Mario Golf: Super Rush

Když se člověk podívá na rozvětvené portfolio her s Mariem, mohl by si pomyslet, že Nintendo prostě zkouší všechny možné variace, aby zavedenou značku pořádně vyždímalo. Ale nemyslete si, Mario Golf patří podobně jako Mario Tennis, Mario Party nebo Mario Kart mezi dlouholeté a úspěšné sub-série, které si právem zasluhují značnou pozornost. Udělat dobrou golfovou hru je také umění, ale když se to autorům povede, jde o látku překvapivě vděčnou z pohledu videoher. A arkádový Mario Golf tento předpoklad znovu potvrzuje.

Za novinkou Mario Golf: Super Rush stojí zkušení japonští vývojáři ze studia Camelot Software Planning, kteří dělají golfové a tenisové hry s postavami od Nintenda přes 20 let. Jejich jistota v tomto oboru je znát skoro na každém kroku. Přesto se stále pokouší obohatit zavedenou formuli o něco nového. Základ hry by vás ale neměl ničím překvapit. Přestože se bavíme o arkádovém pojetí a sportu situovaném do pohádkové země, v jádru je to pořád tradiční golf se vším všudy. A nutno jedním dech dodat, že opravdu dobře zpracovaný. Pokud navíc chcete, můžete si pravidla hry přizpůsobit tak, aby se na některých konzervativnějších hřištích titul co nejvíc přiblížil klasickému golfu.

Hrát můžete na střídačku i současně na rozdělené obrazovce a hru lze celkem plnohodnotně ovládat s pomocí jediného Joy-Conu.

Mario Golf: Super Rush vyniká skvělou hratelností a povedeným ovládáním, což je to nejdůležitější. Můžete zvolit klasické ovládání za pomoci tlačítek, ale velkou zábavu si užijete i s pohybovým ovládáním, které sice není tak přesné, ale prohloubí celkový zážitek. Skvěle se hodí na party, multiplayer u jedné obrazovky nebo pro děti, které si ho velmi rychle osvojí. To ostatně lze prohlásit o celé hře, která je velmi intuitivní a protkaná nejrůznějšími průvodci a nápovědami, které vás seznámí se vším potřebným. Když už jsme se dotkli multiplayeru, sluší se dodat, že hrát můžete na střídačku i současně na rozdělené obrazovce a hru lze celkem plnohodnotně ovládat s pomocí jediného Joy-Conu. Všechny módy ale nelze hrát ve čtyřech hráčích na jednom Switchi.

Když je řeč o režimech, přesuneme se pomalu na samotné hřiště. Do hry můžete nastoupit s jednou z mnoha slavných postaviček i vlastním Mii. Každý z hrdinů a padouchů od Nintenda má nějaký speciální úder, který si během hry nabíjí. Osobně jsem si nejvíc oblíbil mrazivou střelu, která promění okolí dopadu v ledovou plochu. Hodí se tak třeba potrápit soupeře přímo na greenu v okolí jamky. Stejně tak ale můžete třeba explozí odhodit ostatní míčky. Jednotlivá hřiště si postupně odemykáte a dlužno říct, že by jich mohlo být víc. Od těch víceméně klasických se časem přesunete na různá fantastická místa inspirovaná Mariem a na hřištích postupně přibývá i různých nestandardních překážek. Základní nabídka není vůbec špatná, ale výběr vás asi neohromí.

To jednotlivé režimy by vám mohly udělat větší radost. Kromě klasického golfu se můžete těšit na Speed Golf, Battle Golf a pak příběhový režim. Tradiční golf není třeba zdlouhavě vysvětlovat, ale i jeho pravidla si lze drobně upravit. Ve Speed Golfu jde o rychlost a mezi jednotlivými údery sami utíkáte za míčkem a snažíte se setřást soupeře. Obdivuji na něm to, jak se autorům povedlo z přirozeně klidného sportu udělat něco akčního a frenetického, aniž by se zpronevěřili původní myšlence. Battle Golf je pak ještě divočejší variací na předchozí režim s tím, že se ovšem nehraje na klasickém hřišti, ale ve speciální aréně, kdy jde obvykle o to získat pro sebe co nejrychleji předepsaný počet jamek, které jsou roztroušené všude okolo. A do toho tu narazíte na ještě víc překážek a interaktivních prvků. Tahle nabídka mi udělala velkou radost a každý z jmenovaných módů jsem si oblíbil a vracel se k němu sám i v multiplayeru.

Paradoxně za nejslabší článek a Achillovu patu celé hry považuji příběhový režim Golf Adventure, který by měl být výkladní skříní titulu. Jedná se o jakousi variaci na golfové RPG, v němž si vytvoříte vlastní postavu, zlepšujete její schopnosti a v zásadě si postupně osvojujete celý sport od úplných základů. Jedná se vlastně o rozsáhlý příběhový tutoriál, který je ale na sportovní hru neúnosně ukecaný. A pokud se do něj nepustíte hned na začátku, po pár hodinách už vám jeho lekce mohou připadat trochu nadbytečné. Nechci říct, že bych nechápal, o co se autoři pokusili. Nemohu odsoudit základní myšlenku, ale provedení není dobré. Nedokážu si představit, že by se u tohoto režimu někdo opravdu upřímně bavil, nebo se k němu dokonce opakovaně vracel.

Zdroj: Nintendo

Bohužel postěžovat si musím i na technické zpracování, konkrétně grafiku. Všichni samozřejmě chápeme, že Switch není nejvýkonnější platformou na trhu a že počet polygonů není pro Nintendo na prvním místě. Ale Mario Golf: Super Rush zaostává i za ostatními hrami na Switchi, natožpak těmi od Nintenda. Ne že by nebyl pěkný, jeho stylizace i animace jsou kouzelné, prostředí poměrně přitažlivá, ale rozlišení a vykreslovací vzdálenost detailů dává grafice docela na frak. Titulu chybí taková ta pro Nintendo typická začištěnost a uhlazenost. Narazíte tu na hodně kostrbatých míst v přeneseném slova smyslu i doslova. Rozlišení občas povážlivě klesá a zejména při hře na rozdělené obrazovce budete muset občas zatnout zuby.

Přesto nový Mario Golf zůstává velmi povedenou hrou a jeho klady jednoznačně převažují nad zápory. Vzhledem k tomu, že se ovšem prodává za plnou cenu, není možné jeho nedostatky omlouvat. Pokud ale sami vyhodnotíte, že to není nic, co by vás mělo zastavit, dost možná tu strávíte víc času než v lépe hodnocených titulech a budete se ke hře pravidelně vracet po několik let.