Star Wars Outlaws

Star Wars Outlaws je hra od Ubisoft. Toto prosté až naivní konstatování s sebou nese jistou míru očekávání i skepse. A mým cílem rozhodně není přesvědčit vás, že je to diametrálně odlišný titul, než si zřejmě představujete. Je to rovněž obrovská hra rozsahem i ambicemi, takže počítejte s tím, že v ní můžete strávit desítky hodin a autoři se vás pokusí zavalit obsahem. A z pohledu recenzenta jde o nevděčný úkol, jelikož Star Wars Outlaws polarizují od samého začátku, a navrch je třeba počítat s tím, že žádný test vám nepopíše tenhle zážitek od A do Z. To je jako byste chtěli, aby vám někdo pověděl všechno o novém Assassinovi, aniž byste o téhle sérii kdy slyšeli. Takže je to trochu jako se hrou Avatar: Frontiers of Pandora. Je to sice nový titul, ale staví na všem, co znáte z ostatních open world her nejen od Ubisoftu. A samozřejmě přidává něco navíc. A ano, vlastně i toho loňského Avatara mi novinka občas připomněla. Nejen proto, že jde o další hru od švédského studia Massive Entertainment, které nás teď zve i do vesmíru Hvězdných válek.

Star Wars Outlaws jsou hrou mnoha protikladů a rozporuplných emocí. Umí bavit, příjemně překvapit i potěšit. Ale také dokáží nudit, trápit a otrávit. Rozporuplná je ostatně i osobnost a charakter hlavní hrdinky Kay Vess. Ta se vlastně omylem, jak už to tak ve Star Wars bývá, připlete do událostí, které ji přesahují. Ačkoli původně snila „jen“ o lepším životě. Naštěstí na celé tohle dobrodružství není sama. Po boku jí věrně stojí malá potvůrka jménem Nix, která je vždy ochotná pomoci. Ale pokud chcete její schopnosti skutečně využít naplno, nemůžete spoléhat na umělou inteligenci a musíte Nix aktivně komandovat. K téhle dvojici se časem připojí další postavy, ale jak už nejspíš správně tušíte, o nich záměrně nechci nic prozradit. Ani o okolnostech, které je spojí, nebo jak na sebe narazí. Podstatnější je, že v této open world akční adventuře můžete volně cestovat nejen po jedné mapě, ale navštívíte hned několik světů. Od určitého momentu pak mezi nimi můžete skákat podle libosti.

Díky lodi Trailblazer vás gravitace netíží a můžete před problémy klidně ulétnout do vesmíru. Byť tady vás obvykle čekají další potíže. Mezi povrchem planety, oběžnou dráhou a jednotlivými systémy necestujete úplně plynule, ale autoři načítání šikovně maskují, takže iluze je poměrně přesvědčivá. Akce vás čeká nejen na povrchu planet, ale i ve vesmíru, ale létání tu není to hlavní. I když působí efektně, vlastně to není velká zábava, spíš zpestření. Ostatně drtivá většina hlavních příběhových misí se tak odehrává na povrchu, nebo alespoň na palubě nějakých vesmírných stanic nebo lodí. Každý svět je přitom jiný a různí se nejen co do prostředí, ale také rozlohy. Některé mapy jsou opravdu velké, umožňují cestovat velmi svobodně a nabízejí jen menší zástavbu. Typickým příkladem je pochopitelně pouštní Tatooine. Jiné světy tvoří spíš město, případně je cestování přírodou omezeno přirozenými překážkami na určité koridory.

Pokud vás napadne, že byste třeba mohli vzhledem k okolnostem navštívit nějaké známé místo, zřejmě to napadlo i autory a dovolí vám to. Pokud si myslíte, že můžete tu a tam narazit na nějakou známou postavu, rovněž se nemýlíte.

Rozhodně jsem ale neměl důvod stěžovat si na pestrost nebo velikost map. Ztvárnění zdejších lokací patří naopak mezi to nejlepší, co hra nabízí. I to je ostatně trochu podobné jako u Avatara. Vývojáři podle mě skvěle pracují s licencí. Fanoušky se snaží potěšit tím, že jim umožňují navštívit vesmír, tak jak ho znají z původních filmů. Příběh je zasazen mezi epizody V a VI a správně tušíte, že tu na vás čeká celá řada překvapení, easter eggů a narážek. Pokud vás napadne, že byste třeba mohli vzhledem k okolnostem navštívit nějaké známé místo, zřejmě to napadlo i autory a dovolí vám to. Pokud si myslíte, že můžete tu a tam narazit na nějakou známou postavu, rovněž se nemýlíte. Outlaws mají skvěle zvládnutou atmosféru, rekvizity a celou kulisu. Působí to jako autentický příběh ze staré trilogie. Zdejší svět je povědomý, špinavý, lehce westernový a má záměrně trochu osmdesátkovou náladu a stylizaci. Ostatně vidět je to podle mě i na hlavní hrdince, která trochu připomíná Sigourney Weaver a její Ellen Ripley.

