The Crew Motorfest

První dva díly závodní série The Crew nepatřily mezi mé nejoblíbenější hry, a přesto jsem měl z nějakého důvodu od oznámení novinky pocit, že nám to bude klapat. Tento dojem ještě umocnila nedávná beta, po níž jsem se podělil o svoje první dojmy a i přes některé výhrady začal netrpělivě vyhlížet plnou verzí. Do hry jsem navzdory tomu vstupoval se směsicí očekávání a obav. Důvodem byla přirozeně skutečnost, že jsem se nechtěl ve výsledku zklamat a také jsem si nebyl jistý, zda mě nakonec nebude štvát, jak moc očividně se The Crew Motorfest inspiroval sérií Forza Horizon. Nakonec se ale Ubisoftu z nějakého důvodu povedlo balancovat na pomezí pocty a plagiátu tak efektivně jako před třemi lety, když jsem podobně nedostatek originality odpustil titulu Immortals Fenyx Rising, který se zase svezl na kvalitách The Legend of Zelda: Breath of the Wild.

The Crew Motorfest je velká arkádová závodní hra zasazená do otevřeného světa. Vydáme se na Havaj, konkrétně na ostrov Oahu podobně jako v Test Drive Unlimited z roku 2006. Nejde přitom o jediné pojítko s novinkou. Francouzské studio Ivory Tower založili bývalí zaměstnanci Eden Games a jde o žánrové specialisty. Je to o to pikantnější, že v tuto chvíli čekáme také na další velmi podobně zaměřenou hru, a to právě pokračování Test Drive Unlimited s podtitulem Solar Crown od studia Kylotonn a Naconu. Je to ale právě Forza Horizon, kterou The Crew Motorfest připomíná nejvíc. Začíná to už u nutnosti vytvořit si vlastního avatara a zapojit se do velkého festivalu. Je přitom s podivem, že vývojáři zašli v napodobování Playground Games až tak daleko. A podle mě je to i vcelku zbytečné. Vaše postava vás reprezentuje jen v menu, v lobby nebo v cíli a nenabízí ani příliš pestré možnosti, pokud jde o vzhled a účes. Festival jako formát celé soutěže už mi přijde jako také poněkud otřepané téma a klidně bych se obešel bez něj. Do hry také vstupujete podobně jako ve Forze Horizon tak, že vám autoři dají ochutnat něco z různorodých disciplín, které na vás v nadcházejících hodinách čekají, ale to bych jim ani nevyčítal. Jedná se o univerzální, osvědčený a funkční systém.

S každou jízdou střídáte stroj, který si nekupujete, ale je vám zapůjčen. Díky tomu velice rychle vyzkoušíte řadu rozmanitých kousků. A o to větší chuť máte pak do některého z nich investovat, aby vám už zůstal.

Jakmile se ale začnete rozkoukávat po digitální Havaji, dojem se rychle zlepšuje. Studio si v první řadě vybralo velmi atraktivní a fotogenické prostředí, které je radost zkoumat a cestovat jím. Je to pestrý různorodý svět plný barev, který může na někoho možná působit až příliš kýčovitě, ale já si ho velmi užívám. Čeká tu na vás divoká příroda, dálnice, široké městské bulváry, venkovské silničky, klikaté horské cesty i nezpevněné trasy. Nechybějí ani města a různé a pamětihodnosti. To samo o sobě by ale rozhodně nestačilo. Už v nedávných dojmech jsem vyjádřil naději, že náplň hry by mohla být podobně pestrá jako její mapa. A tento předpoklad se u mě nakonec potvrdil. Páteří hry jsou takzvané playlisty, což je sada různorodých závodů a vyjížděk, které vždy spojuje nějaké téma – japonské pouliční závody, výlet do historie, elektromobilita, motorsport, offroad, motorky, výlety po Havaji, driftování, auta snů, Lamborghini, Porsche, muscle káry, letadla a motorové čluny… Na výběr jich je opravdu hodně a další budou nepochybně přibývat. The Crew Motorfest má totiž obrovský potenciál jako live service hra a pokud se dočká podobné péče jako předchozí díl nebo některé další hry od Ubisoftu typu Rainbow Six Siege či For Honor, mají se hráči na co těšit.

