Recenze joysticku Thrustmaster T.Flight HOTAS 4

Mám rád létání. Letadla jsou mojí velkou vášní. Ale přiznejme si, podobně asi jako většina z vás si je i já užívám hlavně zprostředkovanou formou. Čtu si o nich a když to jde, rád s nimi létám coby cestující. Na to si teď ovšem musíme nechat zajít chuť. Do pilotní kabiny usedám jedině ve světě z jedniček a nul. A je mi víceméně jedno, jestli mám pilotovat civilní stroj, vojenský letoun anebo futuristický vesmírný stíhač. Ačkoli jsem si nikdy nepotrpěl výhradně na hardcore simulace a zavděk velmi rád vezmu i povedenou arkádou, odjakživa jsem nepochyboval o tom, že pro správný zážitek se víc než hodí joystick. I kdyby vám nezprostředkoval nakonec jen preciznější ovládání, jakože si myslím, že ano, prohloubí celkový dojem. Na konzolích je to ovšem s výběrem leteckých pák podobně špatné jako s nabídkou samotných titulů. Jedno je ostatně na druhém přísně závislé. Pokud je mi známo, na PlayStationu i na Xboxu mají v posledních letech potenciální zájemci na výběr jen dvě možnosti – Thrustmaster T.Flight HOTAS 4 a Hori HOTAS Flight Stick. A právě na prvně jmenovaný jsem se rozhodl podívat blíže a vy můžete společně se mnou.

T.Flight HOTAS 4 má samozřejmě spoustu tlačítek, z nichž drtivá většina odpovídá knoflíkům na oficiálním gamepadu a kopíruje jejich funkce, včetně tlačítka pro nahrávání videí a pořizování screenshotů nebo návratu do dashboardu.

Hned na začátku je třeba si ujasnit jednu věc. Svůj vztah k leteckým hrám jsem nepopisoval jen tak pro nic za nic. Chtěl jsem, aby bylo jasné, že jsem spíš sváteční pilot a nadšenec než ostřílený veterán, kterému prošly rukama desítky joysticků. Podobně jako v jiných oblastech recenzování se upřímně domnívám, že k tomu, abyste mohli takový produkt správně a férově zhodnotit, byste jich ideálně měli vyzkoušet alespoň pár do roka. Thrustmaster T.Flight HOTAS 4 jsem sice podrobil testování, ale nemohl jsem se opírat o takové zkušenosti jako na poli recenzí her. Důvodem je už skutečnost, že na konzolích nepatří v posledních generacích joysticky mezi běžné periferie a příslušenství, které si pořizuje mnoho hráčů. Tomu odpovídá i nabídka a ta je zase podmíněná velmi omezeným výběrem her, které by vůbec mohly joystick využít. Pár joysticků jsem coby dlouholetý hráč vyzkoušel, a to i na PC, ale nikdy je nepoužíval opravdu intenzivně ani nezabrousil mezi nejdražší modely. To byste měli vědět. Jelikož jsem ale v posledních měsících o nákupu opravdu vážně uvažoval, řekl jsem si, že by na tom mohla být část hráčů podobně jako já. A navzdory výše uvedenému jsem nakonec nespoléhal jen na vlastní dojmy, ale konfrontoval je i se zkušenostmi dalších hráčů a jejich postřehy. Prostě jsem se do tohohle odvětví rozhodl víc proniknout.

Začneme tím obecnějším a pak se propracujeme k detailům. Thrustmaster T.Flight HOTAS 4 existuje ve verzi pro PS4 a Xbox One (Thrustmaster T.Flight HOTAS One). Obě jsou samozřejmě kompatibilní s konzolemi nové generace v rámci stejné rodiny. Neexistuje ale žádná univerzální pro obě konzole. Oba joysticky ale fungují současně na PC, což je podobné jako u volantů a jde pochopitelně o velkou výhodu, i kdybyste plánovali hrát na počítači jen občas. Na druhé straně, když budete vybírat čistě PC joysticky, budete mít k dispozici mnohem širší výběr modelů, jejichž ceny začínají už na pětistovce za samotnou páku, ale mohou se na druhé straně vyšplhat na cenovku převyšující obnos, který zaplatíte za konzoli. T.Flight HOTAS 4 má samozřejmě spoustu tlačítek, z nichž drtivá většina odpovídá knoflíkům na oficiálním gamepadu a kopíruje jejich funkce, včetně tlačítka pro nahrávání videí a pořizování screenshotů nebo návratu do dashboardu. Co je ale důležitější, je samotný joystick a plynová páka a na ně navázaný systém HOTAS. Zkratka pro termín hands on throttle-and-stick, který mluví sám za sebe a znají jej samozřejmě skuteční piloti, protože pochází z reálného nasazení.

