Určitě se vám někdy přihodilo, že jste sledovali nějaký zajímavý seriál, který neměl konec. A teď tím nemyslím, že se vám ten konec nelíbil, nebo nešlo o vyvrcholení v pravém slova smyslu. Dokonce nenarážím ani na situaci, kdy skončí sezóna uprostřed nervy drásajícího cliffhangeru a vy jste nuceni čekat třeba celé měsíce na pokračování. Ne, bavíme se tu o těch nešťastných případech, kdy vás zaujme seriál, který nedostane šanci odvyprávět celý příběh, protože náhle skončí a nedostane další sezónu. Takových případů je bezpočet, nemá ani smysl je připomínat.
Ale i ve hrách se najdou podobné “pomníčky”. Vždy mě fascinovaly příběhy o nedokončených hrách – jako asi každého. Co když ale hra vyjde, a přesto nevyjde celá? To je jen jedno z mnoha úskalí epizodického formátu a distribuce, které před lety učarovaly nejednomu týmu. Je to riziko, které podstupují vývojáři, ale i my hráči. Málokteré studio mělo všechny epizody hotové, nebo skoro hotové v době vydání první částí. Když přijdou problémy, nebo hra nenajde dost zákazníků, problémy jsou na obzoru. A že už jsme se párkrát spálili. Za všechny můžeme jmenovat SiN Episodes nebo Epizody série Half-Life. Byť ty si na zájem rozhodně stěžovat nemohly. Nehledě na bezpočet her, které sice nebyly vyloženě epizodické, ale po pokračování doslova volaly. Jako například The Order: 1886.
Titul je zasazený do alternativní historie, v níž se například německá vzducholoď Hindenburg nezměnila v ohnivou kouli, ale vznáší se poklidně vysoko v oblacích nad městem Santa Esperanza a funguje tu jako luxusní hotel pro vyvolené.
Ale zpět k čistě epizodickým titulům. Jedním z takových byla noirová detektivka Blues and Bullets od španělského studia A Crowd of Monsters, jejíž první díl debutoval v červenci 2015. A byla to podle mě hra s mimořádně zajímavou premisou a potenciálem, jejíž “obětí” jsem se stal i já. Titul je zasazený do alternativní historie, v níž se například německá vzducholoď Hindenburg nezměnila v ohnivou kouli, ale vznáší se poklidně vysoko v oblacích nad městem Santa Esperanza a funguje tu jako luxusní hotel pro vyvolené. Hlavním hrdinou je skutečný policista Eliot Ness, jehož příběh můžete znát třeba díky filmu Neúplatní/Nedotknutelní (The Untouchables) z roku 1987. On a jeho kolegové se neúnavně snažili dostat za mříže slavného mafiána Al Caponeho. Ve filmu režiséra Briana De Palmy hrál Nesse Kevin Costner. Ve hře mu propůjčil hlas Doug Cockle, který se proslavil hlavně jako Geralt v Zaklínačích od CD Projektu.
Z pohledu videohry je Eliot Ness už v důchodu. Od policie odešel a vede bistro pojmenované Blues and Bullets. Až se mu jednoho dne ozve právě jeho úhlavní protivník Al Capone a požádá jej o pomoc. Někdo unesl jeho vnučku. Capone má podezření, že za únosem stojí někdo z jeho lidí a nikomu nevěří. Nikomu kromě muže, který zasvětil život tomu, aby jej dostal za mříže. To jsou paradoxy. Zajímavá zápletka se jinak opírá o poměrně tradiční hratelnost, jakou interaktivní filmy a adventury nabízely v době vydání. Čekají vás četné konverzace, tu a tam nějaké rozhodování a občas dokonce i akční vložka. Ale byla to především stylizace, estetika a zasazení, jimiž se Blues and Bullets vymykalo ostatní produkci.
Zprvu šlo vše poměrně dobře. Autoři se rozhodli, že hra zamíří vedle Windows také na Mac, Linux, PlayStation 4 a Xbox One. Hru rozdělili na pět epizod, přičemž jsme od počátku znali jejich jména – The End of Peace, Shaking the Hive, Mourning the Dead, Behind the Mask a konečně The New Untouchables. Hru pohání engine Unity a i když technicky nepatřila ani ve své době mezi nejpohlednější, stylizací a architekturou vývojáři leccos zachránili. Celá hra je černobílá s výjimkou sytě rudých odstínů. Série byla oznámena v srpnu 2014 a jednotlivé epizody měly vycházet v rozmezí několika měsíců. První část debutovala v červenci 2015 na Windows a později dorazila také na konzole. Na pokračování pak došlo na jaře 2016. Na další epizody jsem však spolu s dalšími fanoušky už čekal marně.
