Studio Kojima Productions povstalo jako Fénix z popela

Tento pátek vychází Death Stranding. Naši recenzi už jste nejspíš četli nebo viděli a pokud stále nemáte dost, chystáme pro vás další obsah spojený se hrou. Ještě dnes vyjde Vortex #103, kde jsme novinku také důkladně rozebrali a ve čtvrtek budeme titul streamovat. Není ale vůbec od věci připomenout si, kdo za hrou vlastně stojí. Jistě, Hideo Kodžima, ale také tým Kojima Productions, který si trochu blíž představíme.

V polovině prosince 2015 Hideo Kodžima oznámil společně se Sony, že jeho studio Kojima Productions se vrací na scénu jako nezávislý tým. Důležité jsou přitom termíny “vrací” a “nezávislý”. Navzdory mnohdy se opakujícímu špatnému výkladu a úzkým vazbám na PlayStation studio nepatří Sony, nejde o first party tým. Návrat pak značí, že Kojima Productions mají mnohem delší historii a nezačala se psát teprve před 4 lety. Oficiálně se tým zformoval pod křídly Konami už v roce 2005 jako dceřiná firma. Pod touto hlavičkou vycházely Kodžimovy hry v Konami až do roku 2015. Posledním titulem byl Metal Gear Solid V: The Phantom Pain, pokračování slavné hororové ságy pod názvem Silent Hills bylo zrušeno. Konami navíc takto zpětně referovalo o všech hrách slavného designéra od roku 1987, tedy prvního Metal Gearu.

Pod Death Stranding jsou podepsaní i vývojáři z nizozemského studia Guerrilla Games.

Dnes ve studiu Kojima Productions pracuje přibližně 100 lidí, mezi nimiž je mnoho Kodžimových dřívějších kolegů a blízkých spolupracovníků z Konami. Za zmínku stoj především výtvarník Jódži Šinkawa, který dal nezaměnitelný styl sérii Metal Gear. Studio sídlí ve čtvrti Šinagawa v Tokiu. Ve srovnání s tím, jak byl tým obrovský v letech 2005 až 2015, jde ale dnes na poměry AAA produkce o skromný podnik. Během dekády pod Konami v Kojima Productions pracovaly stovky zaměstnanců. Nicméně je třeba si uvědomit, že Death Stranding vznikl díky úsilí mnoha dalších lidí.

Pod hrou jsou podepsaní například vývojáři z nizozemského studia Guerrilla Games. Nejenže amsterdamský tým zodpovědný za sérii Killzone nebo Horizon Zero Dawn propůjčil novince svůj engine Decima, ale desítky jeho zaměstnanců pomáhaly s prostředím, animacemi, vizuálními efekty, programováním, umělou inteligencí i filmečky. Alespoň podle závěrečných titulků Death Stranding. Pokud samozřejmě nejde jen o nějaké symbolické ocenění a poděkování za práci, kterou odvedli na technologii jako takové, ale na to se zdá být seznam až příliš konkrétní.

Samotný engine Decima dostal mimochodem jméno právě až díky spojení s Death Stranding. Guerilla Games technologii využívají od Killzone Shadow Fall z roku 2013 a coby bezejmenný engine poháněla třeba i horor Until Dawn od britského studia Supermassive Games. Když se do věci vložil Hideo Kodžima a jeho vývojáři začali k technologii také přispívat, navrhl, aby dostala jméno podle ostrova Dedžima. Jde o další z řady oblíbených symbolů. Název odkazuje k nizozemské enklávě vybudované v 17. století na umělém ostrově u Nagasaki, jejímž prostřednictvím mohla Evropa obchodovat s Japonskem i v období izolace země vycházejícího slunce. Nizozemci mohli jako jediní obchodovat s Japonskem a jméno symbolizuje toto silné historické pouto, na něž spolupráce Guerrilla Games a Kojima Productions obrazně navazuje.

Studio Kojima Productions má navíc v Amsterdamu v centrále Guerrilla Games satelitní tým, aby spolupráce obou firem probíhala co možná nejvíc hladce. Obě skupiny se nyní podílejí na vylepšování enginu Decima, takže není vyloučené, že některé z technologických novinek v další hře od Guerrilla Games mohou pocházet i z vylepšení a příspěvků japonských vývojářů.

