V klasické RTS skončila druhá světová válka až v roce 1951

Nostalgie ke klasickým real-time strategiím je podle mě o to silnější, že nové velké RTS moc nevycházejí. Když se tak na obzoru objeví něco, co připomíná třeba slavný Command & Conquer, fanoušci se toho ihned ochotně chytí. Řada z nich takto vyhlíží třeba připravovanou strategii Tempest Rising od studií Slipgate Ironworks, 2B Games a 3D Realms, která se hrdě hlásí k tomu, že se inspirovala legendami od studia Westwood. Přijde ale s moderní grafikou. To Dying Breed, který vydává společnost MicroProse, na to jde jinak. Láká totiž nejen na staromódní hratelnost, i na staromódní grafiku.

Dying Breed chce hráče vzít zpět k první generaci RTS. Vypravíme se do postapokalyptického světa, kde budeme válčit, budovat základnu i hromadit zdroje. Bojovat máme na zemi, ve vzduchu i na vodě a samozřejmě se budeme neustále prokousávat k ničivějším a ničivějším zbraním. Proti sobě tu stojí dvě znepřátelené strany, ale také jeden společný protivník. Kromě lidí může hráč ovládat i zmutované kyborgy

V roce 1945 mělo Německo k dispozici jaderné zbraně a rakety V5 připravené udeřit z oběžné dráhy.

Podle autorů hra nabídne retrofuturistický nádech a dvě kampaně. Zdejší svět zpustošil jaderný holokaust, který ukončil druhou světovou válku až v roce 1951. My se sem vypravíme po 40 letech relativního klidu. Ale příběhová premisa také stojí za pozornost. Ve zdejší realitě Spojené státy a Sovětský svaz jen přihlížely tomu, jak si Hitler podmanil celou Evropu. V roce 1945 mělo Německo k dispozici jaderné zbraně a rakety V5 připravené udeřit z oběžné dráhy. Teprve v tu chvíli vstoupili podle vývojářů Roosevelt a Stalin do války.

Rozpoutal se tím ještě ničivější konflikt a v roce 1951 Hitler konečně čelil blížící se porážce. Na rozdíl od reality ale použil jakýsi stroj zkázy a zaútočil 200 zbraněmi hromadného ničení na nejdůležitější cíle ve světě, který tím zcela zpustošil. Evropa se stala neobyvatelnou a většina přeživších se přesunula do Afriky, která jako jediná byla ušetřena. Nakonec se ale i tady v devadesátých letech rozhoří další konflikt o nově objevený minerál.

Zdroj: Sarnayer Studio

Nedílnou součástí celého zážitku má být rovněž patřičně řízný soundtrack a stejně jako v Command & Conquer i tady budeme mezi jednotlivými misemi sledovat hrané filmečky záměrně pochybné úrovně.

Původ hry je stejně zajímavý jako její obsah. Za titulem stojí malý nezávislý tým Sarnayer Studio, který sídlí v Uruguayi. Nápad na hru pochází už z roku 2018 a o rok později už se na Dying Breed začalo pracovat. A co je vůbec nejlepší, autoři postupně několikrát aktualizovali veřejně dostupné demo a i teď ho najdete na oficiálním webu. Funguje na Windows, Macu i Linuxu. Dying Breed je debut studia Sarnayer, zatím ale nemá stanové datum vydání.