Concord, Sony Interactive Entertainment, Recenze zrušené akce Concord

Concord

Nebudete to chtít slyšet, ale tahle hra měla svůj potenciál. Vývojáři ho však pohřbili

Zdroj: Sony
6. 9. 2024
Název: Concord Vývojář: Vydavatel: Platformy: , Recenzovaná verze: PC Žánr: Datum vydání: 23. 8. 2024

Zkratky. Snadný cíl. Neschopnost udělat si vlastní názor. Nedostatečná komunikace. Zloba. Nepochopení. Jako ohraná deska opakující se bezobsažné výkřiky. Naprostý zmatek v termínech. Lži. Kopání kolem sebe. Překombinovanost. Zbytečná odvaha. Odladění. Nasycenost trhu… Mohl bych klidně pokračovat ještě dlouho, abych pomocí několika slov vystihl značně rozervanou náladu kolem hry Concord, výsledek ale bude vždycky stejný. Sony a vývojáři ze studia Firewalk se rozhodli, že pouhé dva týdny po vydání téhle multiplayerové střílečky vypnou servery a zamyslí se nad dalším postupem. Jestli se hra vrátí, není v tuto chvíli jasné, naše recenze by nicméně mohla pojmenovat věci, které by bylo vhodné vylepšit, aby Concord proměnil svůj potenciál v úspěch a přilákal dostatek hráčů, kteří by hru udrželi při životě déle než čtrnáct dní…

Vítejte, Freegunneři

Nestává se zrovna často, abychom recenzovali hru, která to už má spočítané. Přesně to se ale stalo Concordu, který možná s až zbytečnou odvahou vstoupil do vod týmových hrdinských akcí. Bez free to play modelu, za cenu 40 eur a s hratelností, která na první pohled ničím nevybočuje z řady. K mému překvapení se ale hned na začátku stal mnohem větším tématem zvolený grafický styl a design hrdinů, který se projevil, kulantně řečeno, jako velmi specifický. V Concordu se přesunete do vzdálené budoucnosti a navštívíte kouty vesmíru, které ten náš příliš nepřipomínají. I proto tady narazíte jen na hrstku zástupců tvorů, kteří nám jsou podobní, a zbytek tvoří nejrůznější humanoidní mimozemšťani či roboti. Je to ale nepochybně retrofuturistický styl, opírající se o estetiku sci-fi ze 70. a 80. let minulého století, který hráče tak rozdělil a kvůli kterému jsem musel i já nad vzhledem hrdinů uvažovat déle, než bych tak v podobných případech asi obvykle činil.

Že se Concord nechal inspirovat například u Strážců Galaxie, je zřejmé na první pohled, když třeba Star Child vypadá jako červenější verze Draxe a Lennox je na pohled jen jinak zbarvený ještěří Yondu. I u ostatních postav jsou ale vidět náznaky možných předobrazů, jako například u Tea, který připomíná mladého Kurta Russella nebo herce Michaela Biehna v roli Kylea Reese z Terminátora. Faktem nicméně je, že studio Firewalk nevsadilo na archetypy univerzální krásy a se svou pestrou skladbou 16 hrdinů a hrdinek zariskovalo. Mně osobně se estetika Concordu velmi zamlouvá, nemám problém s tím, že některá postava je obézní, jiná nepředstavuje sexbombu od vedle a další by mohla být moje babička – na to bychom ostatně měli být zvyklí z jiných her tohoto žánru, které k hratelným hrdinům přistupují obdobně. Modely jsou navíc vyvedeny velmi detailně, pěkná je i mimika, detaily částí těl nebo výstroje a povedená je také animace, takže v tomhle ohledu jsem si neměl už od startu na co stěžovat. Jako věc navíc ale vnímám oslovovací zájmena, uvedená u profilu každé z postav, která jsou jen roznětkou zbytečných diskuzí a hlavně – ve hře neslouží žádnému účelu. Pominu-li cutscény, které měly každý týden doplňovat lore a v nichž jednotliví hrdinové vystupují i jinak, než jen jako členové bojového týmu během 5v5 zápasů v multiplayeru, osobnosti postav nejsou ve hře nijak akcentovány.

