Sackboy: A Big Adventure

Plošinovka Sackboy: A Big Adventure od britského studia Sumo Digital pro mě představuje největší překvapení launchového lineupu konzole PlayStation 5. Novinka ze série LittleBigPlanet se od původních her v mnoha směrech odlišuje, proto s ní koneckonců nesdílí ani stejný název, i když hlavního hrdinu ano. Šest let po vydání LittleBigPlanet 3 od stejných autorů společnost Sony tímto exkluzivním titulem připomíná, že Astro není jedinou povedenou plošinovkou na PlayStationu. Od Sackboye jsem mnoho nečekal, doufal jsem v dobrou hru, ale nic výjimečného. O to příjemněji mě překvapilo, že novinka rozhodně nedoplňuje startovní portfolio PS5 jen do počtu. Ba co víc, skvěle si ji užijete i na PS4.

Autoři naštěstí odolali pokušení vystřílet na nás to nejlepší hned v prvních úrovních a opatrně si šetří některé prvky, mechanismy a překvapení do dalších světů.

Na rozdíl od svých předchůdců je Sackboy plně trojrozměrná plošinovka, i když zasazená jen do částečně otevřeného světa, který tvoří pestré kulisy. Spin-off LittleBigPlanet láká nejen na singl, ale i kooperaci až pro čtyři hráče, která je však zatím bohužel dostupná jen v rámci lokálního multiplayeru. On-line podpora nakonec dorazí až prostřednictvím patche do konce tohoto roku, stejně jako cross-gen multiplayer a možnost přetáhnout uloženou pozici z PS4 na PS5. Jako každý správný pohádkový příběh i Sackboy začíná tím, že se na scéně objeví padouch, který dá hlavnímu hrdinovi a případně i jeho kamarádům důvod vydat se na strastiplnou cestu za dobrodružstvím ve snaze zachránit své druhy. Zlý Vex unese a zotročí obyvatele Nápadosvěta, který chce přeměnit z fantastické krajiny plné představivosti a nevinných snů na vyprahlý a pustý svět nočních můr.

Sackboy mu v tom musí s pomocí hráče zabránit, a naplnit tak svůj osud. Zase jednou máte zachránit celý svět, ale jaký jiný úkol by měl dostat hrdina, který aspiruje na to stát se pleteným rytířem. Sackboy je hravá a nápaditá plošinovka plná interaktivních úrovní, skvělé hudby a humoru, která vás neustále něčím překvapuje a své chytré nápady dávkuje po celou hru. Autoři naštěstí odolali pokušení vystřílet na nás to nejlepší hned v prvních úrovních a opatrně si šetří některé prvky, mechanismy a překvapení do dalších světů. I když příběh není kdovíjak originální nebo chytlavý, je podán atraktivním způsobem a zábavnou formou. Scénář je přitom napsaný veselým jazykem, který se dočkal velmi povedeného překladu. České titulky s citem reflektují nejrůznější slovní hříčky a využívají barvitost našeho jazyka.

Základní schéma hry nebude pro fanoušky plošinovek cizí. Postupně prozkoumáváte několik oblastí, odemykáte si jednotlivé úrovně a cestujete po mapě, díky níž máte možnost se kdykoli vrátit do dřívějšího levelu a posbírat něco, co jste tam třeba zapomněli. Sackboy vás čas od času donutí zopakovat si dokončený úsek, ale dělá to chytrým způsobem a spíš podporuje znovuhratelnost, než že by autoři záměrně recyklovali obsah. Nápadů mají naopak na rozdávání, zdá se. Jednotlivé úrovně jsou velmi pestré, plné interaktivních prvků, skrytých míst a alternativních cestiček. Některé levely mohou být relativně spletité a připomínat malý labyrint, v němž něco hledáte, jiné jsou víceméně lineární nebo evokují jakousi pomyslnou nebo i doslovnou horskou dráhu. Všechny jsou přitom velmi výrazné nejen po vizuální, ale také hudební stránce. Narazíte dokonce na několik úrovní, které se pyšní licencovanými slavnými hity, jejichž choreografie a tempo roztančí nejen hlavního hrdinu, ale možná i vás. Už dlouho jsem neviděl, že by se nějaká plošinovka tak důrazně opírala o soundrack a část level designu byla ušita hudbě na míru.

