- Samotné boxování má šťávu, strategizování funguje skvěle
- Manažerský aspekt kampaně přináší po krátkou dobu zpestření zážitku
- Rozsáhlý, byť hlouběji nevyužitý seznam licencovaných boxerů
- Dynamika, animace a pohyby postav přímo v ringu
Třináct let. Takhle dlouhá doba nás dělí od vydání posledního licencovaného boxu, kterým byla těžká váha v podání Fight Night Champion. Přestože hra do jisté míry představovala úpadek jinak prestižní značky, stále se dá považovat za labutí píseň žánru, obzvláště v kontrastu s obdobím temna, během něhož tradiční bojový sport ustoupil moderní a dnes komerčně silnější MMA. Všem dnům nicméně není konec, vyhaslou pochodeň zvedá mladé britské studio se svým titulem Undisputed. S tou neporazitelností nicméně ještě počkejme, zdá se totiž, že se toho od roku 2011 zase až tolik nezměnilo.
Trendy přichází a odchází ve vlnách, přesto se musíme ptát, proč jsme licencovaného boxu viděli v poslední dekádě tak málo. Otěže komerčně převzaly jiné bojové sporty, které táhnou kupředu organizace jako UFC, Bellator, KSW a nespočet dalších, ale lze skutečně tvrdit, že by ve sféře sportu zažíval box úpadek? Ať je situace jakákoliv, na herním poli se něco děje a po necelých 2 letech Undisputed vystupuje z early accessu a vychází kromě PC i na konzolích. A právě otázka předběžného přístupu je nejvíce palčivá, protože novinka od vývojářů z britského Sheffieldu v mnoha ohledech přes svoji cenovku nedokončený titul stále připomíná.
Porovnávat Undisputed se 13 let starou konkurencí se zdá být jako obludná pošetilost způsobená otřesem mozku, ale Fight Night je v lecčem stále neporažený. Než se ale vydáme cestou porovnávání, dejme novince prostor na hájení. V jádru hry stojí licencovaní boxeři napříč všemi vahami a mezi nimi je dokonce zastoupená i řada legend. Mezi 70 boxery najdete všechny stávající známé tváře zahrnující Tysona Furyho, Oleksandra Usyka nebo Canela Álvareze, ale překvapivě i veterány, které z výběru vystupují svým historickým významem. Rozemlít čelisti ostatním můžete například v kůži Muhammada Aliho, ale třeba i prostřednictvím kladiv absolutní legendy Rockyho Marciana. Čistě ze studijního důvodů se podívejte na kompilaci jeho knockoutů, vaše tělo se začne fyzicky preventivně krýt!
>>>>>video<<<<<
Na papíře je seznam mužských i ženských zápasníků úctyhodný, legendy jsou doprovázeny i několika historickými skiny, které jsou bohužel v některých případech schované za pláštěnkou placených DLC. Tvůrci mnohem více hřeší tím, že s licencovanými boxery nikterak nepracují a nechávají je napospas hráči si je vzít do rychlých zápasů nebo s nimi začít kariéru s řadou mnoha diskutabilních rozhodnutí. Kde jsou simulované historické momenty, kde jsou exkluzivní zápasy a rekonstrukce památných událostí či třeba jen taková maličkost, jako lépe vystižené silné a slabé stránky každého ze zápasníků? Místo toho si můžete elitní stroje na smrt vzít například do simulované kampaně, zvolit si jejich věk i startovní statistiky. Vidět 18 let starého Larryho Holmese s vizáží chlupatého svalnatého steroidu je pobuřující z mnoha pozitivních i negativních důvodů.
Jak už zaznělo, výčet boxerů funguje skvěle na papíře, ale v praxi je zoufale nevyužitý. Ta pravá zábava a celý smysl hry se nachází jinde. Začněme například kariérním režimem, který dostává náboj ve chvíli, kdy si do něj přinesete svého ručně vytvořeného boxera. A věřte, že editor postav je více než velkorysý co do množství kuriózních konfigurací, dovolující vytvořit i středně šíleně vypadající obludku z předměstí Šluknova. Cestu boxera kampaňovým módem lemuje řada zajímavých strategických prvků a manažerských nástrojů, které na jedné straně nabízí vcelku zajímavou hloubku a na straně druhé působí křečovitě a kýčovitě, přestože jde z větší části o pozitivní zkušenost. Vše začíná výběrem členů týmu, potřebujete agenta, manažera a zdravotníka. Každého z nich platíte z vymlácených honorářů a každý přispívá do růstu boxera vlastním způsobem
Cestu boxera kampaňovým módem lemuje řada zajímavých strategických prvků a manažerských nástrojů, které na jedné straně nabízí vcelku zajímavou hloubku a na straně druhé působí křečovitě a kýčovitě.
Zdravotník vás udržuje ve funkčním stavu a umožňuje rychlejší regeneraci během zápasů i mezi nimi, zatímco manažer a agent umožní výhodnější vyjednávání i podmínky. Plánování každého zápasu tak sestává z několika základních aktivit, mezi nimiž musíte balancovat, abyste nenastoupili jako vyžraná bečka bez špetky energie a pokud možno ideálně nezranění. Systém je obzvláště zpočátku nekompromisní, místy až rozbitý. Než se totiž dostanete k lepším trenérům, můžete se velmi snadno zamknout ve spirále zranění a únavy, kde regenerace zabere spoustu času. Právě management rozvoje je obzvláště zpočátku velmi příjemným zpestřením mezi relativně pomalými úvodními zápasy, po čase se ovšem dostaví rutina a všechny RPG prvky začnou působit spíše jako levnější placebo.
