Tváří první vlastní herní série byl atlet

Celebrity dnes ve videohrách už nikoho nepřekvapí. Vystupují v nich slavní herci, sportovci, hudebníci, komici. A nezřídka takovým titulům propůjčí i své jméno a podobu. Stanou se prostě jejich tváří. Jak to ale bylo na začátku? Kdo tuhle invazi hvězd do digitálního světa vlastně odstartoval? Odpověď vás dost možná překvapí.

Na úsvitu videoher si ještě vývojáři a vydavatelé nemohli dovolit spojit se se známými tvářemi. V osmdesátých let se ale z videoher začal stávat skutečný byznys. A tak se v nich začaly objevovat opravdové osobnosti. A teď tím nemyslím fiktivní hrdiny nejrůznějších licencovaných filmů a seriálů, ale reálné osoby, které hru zaštítily svou skutečnou identitou.

Nepravděpodobná hvězda?

Na tohle téma mě vlastně přivedla úplně náhodná myšlenka. Není to něco, co jsem odkoukal někde v zahraničí. Když jsem si tuhle otázku sám položil, předpokládal jsem, že prvenství si „samozřejmě“ připsal nějaký fotbalista nebo jiná globální hvězda. Výsledek mého pátrání mě samotného překvapil. Úplně první skutečnou osobností, co se mi povedlo vypátrat, byl totiž desetibojař Daley Thompson ve sportovní hře Daley Thompson’s Decathlon z roku 1984.

Update: Honza Modrák mě upozornil na titul Pelé’s Soccer, který vstoupil na trh už v roce 1981 pro Atari 2600, i když později se licence zbavil a znovu vyšel pod názvem Championship Soccer. Za toto opomenutí se upřímně omlouvám a zbytek textu tak referuje o Thompsonovi jako o první hvězdě s vlastní herní sérií.

Pokračuje původní článek: Bývalý britský atlet zazářil na letních olympijských hrách v Moskvě v roce 1980 a v Los Angeles v roce 1984. Je to dvojnásobný olympijský vítěz, mistr světa i dvojnásobný mistr Evropy. Bodoval také na Hrách Commonwealthu. Hned čtyřikrát překonal světový rekord v desetiboji.

Thompson je považován za jednoho z největších desetibojařů všech dob. Přesto může z dnešního pohledu působit poněkud nevýrazně. Jeho úspěchy z něj však udělaly ve své době obrovskou hvězdu, a přilákaly tak i pozornost herního průmyslu. Společnost Ocean Software vytvořila s jeho jménem a tváří na obalu variaci na slavný Track & Field od Konami z roku 1983.

Hra vyšla na systémech Sinclair ZX Spectrum, Commodore 64 i Amstrad CPC a prodávala se za necelých 7 liber. Obsahovala disciplíny běh na 100 metrů, skok do dálky, vrh koulí, skok do výšky, běh na 400 metrů, běh na 110 metrů překážek, skok o tyči, hod diskem, hod oštěpem a běh na 1500 metrů.

Už o rok později vyšlo pokračování nazvané Daley Thompson’s Super-Test a v roce 1988 hra Daley Thompson’s Olympic Challenge.

Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Daley Thompson’s Decathlon se stal devátou nejprodávanější hrou ve Velké Británii v roce 1985, sbíral skvělé známky v recenzích a získal i několik ocenění. Magazín Eurogamer před pár lety hru označil za jednu z nejzásadnějších pro ZX Spectrum.

Už o rok později vyšlo pokračování nazvané Daley Thompson’s Super-Test a v roce 1988 hra Daley Thompson’s Olympic Challenge, která doprovodila letní olympijské hry v Soulu. I těch se ještě Daley Thompson zúčastnil, ale skončil tu až čtvrtý.

Ve své době a pro svou generaci byl Daley Thompson něčím jako o dekádu později Tony Hawk. Byl to symbol, jehož jméno prodávalo. Určitě není náhodou ani to, jakou disciplínu si vývojáři zvolili, respektive disciplíny.  Z dnešního pohledu možná nepůsobí atletika nebo desetiboj jako cool sport, ale má skvělé předpoklady pro videohru. Je to vlastně soubor relativně přímočarých „miniher“, které šlo dobře simulovat už v osmdesátých letech a navíc jste dostali několik her v jednom. Ostatně vzpomeňte si, jaké pozdvižení o pár let i u nás způsobily tituly The Games: Summer Challenge a Winter Challenge od Accolade.

S původní hrou pro ZX Spectrum se pojí i jedna zajímavost. Daley Thompson pocházel ze smíšeného manželství. Jeho otec byl z Nigérie a matka ze Skotska. V původní verzi hry ale vypadal jako běloch s podivným účesem, který měl asi trochu připomínat afro, i když ho Thompson neměl. Částečně to může vysvětlovat omezená barevná paleta a limity tehdejší technologie, ale je to zvláštní detail. Na platformách Commodore 64 a Amstrad CPC už má tmavou pleť jako ve skutečnosti.

Kdy se dočkáme hry s tváří Emila Zátopka?

Klasická hra byla tak populární, že se v roce 2012 dočkala modernizované mobilní verze pro iOS a Android s novou grafikou. Stál za ní tým Black Company Studios, ale triumfu původního titulu se už remake nedokázal přiblížit.

Když tak nad příběhem Daleyho Thompsona přemýšlím, bylo by zajímavé, kdyby se českým a československým atletům dostalo podobné cti. No jen si představte jaké by to bylo zahrát si „olympiádu“ s tváří Emila Zátopka, Barbory Špotákové, Jana Železného, Romana Šebrleho, Jarmily Kratochvílové, Heleny Fibingerové nebo Šárky Kašpárkové…