Bude Detroit: Become Human nejlepší příběhovou hrou?

Pamatujete si na hru Fahrenheit? Říká vám něco jméno Davida Cage? Ne? Nevadí, chápeme, že nemůžete vědět úplně všechno, protože jste v roce 2005 třeba ještě ani nebyli na živu. A pokud náhodou ano, určitě vám už naskakují další asociace, jmenovitě Heavy Rain, Beyond a samozřejmě Detroit: Become Human. Právě o poslední jmenované hře se dneska dozvíte všechno, co byste dva měsíce před jejím vydáním měli vědět a kdo ví, třeba už budeme moci o trochu víc nahlas mluvit o tom, že nás poprvé v dějinách videoher čeká skutečně rozvětvený příběh, který při jednom hraní ani zdaleka neodhalíte celý.

Abyste rozuměli – samozřejmě, že známe hry typu Until Dawn, všechny ty příběhovky od Telltale nebo Life is Strange, ale ani jedna z těchto her nesplnila to, co vývojáři slibovali. A sice, že vaše rozhodnutí bude mít skutečný dopad na příběh a díky tomu budete chtít hrát znovu a znovu, abyste mohli zažít úplně vše, co hra nabízí. Právě Detroit by měl tohle zdánlivě nepřekonatelné dogma pokořit a po všech hratelných ukázkách na veletrzích a informacích, které studio Quantic Dream sype před vydáním z rukávu, tomu začínáme věřit. Pojďme to ale vzít pěkně popořadě – Detroit: Become Human, je další hrou z pera scénáristy Davida Cage, který se už před lety nadchl myšlenkou, že bude tvořit rozmáchlé příběhové hry, které si v ničem nezadají s filmy. Ačkoliv se mu jeho úsilí ne vždy daří přetavit ve vysněný produkt, jeho hrám nelze upřít nesporné vizuální kvality a viditelný přesah do světa filmu. S Detroitem chce ale Quantic Dream posunout laťku o trochu výš a už od samotného oznámení hry předkládá hned několik hlavních postav – androidů – a klade důraz právě na nutnost, rozhodnout se ve vypjatých momentech a pozorovat množící se následky. Tvůrce David Cage se navíc netají tím, že tímto titulem kráčí k vrcholu své inspirace, za kterou považuje například Canterburské povídky, případně většinu moderních seriálů, pracujících s celou plejádou postav, jejichž příběhy jsou, co se důležitosti týče, rovnocenné.

Zdroj: Sony

Dosud jsme ovšem mohli sledovat osudy, točící se kolem hlavních postav, pouze v krátkých útržcích, nyní už ale máme k dispozici poměrně obsáhlé profily těch, za které budete v Detroitu hrát a nutno podotknout, že se scénáristé skutečně vyřádili. V tom nejlepším možném slova smyslu, samozřejmě. Abychom byli konkrétní, čekají vás přinejmenším tři postavy – Markus, Connor a Kara – které spojuje stejný původ – nejsou lidmi, ale velmi sofistikovanými androidy, kteří společně došli až k hranici mezi lidským a robotickým vědomím. Určitě nás nepřekvapí, pokud tuhle hranici překonají a stanou se skutečně autonomními bytostmi, je ovšem zarážející, že se tak s největší pravděpodobností stane kvůli slabosti lidí, převážně majitelů nebo jejich rodinných příslušníků. Začněme tedy s Connorem, který byl ve společnosti CyberLife vyvinutý coby prototyp pod označením RK800. Jeho smyslem je pomáhat lidským detektivům ve vyšetřování, a to poskytováním technologické asistence ve smyslu molekulárních rozborů a rekonstrukci toho, co se na místě činu stalo. Zároveň je vybaven psychologickým modulem, který z něj dělá ideálního parťáka a osobu určenou k vyjednávání. Tím se dostáváme k jeho misi, ve které vyšetřuje rebelující androidy a snaží se vydobýt si respekt svého partnera, seržanta Hanka Andersona, který z duše nenávidí všechny androidy. Společně se ale budou snažit přijít na to, co vede dosud bezchybně fungující a zcela oddané robotické pomocníky k nejrůznějším formám deviace od standardního vzorce chování, a zda za tím náhodou nevězí něco víc.

Druhým hlavním hrdinou bude Markus – ten si onu kolizi s lidským vědomím zažije kvůli komplikovanému vztahu, který naváže se svým majitelem. Tím je stárnoucí malíř Carl Manfred, který ochrnul a Markus mu má pomáhat ve všech nástrahách každodenního života. Jak si ale umíte domyslet, starý muž se začne k Markusovi chovat jako ke svému synovi, postupně ho bude učit malovat, odhalí mu svět knih i hudby a začne formovat jeho osobnost. Problém ale tkví v tom, že Carl Manfred má i skutečného syna, který začne na androida Markuse povážlivě žárlit. Není se proto čemu divit, že kombinace narůstající lidskosti a nepříjemný vztahový trojúhelník přivede Markuse k mnoha myšlenkám, které by lidé mohli označit za nebezpečné. A fakt, že se stane vůdcem androidí revoluce, už je jen korunováním toho, co můžete od myslícího robota očekávat. Nic ale nebude snadné a na Markuse, potažmo vás, hráče, čeká celá řada morálních dilemat a těžkých rozhodnutí, zda vést revoluci agresivně, nebo se snažit rozumně argumentovat.

Dívčí element nesmí chybět

Třetí do party bude již zmiňovaná Kara, která – mimochodem – sloužila před lety i jako ukázka toho, čeho bude schopná nová konzole PlayStation 4. Její příběh by měl být nejcivilnější, neboť je modelem AX400, vyvinutým pro pomoc v domácnosti, včetně úklidu, vaření a starání se o malé členy domácnosti. Stejně jako její androidí kolegové, i Kara je velmi inteligentní, zná přes 300 jazyků, specializuje se na ochranu slabších a i ona bude vystavena působení vždy velmi komplikované lidské psychiky. Patří totiž nezaměstnanému taxikáři Toddovi Williamsovi, který utápí žal ze ztráty ženy v litrech alkoholu. V kombinaci s jeho výbušnou povahou pak Kara hodně rychle přijde na to, že v domě není bezpečno jak pro ni samotnou, tak pro malou dcerku Alici, o kterou se stará v době, kdy je její otec, slušně řečeno, indisponovaný. Proto s Alicí uteče z domu a přidá se k budícímu se revolučnímu hnutí s jedinou snahou – přežít.

Není pak složité představit si, že se příběhy těchto tří androidů propletou, bez ohledu na to, že každý z nich bude hájit trochu jiné zájmy a zastávat jiné hodnoty. Tím nejlepším, co by měl Detroit nabídnout, je však velká míra volnosti v tom, jakým způsobem vyvstalé problémy budete řešit. Podstatné také bude, jak rozhodnutí hráčů ovlivní celkové plynutí příběhu a snad ani ne ve smyslu různých konců, ale právě v oněch dílčích sekvencích, které pootočí dějovou linku do jiných míst, která neuvidíte, rozhodnete-li se v předchozích pasážích jinak. David Cage na toto téma vedl nejeden rozhovor a několikrát více či méně otevřeně přislíbil, že z hraní bude mít každý hráč skutečně jiný zážitek. Opíjet se rohlíkem určitě nechceme, ale jednou se to už přece povést musí, nebo ne? Na závěr dodáváme, že Detroit: Become Human, vyjde 25. května exkluzivně pro PlayStation 4 s plánovanou podporou 4K rozlišení a HDR obrazu na PS4 Pro. Držme proto vývojářům palce, ať to není zklamání jako u Beyond: Two Souls.