Undisputed naštěstí zvládá dobře svůj primární cíl, a to je boxování a samotný zážitek mezi provazy. Novinka se drží prezentací při zemi, přesto dává hráči skvělou zpětnou vazbu na jednotlivé zásahy. Rychlé direkty slouží k doměřování dosahu, rychlému oťukávání oponenta a jejich využití spadá hlavně na hráče, kteří preferují defenzivnější nebo opatrnější boxování s pečlivou rozvahou energie. Ale i jednoduché údery zkřiví tvář druhé straně a zvuk rukavice dopadající na kůži připomíná, že jde pořád o solidní náraz. Hák přicházející ze strany pak hezky pohne s celou hlavou, podobně jako zvedáky nebo údery do břicha. Ta největší odměna přichází ovšem se silnými nabitým ranami, které sice stojí energii, ale po zásahu pohnou s kamerou a vyprodukují pořádně masitý zvuk.
Efekty v boxu jsou vlastně velmi přímočaré, přesto je těžké správně vystihnout sílu zásahu a odměnit hráče autenticky, přesto příjemně. Fanouškům Fight Night možná přijde ve smyslu dynamiky a rychlosti soubojového systému Undisputed sterilní, chybí mu totiž dramatická kamera, nasvícení, ale i rychlost a intenzita efektů jako je odlétávající pot, krev nebo odladěná deformace obličeje. Undisputed všechny tyto prvky také obsahuje, ale nejsou tak exponované jako v případě Fight Night, což je mnohdy pro dobro i zlo věci. Samotné boxování ovšem funguje velmi dobře a hledání děr v obraně oponenta, taktizování s energií a plánování dalších kroků hráče udržuje v lati. Tomu pomáhá i ovládání, které je velmi dobře rozložené a pro směrování úderů můžete například i intuitivně použít analogovou páčku, jež celý proces rozdávání smrtících plácnutí urychluje.
Filipínec Manny Pacquiao působí v civilu jako normální chlápek, který mezi lety 2016 a 2022 působil jako senátor své rodné země. Manny by vaši čelist současně poslal na orbit jedním dobře mířeným zvedákem, protože je také jediný boxer na světě, který vyhrál titul v osmi různých váhových kategoriích, nepočítaje tituly ze 4 největších organizací zahrnujících WBA, WBC, IBF a WBO. Celý život obdivujeme postavy z Tekkena a jedna žije mezi námi!
Undisputed ovšem trápí i problémy s balancováním síly úderů a energie nutné k jejich exekuci. V praxi to znamená, že byste měli silné útoky používat sporadicky, časovat je a skutečně si počkat na vhodný moment. Skutečnost je ale taková, že se vám vyplatí tyto údery spamovat, protože existuje velká šance, že protivníka zkrátka otřesete a domlátíte když se skoro nemůže hýbat. Používání obyčejných úderů často působí jako bezvýznamná podívaná, protože nemají ani zdaleka takový efekt na zdraví oponenta a instantnost power punchů má stále více výhod než nevýhod. Přičtěte si do toho pasivní perky trenérů, který tento efekt často ještě více zesílí a jedna podstatná část bojového systému tím pádem přestává fungovat.
Atmosféře zápasů škodí několik viditelných nedostatků. Když dáme stranou licencované boxery, výrazy vytvořených exponátů připomínají výtvor člověka, který měl za úkol namalovat humanoida na LSD. Vygenerovaná NPC, na něž v rámci kariéry narazíte, působí trošku jako vata, totéž se týká i některých arén a prázdného komentáře, který často kompletně chybí, a tak se z vašeho putování stane smyčka tréninku, vyjednávání a rychlého zápasu. S herními prvky jako takovými není nic vysloveně špatně, ale jsou nedotažené, rozladěné a spíše, než jako hlavní tahák působí jako slabá opora, kterou se pravděpodobně podaří plně vyladit až s pokračováním.
Finální zastávkou tak zůstává online hraní, kde se skrývá nejvíce potenciálu Undisputed. Podobně jako v případě hraní na jedné televizi je i síťové hraní tím nejvíce zábavným modelem, kde strategie vítězí nad preferencemi konkrétní postavy. Těsně po vydání se ovšem matchmaking a celková síťová stabilita potýká s výraznými výkyvy nálad a může docházet k mnoha nekompromisním lagům. Když už se ale poštěstí a dostane se vám fungujícího zápasu, Undisputed začne působit jako ta správná sportovní hra.
Steel City Interactive nepochybně objevili svůj šálek kávy a velmi citlivě se inspirovali letitou historií Fight Night v důležitých aspektech hratelnosti, ale každý pokus o inovaci, ať už prostřednictvím kariérního režimu nebo jeho RPG prvků, se absolutně míjí účinkem. Absence hloubky by vás ovšem neměla odradit od zábavného bojového modelu, na kterém si své najdou i náročnější hráči. Veškeré podpůrné mechanismy ovšem působí jako nahraditelný gimmick, který v lecčem spíše překáží svou průměrností.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Doufám tak ve vylepšení balancu, možnost přestupu do jiné váhové divize v kariéře a přepracování tréninků, protože kolem 30 let věku je váš boxer prakticky superman se všemi parametry přes 90. Ve hře mám 44 hodin a očekávám ta vylepšení v prosinci.
Přesto to vypadá, že kvůli současnému stavu je hra v online prakticky mrtvá a už nic ji nevzkřísí. Fight Night na PS3 jsem hrál vloni, 3 byla super, 4 byla super, Champion mi celkově nesedl. Při pohledu na FN Champion a Undisputed vypadá FNC jako nějaká sranda mobilní pytlovinka se směšně urychlenými a přehnanými animacemi, kde boxeři na utržené rány sotva reagují. Ve své době nepřekonaná technologie, ale dnes na mě působí už směšně.