V rámci Konami mělo studio značnou autonomii a jeho smyslem bylo osvobodit Kodžimu od zbytečné byrokracie, aby se mohl soustředit výhradně na tvorbu her. Zatímco dnes je “maskotem” Kojima Productions výrazný biomechanický astronaut, v éře Konami se tým zaštiťoval emblémem jednotky FOX ze série Metal Gear. Stejné jméno nesla i technologie, kterou studio v posledních projektech využívalo. Vývoj Fox Enginu začal po dokončení Metal Gear Solidu 4 a ačkoli na něj nakonec spoléhal pátý díl i jeho prolog s podtitulem Ground Zeroes, první hrou s touto technologií se stal Pro Evolution Soccer 2014 z roku 2013. Konami ho pro svou fotbalovou sérii využívá dodnes a kromě ní rozpohyboval třeba spin-off Metal Gear Survive nebo automat pačinko Metal Gear Solid: Snake Eater inspirovaný třetím dílem MGS. Posloužil i pro hororové demo P.T. a měl samozřejmě pohánět také zrušené Silent Hills.

Rozluka Konami s Kodžimou byla velmi dramatická a vydala by na celou knihu. Poslední Metal Gear Solid se podle všech pozdějších výpovědí zřejmě dokončoval ve velmi nepřátelské atmosféře, která už předznamenávala blížící se rozkol. Vzájemné konflikty zřejmě vedly i k tomu, že Konami po odchodu svého slavného designéra začala po jeho jméně i týmu zametat “stopy” na oficiálních stránkách, sociálních sítích i v marketingových materiálech, což se přirozeně setkalo  velkou nelibostí a poté, co společnost narazila na odpor fanoušků, tyto kroky opakovaně revidovala. Dodnes ale zůstávají citlivým tématem.

V prosinci 2015 byl starý tým Kojima Productions nominovaný na vývojáře roku v rámci The Game Awards 2015. Konami však Kodžimovi mělo zabránit v účasti na akci.

Vše pak vygradovalo v prosinci 2015, kdy už Hideo Kodžima pomalu rozjížděl své vlastní nezávislé studio. Starý tým Kojima Productions byl nominovaný na vývojáře roku v rámci The Game Awards 2015. Konami mu však mělo zabránit v účasti na akci a případná ocenění pro Metal Gear Solid V: The Phantom Pain měl přijmout herec Kiefer Sutherland coby představitel hlavní role. Ze čtyř nominací nakonec titul proměnil ve vítězství dvě – za nejlepší akci/adventuru a za nejlepší soundtrack. Cenu pro vývojáře roku a hru roku Kojima Productions vyfoukl polský tým CD Projekt Red a jeho Zaklínač 3. Pořadatel a moderátor cen Geoff Keighley se během slavnostního ceremoniálu o důvod, proč Kodžima není na místě, podělil a Konami si vysloužilo bučení ze strany publika. O rok později na The Game Awards 2016 si svou cenu slavný vývojář dodatečně převzal za velkého jásotu obecenstva.

Po odchodu z Konami se z dnešního pohledu může zdát, že pohádka má nebo bude mít šťastný konec. Nicméně v průběhu uplynulých let nebylo nic jisté. Bankéři například nechtěli Kodžimovi půjčit na jeho nový byznys, navzdory tomu, jak je z našeho pohledu slavný a vážený. Nebyl pro ně dostatečnou zárukou a jeho vlastní kapitál by na pokrytí vývoje samozřejmě nestačil. Podobně měl japonský designér problém přesvědčit třeba i majitele vhodných kanceláři, pro které byl mnohdy zcela neznámou osobou navzdory svému renomé. O to pozoruhodnější je, v jak krátkém čase hra nakonec vznikla, ačkoli se nám paradoxně může zdát, že ji vyhlížíme “celou věčnost”. Coby nezávislé studio začíná Kojima Productions hledat zaměstnance v prosinci 2015. V lednu 2016 začíná Kodžima vybírat vhodný engine a až v květnu se stěhuje do nových kanceláří. V červnu hru oznamuje na E3, ale teprve na podzim 2016 padne rozhodnutí vybrat engine od Guerilla Games.

Z toho si lze udělat dobrou představu o tom, kdy se skutečně mohl vývoj rozjet naplno. Už v průběhu roku sice Hideo Kodžima obsadil hlavní role a vývojáři nasnímali některé herce, ale teprve na podzim se může s enginem začít pracovat a začátkem roku 2017 jedou už práce na plné obrátky. Podle toho, zda počítáme předprodukční fázi, či nikoli, tak vývoj Death Stranding zabral tři až čtyři roky. Doslova se tak nabízí paralela s předchozími projekty slavného designéra, který byl kritiky opakovaně označován za notorického odkladače vydání, nicméně sám vždy trval na tom, že jeho tituly dodržují vnitřní jízdní řád a nezpožďují se.

Zda to čekání stálo za to, zjistíte už v pátek na vlastní kůži, pokud se ponoříte do světa Death Stranding. A mezitím můžeme přemítat, do jakého projektu se Hideo Kodžima pustí příště.