Herní mýty: Gándhí v Civilizaci miloval jaderné zbraně

Jaderný Gándhí či Nukleární Gándhí, chcete-li, patří mezi jeden z nejoblíbenějších herních mýtů vůbec. Inspirovaný je pochopitelně politickým a duchovním vůdcem Indie. Skutečný Gándhí proslul svou filosofií nenásilí, ale ve 4X tahové strategii Sid Meier’s Civilization z roku 1991 se měl naopak vinou chyby stát válečným štváčem se slabostí pro jaderní zbraně.

Jakmile se pak Gándhí ovládaný umělou inteligencí dostal k jaderným zbraním, stalo se z něj monstrum toužící po nukleárním holokaustu.

Legenda praví, že digitální Gándhí dostal do vínku minimální agresivitu, která odpovídala jeho pověsti. Vůdce každého národa má totiž ve hře nějaké statistiky, které podmiňují jeho chování a jejich cílem je, aby se choval podobně jako předobraz ve skutečném světě. Díky minimální agresivitě by indický vůdce zřídka měl vůbec někomu vyhlásit válku.

Objevil se však neočekávaný bug, kvůli kterému se Gándhího povaha diametrálně změnila. Když přijal demokracii, jeho agresivita se automaticky snižovala, jenže u Gándhího se projevila opačně. Protože si hra neporadila se zápornou hodnotou, vrátilo se číslo zpět na absolutní maximum. Jakmile se pak Gándhí ovládaný umělou inteligencí dostal k jaderným zbraním, stalo se z něj monstrum toužící po nukleárním holokaustu.

V dalších dílech už měla být chyba opravena, případně se traduje, že naopak Gándhí dostal záměrně vyšší hodnoty agrese jako trvalou připomínku původní chyby. Coby způsob pocty nebo easter egg.

Tenhle příběh je velmi rozšířený, obecně akceptovaný a nesmírně zajímavý, až na to, že se nezakládá na pravdě. Po letech pokusů vyvrátit či potvrdit mýtus líbivou teorii smetl ze stolu před časem samotný Sid Meier ve svých pamětech s tím, že jde o krásný, ale nepravdivý příběh. Žádná taková chyba totiž v původní Civilizaci nebyla a celá zápletka je podle něj vystavěna na chybné premise.

„Kvůli omezené technologii té doby se původní Civilizace odehrávala především v hráčově hlavě.“

I když je větší část příběhu dílem představivosti hráčů, Meierovi se mýtus líbí. “Je to jedna z těch záhad, kterou je skoro lepší nechat záhadou,” uvedl. Už dříve přitom prohlásil, že někdy je lepší nevědět pravdu. “Kvůli omezené technologii té doby se původní Civilizace odehrávala především v hráčově hlavě,” uvedl pro People Make Games s tím, že by nechtěl omezovat to, co si hráči mohou představovat. Sám si přitom myslí, že Gándhí střílející atomovky je zábavná situace bez ohledu na to, jak málo k ní skutečně docházelo.

Byla to tedy jen společná sdílená iluze a nechvalně proslulý nepřítel si nezasloužil tuto pověst? Ne nezbytně a zcela. “Je pravda, že Gándhí nakonec použil jaderné zbraně, když byla Indie ve válce, stejně jako jakákoli jiná civilizace ve hře,” uvedl Meier ve svém životopisu s tím, že to samo o sobě přišlo mnoha hráčům zvláštní. Skutečný Abraham Lincoln by také podle něj nejspíš nikdy nepoužil atomovku, ale smyslem bylo, že každý vůbec má nějakou hranici.

Zdroj: Civilization

“Je také pravda, že Gándhí často vyhrožoval hráči, protože  jedním z jeho hlavních rysů bylo vyhnout se válce a účinný způsobem, jak toho dosáhnout, bylo zastrašování prostřednictvím vzájemného zničení,” uvedl Meier. K obecně akceptovanému mýtu a pověsti Gándhího mohlo přispět také to, že všechny postavy původně používaly stejné fráze, a tedy i hrozbu jaderným arzenálem. Přičemž tento kontrast mohl lidem utkvět v paměti.

A tím výčet možných vysvětlení stále nekončí. Indie se ve hře soustředí na rozvoj vědy, což znamenalo, že byla často schopná postavit jadernou zbraň mnohem dříve než ostatní civilizace. Pak ji používala jako odstrašující prostředek ve chvíli, kdy hráč třeba teprve objevil střelný prach. To nepochybně mýtus posílilo. “Je pravda, že Gándhí může občas působit zbytečně horlivě,” dodal Meier. Jeho pověst atomového maniaka tak zřejmě mezi hráči přetrvá bez ohledu na to, že není úplně zasloužená.

Možná i vy znáte někoho, kdo je přesvědčený, že mu Gándhí opravdu opakovaně zpustošil mapu jadernými bombami.

Paradoxní přitom je, že spousta lidí na internetu přísahá, že Gándhí jim skutečně šel nemilosrdně po krku a v nejrůznějších dílech série rozséval atomovky jako smyslu zbavený. Až do Meierova odhalení se mělo za to, že nejde o mýtus ani legendu, ale že je digitální Gándhí opravdu agresivnější než vůdci jiných národů. Možná i vy znáte někoho, kdo je přesvědčený, že mu Gándhí opravdu opakovaně zpustošil mapu jadernými bombami.

Na druhé straně kdoví, jestli skutečně v některém novějším dílu někdo tento šprým nenechal a odtud nepramení přesvědčení hráčů, že nukleární Gándhí existuje. Říká se to například o Civilization V z roku 2010, kde by skutečně měl mít díky vývojářům velký apetit po jaderném arzenálu. Pokud tedy nejde jen o další mýtus…