Princess Peach: Showtime!

Nintendo na svá plošinovková dobodružství vysílá vedle Maria celou řadu dalších postav, zkušenými dobrodruhy jsou samozřejmě Yoshi, Kirby nebo Donkey Kong. Teď konečně došla řada také na princeznu Peach, a to je asi ta nejlepší zpráva, kterou můžeme o nové plošinovce na Switch říct. Proč to nadšení? Inu, protože do pánského klubu konečně přichází sympatická hrdinka, jejíž role se dosud z velké části omezovala na bezmocnou křehkou chudinku, která čeká na vysvobození ze zajetí. A nutno říct, že Peach do toho pomyslného pánského klubu nevstupuje s nesmělým zaklepáním, ale s odzbrojujícím úsměvem a se sebevědomou obratností.

TADY JSEM, KLUCI

Samozřejmě to není poprvé, kdy můžete v titulech Nintenda hrát za princeznu. Peach byla hratelnou postavou v celé řadě her. V Mariově skupince nezkazila žádnou legraci – hrála tenis, hrála golf, účastnila se pověstných party a neohroženě závodila na motokárách. Co víc, dokonce už měla i svou vlastní plošinovku. Super Princess Peach vyšla v roce 2005 na handheldu DS a nebyla to tehdy vůbec špatná hra. Jen byla trochu generická a postavená na jistých předsudcích a sexistických konceptech. Peach například bojovala svým paraplíčkem a místo obvyklé životní energie jste museli dbát na její náladu a emoce. Také barevná paleta byla poněkud jednostranná.

Zdroj: Nintendo

Novinka Showtime přichází s úplně jiným pojetím. Tak předně se tu Peach dostává absolutní pozornosti. Není zde nikdo další z pověstné partičky. A hrdinka je tady vykreslena jako šaramantní, ale především silná neohrožená žena, která s nezdolným optimismem nabízí nezištnou pomoc pomocí svého důvtipu, hbitosti, spolupráce a v neposlední řadě také bojového umění. Ve svých 46 letech (vím, sem by se hodil emoji facepalmu, ale na ty si ve Vortexu nepotrpíme) jsem si hraní s ní obrovsky užil i já a dokážu si představit, že pro ženy a dívky bude zážitek ještě mnohem intenzivnější.

JE TO DIVADLO

Princezna Peach se vydává do Třpytivého divadla na nové představení. Jakmile ale dorazí, celé divadlo ovládne a zakleje zlá čarodějnice Grape, která se na pódiu chystá rozehrát svou ultimátní tragédii. Peach musí spojit síly s ochránkyní divadla Stellou a divadlo osvobodit od Kyselé bandy. V praktické rovině to znamená, že se děj odehrává v útrobách divadla. Postupně procházíte jedno patro za druhým a skrz dveře vstupujete do jednotlivých úrovní. Také ty jsou námětem koncipovány jako divadelní představení, takže třeba vidíte koně zavěšené jako loutky na provázcích. Prostředí je zase vystavěno ve formě kulis a celý děj se odehrává na pódiu, to ale výpravnost prezentace nijak neomezuje a hra se umí takříkajíc utrhnout z řetězu.

V některých okamžicích hra od plošinovkové hratelnosti ustoupí a vy najednou hrajete detektivní adventuru.

Grafický styl je konzistentní a rozmanitý, produkční hodnoty jsou zcela v tradici Nintenda velmi vysoké, na druhou stranu bych hru ale v detailu a osobitosti prezentaci rozhodně nedal na úroveň některých jiných plošinovek, které se odehrávají například v papírovém nebo bavlněném světě. Trochu diskutabilní je také přítomnost příběhu. Postavičky kolem s vámi komunikují nejen pasivně, takže při postupu vidíte kolem sebe textové bubliny, ale i aktivně, kdy je postup přerušen a vy musíte odklikat dialog. Netvrdím, že je nezáživný, ale pořád jde primárně o plošinovku, takže vás četné cutscény, nejen na začátku levelů a před závěrečným fightem s malým bossem, ale i během úrovní, do jisté míry vyrušují od hry a narušují tempo.

PLOŠINOVKA?