To nejlepší a nejhorší zároveň

Tím se dostávám k tomu, že hrdinové jsou mnohem důležitější z pohledu toho, jaké mají zbraně a schopnosti, protože to je nakonec to, co vás bude během zápasů zajímat nejvíc. Na místě je rovněž podotknout, že Concord je first-person akcí, takže pokud vás vzhled postav zrovna neláká, máte to štěstí, že je budete sledovat jen skrz zaměřovače vašich zbraní. Ta nejslibnější věc ale spočívá v tom, že si jednak můžete vytvářet vlastní sestavy hrdinů, klidně i z rozdílných verzí identických postav, a jednak už dopředu kalkulovat, jak se budou vzájemně ovlivňovat ve hře. Pokud jste trochu zmatení, vysvětlím, že nemluvím o kombinaci schopností jednotlivých bojovníků v týmu, ale skutečně o vlivu přímo na vás prostřednictvím toho, jaké hrdiny si budete vy sami před respawnem vybírat. Každý hrdina totiž spadá do jedné z šesti kategorií, a ty s sebou přináší týmový bonus, který se zpravidla projevuje jako vylepšení útoku, rychlosti či regenerace zdraví. Vtip je ale v tom, že bonusy postav platí i poté, kdy zemřete a pustíte se do boje s jinou postavou, takže je lze vršit na sebe a posilovat schopnosti další a další postavy, kterou si vyberete posléze.

Názorně by se to dalo vysvětlit tak, že když začnete hrát za postavu Haymar, která spadá do kategorie Warden, automaticky se u ní aktivuje týmový bonus v podobě delšího dostřelu. Po smrti si nicméně můžete vzít Star Childa, který se ohání brokovnicí, prodloužit účinek téhle zbraně vhodné převážně na boj zblízka, a protože se jedná o bojovníka ze třídy Breacher, připisuje ještě týmový bonus v podobě rychlejšího cooldownu poměrně podstatné funkce úskoku. A pak můžete sáhnout třeba po typickém střelci Teovi, který už má v tuhle chvíli posílený dostřel, zrychlený cooldown pro úskoky a přináší do hry snížení zpětného rázu zbraní. Ve finále tak můžete mít všech šest bonusů na jedné postavě během zápasu, a tím výrazně měnit způsob i efektivitu vlastní hry. Bohužel, každý z hrdinů má pak už jen dvě aktivní schopnosti, které jsou sice dostatečně pestré, i když v zásadě tradiční, a otevírají plejádu strategických možností, jenže nejsou tak silné a výrazné, aby rozhodovaly zápasy. Jinak řečeno, hrdinové nemají žádnou ultimátní schopnost, známou z jiných podobných her, čímž titul chtě nechtě ztrácí na atraktivitě. Je mi rovněž záhadou, proč ve hře, která nabízí tréninkový režim, testovací time-trialové arény i místo, kde si můžete každého z hrdinů vyzkoušet na bojišti, není přesnější nápověda či tutoriál, který by tohle všechno hráčům jednoduše naservíroval a odprezentoval tak, čím se může Concord lišit třeba od zmiňovaného Overwatche.

Svižné zápasy, možná až příliš…

Co se týče průběhu zápasů, neměl jsem s nimi problém s ohledem na celkové možnosti a variabilitu. Problematičtější je jejich rychlost a relativně nízko nastavené cíle v podobě počtu fragů nebo bodů z režimů, v nichž musíte obsazovat či bránit místa na mapě. Nezřídka se mi proto stávalo, že už náš tým nebyl schopný dohnat výraznější náskok a probojovat se do vyhrocených závěrů, kdy se týmy tahají třeba v prodloužení či momentech náhlé smrti o vítězství. Nic takového v Concordu není. V režimech, kde jde o zabíjení protivníků – tedy variace na deathmatch nebo kill-confirmed – musíte pro vítězství dosáhnout pouhých 30 fragů, což se ve fungujícím týmu podaří zvládnout zpravidla do 6-8 minut. V ostatních módech se pak hraje do 125 bodů, což bývá podobně rychlé, ne-li rychlejší. Proti snahám dotahovat rychle narůstající náskok pak jde bohužel i časté respawnování daleko od bojiště, pomalý běh hrdinů a ve finále i rozlehlost map. I když lokací ke hraní není zrovna mnoho, větším problémem je fakt, že s ohledem na rychlý průběh nemusíte relativně dlouho na nikoho po opětovném vstupu do zápasu narazit. Jistě, pořád se bavíme o jednotkách sekund, maximálně nižších desítkách, ale až příliš často mi přišlo, že vzdálenost vstupuje přímo do průběhu hry a silně ji ovlivňuje.

Nejasné vymezení, co přesně hráči dostanou za prémiovou hru v porovnání s free to play tituly ze stejného žánru, je jeden z největších problémů a překážkou na cestě k úspěchu.

