David Cage brání firemní kulturu Quantic Dream

Pokud byste sledovali studio Quantic Dream pouze optikou videoher, které sjely z jeho výrobních linek, nic nevšedního byste asi nevypozorovali. Detroit: Become Human byl coby dosud poslední titul od Quantic Dream přijat všeobecně kladně a fanoušci práce Davida Cage užuž vyhlíží další projekty, včetně Hvězdných válek. Ne všechno kolem francouzského studia ale obestírá pohodová atmosféra, zvlášť když připomeneme články od předních francouzských médií, které se objevily v roce 2018. Quantic Dream na základě nich získalo pověst místa, kde zaměstnanci nejdou daleko pro sexuálně zabarvené vtípky, vytváří koláže s hlavami svých kolegů naroubovaných na nacisty nebo obecně nahá těla, a kde samotný zakladatel mívá nemístné poznámky a narážky, které nejsou v souladu s nepsanými pravidly slušnosti. Připočtete-li k tomu údajné vynucování přesčasů a tolik nepopulární crunch, je z Quantic Dream místo, kde by zřejmě nikdo nechtěl pracovat. Protože ale studio nezkrachovalo a k masivnímu exodu zaměstnanců nedošlo, je přirozené, že se David Cage brání, a po žalobách, které vedl proti magazínům Le Monde, Canard a Mediapart vystupuje v rozhovoru pro časopis Edge (přes Eurogamer) a opět hájí nejen své jméno, ale samozřejmě i způsob fungování celého studia.

David Cage defends response to allegations of unhealthy studio culture at Quantic Dreamhttps://t.co/jkNxE6eFib

— Eurogamer (@eurogamer) August 9, 2022

„Když vás někdo nařkne z věcí, které jsou zcela proti vašemu přesvědčení a všemu, co jste v životě udělal, tak to bolí,“ komentuje celou situaci Cage. Tvrdí, že v jeho společnosti nebují žádné agresivní tendence, i když na druhou stranu připouští, že v Quantic Dream pracují lidé, takže v žádnem ohledu nemůže být studio perfektní. „Ale jsme takoví, jaké nás popisují? Naši zaměstnanci opakovaně řekli, že to není pravda,“ vysvětluje zakladatel studia. Na celou situaci se snaží nahlížet objektivně, takže mluví o chybách a nutnosti zlepšit některé věci, jako největší problém ale vidí zmiňovaná nařčení a potřebu mluvit o nich, resp. je uvádět na pravou míru. „Chceme, aby nás lidi poslouchali,“ přeje si Cage a i z tohoto důvodu nepříjemné téma znovu otevřel.

David Cage mluvil také o crunchování, které však rovněž odmítl. Ne kategoricky, s odvoláním na vzdálenější minulost, ale nyní se prý už nic takového neděje.

Jako první musí nicméně čelit výše zmíněným kolážím, které existují a vznikly v Quantic Dream. Cage je považuje za nepřijatelné, ale tvrdí, že celý problém vyřešili za 2 hodiny a nevedl k žádné vlně toxicity, o níž mluvila francouzská média. Naopak si stojí za tím, že po dobu existence studia byl součástí firemní kultury smysl pro diverzitu, polovina manažerských pozic je obsazena ženami a odrážet se to má i ve hrách, na kterých studio pracovalo. Pestrost studia a otevřený přístup k menšinám prý potvrzují i nezávislé a anonymní dotazníky, z nichž má vycházet, že je Quantic Dream vřelým a přátelský místem k práci. Pokud by tomu takhle nebylo, podle šéfa studia by prý už zaměstnanci odešli, což se ale nestalo.

Co se týče osoby Davida Cage a nařčení nasměrována přímo na něj, i v tomto bodě designér vše popírá. Domnělé homofobní či misogynní výroky prý z jeho úst nikdy nezazněly, přesto se omlouvá všem, kdo se při čtení článků cítili pohoršeni nebo šokováni. David Cage mluvil také o crunchování, které však rovněž odmítl. Ne kategoricky, s odvoláním na vzdálenější minulost, ale nyní se prý už nic takového neděje, a pokud jde o přesčasy, mají být dobrovolné a zcela v souladu s francouzskými zákony. Na závěr se pak vyjádřil k tématům, které zpracovávají jeho hry, a pro které píše scénář. V minulosti totiž přišla nařčení, že některá z témat nemůže správně pojmout, vzhledem k tomu, že je heterosexuální bílý muž, to ale Cage otevřeně přijímá, nicméně si kvůli tomu nemyslí, že nemá právo psát, co se mu zlíbí. „Mohu psát jen o 53letých bílých mužích žijících ve Francii? A nebo je práce spisovatele o tom, aby se vžil do někoho jiného a snažil se popsat, jaké je jím být,“ položil Cage v závěru řečnickou otázku. Sám na ni odpověděl v tom smyslu, že nepíše jen tak od stolu, ale že přirozeně psaní scénářů pro hry podléhá spolupráci s ostatními a přirozeně prochází mnoha fázemi posuzování.