- Příjemné rozehřátí v podobě plnohodnotného příběhového módu se 100 úrovněmi
- Robustní a takřka ničím nelimitující stavební mód
- Miliony uživatelských a snadno přístupných levelů
- Nepopsatelná dávka kreativity a nutkání na tom všem se podílet
18. 7. 2019
S vydáním prvního dílu Super Mario Maker pro Wii se vývojářům z Nintenda podařilo zbořit další pomyslnou zeď. Rozhodně souhlasím s tím, že jsou jejich hry… no, hravé, ale ve většině případů se musí člověk spokojit s tím, co pro něj přichystají vývojáři. Tahle symbióza přitom nepotřebuje v souvislosti s Nintendem žádné výrazné vylepšování, přesto bylo skvělé, mít možnost vstoupit na nové území a pustit se do vlastní tvorby. Super Mario Maker tak v první iteraci oslovil zejména ty hráče, kteří chtěli přijít věcem na kloub, kteří se zajímali, jak něco vytvořit, aby pak mohli sledovat reakce ostatních, kteří jejich úrovněmi v duchu legendárního Super Maria probíhají. A světe div se, napodruhé to funguje stejně tak. Jen si tým vývojářů z Kjóta pohlídal, aby hra oslovila širší spektrum hráčů, a tak není problém uvažovat o Super Mario Maker 2 hlavně jako o plošinovce s nevyčerpatelnou zásobou úrovní.
Na rozdíl od prvního dílu, dvojka doslova vybízí k tomu, abyste se nejprve pustili do příběhového režimu. A to ne proto, že by vás měla pohádka o zbořeném hradě princezny Peach a nutnosti znovu ho vybudovat nějak uchvátit. Hra vás ponouká proto, abyste v sérii několika desítek připravených úrovní načerpali inspiraci a byli posléze připraveni, řešit alespoň ty nejzákladnější designérské problémy. Směle se totiž dá prohlásit, že každá úroveň je úplně jiná, a nemusí to znamenat jen změnu prostředí a grafiku konkrétní hry, ze které jsou použity assety. Každý level se hraje úplně jinak, když se jeden zaměřuje na pečlivý a promyšlený postup vpřed bez možnosti skákat a další vás pro změnu přinutí nezastavit se ani na vteřinu a doběhnout do cíle co nejrychleji. Když do toho přimícháte všudypřítomné nepřátele a zákeřně umístěné překážky či pasti, vzpomenete si během hraní na Blackhole i Super Meat Boy, a co je hlavní – pořád nemáte dost.
Navíc, když se někde zaseknete, po dvou nezdarech vám hra umožní úrovně pozastavovat a doplňovat do ní základní bloky, čímž se velmi přirozeně dostanete k myšlenkám na vlastní levely a organicky tak přejdete k dalšímu módu. Ještě než se tak stane ale ještě musím potvrdit, že hra je přístupná i menším hráčům, samozřejmě v závislosti na konkrétní úrovni. Společně s možností základní stavby totiž po pěti smrtích můžete povolat i bráchu Luigiho, který proběhne úrovní za vás a na konci i tak získáte peníze nutné pro stavbu dalších částí hradu. Výsledkem je tedy čirá radost ze hry, objevování jejích možností i posun vpřed, znázorněný stavbou zmiňovaného hradu. Jinými slovy – už jen pro těch několik hodin mezi stovkou pestrých úrovní by stál za to, jenže Super Mario Maker se na tomto místě pouze rozehřívá.
Samotná tvorba úrovní probíhá bez viditelných limitů, a pokud si budete v jednu chvíli myslet, že jste narazili na hranici možností, vřele doporučuji zabrousit třeba na YouTube, abyste viděli, že vyřešit lze takřka všechno a meze se nekladou ani základnímu skriptování. V úvodu si ale vystačíte jednoduše s tím, že si vyberete jeden z pěti vizuálních stylů, kterým podléhají všechny assety a začnete na čtverečkovou mapu klást základní schéma. Ovládání je veskrze intuitivní a nejjednodušeji vám přejde do krve prostřednictvím dotykového ovládání. Malovat prstem je snadné, vše můžete jednoduše umazávat, případně se vracet o krok zpět a z dostupných palet rychle vyberete cokoliv, co potřebujete. Většina prvků má navíc ještě vlastní menu možností, například pro přidání křídel, aby daný nepřítel poletoval, nebo pro změnu velikosti či barvy. Jednoduché je také vytvářet připojené lokace, do kterých se dostanete obligátním potrubím, a samozřejmostí je možnost ihned vyzkoušet dané místo, případně odstartovat bez jakéhokoliv načítání celou úroveň od začátku. Jediné, s čím jsem měl drobný problém, je ovládání editoru pomocí ovladačů, kdy na ploše mapy hýbete kurzorem, ale ten už neslouží pro výběr jednotlivých stavebních součástek, mezi kterými se musíte pohybovat dalšími tlačítky. Mnohokrát jsem tak najel kurzorem k hornímu okraji, aby nabídka zmizela a já se už po dvacáté praštil do hlavy, že takhle to opravdu nejde…
Pokud hledáte nechvalně proslulou houbičku, která je schopná hráči sežrat jeden život a myslíte, že na ni vývojáři z Nintenda zapomněli, pak jste vedle. Druhým dechem ale přiznáváme, že je složité ji objevit. V první řadě se jmenuje Rotten Mushroom, tedy shnilá, nikoliv otrávená houba, a naleznete ji na fialové paletce předmětů za předpokladu, že necháte zvolené základní "Ground" téma.