Zdroj: Thrustmaster

Plynová páka může být buď napevno připojena přímo k joysticku, čímž docílíte větší stability a uspoříte nějaký prostor, anebo stojí obě “základny” zvlášť. To je pochopitelně pohodlnější a přirozenější, ale možná chvílemi budete pociťovat určitou nestabilitu i přes slušnou hmotnost a protiskluzové podložky, ale k tomu se ještě dostaneme. Důležité je zdůraznit, že knipl je s plynem vždy propojen kabelem, který lze sice efektivně ukrýt dospod ovladače, ale zapomeňte na bezdrátový provoz. Tento propojovací kabel mezi stanicemi také není příliš dlouhý. Informace o kabelu platí i pro celé zařízení, které se do konzole i PC připojuje přes klasický USB port. Nechci polemizovat o tom, zda by bylo wireless řešení méně efektivní nebo zbytečné, ale na druhé straně třeba pohodlnější – prostě je třeba s tím počítat, že na rozdíl od gamepadů není bezdrát u takového joysticku standard.

Pro hodnocení každého produktu – a T.Flight HOTAS 4 od firmy Thrustmaster není výjimkou – je důležitým, možná dokonce klíčovým faktorem cena. Jak už tu bylo naznačeno, nabídka joysticků na PC je velmi rozmanitá v různých cenových kategoriích. Ale i kdybyste koukali jen na konzole, snadno zjistíte, jak se věci mají. Thrustmaster T.Flight HOTAS 4 je ten cenově dostupnější kousek přibližně za 2 tisíce korun, takže patří obecně mezi ty levnější modely a nemůžete očekávat prémiovou kvalitu ani materiály. To ovšem na druhé straně neznamená, že nedostanete za své peníze kvalitní produkt v poměru cena-výkon, jak se většina uživatelů shoduje. A to včetně odborníků zvyklých i na mnohem dražší modely. Hori HOTAS Flight Stick se prodává přibližně za dvojnásobek a osobně se mi jeho umírněný, realističtější a spartánský design líbí víc. Ale ten není předmětem testu, neměl jsem možnost ho vyzkoušet osobně a právě cena může představovat pro mnoho hráčů nepřekonatelnou bariéru při pokusu odhadnout skutečnou užitnou hodnotu. Musíte si uvědomit, že na PS4 a PS5 joysticky využije pouhých 13 her (na Xboxu dokonce ještě méně) a u některých z nich byste mohli i diskutovat o tom, jak moc je zapotřebí. Namátkou můžu jmenovat závodní hru The Crew 2. Jejich kompletní seznam už najdete v tabulce.

Já jsem měl o joystick zájem kvůli hrám jako Ace Combat 7, War Thunder nebo Star Wars: Squadrons a občasným výletům v Microsoft Flight Simulatoru či DCS World na PC. A v těchto hrách jsem také strávil nejvíce času. Na konzoli mě příjemně překvapilo, že většina her s ovladačem počítá do té míry, že jej nejen automaticky identifikuje a přenastaví ovládání, ale zobrazuje jeho podobu i s příslušnými tlačítky v nastavení. Implementace je opravdu zvládnutá velmi dobře, i když přirozeně musíte počítat s tím, že výchozí rozložení kláves a ovládacích prvků se liší hru od hry. Asi nejlépe to ilustruje taková banalita, jako že klobouček na joysticku sice můžete ve většině titulů použít k rozhlížení po kokpitu, ale často v kombinaci s nutností stisknout různá jiná tlačítka. Samotný klobouček by také mohl mít citlivější ovládání. Skvělá je naopak možnost s pomocí speciálního kolečka vespodu nastavit sílu odporu joysticku bez ohledu na to, zda dáváte přednost tužšímu ovládání, anebo chcete, aby páka reagovala i při jemném dotyku. Ostatně právě na samotné ovládání nemám důvod si nijak stěžovat, a to je pochopitelně na celém zařízení to nejdůležitější. Joystick velmi přesně a citlivě reaguje a troufnu si říct, že když se s ním sžijete, můžete svou schopnost pilotáže výrazně prohloubit. Shodují se v tom opět i ostřílení piloti, kteří opakovaně zmiňují, že za tuto cenu nabízí zařízení překvapivou kvalitu včetně právě i zmíněné funkce regulace tuhosti, která není zdaleka běžná. Na plynové páce byste ji už ale hledali marně.