Naneštěstí tenhle kouzelný svět autoři podle mě nezužitkovali po stránce příběhu. Až mě překvapilo, jak je zápletka banální a děj nepříliš zajímavý. Kvůli scénáři bych Outlaws určitě nehrál. Celou dobu jsem si kladl otázku, jak je možné, že se tolik práce autorů investovalo do něčeho, co má tak slabé vyprávění. Myslel bych totiž, že když už dostanete šanci udělat obří open world Star Wars hru, že všechno nejdřív se pokusíte vymyslet nějaký opravdu super děj, který chcete lidem vyprávět. Tady se sice hodně a často mluví, ale dialogy vás vlastně jen ženou od jednoho úkolu k druhému. A tím se konečně dostáváme k samotné hratelnosti. Začít bych měl možná tím, že Outlaws vám nabízejí skoro nepřeberné množství různých vedlejších úkolů a aktivit, přičemž autoři vás povzbuzují, abyste jejich svět skutečně sami aktivně zkoumali a nehnali se jen za příběhem. Pokud ale chcete, nikdo a nic vám nebrání hrát novinku jako víceméně lineární akční adventuru. Nenarazíte tu na žádné překážky, nutnost grindu, XP skoky ani další finty, kterými často chtějí vývojáři hráče zpomalit. I když ale půjdete jen po hlavní lince, připravte se na to, že normálním hráčům na normální obtížnost nezabere hra méně než 20 hodin. Desítky dalších můžete investovat do nepovinného obsahu.

Zdroj: Ubisoft

Fór je ale v tom, že mise – a to ani ty hlavní – nejsou tak rozmanité, jak jsem čekal a doufal. I když máte k dispozici velké mapy, mnoho různých dovedností a spoustu vybavení, častokrát se akce odvíjí hodně podobně nebo podle několika předem daných scénářů. To mě časem začalo trochu vadit. Obvykle si můžete vybrat, zda se k cíli proplížíte, nebo prostřílíte. Pravidelně musíte infiltrovat různé základny a (ideálně) nevyvolat poplach podobně jako v mnoha jiných hrách včetně Assasinů, zmíněného Avatara nebo Metal Gear Solidu V. Právě ve stealth pasážích se skoro neobejdete bez Nix. Pomůže vám odlákat stráže, otevřít dveře nebo ventilaci, sabotovat alarmy, sebrat důležitý předmět, okrást nepřítele a ostatně díky této potvůrce má Kay i něco na způsob šestého smyslu, který jí odhalí pozici nepřátel nebo důležité předměty v okolí. A když na to přijde, můžete si klidně napískat nepřátele do nejbližšího křoví jako v Assassinovi. Jakmile se ale něco zvrtne, mění se hra na frenetickou krycí akci, v níž se primárně oháníte svým upgradovateným blasterem, ale občas dočasně použijete také nějakou nalezenou zbraň a umíte i rozdávat pěsti. Rovněž v souboji vám Nix může pomoci, ale znovu se to neobejde bez vašich přímých pokynů.

Hlavní hrdinka toho hodně umí. V tomto smyslu Outlaws působí jako hra ze zavedené série, ale prostě staví na známých základech. Kromě plížení a boje se můžete prohánět na speederu, obchodovat nebo vylepšovat všechno možné. Občas dokonce dostanete během dialogu možnost volby. Obvykle jde ale o to, komu budete stranit. Koho podržíte a koho zradíte. Protože vás po celou hru provází systém reputace. Ta ovlivňuje, kdo se s vámi bude bavit, s kým můžete obchodovat a kam můžete vstoupit. Ve hře kromě Impéria figuruje několik vzájemně soupeřících zločineckých organizací. Vztahy s nimi se snažíte neustále vyvažovat, protože když někoho potěšíte, často to znamená, že někoho jiného naštvete. Dobré vztahy pak vedou k různým výhodám a odměnám. Špatné vám naopak nakreslí na záda další terč.

Hratelnost není špatná, ale není výjimečná nebo něčím mimořádně zajímavá.

