Vrcholem včerejšího dne bylo odhalení Call of Duty: Modern Warfare II, které proběhlo prostřednictvím prvního skutečného traileru a masivní porce dojmů od vybraných herních médií. Skoro se až zdálo, že Activision rezignoval na základní věci jako je tisková zpráva nebo aktualizace oficiálního webu, kde se základní informace o hře objevily až po půlnoci. Ale aniž bychom si chtěli stěžovat na způsob představení hry příliš dlouho, musíme konstatovat, že dojmy předních magazínů zní veskrze pozitivně a už jen naznačené změny v kampani i multiplayeru by mohly zafungovat jako čerstvý vítr do oblíbené, funkční i zábavné formule, která se však v průběhu let příliš nemění. Vracíme se proto ke Modern Warfare i chystanému Warzone 2.0 ještě jednou s důrazem na postřehy od jednotlivých novinářů a popis některých částí, na které se včera v soupisu základních údajů o hře nedostalo.
Začněme enginem, který jsme zmiňovali už včera v souvislosti s tím, že bude pohánět nejen Modern Warfare II, ale také nový Warzone. Z doplňujících informací nicméně vyšlo najevo, že se z vylepšeného enginu, který představilo Modern Warfare z roku 2019, stává pro sérii Call of Duty standard a nově s ním budou pracovat i další týmy zapojené do vývoje značky. Na druhou stranu ovšem měli zástupci Activisionu novinářům potvrdit, že by nemělo dojít k unifikaci jednotlivých stylů Infinity Ward, Treyarchu a Sledgehammer Games, takže prý i nadále budou hráči schopní identifikovat, na kterém dílu pracovalo dané studio. Pokud si v co nejmodernějším technickém pozadí her libujete, patrně vás nepřekvapí zpráva, která už rovněž rezonovala v průběhu včerejšího večera – MW II i Warzone 2.0 míří také na předchozí generaci konzolí, což může působit jako technologická brzda. Podle magazínu Gamespot nicméně měl creative director Patrick Kelly vyslovit přesvědčení, že MW II vypadá na PS4 a Xbox One lépe nežli Modern Warfare z roku 2019, posoudit to ale budeme muset zřejmě sami, až bude hra k dispozici.
Co se týče dalších technických aspektů, vývojáři mluvili o zpracování vody, která bude hrát důležitou roli nejen v příběhu, ale zejména ve Warzone. Jedna z misí, kterou si v rámci kampaně mohli novináři vyzkoušet, se ostatně jmenovala Wet Work a například Eurogamer zpracování vody velmi chválí. Ve hře můžete přirozeně plavat, kromě čeření vody funguje i simulace generování pěny, když kolem projede loď, táhnou se za ní realistické vlny a ve vodě lze i bojovat. Za tímto účelem vývojáři upravili balistiku, aby lépe odpovídala představám toho, jak se vystřelený projektil pod vodou vlastně chová, ale samozřejmě nešli až k realitě, kdy byste nic a nikoho ve vodě na vzdálenost delší než několik desítek centimetrů zkrátka nezasáhli. Samozřejmě za předpokladu, že nemáte k dispozici speciální munici, která skutečně existuje a umí redukovat odporové síly natolik, že výstřel proběhne v plné síle. Buď jak buď, je to jeden z příkladů, kde se vývojáři nezabývali vážnými tématy a na rozdíl od Modern Warfare z roku 2019 prý tentokrát vsadili mnohem více na zábavu.
Neznamená to ovšem, že by se příběh neopíral o některé skutečné situace, které vedly k určitému formování světa v posledních letech. Vzhledem k tomu, že příběh v Modern Warfare II pokračuje přibližně po třech letech od předchozího dílu, došlo k určitému vývoji a Spojené státy řeší následky svého raketového útoku, který zabil nepřátelského generála. V tomto ohledu můžeme připomenout skutečný útok na íránského generála Kásema Solejmáního v roce 2020, při kterém byl zabit v blízkosti bagdádského mezinárodního letiště. Následovaly výhružky ze strany íránského duchovního vůdce Sajjida Alí Chameneího, což odpovídá i fiktivnímu, leč na realitě založenému příběhu z Modern Warfare II. Úkolem Task Force 141 tak bude překazit rodící se plán odvety a zabránit dalším následkům, které by mohly mít zničující dopad na západní společnost v čele s USA. Zní to, pravda, jako klišé, pro hru to ale znamená možnost poslat hráče do všemožných koutů světa a postavit ho proti řadě rozličným nepřátelům. Task Force 141 navíc nebude na celou práci sama a měla by se k ní postupně přidat i soukromá vojenská organizace Shadow Company se spojencem v podobě nové postavy Phillipa Gravese.