V září 2016 už se hlasitě spekulovalo, že hra byla zrušena a nebude nikdy dokončena. Autoři to nejprve vehementně popírali s tím, že sice procházejí těžkými časy, ale nemáme se obávat. Prý by nám dali vědět, kdyby to hrozilo. Jenže to byl v podstatě poslední relevantní příspěvek, kterého jsme se od nich dočkali. Nejspíš už dobře věděli, že se klepy zakládají na pravdě. Na konci roku 2016 studio A Crowd of Monsters přestalo fungovat a s ním se rozplynula i šance na dokončení příběhu. Spekulovalo se, že studiu došly finance, když se snažilo portovat hru na mobilní platformy. Jeho spoluzakladatel Daniel Castellanos Ruiz pracoval později ve studiu Supermassive Games na hororové sérii The Dark Pictures Anthology a dnes působí v Sumo Digital jako producent. Jeho kolega Rafael González Fernández dělá v Alkimia Interactive na remaku Gothicu. Vydavatelem hry přitom byli samotní vývojáři a dál někomu z prodejů plynou peníze.
Na Steamu vás nic neupozorní na skutečnost, že Blues and Bullets nejde dohrát a končí v půli.
Titul totiž sbíral poměrně slušné známky. V závislosti na platformě má první epizoda kriminálního thrilleru na Metacriticu 70 až 86 procent. Hodnocení dvojky byla o něco nižší a pohybovala se v průměru okolo 60 až 70 procent. Malý tým za svůj počin získal i pár ocenění. Dnes byste při pohledu na hodnocení na Steamu zjistili, že hru chválí jen okolo 60 procent hráčů. Ale to zcela zjevně souvisí s tím, že se nedočkala dalších epizod. Naopak je spíš s podivem, že hodnocení není ještě nižší a hlavně to, že hru lze i dnes bez problémů koupit. Na Steamu jsou k dispozici obě vydané epizody po 5 eurech a navíc digitální komiks a soundtrack. Nic vás přitom neupozorní na skutečnost, že Blues and Bullets nejde dohrát a končí v půli. Zmizela jen možnost koupit celou sérii. Obdobná situace panuje na konzolích. Hru si dál můžete koupit na Xboxu i na PlayStationu. O víkendu jsem ji vyzkoušel na PS5 a PS4 verze tu funguje bez problému. A ani tady se nedočkáte žádného varování.
Víc není co dodat. Po projektu se slehla zem a vzhledem k tomu, že patřil mezi ty menší, se ani média nedomáhala dalších odpovědí. Oficiální web už dnes najdete jen v archivované verzi. Sociální sítě se odmlčely. Prohlédnout si můžete ještě videa na kanálu na YouTube. Autoři přestali komunikovat a my se nikdy bohužel nedozvíme, jak by tenhle případ dopadl. Přesto jsem se k němu i po 7 letech docela rád vrátil, když jsem si na něj vzpomněl a hledal v knihovně nejzajímavější adventurní detektivky. Je to ale zážitek pro masochisty. Investovat čas do příběhové hry, která nemá konec, není moc racionální.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Místo aby tvůrci dokončili hru na PC a pak ji celou naportovali na konzole, na základě tlaku investorů se rozhodli povýšit Unity engine na vyšší verzi, aby se daly epizody společně s PC verzí rovnou vydávat i na konzole. Ale to rozbilo skoro vše a vývojáři museli spoustu věcí dělat od znova. Což způsobilo masivní zpoždění, kritiku fanoušků a zákazníků. A také to způsobilo velké finanční problému uvnitř studia.
Když jsem v půlce ledna 2016 dostal první betu E2 na testing, byl jsem velice zklamán chaotičností děje, hratelností a hlavně stavem samotné hry. Půl obrazu jsem měl fialový, vypadávaly textury, atd. Lokalizace se dala otestovat, ale nějak zajímavý hratelný požitek to nebyl. Bylo cítit, že s portací první epizody na nový engine měli veliké problémy a na vývoj druhé epizody neměli tolik financí jako na tu první. Vydání E2 bohužel nenakoplo prodeje a finanční problémy studia se tak prohlubovaly.
Bohužel ač hra na konzolích obsahuje češtinu, ta kvůli tehdejší nepodpoře češtiny na obou konzolích dodnes nelze zapnout a funguje pouze na PC. Snažil jsem se to řešit po vydání E2, ale ve studiu si s tím moc nevěděli rady. A pak už na toto téma přestali komunikovat.
Poslední zprávu jsem od Dana Casta (Daniel Castellanos) dostal 4.8.2016, když mi psal, že kontrolu nad studiem převzali investoři a že to vůbec nevypadá se studiem dobře. Později už mi ze studia neodpověděl nikdo. Poslední tweet je z 26.9.2016 https://twitter.com/CrowdOfMonsters/status/780430230230040577
Později se mi povedlo se spojit s jedním z programátorů, který již pracoval v jiné firmě. Ale ten mi bohužel nebyl schopen prozradit, kam by se děj dále ubíral.