Herní mýty: Automat zabiják měl jako první usmrtit hráče

První díl našeho nového seriálu o herních mýtech, legendách a konspiračních teoriích se vám podle dosavadních ohlasů líbil. A tak jsme se rozhodli na něj navázat dalším příběhem z cyklu Věřte nevěřte ve světě videoher. Odvyprávíme vám legendu dalšího prokletého automatu. Na rozdíl od titulu Polybius, videohra Berzerk skutečně existovala, o tom není nejmenších pochyb. Bývá však spojována se sérií “nevysvětlitelných” úmrtí. Na smrt ve hře jsme všichni zvyklí, je to přirozená součást většiny titulů. Klasická střílečka ovšem zabíjela hráče nejen ve virtuálním prostředí, ale údajně i ve skutečnosti.

Na hru Berzerk z roku 1980 pro automaty, později portovanou pro domácí herní systémy Atari 2600 a 5200 i Vectrex, už si velmi pravděpodobně většina z vás nevzpomene, respektive se s ní nikdy nesetkala. Začátkem osmdesátých let ale jednak platila za slušný hit – jako jedna z prvních například obsahovala hlasový syntezátor, aby následně způsobila poprask srovnatelný svou velikostí s těmi největšími a nejkontroverznějšími hrami, jaké si dokážete dnes představit. Už tehdy byly videohrám připisovány různé neblahé účinky na dětskou psychiku a čelily obecně obviněním z podněcování k násilnému chování.

Zdravý osmnáctiletý mladík Peter Burkowski zkolaboval a zemřel jen pár kroků od “prokletého” automatu poté, co zadal své iniciály do tabulky s nejvyšším dosaženým skóre.

Berzerk však byl docela jiný případ. Jeho hraní mělo vést k nevysvětlitelným úrazům, nehodám a v krajním případě dokonce k úmrtí. V souvislosti s titulem se mluvilo hned o několika nejasných incidentech. Přímo s hraním na automatu jsou pak spojována dvě až tři úmrtí. Zdroje se v tomto počtu různí, stejně jako výklad následujících událostí.

První obětí měl být devatenáctiletý Jeff Dailey v roce 1981. V roce 1982 mělo dojít k dalšímu úmrtí. Zdravý osmnáctiletý mladík Peter Burkowski údajně zkolaboval a zemřel jen pár kroků od “prokletého” automatu poté, co zadal své iniciály do tabulky s nejvyšším dosaženým skóre. V obou případech měla být příčinou úmrtí náhlá srdeční zástava. Spojuje je také skutečnost, že teenageři ve dvou různých hernách nezávisle na sobě dosáhli nejvyššího skóre. To pochopitelně přitáhlo zájem všech obránců tradiční morálky, kteří si začali klást otázku, zda toho vzrušení ze hry není až příliš, případně s hrami obecně není něco v nepořádku.

Oběti neměly mnoho společného. Byli to mladí muži, hráli stejnou hru a snažili se překonat rekord. Chodili ale podle legendy do různých heren tisíce mil daleko a neznali se. Některé zdroje dnes tvrdí opak, že šlo o přátele, že dokonce navštěvovali stejnou hernu a hráli na tom stejném kabinetu, ale tyto informace nelze spolehlivě doložit. Později si vysvětlíme proč tomu tak je. Dailey a Burkowski měli rovněž shodně zemřít v momentě, kdy svá jména zapsali do tabulky. Objevily se také zprávy, že oba hráči dosáhli “vražedného” skóre 16 660 bodů. Když z něj odstraníte číslovky 0 a 1 z binární soustavy, rázem na vás vyskočí nechvalně proslulá číslice 666.

S jistotou dnes víme, že Burkowski opravdu zemřel v herně Friar Tuck’s Game Room v Calumet City ve státě Illinois. Tento případ popsal například list Chicago Tribune 27. dubna 1982, i když mylně uvádí příjmení Bukowski namísto Burkowski. Minimálně jedna z domnělých obětí tak přišla skutečně o život při hraní titulu. Důvodem však měla být kombinace více faktorů a žádná skrytá kletba. Peter Burkowski podle některých zdrojů hrál velmi dlouho, měl už dříve zdravotní potíže, jeho organismus trpěl spánkovou deprivací a k tomu se posilňoval nadměrným množstvím kofeinu. Výsledkem byl infarkt.

Hraní mohlo k úmrtí podle soudního lékaře přispět, ale příčina zdravotních komplikací byla zřejmě už dřív jinde.

K nešťastnému úmrtí mohlo podle tehdejší oficiální zprávy koronera přispět i vzrušení ze samotné hry a dosaženého výsledku. Už tehdy se však soudní lékař Mark Allen snažil uklidnit veřejnost s tím, že nechce dávat úmrtí přímo do souvislosti s hraním, a odradit tak další hráče. Burkowski podle něj mohl zemřít v jiné stresové situaci. Hraní mohlo k úmrtí podle Allena přispět, ale příčina zdravotních komplikací byla zřejmě už dřív jinde.