Rozhodně bych proto uvítal kompaktnější mapy a hlavně širší nabídku herních režimů, které by přinesly pestrost a rozmělnily nevyhnutelnou stagnaci zážitku, ke které u mně došlo už za několik hodin hraní. Bavíme se navíc o titulu, za který vývojáři chtěli zaplatit 40 eur, takže bych očekával, že už dopředu bude přetékat obsahem, ke kterému se hráči snadno dostanou. To se ale bohužel netýká ani kosmetických úprav hrdinů a jejich výstroje, které nelze odemykat cíleně, ale jednotlivé předměty získáváte v náhodném pořadí a za obecné plnění úkolů v rámci denních, týdenních i sezónních výzev. Ovšem i kdyby se vám tento obsah zpřístupňoval rychleji, nebylo by příliš o co stát, protože vyjma posledního unikátního skinu, který mění částečně i vzhled postavy, se každý hrdina dočká jen několika barevně odlišených variant oblečení a nejrůznějších doplňků, které však nejsou ve hře příliš vidět. I tohle je z mého pohledu důvod, proč si první hráči mohli na Concord stěžovat a vyjadřovat se hlasitě na konto zvoleného platebního modelu. Nejasné vymezení, co přesně hráči dostanou za prémiovou hru v porovnání s free to play tituly ze stejného žánru, tak vidím spolu s tempem zápasů a dalšími výše vyjmenovanými záležitostmi jako ten největší problém a překážku na cestě k úspěchu.

Do zapomnění

Všechno výše napsané je už ale jen mementem toho, čím Concord mohl být a patrně nikdy nebude. Jak už bylo řečeno v úvodu, vývojáři se po tragickém přijetí a nezájmu ze strany hráčů rozhodli vrátit všem peníze a popřemýšlet nad tím, zda by se dílo – které mělo být ve vývoji 8 let – mohlo ještě v nějaké podobě vrátit. Pokud ano, lidé ze studia Firewalk už nebudou muset řešit například celkovou odladěnost nebo prezentaci, tu mají zvládnutou na jedničku. Zabývat by se příliš nemuseli ani optimalizací, tedy alespoň z pohledu PC verze, protože hra běží plynule i s vysokými detaily, případně si můžete pomoci upscalery. Líbí se mi také zvuky, hudba nebo třeba galaktická mapa, která slouží jako encyklopedie a dá vám vhled do loru Concordu. Nepřeceňuji ji sice, protože koho ve finále zajímá lore v multiplayerové střílečce, ale něčím si člověk to předlouhé čekání na start zápasů kvůli nízkému počtu hráčů musel ukrátit. Zní to trpce? Ono to trpké je, protože vyjma papouškované hysterie kolem hrdinů se jen málokde mluví o skutečných problémech hry a jejích přednostech, na kterých by se za určité konstelace dalo stavět. V PlayStation Plus? Možná. S free to play modelem? To asi spíš…

Concord

  • Celková odladěnost a začištěnost hry
  • Slušné vybalancování schopností hrdinů
  • Systém týmových bonusů a změny vlastností postav
  • Možnost vytvářet si vlastní sestavy i z různých alternací identických hrdinů
  • Zvukový design a hudba
  • Retrofuturistická estetika 70. a 80. let
  • Slabá nabídka herních módů
  • Kvůli nízkým cílům v zápasech se jen těžko dohání náskok soupeře
  • Absence ultimátních schopností a vyhrocených konců zápasů
  • Nepříliš lákavý bonusový obsah k odemknutí je ve velkém kontrastu k prémiovému platebnímu modelu
Concord byl v některých ohledech poměrně slibnou hrdinskou akcí, vše ale shořelo na neschopnosti prodat přednosti srozumitelnou formou většímu počtu lidí. Systém týmových bonusů a ovlivňování hry pro ostatní hrdiny je svěžím závanem originality. Hra je slušně vybalancovaná, nabízí pestrou nabídku hrdinů i jejich schopností a je na ní vidět péče stran prezentace, celkové začištěnosti nebo optimalizace výkonu. Zvolený prémiový platební model ale nenabízí dostatek výhod oproti free to play hrám, nabídka módů také není z největších a pocitově chybí i ultimátní schopnosti nebo možnost dostat se do skutečně vyhrocených konců zápasů. Pokud se někdy Concord vrátí, nad tímhle vším by se měli vývojáři zamyslet, design hrdinů je totiž to poslední, co hru skutečně trápí.
6 Verdikt

Nahlásit chybu v článku

50

Napsat komentář

Další články
Nahoru