V bojích se pak mohou hráči těšit na přepracovanou umělou inteligenci, která ovládá většinu NPC. Nejde tedy pouze o nepřítele se zbraní, ale také civilisty nebo vlastní spolubojovníky. Řeč je samozřejmě o kampani, systém ale bude použitý i v dalších režimech, bude-li k tomu prostor. V dojmech se chování umělé inteligence popisuje jako o trochu realističtější a přirozenější než doposud, a to zejména díky nové sadě pohybů a animací. Nepřátelští vojáci pečlivěji kontrolují rohy, nevydávají se napospas otevřeným lokacím a komunikují mezi sebou nejen za pomoci výkřiků, ale také nejrůznějších gest. To samozřejmě platí také pro vaší jednotku a její členy, nakolik rozsáhlé změny to ale jsou, opět nelze bez možnosti titul si vyzkoušet plnohodnotně ověřit a popsat.
Ačkoliv zní vyprávění o singleplayeru slibně, každý asi cítí, že trvanlivost přichází s multiplayerem. Vývojáři se proto rozhodli pro několik novinek a změn, které mají celkový zážitek osvěžit a pobavit hráče zase trochu jinak. Stěžejní jsou samozřejmě módy jako deathmatch nebo domination, pracuje se ale i na obměněných herních variantách s rukojmími nebo nutností získat a držet balík peněz. Zdá se, že základní počet hráčů pro většinu módů bude 12 – tedy 6 a 6 na každé straně – s tím, že by tomu měly naplno odpovídat i mapy. Vývojáři je údajně zmenšili natolik, aby byla hra dostatečně dynamická a slibují jich doručit na vydání dostatek, neznamená to ale, že tím pádem hráči přijdou o větší bitvy na vlastních velkých mapách v módu Ground War. I ten bude ve hře obsazen, spolu s režimy Hostage (záchrana rukojmích), Knockout (bitva o balík peněz) nebo rychlý Gunfight, který má ovšem dorazit do hry až později a vrátit se k zápasům 2v2 či 3v3.
Důležité budou samozřejmě i zbraně, jejichž kompletní výčet v tuto chvíli není k dispozici, ale pokud jste některé moderní Call of Duty hráli, vaše tipy zřejmě nebudou mířit špatně. Zajímavé ovšem je, že se vývojáři přeci jen rozhodli k přepracování rozhraní Gunsmith pro úpravu zbraní a přinesou nové způsoby odemykání jednotlivých součástí i způsobu jejich připojování ke zbrani. Asi největší novinkou je sdílení attachementů v rámci rodin jednotlivých typů zbraní, čili například hraní s vybraným samopalem vám odemkne zaměřovač, který je možné následně použít u jiného samopalu v nabídce. Důležitá bude také funkce úpravy jednotlivých součástí zbraně s možností zredukovat některé výhody, aby použití nepřineslo takové nevýhody. Řeč je o jednotlivých vlastnostech jako je rychlost pohybu s konkrétní zbraní, přesnost, síla nebo třeba kontrola zpětného rázu, což slibuje ještě složitější dosažení mety a – doufejme – na obyčejné úrovni multiplayeru i trochu pestřejší zábavu než je umírání tváří v tvář vymaxovaným SMG či poloautomatickým pistolím.
Pokud bychom se měli alespoň částečně zastavit u Warzone 2.0, i když se hra dočká vlastního představení, vyšlo najevo několik věcí, s nimiž hráči možná nepočítali. Jednu z nich jsme už zmínili – hra dorazí i na předchozí generaci konzolí, další se pak pojí s nástupem proti původnímu Warzonu. Faktem je, že žádný obsah, který jste si odemknuli či získali ve Warzone první generace, nebude možné přenést do nové hry. Na druhou stranu vývojáři potvrdili, že původní battle royale zcela nepotopí a po nějakou dobu mu budou zaručovat podporu. Otázkou samozřejmě je, jak dlouhé tohle překlenovací období bude, ale hádáme, že až se do Warzone 2.0 přelije dostatečné množství hráčů, začne proces umrtvování a plného soustředění na novou verzi. A kdo ví, třeba jí nakonec vůbec nebudeme říkat Warzone 2 – vývojáři totiž naznačili, že se nejedná o finální název a zřejmě chystají i v tomto ohledu nějaké novinky. Mělo by nicméně platit, že další iterace Warzone přinese podobnou hratelnost jako původní hra na začátku, byť neznáme detaily a nevíme, zda dojde na potvrzení spekulací o pevnostech, NPC nebo tajemném módu DMZ, který má vycházet z konceptu Tarkova.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dám tomu těch pět hodin singleplayeru a pak asi vale