Vynikající je nicméně možnost, přepínat styl již rozestavěného levelu mezi ztvárněním z her Super Mario Bros, Super Mario Bros 3, Super Mario World a New Super Mario Bros U. Po velmi krátkém loadingu se všechno, nad čím jste trávili předchozí minuty nebo klidně hodiny, přepíše do úplně nové grafiky, která s sebou následně – ve hře – přináší i specifickou fyziku vyjmenovaných titulů. Jedinou výjimku pak tvoří pátý styl, vycházející ze Super Mario 3D World, který je sice krásný a plný skvělých efektů, ale je se zbylými tituly nekompatibilní. Mějte proto na paměti, že pokud chcete lézt po úrovních v kočičím obleku, musíte začít budovat přímo v nejnovější z dostupných variant. Pro všechny ale platí, že skutečným omezením je jenom vaše představivost, a ačkoliv je přijetí budovatelské části Super Mario Maker 2 hodně individuální – samozřejmě, dáme-li stranou možnost stavět ve dvojici – nelze na ní najít žádné výrazné technické chyby ani nedostatky. Hra navíc obsahuje i perfektní interaktivní tutoriál, který vás za doprovodu vševědoucích holubů provede vším podstatným a na cestě za králem všech kreativců vás patřičně vyzbrojí.
Ani tohle ale není všechno, co Super Mario Maker 2 nabízí a bez mučení se přiznám, že nyní přichází ke slovu z mého pohledu to nejzábavnější. I po několika hodinách strávených v editoru jsem vždycky s radostí spustil některou z již vytvořených úrovní a prostě jen hrál, dokud neměl Mario, Luigi, nebo dvojice roztomilých Toadů dost. Abyste se dostali do sdíleného prostoru hráči vytvořených levelů, musíte mít aktivní předplatné Switch Online, což sice může být pro někoho překážkou – měsíčně vás vyjde na 4 eura – ale zaručuji vám, že to za to opravdu stojí. Úrovní je v tuto chvíli vytvořeno přes 2 miliony, a i když všechny nesplňují ty nejvyšší požadavky, detailní systém filtrování umožní najít další a další zábavné levely, u kterých se můžete zaseknout na hodně dlouhou dobu. Stejně jako v případě příběhového režimu totiž není žádná úroveň úplně stejná a mezi ryze tradičními lze najít šílené speedruny, nebo přísně logické mapy, které působí jako kompaktní metroidvania. Spínače, dlouhé skoky do neznáma, získávání klíčů a odemykání dveří, jízda na vystřeleném projektilu… Cokoliv vás napadne, to během chvilky například i pomocí tagů nebo jednoduchých ID objevíte a můžete s klidem zapomenout, že hra nabízí i jiné módy. Stejně jako v případě stavění lze navíc hrát ve více hráčích, konkrétně ve dvou až čtyřech, a buďto spolupracovat, nebo soupeřit proti sobě. Online i lokálně, všechno je dovoleno.
Skutečným omezením je jenom vaše představivost, a ačkoliv je přijetí budovatelské části Super Mario Maker 2 hodně individuální, nelze na ní najít žádné výrazné technické chyby ani nedostatky.
Pokud tedy máte strach, že si nákupem Super Mario Maker 2 za nějakých 1400 Kč kupujete propracovaný, ale stále jenom editor, pak nejsou obavy na místě. Mohu zvesela potvrdit, že i pro lidi, kteří v tuto chvíli vůbec nemají zájem cokoliv vytvářet a sdílet s ostatními, nabízí druhý Super Mario Maker dostatek zábavy a vyžití, navíc v úrovních, které by Nintendo oficiálně takhle nikdy nevytvořilo. Míra kreativity je odzbrojující, a i když logicky nemohu mluvit za vás za všechny, dřív nebo později vás stejně dohoní a sami budete chtít přispět.
Forestix napsal: 
