O regulaci herního času u mladistvých hráčů v Číně jsme na Vortexu psali hned několikrát. Podmínky, které jsou nastavené státními orgány a musí je dodržovat všichni vývojáři a vydavatelé her v zemi, vedly už v minulosti k poměrně drastickému omezení na poli online hraní. Pro hráče mladší 18 let to znamenalo 1,5 hodinu hraní denně, což bylo ve hře kontrolováno skrze účet, při jehož registraci je bezpodmínečně nutné zadat skutečné údaje a následně je ověřit. Obejít pravidla tak sice nebylo nemožné, ale kvůli dalším krokům a složitosti celého procesu se zdálo, že mladiství pravidla akceptovali a k dalším zásahům docházet nebude. Opak je ale pravdou, když Bloomberg popisuje další zásah, který dosavadních 10,5 hodin snižuje na pouhé tři, rozdělené do pátku a víkendu.
China’s game regulator continues to implement targeted regulations aimed at curbing game addiction among minors
New policy states that minors can only play games for one hour on Fridays, Saturdays and Sundays between 8pm to 9pm.
An extremely restrictive policy. pic.twitter.com/kkbh9PGsND
— Daniel Ahmad (@ZhugeEX) August 30, 2021
Článek odkazuje na analytika Daniela Ahmada, který se čínským trhem dlouhodobě zabývá a poskytuje důležitý kontext pro pochopení tamějších specifik a zákonitostí. Sám Ahmad označuje nová pravidla, umožňující hraní po dobu jedné hodiny od 20. do 21. hodiny tři dny v týdnu za velmi přísná a vysvětluje, že se dotýkají přibližně 110 milionů mladých hráčů. Samozřejmě za předpokladu, že by všichni sáhli po online hře, což je ale na druhou stranu extrémně populární odvětví, zejména v prostoru mobilního hraní. Zpráva rovněž zmiňuje, že se pravidla týkají z větší částí her od společností NetEase a Tencent, ty jsou ale pochopitelně největšími vydavateli v pevninské Číně a autory nejpopulárnějších titulů.
Na druhou stranu tím ale zmíněné společnosti pravděpodobně nepřijdou o velké množství peněz, když například Tencent uvádí, že se hráči do 16 let starají jen 2,6 procent z celkového objemu tržeb. I tak ale jde o Ahmada o částku, která může být někde vidět a důvod k zamyšlení, proč státní orgány postupují takto drasticky. Zásah totiž může odradit zahraniční investory, kteří se měli podle Bloombergu začít vracet k čínským akciím a hledat vhodné příležitosti právě v souvislosti se skončením předchozí vlny přísných regulací napříč mnoha odvětvími. V nich ale, zdá se, chce Čína pokračovat právě s ohledem na to, aby nedocházelo k monopolizaci domácího trhu.
For reference, there are around 110 million minors in China that play video games today.
According to Tencent, players under 16 account for approximately 2.6% of its total player spend, which shows the overall impact won’t be too significant, but it’s still a notable chunk.
— Daniel Ahmad (@ZhugeEX) August 30, 2021
V případě her ale pravděpodobně nezůstane jen u dalšího omezení počtu přidělených hodin ke hraní. Jak upozorňuje Bloomberg dále, online hry by měly být postupně napojeny na státní systém proti závislostem a mělo by v nich být ze sta procent zamezeno používání falešných údajích při zakládání účtu. Regulační orgány mají také přísněji kontrolovat, jak herní společnosti provádějí kontroly a budou spolupracovat s rodiči či vedením škol v boji proti závislosti na hraní. Proti hrám pak mají vystupovat i tamější média, která neváhají hraní označovat za „duchovní opium“, což mělo dopad na cenu akcií i pohyb videoherního trhu.