The Rogue Prince of Persia vypadá slibně

Po dlouhém období klidu se letos Princ z Persie probudil k životu a během pouhé poloviny roku se již dvakrát vydal na záchranné mise. Sice stále nevíme, kdy (a zda vůbec) se dočkáme očekávaného remaku Sands of the Time, ale po velmi povedené metroidvanii The Lost Crown nyní fanoušci mohou vyzkoušet roguelite s úderným podtitulem The Rogue. Nebo spíš předtitulem. Novinka od spoluautorů Dead Cells: Return to Castlevania, nad kterými drží ochrannou ruku Ubisoft – coby majitel licence – může oslovit zejména trpělivé fanoušky uznávající smrt jako cestu kupředu. Nicméně nebojte, s tím umíráním to v tuhle chvíli nebude tak horké, jelikož obsahu v předběžném přístupu je poskrovnu.

Skákání, sekání a umírání

Zhruba během čtyř hodin jsem se probojoval k prozatímnímu finálnímu bossovi a zároveň v myšlenkové mapě odemknul dostatek informací pro orientaci v příběhu založeném na záchraně města před nájezdem Hunů. Děj se pochopitelně posouvá s každým vaším úmrtím, případně nalezením nových stop a postav během zhruba osmi náhodně generovaných úrovní, jež je možné v průběhu i střídat. Po více pokusech si ale všimnete, že se mapy přeci jen trochu opakují a určitý rytmus či systém lze ve hře najít. Spolu s nižší cenovkou a poodhalením, kolika úrovní se v budoucnu ještě dočkáme, nasvědčuje všechno tomu, že 2D side-scrollingový Rogue bude menší titul na několik hodin hraní.

Zdroj: Vortex

Hratelnost kombinuje roguelite prvky, tedy permanentní smrt, za body postupné odemykání zbraní a schopností náhodně se objevujících při každém pokusu, hack ‘n’ slash soubojový systém a tak dále, s plošinovkovým překonáváním překážek po vzoru původního Prince. Vhodná kombinace pro pocuchání nervů. Akce je však svižná, zábavná a především přístupná, a to hlavně poté, kdy se vám ovládání dostane do rukou. Přeskákat řezné kotouče či vyšplhat do vyšších pater zpravidla nevyžaduje přesnost, protože hrdina je naprogramovaný tak, aby vám s tím do jisté míry pomohl.

Při boji s nepřáteli, kteří útočí z dálky i zblízka a unikátní schopnosti či nadpřirozené síly u nich najdete jen zřídka, čelíte většinou jen hrstce jedincům, přičemž kopáním, neustálým útokem a občasným přeskočením za záda je téměř znehybníte a následně snadno zneškodníte. Ovšem mohou vzniknout i situace, kdy je potřeba si hlídat záda. Nervy drásající souboje, jako například ve hře Hades, kde je nutné sledovat i okolí, tu však nenajdete. Titul by tak měli zvládnout i lidé, kteří běžně plošinovky nebo roguelite nehrají.

Umírání v úrovních, kde čelíte pouze běžným typům protivníků a překážkám, způsobí povětšinou vaše nepozornost nebo zbrklost. Až dva unikátní bossové představují opravdovou výzvu, která vás vrací na začátek. Do vínku dostali sice jen několik schopností měnících se podle soubojových fází, takže se brzy naučíte předpovídat, čemu zrovna máte čelit, ale to vám vítězství nezaručí. Šance totiž velmi ovlivňuje systém náhody v předešlých úrovních. Hodně závisí, zda z beden, oltářů, nebo na tržišti získáte zbraně na blízko či na dálku s vyšší úrovní. Taky je důležité, jaké ze čtyři aktivovatelných schopností naleznete, jelikož na sebe vzájemně pozitivně i negativně působí, čímž zvyšují, případně snižují celkovou efektivitu boje. Rovněž je je nutné brát ohledy na počet mincí umožňujících u kováře zvýšení úrovně a účinnost hlavní zbraně. Pokud hvězdy nepřejí, nezpůsobíte dostatečné poškození napomáhající k úspěšnému absolvování bossfightu a čeká vás další restart.

Designová třešnička

Jestli vám připadá, že jsem se málo věnoval dojmům z hratelnosti, tak věřte, že hra je vážně takhle přímočará. Uvidíme, zda v budoucnu nastanou nějaké významnější změny či obohacení obsahu. Určitě zbraně by si zasloužily víc pozornosti a větší rozmanitost v účinnosti a používání, protože až na výjimky jsou v podstatě totožné. Ale tak trochu předpokládám, že navíc dostaneme pouze dosud nedokončené levely a příběhové události. K samotnému ději pak nemám moc co napsat, jelikož je na začátku a rozvíjet se bude až postupně. Jisté je, že má být pouze kulisou motivující k neustálým pokusům hráče dostat se na konec. Mimochodem, mám podezření, že hra v některých momentech podvádí, schválně vám nenabídne lepší zbraně a schopnosti, navíc prvnímu bossovi utuží kořínek, a tím se vás snaží vrátit na začátek, abyste mohli pokračovat v rozplétání příběhu. Když naopak chce, abyste se dostali co nejdál, najednou je vše až příliš snadné.

Líbí se mi nicméně design úrovní, který má pro každou část hry charakterizující originální prvky a někdy i puzzly. Taky působí nostalgicky a evokuje devadesátkového Prince. K urychlení pohybu mezi odbočkami, nebo pro vyhnutí backtrackingu například kvůli kováři, jsou k dispozici studny pro rychlé cestování, což je rozhodně příjemné. Pro každou mapu se pak liší skvělý soundtrack mísící moderní elektronickou, rapovou a tradiční blízkovýchodní hudbu. Při hraní navozuje správnou atmosféru, a rozhodně má potenciál pro přidání do playlistu na Spotify. Rogue zaujme i grafickou stylizací připomínající komiksy. Rozpohybované kreslené obrázky vypadají božsky. Celkově technický stav je bezproblémový, pouze při černé obrazovce během průchodů mezi úrovněmi se běžící princ seká kvůli nízkým snímkům za sekundu, což považujte pouze za informativní zprávu, jelikož hratelnost to nijak neovlivňuje. Možným problémem však je, že zde nejsou pozice pro odlišné ukládání průběhu, takže hru nemůže rozehrát více uživatelů. Pokud se tedy někdo rozhodne spustit novou hru, smaže tím veškerý předchozí postup.

Víkendová jednohubka podle známého receptu

Je mi trochu záhadou, proč se Ubisoft rozhodl pro předběžný přístup, který má údajně trvat nejméně rok. Jelikož Rogue bude pravděpodobně menším titulem, dávalo by mi větší smysl, aby dorazil až coby plnohodnotný zážitek. Hádám ale, že se jedná zčásti o trik, jak zjistit zájem fanoušků o nezvyklý žánr pro Prince, ale samozřejmě i šance dát malému vývojářskému týmu dostatek času a prostoru opravit případné nedostatky nebo jen upravit věci, které se hráčům nemusí tolik líbit. A možná je to i způsob, jak dál financovat vývoj, protože za hrou v důsledku stojí „jen“ 70členný tým z Evil Empire. Faktem ale zůstává, že The Rogue Prince of Persia bude s největší pravděpoobností víkendová jednohubka podle známého receptu, která má zachutnat i nenáročným hráčům. Navzdory tomu bych však počkal na vydání plné verze, protože proč se pouštět do jednoho menšího sousta, když později můžu sníst celý talíř…