Nejprodávanější konzole všech dob

Nintendo se v těchto dnech pochlubilo, že od roku 1983 prodalo dohromady přes 700 milionů konzolí. Za uplynulých 35 let, kdy vstoupil na trh NES, to činí více než 300 milionů domácích systémů a přes 427 milionů handheldů. Tento úspěch japonské společnosti s bezpečným náskokem garantuje první místo v žebříčku nejúspěšnějších výrobců herních zařízení všech dob, přičemž konkurenční gigant Sony se shodou okolností jen pár dní nazpět pochlubil jiným úctyhodným číslem. Od roku 1994 už prodal přes 500 milionů konzolí se značkou PlayStation. Na druhé místo v žebříčku firem, které mají na kontě nejvíce prodaných systémů, mu tak stačilo necelé čtvrtstoletí. Přesněji řečeno z výrobních linek sjelo 525,3 milionu PlayStationů a tento milník se Sony rozhodla připomenout a oslavit speciální limitovanou edicí konzole PS4 Pro.

Rozhodli jsme se proto při této příležitosti podívat na nejprodávanější konzole všech dob a jejich výrobce. A aby to nebyla nuda, připomeneme si rovněž zařízení, která se žádnými skvostnými prodeji pochlubit nemohla. Dalo by se říct, že mnohdy zcela propadla. Anebo je navzdory komerčnímu neúspěchu fanoušci videoher docenili až časem. Tentokrát to budeme mít o trochu snadnější než v případě nejnákladnějších titulů všech dob. Výrobci se totiž o své úspěchu obvykle rádi podělí. Pokud k tomu tedy mají optimisticky důvod. I tady ale existují výjimky. Když nejsou prodeje nijak slavné, firmy už tak otevřené nejsou, anebo se čísla zveřejňují jen jednou za čas, a tak i v tomto případě mohou vzniknout určité nepřesnosti.

Za první komerční domácí konzoli v tradičním slova smyslu bývá označován systém Magnavox Odyssey z roku 1972. Nápad na toto zařízení se ale zrodil už v roce 1966, tedy dva roky předtím, než do Československa napochodovaly spřátelené armády, a tři roky předtím, než stanul první člověk na měsíci. To jen tak pro ilustraci, abyste si dovedli představit, jak hluboko do minulosti se právě noříme. Konzole, která jako první nabídla třeba i světelnou pistoli, se vyráběla do roku 1975 a z dnešního pohledu se její prodeje nemusí zdát nijak ohromující. Celkem se prodalo 350 tisíc systémů a vyšlo na ní pouhých 28 her. Šlo ale o velký průlom. Na tuto konzoli navázala série dalších včetně druhé generace z roku 1978, která už se mohla pochlubit prodeji ve výši dvou milionů.

Pojďme se ale podívat na zařízení, s nimiž pravděpodobně máte osobní zkušenost. Žebříčku nejprodávanějších konzolí zatím kraluje PlayStation 2 se 155 miliony zařízení. Systém uvedený na trh v roce 2000 se vyráběl 13 let a vzniklo pro něj skoro 3900 her, jichž se prodalo 1,5 miliardy kopií. Kupříkladu ještě v roce 2013 vyšla pro PS2 FIFA 14 od EA.

Na trůnu však nemusí Sony sedět věčně. Jeho pozici ohrozilo třeba právě už zmínění Nintendo. Handheld DS má na kontě 154 milionů prodaných zařízení a skoro miliardu her. Zařízení z roku 2004 předstihlo konkurenční PSP od Sony, ačkoli ani to si s 82 miliony prodaných handheldů nevedlo navzdory všeobecnému přesvědčení vůbec špatně. Na trh přišly oba diametrálně odlišné systém ve stejném roce. DS vsadilo, jak už zkratka názvu napovídá, na dvojici obrazovek a původně šlo o experiment, takzvaný třetí pilíř vedle Game Boye Advance a konzole GameCube. I díky zpětné kompatibilitě právě s GBA se ale z DS stal plnohodnotný nástupce Game Boye a jde o nejprodávanějších handheld všech dob. Prodával se v několika revizích až do roku 2013, ale už dva roky předtím na něj navázal nástupce v podobě 3DS.

Rival v podobě PlayStationu Portable naopak vsadil na výkonný hardware a jak už bylo řečeno, s 82 miliony prodaných zařízení jej lze dnes považovat za jeden z mála úspěšných pokusů ohrozit v uplynulých letech dominanci Nintenda na poli kapesních her. Multimediální systém se pyšnil tím, že šlo o malou velkou konzoli, ale v rozletu jej trochu omezovala například absence druhé analogové páčky. S ní přišla až Vita. PSP se prodávalo v řadě revizí až do roku 2014, Vita ale přišla na trh už v prosinci 2011. Ta je k dispozici dosud, ale Sony se bohužel nepodělila o čísla prodejů. Odhaduje se 10 až 15 milionů konzolí. Slibný start nové platformy zhatil mimo jiné drtivý nástup hraní na tabletech a mobilech i tvrdá konkurence Nintenda. Navzdory tomu, že jde v měřítkách Sony o relativní neúspěch, v Japonsku se stala oblíbenou platformou pro RPG a interaktivní romány, zatímco na Západě se později těšila oblibě především u nezávislých vývojářů a milovníků indie her.