Do některých playlistů můžete naskočit bez dalších podmínek od samého začátku, jiné vyžadují investici v podobě příslušného stroje. Jak už nepochybně víte, Motorfest nabízí přes 600 kousků od víc než 50 výrobců a vedle všemožných historických i současných aut, která mají dominantní zastoupení, mezi nimi najdeme také motorky, čtyřkolky, motorové čluny a letadla. To samo o sobě představuje obrovský potenciál, ale i kdybyste zůstali třeba jen u dvoustopých vozidel, nebudete si podle mě stěžovat na nedostatek variability. Určitě jsem si našel playlisty, které mě bavily více než jiné. Obecně jsem preferoval ty serióznější, zaměřené na historii, svět a motorsport. Vy to ale můžete mít klidně jinak a dobré je, že by si každý měl najít to svoje. Každý takový playlist začíná stylovým videem a během jízdy se dozvídáte víc o automobilové či jiné kultuře. Je to také svého druhu oslova motorismu, i když o poznání bláznivější, než nabízí třeba Gran Turismo. Co se mi líbí, je pestrost zadaných aktivit. S každou jízdou střídáte stroj, který si nekupujete, ale je vám zapůjčen. Díky tomu velice rychle vyzkoušíte řadu rozmanitých kousků. A o to větší chuť máte pak do některého z nich investovat, aby vám už zůstal. Jednotlivými závody samozřejmě také vyděláváte peníze a získáváte zkušenosti a na konci playlistu vás kromě dílčích odměn čeká jeden ze strojů, který jste předtím okusili.

Zdroj: Ubisoft

Slovo závod je přitom nutné brát s určitou rezervou. Někdy jde skutečně o to dojet první, nebo na prvních třech místech. Některé playlisty vlastně tvoří malé šampionáty, v nichž průběžně sbíráte body do celkové tabulky. Ale kromě klasických závodů a duelů vás čekají také časovky, drag racing, obyčejné vyjížďky nebo orientační závody. Právě posledně jmenované patřily mezi mé oblíbené. V nějakém veteránu bez navigace uháníte světem, do uší vám zní skvělý licencovaný retro soundtrack, obraz má jiné barvy díky nostalgickému filtru, posloucháte něco o historii a snažíte se dojet do cíle jen podle fotografií a orientačních míst. Podobné situace reflektuje i okolí tratě a narazíte třeba na jízdu inspirovanou horory, která samozřejmě připadá na noc a krajnice podél silnice ozařují krvavě rudá světla, zatímco z rádia se line John Carpenter a jeho Weeping Ghost. Hudební doprovod obecně a volba skladeb k playlistům si zasluhuje velkou pochvalu. Zajímavý je i playlist věnovaný motorsportu, který vás připraví o nitro, vezme vás na uzavřené okruhy a postupně tu osedláte několik speciálů včetně finálního monopostu F1 stáje Red Bull. Specifické jsou tyto závody tím, že tu zajíždíte do boxů a přezouváte pneumatiky, když vinou opotřebení přichází o přilnavost.

Nemohu samozřejmě říct, že každý playlist se mi trefil do vkusu. Zábavu určuje jejich kvalita a například ty zaměřené na osobnosti nebyly vždy úplně podle mého gusta, ale najdete mezi nimi takové celebrity jako Supercar Blondie a její auta snů. Motorky, motorové čluny, letadla nebo čtyřkolky jsou zatím ve srovnání s auty trochu upozaděné, ale nevadilo mi to, původně jsem myslel, že se jim ani nebudu moc věnovat. Nakonec ale i mě zlákala vidina další variability a ještě větší pestrosti. Zatím to ale nejsou oblasti, kvůli nimž byste si měli The Crew Motorfest koupit. Třeba motorky se ovládají docela slušně, ale autoři nemají ambici vyrovnat se specializovaným hrám. Takže menší překážky ničíte jako s autem a při kolizi s něčím větším se obraz prostě restartuje v okamžik střetu. Nikdy nevidíte závodníka padat na zem. Letadla představují velmi vděčný způsob, jak si prohlédnout Havaj z ptačí perspektivy a pokochat se širším okolím. Některé akrobatické závody vás protáhnou divočinou i ulicemi Honolulu a pokud to budete stíhat, můžete se kochat třeba motorovými čluny pod vámi. Ale ovládání letadel je dost toporné a nepřináší patřičný požitek z pilotování, což je velká škoda, když se člověk podívá, že v hangáru najdete i některé klasické stroje z druhé světové války.

Problém je, že na některých místech si prostě měli dát autoři víc záležet, jelikož jim to budou hráči vyčítat. Narážím třeba na nepřehlédnutelná neplnohodnotná zpětná zrcátka.

