Nový Xbox zvládne emulovat hry z PS2, PSP nebo Wii

Jednou z vlastností nových konzolí, nad kterou se vedou horlivé debaty a samotní výrobci jí věnovali značnou část prostoru, je zpětná kompatibilita. Ačkoliv by mnozí hráči mohli namítnout, že technologický pokrok je tu právě od toho, abychom žádné staré hry hrát nemuseli, nostalgie a léty prověřená kvalita se nedá upozadit a stále tu bude značné množství lidí, kteří se svých her nechtějí vzdát. Bez ohledu na to, jestli se bavíme o titulech z předchozí generace, nebo ještě starších, je vcelku přirozené, že se hledají způsoby, jak si je zahrát, a třeba rovnou na nejnovějším zařízení, které se v nadcházejících několika letech stane hlavním prostředkem videoherní zábavy. Patříte-li ke staromilcům nebo jen těm, kdo si chtějí rozšířit přehled, můžete se na cestu proti proudu času vydat s novým Xboxem, který skrze vývojářské prostředí umožňuje instalaci oblíbených emulátorů a tím pádem i hraní starších her.

S návodem, dojmy i poukázáním na nedostatky přišel nadšenec, vystupující na YouTube s přezdívkou Modern Vintage Gamer. V několika videích provádí diváky instalací tzv. Developer módu na konzoli Xbox Series S a spuštěním emulátoru RetroArch, který byl stejným způsobem dostupný také na Xboxu One. Aktivovat rozhraní pro vývojáře může kdokoliv, ovšem bez ohledu na bezplatný aktivátor je nutné následně se přihlásit s aktivním účtem, za který je však nutné zaplatit. Poplatek činí přibližně 450 korun, jedině tak je ale možné režim spustit a následně po domácí síti přenášet data, včetně zmiňovaného emulátoru, který je vedle mnoha dalších verzí dostupný i v podobě UWP buildu, s nímž je Xbox ve vývojářském režimu schopný pracovat.

Tady ale přichází první upozornění od retro nadšence, který uvádí, že byl téměř rozhodnutý s pokusy přestat a počkat, až bude k dispozici stabilnější verze emulátoru a především jádra PCSX2 pro PS2 tituly. Chod prý rozhodně není bezproblémový a vyžaduje spoustu nastavování: „PCSX2 uvnitř emulátoru je stále ve vývoji a dostupné verze mají chyby, spoustu chyb.“ Odměnou však je alespoň částečně funkční prostředí pro hraní her, které RetroArch podporuje, a podle ohlasů na diskuzním portálu Restera se rozhodně nejedná jen o tituly pro PS2, PSP, Wii či GameCube, ale také některé hry pro PS3 či konzole od Segy. Úskalím však je, že vývojářský mód pracuje jen s 2 GB operační paměti, která přímo určuje, jaké novější tituly ještě fungovat budou a jaké už nikoliv. Zároveň se v konkrétních titulech vyskytuje množství grafických glitchů a problémů se zvukem, které činí hraní značně problematické a nepříliš přívětivé.

Přesto ale Retro Vintage Gamer poukazuje na to, že jde o první herní systém mimo rodinu PlayStation, který zvládne nějakým způsobem spouštět hry z PS2, což ale paradoxně fanoušky znepokojuje. Objevují se názory, že medializace výše uvedené možnosti jen přinutí Microsoft k zásahu, aby RetroArch nebylo možné nadále spouštět, stále si však musíme všichni uvědomit, že pohyb ve vodách emulátorů je právně značně komplikovaný, nehledě na pravidla používání Xboxu, která jsou instalací emulátorů a spouštění konkrétního softwaru rovněž narušována.