Třetí místo žebříčku nejprodávanějších konzolí okupuje Game Boy a jeho nástupce Color, jejichž prodeje Nintendo sčítá a dosahují skoro 119 milionů. Pro oba handheldy se pak dohromady prodala téměř půl miliarda her. I když já osobně považuji tyto systémy za příbuzné, ale nikoli stejné generace, budu respektovat oficiální data a jen doplním, že původní Game Boy přišel na trh už v roce 1989 a Color pak v roce 1998. Originálu jsme se ostatně před časem věnovali ve velkém vzpomínkovém tématu. Samotné Nintendo pak uvádí, že Game Boye se přestaly prodávat v roce 2003. To už ale byl dva roky na trhu zmíněný Advance, který se může pochlubit 81 miliony prodaných systémů a 377 miliony prodaných kopií her.

A když už se věnujeme handheldům a jejich úspěchům, měli bychom podobně jako u velkých konzolí připomenout, jak to vše začalo. Pokud pomineme nejrůznější digihry s jedním titulem, prvním handheldem v pravém slova smyslu, jak ho chápeme my, tedy s funkcí vyměnitelných cartridgí se stal Microvision z roku 1979. Deset let předtím, než vstoupil na trh původní Game Boy od Nintenda, který se později stal synonymem pro tato zařízení, však trh ještě nebyl na podobnou revoluci připravený, a tak se přelomový výrobek přestal prodávat už za dva roky a za tu dobu pro něj vzniklo jen 12 her. Jak si asi dokážete domyslet, o milionových prodejích se mohlo firmě jen zdát.

To jsme ale poněkud zabředli do světa cestovních, kapesních a přenosných her, který je sám o sobě dost komplikovaný. Vraťme se proto zpět k velkým konzolím. Už jsem tu zmínil úspěch PlayStationu. Ten úplně první si ale také nevedl vůbec špatně. Konzole z roku 1994 prodala přes 102 milionů zařízení, což je mimořádný úspěch na debut Sony ve světě videoher. Také se prodávala až do roku 2006 a překonala své současníky v podobě Nintenda 64 a Segy Saturn od zavedených výrobců. Stomilionovou hranici první PlayStation pokořil za necelých 10 let.

V těsném závěsu za PlayStationem se nachází Nintendo Wii z roku 2006. Skoro 102 milionů prodaných zařízení a bezmála 920 milionů prodaných her – to už jsou, panečku, pěkná čísla. Inovativní konzole soupeřila na trhu s Xboxem 360 a PS3, ale prakticky vzato oslovila odlišnou skupinu zákazníků, anebo hráče, kteří si Wiičko přikoupili k PC nebo některé uvedené hardwarově silnější platformě. Šlo o velký comeback Nintenda na poli domácích konzolí po komerčně nepříliš přesvědčivém GameCubu. V několika různých variantách se konzole prodávala až do roku 2017, ale hlavní produkce skočila už o čtyři roky dříve. V roce 2012 na Wii navázalo Wii U soupeřící s PS4 a Xboxem One, ale prodeje se horko těžko vyšplhaly jen na 13,5 milionu konzolí a 102 milionů her, což bylo po triumfálním úspěchu Wiička velké zklamání. Výroba konzole skončila v roce 2017, kdy na Wii U navázal Switch, který má od loňského března na kontě bezmála 20 milionů prodaných systémů a skoro 87 milionů her, což dává tušit, že půjde o další velký hit Nintenda.

Když tu byla řeč o Wii, sluší se připomenout, že v těsném závěsu za ním se drží i rivalové Xbox 360 z roku 2005 s 84 miliony prodaných konzolí a PlayStation 3 z roku 2006 se skoro 84 miliony prodaných konzolí. Zatímco však Xbox 360 se přestal vyrábět v roce 2016, PlayStation 3 se vyráběl až do roku 2017.

Z konzolí stále aktivních si nejlépe vede PlayStation 4 z roku 2013 s 82 miliony konzolí. Nintendo 3DS z roku 2011 se stále statečně drží  a na kontě má dosud skoro 73 milionů prodaných handheldů a bezmála 368 milionů her. Platforma je přitom nadále plodná, a tak si ještě může o nějakou příčku polepšit. No a konečně Xbox One z roku 2013 navzdory vlažnějšímu startu podle odhadů prodal necelých 40 milionů konzolí.

A tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Tak jen telegraficky vypíchneme pár nejznámějších a nejzajímavějších případů. NES z roku 1983: skoro 62 milionů, Super NES z roku 1990: 49 milionů, Nintendo 64 z roku 1996: téměř 33 milionů. Mega Drive od Segy z roku 1988: přes 30 milionů, Atari 2600 z roku 1977, které se vyrábělo až do roku 1992: 30 milionů. Původní Xbox z roku 2001 s 24 miliony se nemusí zdát být trhák, ale otevřel Microsoftu cestu. GameCube ze stejného roku s 21 miliony byl pro zkušené Nintendo naopak spíš zklamáním. Cestovní GameGear od Segy z roku 1990 jen těsně překonal desetimilionovou hranici. Podobně si vedl i Master System od stejné firmy. Je ale nutné zdůraznit, že podobně jako u her samotných i prodeje konzolí neustále rostou, a tak tato čísla před lety nemusela znamenat neúspěch.

Tím však byl Saturn a Dreamcast od Segy. Jak už jsme sliboval na začátku, povíme si alespoň ve zkratce něco o systémech, které skutečně své výrobce zklamaly. Saturn z roku 1994 neúspěšně soupeřil s PlayStationem a neprodalo se ho ani 10 milionů. Tuto metu nedokázal pokořit ani jeho nástupce Dreamcast z roku 1998, který se za tři roky jen těsně přehoupl přes 9 milionů.

Skutečný propadák ale vypadá jinak. N-Gage coby hybrid mobilu a handheldu od Nokie se se 3 miliony příliš nechytil. Solidní výprask dostal od Nintenda a Game Boye i handheld Atari Lynx z roku 1989, který měl sice barevný displej, ale do roku 1995 se prodalo jen okolo 3 milionů zařízení. Díru do světa neudělal ani Philips s CD-i z roku 1991, který se prodával až do roku 1998, ale zřejmě neprodal ani milion konzolí.

3DO, které vyráběly firmy Panasonic, GoldStar a Sanyo od roku 1993 do roku 1996 se navzdory drtivému marketingu a slibné technologii vyšplhal jen na 2 miliony prodaných konzolí. Pippin od Applu a Bandai v letech 1996 a 1997 prodal děsivých 42 tisíc konzolí. Jaguar od Atari s sebou do propasti stál i svého výrobce. Systém z roku 1993 se pyšnil označením první 64bitová konzole na světě, zatímco trhu stále vládli 16ti a 32bitové platformy. Pro Jaguar vzniklo pouhých 56 oficiálních her a slabá podpora vývojářů v kombinaci s bizarnostmi, jakým byl třeba ovladač, znamenala, že do roku 1996 se neprodalo ani 250 tisíc konzolí.

Po velkém úspěchu na Kickstarteru následoval tvrdý pád i pro konzoli Ouya. Drobné zařízení založené na Androidu vybralo od backerů 8,5 milionu dolarů, ale nakonec komerčně propadlo. Ouya se prodávala v letech 2013 až 2015 a nepomohla jí ani skutečnost, že každý systém fungoval současně i jako vývojářský kit, a jeho majitel tak mohl mohl hry i vyrábět bez dalších licenčních poplatků. I když přesnější čísla prodejů samotné konzole neznáme, o mnohém vypovídá skutečnost, že svého času nejoblíbenější hra TowerFall prodala na Ouye jen 7 tisíc kopií.

A konečně na závěr jsme si nechali grandiózní propadák Nintenda. Virtual Boy ve všech směrech předběhl dobu, ale spíš než vinou nepochopení zákazníků šlo o to, že Nintendo vsadilo na budoucnost příliš brzy z pohledu dostupných technologií a celková koncepce byla špatná. Jde o hybrid domácí a přenosné konzole, stěží však lze říct kapesní, která se pyšnila stereoskopickým 3D obrazem. Z headsetu s monochromatickým rudým displejem, který byl po hardwarové stránce zcela nepřipravený na vstup na trh, ale zákazníky maximálně tak bolela hlava. Virtual Boy se vyráběl v letech 1995 až 1996 a vyšlo na něj pouhých 22 her. Jeho vývoj přitom trval čtyři roky, stál spoustu peněz a navzdory tomu jej nebylo možné pochopitelně pořádně používat mimo domov. Kvalita obrazu byla strašlivá, nabízel jen minimum her nevalné úrovně a panovaly i obavy stran zdravotní nezávadnosti zařízení. Výsledkem nebyl ani milion prodaných konzolí, což je pro Nintendo obrovský neúspěch a i když se k 3D vrátilo v případě 3DS a hybrid konzole a handheldu představuje pro změnu Switch, není divu, že se japonský gigant do VR zrovna nehrne.

Takováhle matematika by nás bavila. A co vás? Pokud se vám téma líbilo, nebo k němu máte co říct, určitě se nezapomeňte podělit o svůj názor v komentářích.