Když už jsem zmínil motorové čluny, ty naopak musím pochválit. Nečekal jsem od nich moc a nakonec jsem dostal docela zábavnou aktivitu, která má své kouzlo. Autoři na vodě přišli s poměrně pěknými tratěmi a zábavným ovládáním. Tedy se stejnými atributy jako na silnici, protože právě příjemné ovládání a zajímavé tratě patří mezi další devizy hry, když usednete za volant. I když je to arkáda, cítíte, že každý vůz je jiný a je radost se s ním sžít. Potěšil mě i slušný výběr kamer, přičemž ta z kokpitu je zábavně neklidná, i když detaily interiéru tu zaostávají za špičkou v žánru. Když už jsem nakousl grafiku a technickou stránku, budu v tomto duchu pokračovat. Pohled na hru fanoušky rozděluje od první chvíle, ale ve mě převažuje dobrý dojem. Na PlayStationu 5 hra nabízí režim kvality a výkonu. Sáhl jsem přirozeně po výkonu a nemohu říct, že by se mi Motorfest nelíbil. Má určitě slabiny a hrubší místa, ale jako celek podle mě vypadá poměrně přitažlivě. Což je znovu dáno i fotogenickým světem. Problém je, že na některých místech si prostě měli dát autoři víc záležet, jelikož jim to budou hráči vyčítat. Narážím třeba na nepřehlédnutelná neplnohodnotná zpětná zrcátka. Celkově hra nepůsobí tak uhlazeným a začištěným dojmem jako Forza Horizon. Z bety u mě přetrval také dojem, že to hře moc nesluší ve tmě a za deště. A ve městech je stále nepřirozeně mrtvo.

Smeknout naopak musím před propracovanou mapou. Jde o plně trojrozměrný model, který můžete kdykoli oddálit a zase přiblížit, kdekoli si usmyslíte. Z oblak se přitom bleskurychle snesete až na úroveň silnice a klidně se můžete podívat, co se děje na druhém konci ostrova. Stejně rychlý je i fast travel nebo změna vašeho stroje. Velmi elegantní řešení. Snad jen v noci je taková mapa občas méně přehledná. Velmi se mi zamlouvá také haptická zpětná vazba a adaptivní triggery. Netvrdím, že to je něco, bez čeho nemůžete žít, ale nakonec bych řekl, že je to jedno z nejlepších využití na poli third party her. Nájezdy na obrubník, brždění, změna povrchu – to vše ovladač reflektuje. Technické problémy jsem nezaznamenal ani při přechodu do multiplayeru, který umí být ve větším počtu lidí opravdu divoký. Ale i tady se na poli nabídky setkáte s lecčíms, co znáte z Forzy Horizon.

Odměny jsou relativně nízké a ceny dost vysoké. Což může někoho přivést k otázce, zda Ubisoft nedoufá, že raději za vysněnou káru zaplatíte skutečnými penězi, což samozřejmě můžete. Nemusíte, ale můžete.

V něčem se ale přeci jen svému vzoru ještě Motorfest hodně vzdaluje. A sice tím, jak nakládá s vaší garáží a autosalonem. The Crew vás novými stroji i přes širokou nabídku rozhodně nerozmazluje a nerozdává je jen tak. Každý kousek si musíte zasloužit a poctivě vyjezdit, případně vydělat dost peněz. Odměny jsou relativně nízké a ceny dost vysoké. Což může někoho přivést k otázce, zda Ubisoft nedoufá, že raději za vysněnou káru zaplatíte skutečnými penězi, což samozřejmě můžete. Nemusíte, ale můžete. Rozdělit může hráče i to, jak Motorfest pracuje s tuningem, protože i když nabízí poměrně bohaté možnosti úpravy vzhledu, výkonnostní upgrady spíše anonymizuje do obecných kategorií.

A jsme skoro v cíli. Nebudu vám lhát, tohle není hra, která se bude líbit všem. Ale mně se líbila. Forza Horizon zatím nenašla přemožitele, ale dostala důstojnou alternativu. A zdaleka si nemyslím, že by se o ni měli zajímat jen ti, kteří nehrají na Xboxu nebo na PC. Něco nového by v ní mohli objevit i milovníci Forzy navzdory tomu, že se Ubisoft tak moc inspiroval u konkurence. Když to příště zkusí trochu víc po svém a zapracuje na technické stránce, možná to bude ještě lepší. Ale obecně by větší konkurence na poli open world arkád mohla prospět už nyní. Každopádně Test Drive Unlimited Solar Crown se bude muset hodně snažit, aby s rivaly udržel krok.