Jalopy

Píše se rok 1990. Železná opona dělící Evropu na kapitalistický západ a socialistický východ se konečně zvedla a hraniční přechody se otevřely. Se svým strýcem se tak konečně můžete vydat na cestu z NDR. Překvapivě však nepovede do Francie, Itálie nebo Velké Británie. Ba ne, s vaší pomocí se pokusíte projet napříč zeměmi bývalého východního bloku. A můžete nám věřit, že to bude cesta, na kterou jen tak nezapomenete.

Ještě než vyjedete na dálnici, musíte si ale svůj vůz takříkajíc poskládat. Schází mu dveře u spolujezdce, pneumatiky i veškeré obsah motoru. Jinými slovy, Laika 601 Deluxe je křáp. S pomocí hráče se však Laika brzy promění v automobil nápadně připomínající legendárního trabanta. A nejde pochopitelně o náhodu. Autor hry Greg Pryjmachuk ze studia MinskWorks definuje Jalopy jako CarPG a není to vůbec hloupý příměr. Hra kombinuje prvky ježdění, survival mechanismy i RPG elementy. Výsledkem je mix nejen originální, ale i překvapivě funkční a zábavný.

V Jalopy je cílem samotná cesta a pokud se vám líbí jen tak jezdit a prozkoumávat digitální svět, tenhle osobitý zážitek se vám rychle dostane pod kůži. Nikoli náhodou samotný autor přirovnává Jalopy k Euro Truck Simulatoru a říká, že jeho titul je odpovědí na depresivně uniformní design moderních závodních her. Greg je přitom zkušený vývojář, který se podílel na mnoha AAA simulátorech. V Codemasters například 5 let pracoval na sérii F1.

Nakonec si ale řekl dost a rozhodl se zkusit přijít s něčím jedinečnější. Na sklonku roku 2014 začal pracovat na Jalopy. Poslední dva roky byla k dispozici v rámci programu předběžného přístupu. A koncem března konečně vyšla finální verze. Stálo to čekání za to? Podle nás určitě.

Jak už bylo řečeno, vaším prvním úkolem je auto opravit, abyste se vůbec mohli vydat na cestu. Pod kapotu ale budete nahlížet v průběhu celé hry. Zřejmě v narážce na pověstnou nespolehlivost aut z východní Evropy autor učinil ze samotné jízdy a údržby výzvu. Laika rozhodně není žádný lamač rychlostních rekordů, a tak Jalopy v zahraničí mnozí hráči překřtili na nejpomalejší automobilový titul historie. Ve skutečnosti se ale její počáteční kondice začne záhy zhoršovat.

Jednotlivé díly se rychle opotřebovávají, a tak je třeba mít neustále po ruce náhradní, anebo alespoň sadu nářadí. Která vám však také nevydrží věčně. Příliš nepřeháníme, když prozradíme, že bez údržby je Laika s bídou schopná dojet od hranic k hranicím. Před státním přechodem byste se však určitě měli stavit v servisu, anebo alespoň na čerpací stanici.

Vaše cesta povede z východního Německa směrem na Drážďany, za nimiž přejedete hranice do Československa. Dále pak pokračujete do Maďarska, Jugoslávie, Bulharka a Turecka. Každá země má přitom specifickou prostředí i atmosféru. A stejně tak zboží. Na své cestě totiž narazíte nejen na opuštěné vozy méně šťastných kolegů, jejichž pouť skončila předčasně, ale i zapomenuté balíčky obsahující léky, cigaret nebo třeba víno. Ty můžete výhodně směnit v nejbližším obchodě, protože obsah vaší peněženky se s každou zastávkou, benzinkou a opravou začne povážlivě tenčit.

Fór je v tom, že ani zavazadlový prostor Laiky není nafukovací a její nosnost omezená, takže s sebou nemůžete vzít každou maličkost, která by se vám mohla hodit. A tak musíte s nákladem a kufrem pracovat jako s inventářem a Tetrisem. Do kufru se určitě nevejdou čtyři rezervy, ale hodí se mít alespoň jednu, když ne dvě a v záloze sadu na opravu pneumatik. Bez heveru kolo nevyměníte, takže ten si určitě nezapomeňte. A hodit se vám určitě bude i páčidlo, které nezabere moc místa, ale v případě, že najdete zamčenou bednu se bez něj neobejdete.

Pokud nechcete riskovat, že vám v půli cesty dojde palivo, nechte si v kufru místo na kanystr. Ale pozor, dvoutaktní motor je třeba krmit směsí benzinu a oleje, takže si dejte pozor i na jejich správný poměr. I takové maličkosti mají vliv na výkon, spotřebu a opotřebení motoru. A v motorovém prostoru najdete ještě mnohem víc zařízení. Některá je nepostradatelná, jiná vaši cestu dokáží zpříjemnit, respektive jejich poškození vám ji spíš znepříjemní. Bez vody do ostřikovače se například jízda po blátivé cestě změní v nečekaně dramatickou rallye, kdy nakonec přes čelní sklo neuvidíte ani ťuk. Dobrá rada nad zlato, nesnažte se ten sajrat rozetřít stěračem, bude to ještě horší. Jestli vám nesprchne, budete se ploužit k nejbližší zastávce pro kýbl s hadrem celou věčnost.

