Wolfenstein vyjde v Německu poprvé bez cenzury

Hry Wolfenstein: Youngblood a Wolfenstein: Cyberpilot od studií MachineGames a Arkane Studios vycházejí shodně 26. července. První sází na kooperaci, ta druhá na virtuální realitu. Ještě jednu věc ale mají společnou. Půjde o první hry z této kultovní série, které vyjdou i v Německu v necenzurované mezinárodní verzi. Tedy se svastikami a veškerou další nacistickou symbolikou, která byla dříve v této zemi v případě videoher tabu.

Stane se tak v návaznosti na loňskou změnu interpretace legislativy, která umožňuje na videohry pohlížet stejnou optikou jako třeba na filmy. Ta uznává digitální kulturu jako formu umění, a tak autoři her mohou zahrnout do své práce i citlivé věci, které dříve nebyly v Německu možné, aniž by se vývojáři museli obávat, že hra neobdrží potřebný rating pro vstup do obchodů. Jejich vhodnost se pak posuzuje případ od případu. Podmínkou přitom je, aby zobrazení kontroverzní nacistické symboliky sloužilo vědeckému nebo uměleckému účelu, případně zachycovalo nějakou historickou událost.

Překvapivě bude k dostání i “cenzurovaná” verze, jejíž vývoj probíhal paralelně už proto, že si vývojáři nemohli být jistí, zda opravdu dostanou zelenou.

Je přitom možné za pomoci těchto symbolů “glosovat” i nějaké současné nebo fiktivní události, pokud nedochází k propagaci nacismu. A to je nepochybně i případ Wolfensteina, který je sice situovaný do alternativních osmdesátých let, nezobrazuje skutečnou historii, ale reflektuje události způsobem, který je v souladu s platnými zákony. Důkladně jsme se této problematice věnovali loni v srpnu v novinkovém souhrnu.

Společnost Bethesda se s novinkou pochlubila na oficiálním německém fóru. V Německu vyjde standardní mezinárodní verze. Překvapivě ale bude k dostání i “cenzurovaná” verze, jejíž vývoj probíhal paralelně už proto, že si vývojáři nemohli být jistí, zda opravdu dostanou zelenou. Nyní tak budou mít zákazníci v Německu na výběr, pokud by snad někdo měl se standardní edicí problém. Škrtalo se ovšem pouze v odkazech k nacismu, neliší se v zobrazení násilí nebo krvavosti. Koneckonců obě verze jsou určené hráčům od 18 let.

U našich sousedů se stále pochopitelné jedná o citlivé téma a společensky náročnou problematiku. Vývojáři ale umí být ohleduplní i zodpovědní ve svém přístupu, a tak si hry nepochybně zaslouží, aby na ně bylo pohlíženo s podobným respektem jako na jiné formy umění. Možná ještě důležitější než skutečnost, že se někde objeví hákový kříž nebo Adolf Hitler s knírkem, je tak fakt, že hry nečelí předsudkům a jejich autoři mají respekt coby umělci.

Wolfenstein není zdaleka jedinou hrou, která se v minulosti v Německu musela podřídit místním zvyklostem. S nacistickou symbolikou měla svého času paradoxně problém u našich sousedů i vzdělávací hra Attentat 1942. Pokud by vás zajímalo, jak konkrétně museli v minulosti autoři Wolfensteina hru upravovat, pár příkladů najdete v galerii.