Hra podle filmu Bouřlivé dny byla objevena po 30 letech

Příběhy starých, zapomenutých, náhodně objevených a mnohdy také nevydaných her neberou konce. Jen za uplynulý rok a půl jsme psali o ztraceném SimCity pro NES, tajuplné hře o Čachtické paní, nikdy nevydané akci s Tomem a Jerrym nebo o Quadronu pro ZX Spectrum, který se svého uvedení dočkal až po dlouhých třiceti letech. Nově k nim můžeme připojit také Days of Thunder, hru vývojáře Chrise Obertha, která koncem osmdesátých let vznikala na základě licence stejnojmenného filmu s Tomem Cruisem, u nás známého jako Bouřlivé dny, a která byla z neznámých důvodů zrušena. A i když historie zná hru Days of Thunder ze stejného období a prostředí NASCAR, dokonce vydanou společností Mindscape, se kterou původně jednal i Oberth, až po třech dekádách se díky iniciativě Video Game History Foundation dozvídáme celý příběh i s příjemným bonusem. Digitálním restauratérům se totiž podařilo Oberthovo téměř dokončené dílo poskládat dohromady.

Historka bohužel začíná smutně, smrtí Chrise Obertha v roce 2012. Vývojář, který se podepsal pod nespočet her v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let odešel před dovršením šedesátky a nechal za sebou tituly jako Anteater, Ardy the Aardvark, Winter Games nebo port legendárního Out Runu pro Commodore 64. Jeho rodina pak věnovala digitální pozůstalosti včetně krabic s disketami a sadou starých počítačů zmiňované nadaci Video Game History Foundation, která je přebrala za účelem archivace a vytvoření důstojné digitální vzpomínky. Jak ale informuje Polygon, jeden z členů nadace Frank Cifaldi objevil mezi disketami jednu, která na sobě měla štítek Nintendo Hot Rad Taxi Final. Cifaldimu to samozřejmě nedalo a pomalu začal rozplétat záhadu, na jejímž konci stojí závodní hra Days of Thunder.

Oba členové nadace se shodují, že procházet zdrojovým kódem je jako číst v zajímavém deníku, jenž mnohé vypovídá nejen o samotném programu, ale také o způsobu práce toho, kdo ho kódoval.

Jak se však záhy ukázalo, data rozpracovaného a do té doby nezveřejněného projektu, byla umístěna na přibližně 40 dalších disketách, zaznamenávajících práci několika let. Cifaldi si proto vzal na pomoc softwarového inženýra Riche Whitehouse, který následně pomohl i s opětovným spojením mezi disketami rozdělených a navíc ještě zaheslovaných souborů. Práce podle Whitehouse zabrala dva týdny a několik nocí, po kterých získaná data dával dohromady. Oba členové nadace se shodují, že procházet zdrojovým kódem je jako číst v zajímavém deníku, jenž mnohé vypovídá nejen o samotném programu, ale také o způsobu práce toho, kdo ho kódoval. „Můžete tam vidět technická rozhodnutí a různé kompromisy. Jsou tam zachycené problémy a věci, které vývojář zkoušel a nefungovaly, případně na jejich realizaci nedošlo kvůli technickým či finančním omezením,“ říká Whitehouse. I z toho důvodu se proto Video Game History Foundation rozhodla, že celý zdrojový kód umístí se svolením rodiny na Github a vyzve fanoušky, aby ho prošli a pokusili se v něm najít další zajímavé odkazy na práci Chrise Obertha. Není to přitom jediný způsob, jak bude možné hru získat – Video Game History Foundation se totiž spojila i s komunitou This Room Is An Illusion a společně chystají výrobu malého množství fyzických kopií pro NES.

Zdroj: Chris Oberth

Co se týče samotné hry, Days of Thunder je poměrně jednoduchou závodní hrou, v níž osedláte vůz NASCAR a bojujete na několika okruzích o vítězství. Zajímavé je, že zatímco kvalifikace probíhá pohledem z kokpitu vozu a snaží se o podobné ztvárnění jako tituly typu Test Drive nebo Street Rod, závod už hráči sledují shora. Hře nechybí ani krátká minihra během zastávky v boxech, kdy musí vyměnit kola a natankovat palivo. Zajímavé rovněž je, postavit Oberthovo dílo vedle hry, na které po něm pracovali vývojáři z Beam Software. Jejich Days of Thunder uplatňuje pro změnu chase kameru, tedy third person zobrazení s pseudo trojrozměrnou grafikou. A co je ještě zajímavější, také jejich hra má minihru v boxech. Podle tohoto pamětihodného záznamu od youtubera s přezdívkou filmnstuff se ale nejedná o nic, co byste měli považovat za zábavu. Namísto jednoduché výměny kol a tankování musíte manuálně zastat práci pětice mechaniků pomocí ne zrovna responzivního a intuitivního ovládání. Na pohled ale vypadá hra o poznání lépe, což byl možná důvod, proč vydavatel nakonec Oberthovu verzi zrušil.