Napsal jsem, že je to primárně plošinovka. Je tomu tak ale opravdu? Rozhodně to není plošinovka ryzí a Showtime vás překvapí plejádou mechanik i různých herních stylů. V typické situaci postupujete zleva doprava v 2,5D, takže se můžete vyhýbat na malém prostoru dolů a nahoru. Hra se také často uzamkne v daném prostoru jakési malé arény, resp. divadelní scény. No a pak jsou tu i různé arkádové pasáže (pečící minihra nebo shmupovské intermezzo), honičkové či závodní sekvence případně stealth části. V některých okamžicích hra od plošinovkové hratelnosti ustoupí ještě víc a vy najednou hrajete detektivní adventuru, kde hledáte stopy, mluvíte s postavami a používáte předměty.

Teď už konečně přišla ta pravá chvíle vysvětlit základní koncept hratelnosti. Peach se totiž během jednotlivých levelů, neboli divadelních představení, transformuje do různých rolí, které mají své vlastní schopnosti. Transformací jsem napočítal celkem deset a všechny do jedné jsou nápadité z hlediska prezentace i herních dovedností. Budu teď muset vynaložit veškeré své recenzentské úsilí, abych vám je nevyzradil všechny, protože je jejich objevování a seznamování s nimi velkou součástí zážitku. Tak snad jen pár, pro představu…

Zdroj: Nintendo

Peach jako detektivku s lupou a sherlockovským kloboukem už jsem částečně prozradil. Ze zmínky o pečící minihře (v té pečete a zdobíte sladkosti v časovém limitu) jste mohli odvodit, že tu je Peach také v roli cukrářky. Velmi zábavné jsou rovněž westernové pasáže, ve kterých Peach jako kovbojka používá své laso a stíhá nepřátele ze sedla svého oře. A nechybí ani několik útočných proměn, kdy se z Peach stane kung-fu bojovnice, nindža nebo šermířka mistrně ovládající svůj meč. Zbytek už si opravdu nechám raději pro sebe (a to i včetně některých opravdu silných momentů), i když některé další můžete spatřit v obrázkové galerii.

Každou jednotlivou proměnu využijete ve třech různých úrovních neboli „představeních“, přičemž role výrazně ovlivňují herní styl. Je také kouzelné vidět, jak odlišně se Peach ve svých rolích hýbe. Není to opravdu jen obleček nebo jeden pohyb navíc. Jako cukrářka se ve svých střevících pohybuje trochu těžkopádně, jako detektivka našlapuje po špičkách, jako nindža je naopak velmi agilní. A jsou tu i detaily. Jako nindža se třeba může pohybovat pod vodou a dýchat tu pomocí brčka nebo se jako chameleon ukryje za plakát! Jsou to drobné, ale milé detaily, které výrazně okoření vaše hraní.

JDEME DO FINÁLE

Zbývá říct několik důležitých dílčích postřehů ke struktuře hry a různé více či méně důležité detaily. Tak předně, hra není nikterak dlouhá a základní příběh by vám neměl zabrat déle než nějakých sedm hodin. Je tu ale několik bonusových („ukradených“) představení, které herní dobu prodlouží a dost věcí k odemčení. V každé úrovni musíte posbírat hvězdičky (je jich sedm až deset). Ty dostáváte za splnění povinných úkolů, ale také mohou být ukryté, nebo se nachází v (opět skrytých) miniúrovních. Není snadné je všechny nalézt napoprvé, zvlášť když hra v mnoha situacích neumožňuje se vrátit a nezbude vám tak než celou úroveň opakovat znovu. Také tu sbíráte mince, za které si můžete odemykat nové oblečky pro Peach a její věrnou Stellu.

Obtížnost je spíše nízká. Ne, že by některé pasáže, bossové nebo minihry nedokázaly potrápit, ale penalizace je minimální a vy se většinou po smrti musíte vrátit jen o malý kousek zpátky. Design je velmi svázaný, soubojové části jsou extrémně jednoduché a v případě větších problémů (resp. opakované smrti) hra okamžitě přispěchá s nabídkou řešení, takže si dokážu představit, že hru úspěšně odehrají i předškolní hráči a hráčky, ale široká plejáda mechanik a herních stylů předpokládá už alespoň základní zkušenost s hraním podobných her.

Princess Peach: Showtime je hra, ne které je nejzajímavější její hlavní hrdinka. Dokážu si představit nadšení dívek a žen, které si konečně mohou odehrát poctivou velkou plošinovku s postavou, kterou dosud jenom zachraňovaly. Dostat se s Peach do tolika úžasných rolí bude pro fanynky Nintenda jistě splněný sen! A přes určité výhrady k tempu a ke svázané hratelnosti jsem se nakonec bavil i já, neohlížeje se na potutelně se usmívající manželku a syny ťukající si na čelo. Dobrá hra je dobrá hra!