Sackboy si postupně osvojí různé finty a nástroje. Časem tak dokáže chodit třeba po stěně, používat bumerang nebo přitahovací hák. Většina těchto prvků přitom najde využití nejen v akci, ale i akrobatických pasážích a drobných puzzlech. Jako v každé správné plošinovce ani tady nechybějí bossové. Kromě hlavního padoucha, kterému se postavíte hned několikrát v různých podobách, na vás číhají vedle řadových nepřítel i mini bossové. Souboje s nimi jsou přitom vždy vtipné i poměrně originální. Hlavního hrdinu si také můžete upravit podle svého vlastního vkusu a jeho podobu a oblečení střídat třeba v každé úrovni. Váš šatník se postupně rozšiřuje, nejde však přitom jen o estetickou, ale také funkční věc. V kooperaci je totiž velmi důležité od sebe jednotlivé postavy odlišit. Lokální multiplayer jinak funguje výborně a je určitě další velkou předností hry. V kooperaci si můžete leccos usnadnit, dostat se na místa, kam se jinak nedostanete, nebo jen s obtížemi. Stejně tak se ale můžete vzájemně škádlit, nebo trochu potrápit. Gaučový multiplayer přidává další vrstvu humoru už tak vtipné hře. Narazíte dokonce na několik levelů, které nemůžete v singlu vůbec spustit, jsou na spolupráci přímo postavené a k jejich dokončení potřebujete alespoň jednoho kamaráda. Za pozornost stojí i speciální závody na čas, které si postupně odemykáte. O to větší škoda je, že on-line multiplayer zatím schází. Ale i kdybyste chtěli Sackboye hrát jen sami, nemusíte se bát, že by se vám titul nelíbil.

Zdroj: Sony

Zatím jsem záměrně opomíjel technické zpracování, aby bylo zřejmé, že novinka si mě neomotala kolem prstu jen kvůli pěkné grafice a ovladači DualSense. Hru pohání technologie Unreal Engine 4 od Epicu a na první pohled vám možná dech nevyrazí. Nejspíš si řeknete, že vypadá hezky, ale to je dáno spíš stylizací a výtvarným pojetím než hrubým výkonem nové konzole. A myslím, že byste měli pravdu. Sackboy určitě nedělá PS5 špatnou reklamu, ale není těžké uvěřit tomu, že jde o cross-gen hru, která vychází také na PS4, což je na druhé straně její velkou výhodou. Ale k tomu se ještě dostaneme. Jinak ovšem možnosti nového hardwaru autoři využívají a nezapřou ani zalíbení v ovladači DualSense. Na PS5 se Sackboy bleskurychle nahrává a má možná nejvýraznější haptickou zpětnou vazbu po Astrovi, jakou jsem zatím na novém gamepadu okusil. Žánr plošinovek a množství různorodých podnětů k tomu jednoznačně přispívá.

Možná nejlepší důkaz o kvalitách Sackboye ale podává zmíněná verze pro PS4. Ne snad, že by byla lepší než verze pro PS5, ale není výrazně horší. Je to skvělá reklama na hru samotnou nezastřená jen technologií. Grafika tady zatím výrazně nezaostává za novou konzolí, což je – znovu opakuji – dáno samozřejmě žánrem a stylizací. Trápí ji ale nemoc Unreal Enginu v podobě častějšího doskakování textur a samozřejmě také nahrávání trvá ve srovnání s PS5 velmi dlouho. I když se PlayStation 4 musí obejít bez propracované haptiky, vibrace na DualShocku 4 se vám s pomocí vývojářů pokoušejí zprostředkovat alespoň podobné efekty. Sackboye pro PS4 jsem ochotně vyzkoušel už kvůli lokálnímu multiplayeru, protože zatím nemáme k dispozici víc ovladačů k PS5, ale neodcházel jsem s nějakým druhořadým zážitkem. Což je podle mě skvělá zpráva pro všechny, kteří zatím neplánují investovat do nové konzole, případně se na ně nedostane, a Sackboy se jim přitom líbí. Nebojte se ho, tahle launchová hra pro PS5 je skvělou volbou i na PS4.