Joystick se navzdory futuristickému designu velmi dobře drží, má ergonomický tvar a i přes trochu “laciný” a “pouťový” zevnějšek poskytuje komfortní držení. Přirozeně musíte počítat s tím, co už v textu padlo. Neočekávejte žádné prémiové materiály. Až na vnitřnosti je vše vybaveno v jednoduchém plastu, marně byste čekali na pogumování povrchu a podobné vychytávky. K páce ovládající plyn jsem měl zpočátku drobné výhrady. Musím přiznat, že mi vadilo, že ve střední poloze narazíte na odpor. Páka se tu lehce fixuje. I podle odborníků je přitom běžnější plynulý chod, anebo takové místo těsně pod maximem pro odlišení forsáže. Překvapilo mě, že jsem to jako nenáročný uživatel pocítil také jako nezvyk nebo hendikep, protože podvědomě tušíte, kdy se plyn nachází ve středí poloze a nepotřebujete k tomu žádnou “nápovědu”. A nese to s sebou ještě jedno omezení. Pokud chcete rychle měnit výkon vašeho stroje, můžete se tu mírně zaseknout. Respektive bude mít ovladač tendenci se trochu zvedat. Totéž se vám může stát při ostřejších manévrech u joysticku a v obou případech asi budete podvědomě při pilotování základny trochu tlačit směrem dolů. Pokud vám to domácnost umožňuje, vážně bych uvažoval o nějaké stabilnější a permanentnější fixaci, protože samostatné stanice nemají takovou hmotnost ani stabilitu, abyste se mohli zcela oddat řízení a nemyslet na to, že HOTAS není nedílnou součástí kokpitu. Coby spojený pár jsou ovladače stabilnější, ale zase vám nemusí vyhovovat úchop a držení rukou blíže u sebe.

Joystick od Hori podporuje force feedback, má vstup na sluchátka a je možné regulovat tuhost nejen kniplu, ale i plynové páky.

Problém není ani s nasazením na PC. Z webu výrobce si stáhnete patřičné ovladače, můžete nechat aktualizovat i firmware joysticku a hlavně budete mít k dispozici ovládací panel s podrobným nastavením. K joysticku T.Flight HOTAS 4 je navíc možné připojit pedály T.Flight Rudder a prohloubit tak ještě celkový zážitek. Ty jsem však netestoval. Směrovku je možné simulovat tlačítky na plynové páce i otáčením joysticku okolo osy. Pokud byste však po tomto modelu pokukovali a přitom plánovali hrát jen na PC (případně PS3), můžete sáhnout i po typu Thrustmaster T.Flight Hotas X, který stojí o něco méně, ale už pohled na něj prozrazuje, že jde o přímého příbuzného. Nicméně někteří uživatelé říkají, že jeho vnitřnosti jsou o něco zastaralejší. Ostatně samotná skutečnost, že výrobce používá skoro stejný design řadu let pro různé modely není náhodná. Někdo by možná řekl, že jde o lenost nebo neochotu inovovat, ale majitelé joysticku by zřejmě namítli, že není důvod fungující typ měnit. A v nabídce joysticků pro PC samozřejmě vody nejsou tak stojaté.

Poslední věc, která vás možná bude zajímat, jsou vibrace. T.Flight HOTAS 4 nepodporuje force feedback a přijde mi to škoda. Na druhé straně jsem se do této problematiky v posledních týdnech ochotně ponořil, abych zjistil, že se zpětnou vazbou to není jednoduché ani na PC. Nebudu vás unavovat detaily, ale nabídka podobných joysticků obecně je velmi omezená, stejně jako v případě her, které je podporují. A to i ve srovnání s minulostí. I když se o důvody komunita často pře, zjevně jde o kombinaci nutnosti platit za licenci, náročnější implementaci i nákladnější výrobu. Vibrace se prostě u joysticků nestaly standardem jako u gamepadů, ačkoli jste se s nimi mohli setkat už před 20 lety. Živě si ale dokážu představit, že by mohly prohloubit celkový zážitek a vlastně je mi docela líto, že je T.Flight HOTAS 4 nenabízí. A tím se vracíme obloukem zpět ke konkurenci v podobě Hori HOTAS Flight Stick. Pokud jste ochotní zaplatit za joystick dvojnásobek, můžete se těšit i na některé věci, které tento kousek nemá. Joystick od Hori podporuje force feedback, má vstup na sluchátka a je možné regulovat tuhost nejen kniplu, ale i plynové páky. Za více peněz jednoduše dostanete víc muziky. Sami už musíte uvážit, zda jsou to pro vás zásadní funkce, anebo něco, bez čeho se nakonec hravě obejdete.