádný jasný standard.

Zdroj: dnd

Ve vesmírné střílečce Phoenix z roku 1980 pro automaty a Atari 2600 se zase boss objevuje v podobě velké mateřské lodi v posledním levelu. To bylo také ještě předtím, než se termín boss vžil jako něco normálního. Dalším podobným příkladem je hra Gorf z roku 1981. Boss se objevuje i ve hře Galaga z roku 1981.

Samotný mechanismus a roli takového protivníka lze ovšem vystopovat lépe než původ slova boss a proč se začal používat právě tenhle termín. Možná vůbec poprvé se měl objevit v manuálu k automatové hře Space Panic z roku 1980. Jedna z prvních zmínek se objevuje také v roce 1983 v časopisu Joystick právě v souvislosti se se starší hrou Galaga. Tady jde ale ještě o neformální označení.

K tomu, abyste se dostali k bossovi, musíte ve většině her nejdřív porazit slabší protivníky, jeho přisluhovače a poskoky. Podřízené, chcete-li. Obvykle bojují pro bosse, což z něj logicky dělá jejich šéfa.

Předpokládá se, že k jeho popularizaci hodně přispěl magazín Nintendo Power až na konci osmdesátých let. Zasadil se o ni ale i časopis Nintendo Fan Club News a kultura NESu obecně. Hráči, kteří měli doma Nintendo, podle zahraničních pamětníků používali termín dřív a častěji než ti s jinými systémy. Třeba v souvislosti s hrami Metroid nebo Double Dragon. Na konci osmdesátých let a v případě her jako Super Mario Bros. 2 nebo Master Blaster se už termín boss začíná objevovat v návodech častěji.

Jedna z teorií o původu slova říká, že ještě před videohrami se název vžil v některých stolních hrách. Podle další zase pramení z podsvětí, kde je boss neformální titul pro vůdce nějaké skupiny. A ve hrách často bojujete právě proti různým mafiánům nebo gangům. Princip je jednoduchý. K tomu, abyste se dostali k bossovi, musíte ve většině her nejdřív porazit slabší protivníky, jeho přisluhovače a poskoky. Podřízené, chcete-li. Obvykle bojují pro bosse, což z něj logicky dělá jejich šéfa.

Zdroj: Joystick/Nintendo

Podle některých k tomuto označení přispěla i skutečnost, že starší hry často mívaly jen velmi jednoduchou zápletku a nebylo třeba vůbec jasné, jaké mají mezi sebou postavy vztahy, nebo proč je padouch vlastně padouch. Logicky tak vznikl předpoklad myslet si, že postava na konci hry šéfuje předchozím nepřátelům, které na hráče poslala.

Termín se také hojně objevuje v kung-fu filmech, odkud je jen krok k tématicky podobným videohrám. To je třeba příklad Kung-Fu Master z roku 1984, respektive Kung Fu z roku 1985. Manuál NES verze výslovně zmiňoval bossy jednotlivých pater. Není rovněž bez zajímavosti, že v některých asijských zemích se zase pro bossy vžil termín král. Souvislost není těžké dovodit.

Od té doby jsme se dočkali inovací v podobě minibossů či skrytých bossů, ale i her, které na těchto soubojích celé stojí, jako jsou Shadow of the Colossus nebo Cuphead.

Jisté je, že dnes neexistuje shoda, pokud jde o původ samotného slova v herní terminologii. Celá problematika je ale zajímavá i proto, že nám to ukazuje, jak se postupně slovníček hráčů formoval a rozrůstal o názvy, které kdysi musel někdo zkusit ustanovit a dnes je považujeme za zcela běžné.

Od té doby jsme se dočkali inovací v podobě minibossů či skrytých bossů, ale i her, které na těchto soubojích celé stojí, jako jsou Shadow of the Colossus nebo Cuphead. Dokážete si vy vzpomenout, kdy jste poprvé slyšeli termín boss v souvislosti s hrami? Jakého bosse jste porazili jako prvního? A co se vám vlastně vybaví, když se řekne boss?