V Returnal pro PS5 budete potkávat vlastní mrtvoly

Vývojáři z finského studia Housemarque představili loni v červnu svůj nový projekt. Od předchozí produkce, kam spadají arkádové hity jako Super Stardust, Resogun nebo Alienation, se však Returnal významně odlišuje, takže ani nedávný odklad z března na konec dubna v nás neuhasil zvědavost i značné očekávání. Kdo je Selene? Za jakých okolností ztroskotá na neznámé planetě? A jakou roli v tom všem hraje časová smyčka, která začíná i končí smrtí hlavní hrdinky? I když není vždycky žádoucí, znát odpovědi na všechny otázky předem, dosavadní informace o Returnal byly přeci jen poměrně nejasné, a proto jsme rádi využili možnosti položit vývojářům několik vlastních dotazů. Dva měsíce před uvedením jsme se scenáristou Gregem Loudenem a producentem Pedrem Sousou mluvili o fascinujícím světě planety Atropos, stejně jako o pohnutém osudu hlavní hrdinky, spojnicích s předchozími hrami studia Housemarque a v neposlední řadě se otřeli o několik tajemství, včetně velmi nečekaných sekvencí.

Jak je na první pohled patrné z trailerů a obrázků, Returnal si jde v porovnání s ostatními položkami v portfoliu studia vlastní cestou. Přesto stačí chvilka, abyste si všimli známých částicových efektů, prskavých výbuchů a dalších drobností, které spolehlivě najdete ve starších titulech od Housemarque. „Je to naše hra, podívejte se na ty neonové barvy nebo peklo, které vytváří projektily kolem vás. Tohle je Housemarque,“ uklidňoval nás hned v úvodu Pedro Sousa s úsměvem. Nejde přitom pouze o vzhled, ale také o propracovanost hratelnosti, kterou podle Greg Loudena odhalí každý, kdo investuje do Returnal trochu víc času a ponoří se do systémů, které jeho kolegové připravují. Důležitou složkou je také obtížnost a výzva, které se budou muset hráči postavit, na tomto místě ale oba zástupci vývojářů potvrdili, že hra bude určena i hráčům, kteří tolik zkušeností nemají. Nikoliv prostřednictvím hypotetické příběhové úrovně obtížnosti, ale skrze předměty a schopnosti, ke kterým se lze postupným a vytrvalým hraním propracovat.

Vývojáři počítají s tím, že pokud ve hře dosáhnete určitých zlomových bodů – typicky dokončíte akci v jednom z dostupných biomů – zůstanou při dalším průchodu otevřené zkratky.

„Nelze úplně přesně vymezit, kolikrát bude muset hráč zemřít, aby došel na konec příběhu, protože do toho vstupuje spoustu vlivů. Bude to… hodně smrtí,“ říká Louden a naráží na další důležitý aspekt. Pokaždé, když hlavní hrdinka zemře, kulisy planety Atropos se změní a věci nebudou takové, jaké si vy i Selene pamatujete. „Se startem každého cyklu bude svět úplně jiný. Máme připravené části, které jsme vytvořili ručně, abychom zaručili bezproblémovou hratelnost, ale vždy se poskládají jinak. Existují stovky tisíc kombinací,“ dodává Sousa. Přeložením do konkrétnějšího žánrového zasazení se dostáváme k náhodně generované roguelike formuli, kdy budete mít na postup vpřed vždy jen jeden pokus. Vývojáři ale pochopitelně počítají s tím, že pokud ve hře dosáhnete určitých zlomových bodů – typicky dokončíte akci v jednom z dostupných biomů – zůstanou při dalším průchodu otevřené zkratky a nedlouho po odstartování nového cyklu budete moci navázat tam, kde jste skončili.