Naopak první údajná oběť automatu Jeff Dailey je zřejmě smyšlená. Magazín GotGame vypátral před časem nekrolog na jméno Jeff Dailey, jenž měl být přibližně stejně starý jako domnělá oběť a zemřel ve stejném roce. Nicméně okolnosti a příčina úmrtí se absolutně neshoduje.

Nejvyšší skóre

Držitelů světového rekordu v Berzerku bylo v průběhu let hned několik. Nejvyššího skóre dosáhl v automatové verzi Steve Wagner - 350 340 bodů. V roce 1982 držel rekord Ron Bailey s 178 500 body. V modifikované verzi lze dosáhnout ještě vyššího bodového zisku. Podstatné nicméně je, že zmínění šampionu nahráli mnohem víc než 16 660 bodů, které se měly stát osudné zmíněným obětem. A nic se jim nestalo. I když jejich skóre neobsahuje ďábelské trojčíslí, Evil Otto by zřejmě z jejich výsledku velkou radost neměl.

Někdy se zmiňuje v souvislosti s Berzerkem i třetí oběť. K tomuto úmrtí mělo dojít 21. března 1988 před stejnou hernou Friar Tuck’s Game Room. Stalo se tak po prudké hádce, když jeden hráč ubodal druhého. Spor se měl údajně vyostřit při hraní na stejném automatu, možná dokonce přesně tom samém, na němž měl předtím hrát Burkowski. Údajné potyčky se účastnili sedmnáctiletý Edward Clark a šestnáctiletý Pedro Roberts. Zdá se přitom, že alespoň základy příběhu nejsou zcela smyšlené. V roce 1988 podle listu Chicago Tribune skutečně došlo k pobodání po hádce ve Friar Tuck’s Game Room. Podrobnosti ale schází a část o Berzerku může být už výplodem fantazie. Ani tuto zprávu se tak v celé šíři nikomu nepovedlo později věrohodně doložit.

Samotný designér Berzerku Alan McNeil další případy údajných úmrtí odmítl jako nepravdivé. Podle něj se zakládá na skutečnosti jen ten druhý z roku 1982, jehož aktérem byl Burkowski. Ten měl prý navíc problémy s nadváhou, které rovněž k neštěstí přispěly. Nepravdivé jsou ale podle McNeila informace, že zemřel po dosažené nejvyššího skóre. Podle jeho verze prý hru nedokončil a naopak zkolaboval hned na samém začátku, když do herny přiběhl. I on však připouští, že se legenda jako taková zčásti zakládá na pravdě, i když si ji časem hráči poněkud přibarvili. Ostatně fikce bývá většinou zajímavější než fakta. Ale jak už jsme vás upozorňovali naposledy, i v tomto případě se potvrzuje, že skutečně dobrý mýtus obsahuje něco málo pravdy, což celý kolotoč odstartuje a dodává mu na důvěryhodnosti.

Na město kouká tvář nápadně podobná postavě z automatu, který měl likvidovat své zákazníky.

Berzerku tak připadlo nelichotivé prvenství. Jedná se o vůbec první titul v historii, jehož hraní bylo spojováno s úmrtím konkrétního člověka. Pokud jde o mýtickou příčinu úmrtí, podle legendy hráče zabíjel virtuální protivník pojmenovaný Evil Otto. Měl se jim tak mstít za to, že jej pokořili a dosáhli příliš vysokého skóre, což je o to pikantnější, že jej ve hře reprezentoval nevinný žlutý smajlík. Stejný smajlík, jenž v Calumet City ozdobil hned dva vodojemy, které patří k místním výrazným orientačním bodům. Na město tak kouká tvář nápadně podobná postavě z automatu, který měl likvidovat své zákazníky. Věže nazvané Mr. a Mrs. Smiley Face tu stojí od sedmdesátých let.

Pokud máte dost odvahy, můžete si vyzkoušet Berzerk sami. Dnes je jeho hratelná verze k dispozici přímo v prohlížeči na mnoha různých webech. Ovšem dejte si pozor, abyste Otta příliš neponížili. Snaze překonat nejvyšší skóre bychom se na vašem místě raději vyhýbali. Ale je to na vás, my jsme vás varovali.

Kde se vzal Evil Otto

Hráčova nemesis měla z praktických důvodů udržovat vysoké tempo hry a jít hrdinovi po krku, kdyby se příliš loudal. Otto nemůže být zabit a jeho předobrazem byl muž jménem Dave Otto. Ten pracoval jako šéf ochrany u bývalého zaměstnavatele deisgnéra hry Alana McNeila. Údajně se vždy usmíval stejně jako smajlík, když se pustil s McNeilem do nějakého sporu.