A to je právě ta zábava. Jalopy je výzvou od samého začátku až do konce. Nejprve vás trápí nedostatek peněz a nemožnost pořídit si něco do zásoby nebo dokonce investovat do nějakého vylepšení vašeho vozidla. Musíte si totiž třeba nechávat rezervu na zaplacení noclehu v motelu. Časem ale zjistíte, že ani naditá peněženka nevyřeší vše. Můžete mít peněz jako baroni a přesto zůstat viset kdesi v bulharských horách, protože v tý blbý benzince neměli ani jednu opravárenskou sadu. Vlastně si tak můžete na vlastní kůži vyzkoušet, jaké je to stát se obětí plánovaného hospodářství, které se potýkalo s nedostatkem nějakého zboží.

Ostatně tomuto nešvaru můžete zkusit i trochu ulevit. Tím, že se pokusíte propašovat přes hranice nějaké zakázané zboží. Policisté a vojáci sice auta kontrolují a hrozí vám tučná pokuta, ale zkuste štěstí. Před hraničním přechodem vás přitom vždy tabule upozorňuje na komodity, které byste převážet z nějakého důvodu neměli. Na hranici musíte deklarovat i plán cesty. I když jedete pokaždé skrze stejné země a ve stejném pořadí, máte na výběr z několika variant, které jsou navíc procedurálně generované. V závislosti na vaší volbě narazíte na různou kvalitu silnic, počasí, ale i okolí. I když Německu, Československo a Maďarsko působí dost podobně, od Chorvatska už se scenérie hodně liší a na výrazně stylizovaná svět je radost pohledět, jakkoli si uvědomujeme, že taková osobitá prezentace se nemusí líbit každému.

Trochu zvláštní je, že Československo v podání Jalopy vypadá jako jedna velká polní cesta, ale možná nám tím Greg chce naznačit, co si myslí o kvalitě našich dálnic a silniční sítě obecně. Pokud se inspiroval například cestou po tankodromu označeném D1, docela ho chápeme. Kouzlo Jalopy spočívá i v tom, že i ty nejzákladnější a nejbanálnější aktivity mohou být trochu záludné. Když se kupříkladu trmácíte kilometry s kanystrem pro benzin, protože vám došel se slovy “tady tankovat nebudu, dojedu už hranici”, neměli byste si kupříkladu zapomenout v kaslíku peněženku. A také bych vám nepřál zažít tu hrůzu, když jsem v noci na parkovišti před motelem v Dubrovníku zjistil, že peněženka na obvyklém místě není. Naštěstí jsem ji zanedlouho objevil v kufru.

Pro Čechy a Slováky má navíc zvláštní kouzlo i oficiální překlad do slovenštiny. Není sice dokonalý, ale i když hlavní postava i strýc pochází z NDR, monology vašeho spolucestujícího ve slovenštině mají neopakovatelnou retro příchuť pro všechny, kteří se narodili před rozpadem federace. Jako dítě osmdesátých let mám navíc neodbytný pocit, že zdaleka nejvíc si Jalopy užijí právě bývalí Čechoslováci, protože jim vše bude důvěrně povědomé. Uniformní kulisy, vyprázdněné regály obchodů a často i depresivní betonové výjevy na horizontu. Greg přesně vystihl tu zvláštní odpudivost reálného socialismu a estetiku socialistického realismu.

Naneštěstí je hra plná chyb. I tím tak trochu připomíná produkt z bývalého komunistického tábora. Když prší, prší a hřmí i v tunelu nebo v motelu. A nevypadá to jako záměr. I když nechtěně to tak může leccos evokovat. Ovládání dost často úplně přestane reagovat, nebo nemůžete něco sebrat, použít či stisknout. Někdy pomůže vlézt do menu a vrátit se do hry, jindy je třeba hru úplně restartovat. Občas se mi i stalo, že se nějaká věc v průběhu hry úplně vypařila, což je dost problém s ohledem na to, jak pečlivě se musíte o obsah svého kufru i stav vozu starat. Není mi také moc jasné, proč českoslovenští vojáci někdy stojí i na hranicích zemí, s nimiž vůbec nesousedíme. Ale dokud si od vás vezmou doklady, netroufám si raději remcat. Stalo se mi totiž třeba i to, že jsem přechodem prostě nedokázal projet, protože si ode mě příslušník odmítl vzít pas.

Nic z toho mi ovšem nedokázalo zážitek pokazit nadobro. Jalopy vám vykouzlí úsměv na tváři, když na u krajnice objevíte zapomenuté výrobky s českými popisky. Vzbudí ve vás chuť dokončit pouť a vylepšit cestou váš vůz za pomoci mnoha lákavých komponentů, které svými kvalitami převyšují tovární výbavu. A zasníte se, když vás na dálnici míjí jiný automobil nápadně připomínající vozidla, která brázdila naše silnice před 30 lety. Jen si dávejte dobrý pozor, aby vás z vašeho zálibného pohledu do zpětného zrcátka neprobral kontakt se svodidlem. Každá kolize totiž znamená další komplikaci.

K dispozici je v tuto chvíli pouze verze pro Windows, která se třeba na Steamu prodává za 15 eur, tedy necelých 380 korun, což je cenovka sympatická, bezmála socialistická. Autor od počátku plánoval i verzi pro Mac, ale její vývoj se kvůli technickým potížím pozdržel. Měli bychom se jí však dočkat později. Ke cti lze navíc titulu přičíst, že spartánská podoba jde ruku v ruce s velice nízkými hardwarovými nároky.

Jalopy není běžný titul a vymyká se zavedeným škatulkám i hodnotícím měřítkům. Nepochybujeme o tom, že mu nepřijde na chuť zdaleka každý. Je to pravý opak pojmu mainstreamová hra. Pakliže ale máte na první dojem pocit, že vás tahle netradiční žánrová směsice oslovuje, velmi pravděpodobně byste měli věřit svým instinktům. My jsme si ji navzdory mnoha nedokonalostem parádně užili.