Vyrobit jediný PlayStation 4 trvá méně než minutu

Pokud jste někdy měli možnost spatřit linku na výrobu automobilů, vaší pozornosti jistě neunikla přítomnost plně automatizovaných procesů. Výroba vozu je v některých továrnách hotový koncert, do kterého lidská ruka vstupuje pouze v ojedinělých případech a drtivou většinu práce přenechává strojům. Důvodem je pochopitelně cena, rychlost a efektivita, což jsou vlastnosti, které lze aplikovat i na herní průmysl a výrobu herního hardwaru. V této souvislosti nyní můžeme díky portálu Nikkei Asian Review podrobně nahlédnout na proces výroby konzole PlayStation 4, kde po vzoru automobilek obstarávají výrobu výhradně mechanické paže robotů.

Zdroj: Nikkei

Nutno hned zkraje podotknout, že už jen takto zprostředkovaný pohled do zákulisí je naprosto výjimečný a nemusí se opakovat. Výrobci si své know-how tradičně velmi dobře střeží a detailní pohled na celý proces lze chápat jako snahu celému světu demonstrovat, jak technici a inženýři Sony výrobu konzole během uplynulých let vypilovali a kam až zvládli dojít. Může jít rovněž o náznak, jak by v budoucnu mohla probíhat produkce PlayStationu 5.

Impozantní jsou při popisu výroby PS4 už jen samotná čísla: na lince dokončené v roce 2018 se na ploše necelých 200 metrech čtverečních nachází 32 robotů od Mistubushi Motors. Celková výroba konzole je plně zautomatizovaná a smontovat jeden kus konzole trvá odhadem 30 vteřin. Stáhnout výrobu na pouhou půlminutu je bez debat úctyhodné, mějme ale na paměti, že se jedná o montážní linku a produkce samostatných součástek se do výsledného času pochopitelně nezapočítává. Linku samotnou obsluhují všehovšudy pouze čtyři zaměstnanci, přičemž dva se nacházejí na jejím startu a stroje zásobují potřebnými díly, zatímco zbylí dva technici balí hotové konzole do krabic a připravují je k expedici do celého světa.

Proč právě Japonsko?

Mnozí by se mohli divit tomu, že se tato továrna nachází v Tokijském zálivu a ne v některé z levnějších asijských zemí, nicméně právě náklady hrají tu největší roli. Nikkei Asian Review uvádí, že umístění továrny bylo vybráno tak, aby samotná produkce hardwaru byla nejblíže výrobě dílčích součástek i center následné distribuce. Roli zároveň hraje také udržení výrobních tajemství, které jsou pro hardwarovou divizi Sony Global Manufacturing & Operations neméně zásadní.

Přítomnost pouze 32 robotů je výsledkem několikaletého snažení a postupné optimalizace. Výrobní závod ve městě Kisarazu, jež se nachází z pohledu pozice Tokia na protější straně Tokijského zálivu, začínal původně s osmdesáti roboty, postupně ale došlo ke značné redukci. Snaha o maximální zefektivnění výroby přitom začala údajně už v devadesátých letech a u první generace konzole PlayStation, jejíž návrh měl byl tomuto přístupu podřízen. Že nejde o nic snadného nejlépe dokládá, že z celkem 32 robotů jich je 26 určeno pouze k připojování kabelů a jiných flexibilních součástek. Na první pohled jde o jednoduchý úkon, ale jak zmiňuje Nikkei Asian Review, natočit kabel, správně ho uložit do těla konzole a pod správným tlakem jej připojit k odpovídajícímu konektoru vyžaduje hodně preciznosti a v případě jediného kabelu klidně několik robotických ramen naráz. Z pohledu robota jde o komplexní sadu po sobě jdoucích dílčích úkonů, které však stačí naprogramovat pouze jednou a následně je nechat robotickou paži dokola opakovat.

Zdroj: Nikkei

Jeden z inženýrů Sony uvádí, že výroba konzole PlayStation 4 nemusí mít ve světě obdoby: „Pravděpodobně neexistuje žádné podobné místo, které by dokázalo s roboty tímto způsobem zacházet.“ Hlavní architekt Sony Global Manufacturing & Operations Hirojuki Kusakabe dále vyzdvihuje to nejdůležitější – zisk: „Vytvořil jsem profitabilní výrobní linky.“ Narážet tím může mimo jiné i na fakt, že rentabilitu podobných linek výrobci obecně oceňují až s blížícím se koncem životnosti produktu, kdy cena zařízení pomalu klesá a konkurence je agresivnější. Výroba takové elektroniky je však po prvotní, byť rozhodně značné investici do strojů levnější a daný výrobce tím získává oproti konkurenci značnou výhodu.

Ke konci loňského roku se mezi hráče prodalo už více než 106 milionů kusů konzole PlayStation 4 a prodeje softwaru překročily hranici 1,2 miliardy kusů.

O výdělek totiž samozřejmě jde až v první řadě. Web Nikkei Asian Review uvádí, že pád investiční společnosti Lehman Brothers v roce 2008 uštědřil Sony velkou ránu, od té doby ale platí, že jedním z hnacích motorů a zároveň i jedním z největších zdrojů výdělku je pro Sony právě značka PlayStation a s tím spojené produkty a služby. Ostatně ke konci loňského roku se mezi hráče prodalo už více než 106 milionů konzolí PS4 a prodeje softwaru překročily hranici 1,2 miliardy kusů. Sony se navíc může pochlubit i cifrou 40 milionů pravidelných předplatitelů on-line služeb a celkovými tržbami za dobu existence konzole PlayStation 4, které se blíží k hranici 100 miliard dolarů. Jen pro pořádek to v přepočtu činí více než 2,3 bilionů korun.

Dá se pochopitelně pouze předpokládat, že stejným způsobem bude chtít Sony optimalizovat výrobu i u příští generace, těžko ale můžeme očekávat, že bychom se podobného pohledu pod pokličku dočkali i za půl roku. Pokud si však ještě chcete výrobu PS4 prohlédnout detailněji, určitě mrkněte na obrazového průvodce, ze kterého jsme čerpali.