Od vydání Sekiro: Shadows Die Twice z dílny proslulého japonského studia FromSoftware sice uběhly pouhé dva dny, ale podle reakcí a konkrétních čísel už lze prohlásit launch za úspěšný. Číslo souběžně hrajících hráčů se totiž dokázalo velmi rychle vyšplhat až k hranici 125 000, díky čemuž se novinka dostala na první místo nejhranějších her, které už stihly v letošním roce vyjít. V žebříčku aktuálního zájmu se pak s více než 100 000 hráči řadí na čtvrté místo – za PUBG, Counter-Strike: Global Offensive a hlavně Dota 2, kterou v neděli v podvečer hrálo 800 000 lidí. Zvýšenou popularitu po vydání zaznamenává Sekiro také na Twitchi, kde ji sleduje přes 200 000 diváků a jenom přenosů přímo z PlayStationu jsou v nabídce PS4 stovky. Bohužel, zatím nejsou k dispozici žádná prodejní čísla, ačkoliv je pravděpodobné, že i vzhledem k povaze hry nebudou vysloveně závratná, alespoň co se porovnání s velkými mainstreamovými tituly týče.
A právě tady přichází jeden z důležitých faktorů, který začíná čím dál tím více rozdělovat hráčskou obec a kvůli čemu Sekiro jedni milují a druzí k smrti nenávidí. I zkušení hráči předchozích her od FromSoftware totiž mluví o obtížnosti nově vydaného titulu s velkým respektem a označují Sekiro za vůbec to nejtěžší, co mohli v daném žánru hrát. A to ne nutně proto, že by byla hra plná nepředvídatelných bossů nebo hráče vysloveně šikanovala. Největší rozdíl totiž tkví v nutnosti být mnohem agresivnější než kdy dřív, protože zdraví nepřátel není tou nejdůležitější veličinou – podstatné je sledovat tlak, pod který nepřítele dostáváte seslanými údery. Ovšem pokud na chvíli polevíte, dáte nepříteli prostor, aby si trochu vydechnul a všechna vaše námaha přijde vniveč. A jak asi rozumíte, s nutností stále rubat do nepřátel s sebou logicky přichází i zvyšující se riziko, že některý z úderů jednoduše nevykryjete a značná část drahocenného života vyprchá.
Podle subreditu Sekiro už tahle smrtící spirála přinutila řadu hráčů jednoduše skončit a věnovat se něčemu, u čeho nemají potřebu kousat do stolu. Na druhou stranu ale trpělivější a šikovnější hráči sdílejí své poznatky a je fascinující sledovat, jak si komunita předává zkušenosti. Ne všechno je totiž ve hře zřejmé hned na první pohled, což hráči vývojářům na dálku pochopitelně vyčítají. Ale i tak, věděli jste například, že se můžete podívat na mapu světa? Nebo že se po sérii úderů dostanete do rovnováhy rychleji, když budete stále držet meč nad hlavou, připravený vykrýt další rány? Je toho opravdu hodně, a pokud i vy patříte k těm, kdo zkrátka nemohou dál, rozhodně doporučujeme začíst se do některého z vláken. I kdyby vám měly poradit, anebo se ve vážných diskuzích doberete k tomu, co už možná víte – a sice, že umělé navyšování obtížnosti vede u spousty hráčů pouze k frustraci a žádostem o vrácení peněz.
I přes to si ale Sekiro: Shadows Die Twice vede v recenzích velmi dobře, když mají na webu Metacritic všechny tři dostupné verze nad 90 procent. Vzácná je i shoda s uživatelskými recenzemi, které sice jsou v souhrnu o trochu kritičtější, ale názoru novinářů vesměs odpovídají. Na naší recenzi dnem i nocí pracuje Petr, počet rozbitých ovladačů je prý zatím na nule.