Zdroj: Sony

Základní výbavu si budete muset obstarat znovu, do dalších průchodů hrou by vám ale měla zůstat určitá část inventáře, pojící se zejména se surovinami pro postupné vylepšování vlastností hrdinky i její výbavy. K těmto předmětům se typicky dostanete po úspěšných soubojích s bossy, které budou formálně uzavírat jednotlivé kapitoly hry a do určité míry odrážet váš dosavadní postup. „Čím dál se ve hře dostanete, tím budete potkávat další a další nepřátelé, kteří se následně mohou objevovat v dalších cyklech i na jiných místech,“ mluví o dalším prvku „náhody“ scenárista, nejzajímavější prvek, spadající do kategorie reakcí herního světa na hráče, se však pojí k samotné postavě Selene. „Jednou z věcí, která se mi opravdu líbí, je možnost v průběhu hraní narazit na důkazy dalších Selene, případně Selene jiných hráčů,“ odhaluje Louden. Nepůjde však jen o hologramové mrtvoly, nýbrž o další součást hratelnosti a jistou formu socializace. Pokud totiž mrtvolu najdete, můžete si buďto osvojit její výbavu, nebo se ji/vás snažit pomstít. „Když se rozhodnete pro druhou variantu, objeví se před vámi elitní nepřítel, skoro jako menší boss. Když ho porazíte, dostanete odměnu a spolu s vámi i ten, čí Selene jste pomstili,“ vysvětlují vývojáři. Na druhou stranu se ale nechtěli příliš nořit do podobných online funkcí a na dotaz, zda bude možné například vstoupit do hry někoho jiného, odpověděli negativně.

Že není planeta Atropos zrovna přátelským místem, dokazují nové trailery a oba vývojáři upozornili, že ne vždy je vhodné pouštět se do interakce s čímkoliv, co najdete. Jednou z takových věcí jsou paraziti, kteří se mohou na Selene doslova přilepit i přes futuristický oblek a ovlivnit její vlastnosti. Ne vždy jen negativně, nebo pozitivně, většinou v kombinaci obou těchto dopadů a některé atributy snížit a jiné pro změnu zvýšit. Na nečekané události, které mohou vzniknout až přílišnou zvědavostí, navíc mohou být navázány drobné úkoly, které někdy rozhodnou i o smrti, nebo přežití Selene. Všechny získané informace se následně uloží do Seleniny databanky, kde prý bude možné najít další odpovědi na to, co se na Atropu děje a jak se vymanit z několikrát zmiňované časové smyčky.

Je velmi pravděpodobné, že závěr hry, případně vysvětlení, co se na Atropu děje, může být velmi překvapivé a nedivili bychom se v podstatě ničemu.

Tím se dostáváme k příběhu, který má hrát ha rozdíl od předchozí produkce Housemarque velmi důležitou roli a měl by dávat hlubší kontext celému hraní. „Hru bych popsal jako temný sci-fi akční thriller s prvky psychologického hororu,“ vymezuje trochu složitě Louden. Ve výsledku to ale znamená, že akční pasáže budou pravidelně přetínány momenty, které na první pohled připomínají hororové hry jako Resident Evil,  P.T. nebo lépe Silent Hill. V případě Returnal se zde bude měnit i perspektiva – kamera se přepne do pohledu první osoby – a na Selene čeká odhalování vlastní minulosti. K tomu, co se v těchto sekvencích bude dít, se pochopitelně oslovení vývojáři nevyjádřili, Selene se v nich ale pohybovala uvnitř úplně obyčejného pozemského domu, ve kterém nebylo všechno zcela v pořádku… Nemáme se prý obávat lekaček, nebo něčeho podobného, strach a značné znepokojení ale na těchto místech ucítíme i díky plného využití haptické odezvy ovladače DualSense. Je navíc velmi pravděpodobné, že závěr hry, případně vysvětlení, co se na Atropu děje, může být velmi překvapivé a nedivili bychom se v podstatě ničemu. Celá hra totiž působí jako jeden velký psychedelický sen, v němž se hrdinka bude místy příslovečně hroutit.

Podle Pedra Sousy by ale měl být Returnal – bez ohledu na hororové či pomalejší plošinovkové pasáže – velmi akční záležitostí, která otestuje hráčovy schopnosti a pobaví ho způsobem, který Housemarque ještě nevyzkoušeli.