I když se boji nevyhnete, zdaleka to není jen o něm. Kay používá i spoustu další výbavy. Umí se třeba prolamovat do nepřátelských systémů (v banální minihře) a leccos deaktivovat, páčí elektronické zámky, používá svítilnu, dalekohled nebo kotvičku. Často připomíná takovou vesmírnou Laru Croft, protože umí dobře skákat, šplhat, ručkovat po římsách a tak podobně. A neustále přitom můžete něco sbírat a vylepšovat. Svoji zbraň, která postupně dostane různé režimy střelby (každý se hodí na jiného nepřítele), svoji vesmírnou loď, svůj speeder a tak podobně. Vylepšení si můžete odemknout i plněním specifických výzev. K nějakým bonusům se dostanete i tak, že pořídíte Kay novou garderobu. A když budete mít povinností dost, můžete se zabavit třeba hraním automatů nebo sázením na dostihy. Vesmír je plný možností a Outlaws zdánlivě jakbysmet, ale přesto jsem se občas přistihl, že mě některé opakující se mise začaly trochu nudit. A před stereotypem se utíkalo těžko. Hratelnost není špatná, ale není výjimečná nebo něčím mimořádně zajímavá. A to navzdory tomu, že vám autoři zřetelně dávají občas docela slušnou volnost v tom, jak k nějakému problému a splnění mise můžete přistoupit.

Co mě trochu zaskočilo, byla grafika. Nemyslím, že si nějak zvlášť potrpím na to, jak hry vypadají. Vlastně bych naopak řekl, že jsem v tomhle smyslu spíš nenáročný a forma u mě nevítězí nad obsahem. Nicméně Star Wars Outlaws minimálně na PS5 působí dost nejednoznačně. Už jsem mluvil o stylu a estetice. Ty jsou zvládnuté na výbornou. Pěkně vypadají i některé filmečky. Ale přímo ve hře pro mě byla místy grafika i přes hezké krajinky lehkým zklamáním. Vím, že se o tom hodně namluvilo už před vydáním. Ale moc jsem tomu nevěnoval pozornost. V režimu výkonu jsem se ale musel smířit s tím, že obraz je hodně neostrý, zubatý a takový divně okousaný. V dáli se vše rozpadá a zaniká ve zvláštním oparu. Některé světy působí lichotivěji než jiné, ale dech mi hra nevyrazila snad ani jednou. Grafika není ošklivá, spíš působí nezačištěně a jako by se hře na konzoli nedostávalo výkonu, takže pro 60 fps musíte obětovat všechno ostatní. Tím spíš, že vám titul z nějakého důvodu primárně nabízí hraní s černými pruhy v netradičním poměru stran, což jsem rychle odmítl. Ale znovu zdůrazním, že díky atraktivnímu vesmíru a hezky navrženým lokacím se na svět stejně dívá většinou docela s chutí.

Přes všechny výhrady to byl docela zábavný výlet, ale s určitými rezervami.

Žádné výhrady pak nemám k hudbě ani dabingu. Soundtrack jsem si mimořádně oblíbil a velmi si mi líbily také herecké výkony. Zvukové efekty a nejrůznější ruchy také skvěle dokreslují známou náladu. Mimořádnou pochvalu pak zasluhují bohaté možnosti nastavení a customizace hry. Ať už jde o obtížnost a její jednotlivé aspekty, interface nebo prvky přístupnosti. Postěžovat si naopak musím po technické stránce na to, že mi občas v průběhu misí hra spadla. Někdy se také jako obvykle u podobných her trochu zblázní NPC a umělá inteligence a tu a tam jsem se podivil zvláštně umístěnému checkpointu. Jinak ale s ohledem na rozsah hry vlastně funguje svět dost slušně a nenarážel jsem ani na moc bugů.

Přes všechny výhrady to byl docela zábavný výlet, ale s určitými rezervami. Pokud čekáte grandiózní událost, zklamete se. Pokud slušnou open world akční adventuru v lákavém vesmíru, můžete odejít spokojení. A i když mi přijde, že mohl titul dopadnout lépe, mám velmi jednoduchý způsob, jak ho pochválit a dokázat vám, že jsem přesvědčený, že si zaslouží pozornost fanoušků a štempl lehkého nadprůměru v dobrém slova smyslu. Opravdu bych si totiž přál, aby někdo jednou podobným způsobem zpracoval ve hře vesmír Star Treku. No, vlastně by to mohlo být o něco lépe…