Gears 5

Je fascinující sledovat, kam se Microsoft na poli videoher posunul od uvedení Xboxu One. Neustálý tlak ze strany hráčů, že prohrává se Sony v souboji o ty nejkvalitnější exkluzivní tituly, přiměl redmondskou firmu k nákupům mnoha studií, spuštění robustní platformy pro hraní starých her, ale i úplných novinek a v neposlední řadě leží na stole smělé plány na spuštění vlastní herně-streamovací služby. To rozhodně není málo a kdo snahu i dílčí úspěchy Microsoftu nevidí, tomu schází nadhled a lže si do kapsy. Vždycky to ale byly hry, podle kterých se hráči orientovali nejsnáze a tohle pravidlo se nemění ani s blížícím se koncem roku 2019. Právě dnes se proto všeobecná pozornost stáčí k dalšímu dílu série Gears of War, která je neodmyslitelným synonymem hraní na Xboxu a i s prohlubujícími se vráskami ve tváři nese statečně prapor Microsoftu. Vývojáři ze studia The Coalition, na které dohlíží výkonný producent původního dílu Rod Ferguson, totiž před dvěma lety prostřednictvím Gears of War 4 dokázali, že si s nově svěřenou látkou umí bez vážnějších problémů poradit a nic se na tom nemění ani s aktuálním pátým dílem. Tedy ano, vlastně mění – výsledek je tentokrát ještě o fous lepší!

Jedna z nejlepších věcí na Gears 5 je prostá skutečnost, že i přes řadu novinek, ke kterým se za krátkou chvilku dostaneme, zůstává základní koncept bez výraznějších změn a opět přináší jistou dávku nostalgie. Tam, kde by dali jiní vývojáři už dávno přednost výhradně multiplayeru, drží studio Coalition basu s autory předchozích dílů a předkládá přibližně 12hodinový příběh. Namísto obvyklé snahy o restart značky – a že by o tom vzhledem ke 13leté historii Gearsů šlo uvažovat – pokračuje všechno stále dál a původní hrdinové stárnou nebo dokonce umírají. Zásadně se nemění ani multiplayer, zachovává si své oblíbené módy v čele s oblíbenou Hordou a v kombinaci s notoricky známými zbraněmi se i napopáté v hlavní linii Gears of War zdá, že je všechno na svém místě. Přesto je nevýslovným potěšením, znovu se trochu přikrčit a pohledem nízko posazené kamery sledovat sprint mezi kryty, slyšet rozjíždějící se motorovou pilu pod hlavní Lanceru a za doprovodu čvachtavých zvuků se prokousávat zástupy nepřátel. O to víc, když vás k tomu vede již zmiňovaný příběh, který těsně navazuje na události předchozího dílu a vedle drsňáckých momentů předhazuje poměrně vážná témata i ve všech směrech dojemné momenty.

Reakce některých jsou smířlivé a chtějí Kait pomoc, zastání však nenachází u Marcusova syna JD a dobrou polovinu hry tak strávíte v podstatě jen s Delem.

Jak už bylo známo před vydáním, Gears 5 sledují příběh Kait Diaz, která v předchozím díle obdržela od své matky medailon se znakem Locustů, což ji jen utvrdilo v pochybách o tom, kým skutečně je a zda není svému okolí nebezpečná. V kombinaci s nepříjemnými vizemi a hlasy ve své hlavě se nachází Kait na pokraji zhroucení a na jejím stavu nic nezlepšuje ani fakt, že se o jejím vpravdě děsivém tajemství postupně dozvídají i členové úderného týmu Delta. Reakce některých jsou smířlivé a chtějí Kait pomoc, zastání však nenachází u Marcusova syna JD a dobrou polovinu hry tak strávíte v podstatě jen s Delem. Pokud vám tahle jména nic neříkají a přesto byste si chtěli Gears 5 zahrát, nemusíte mít obavy – vývojáři před kampaň umístili video, ve kterém shrnují předchozí děj a navíc se v průběhu celého prvního aktu snaží jednotlivé postavy okatě nastínit své charaktery i motivace, takže se mohou nováčci hodně rychle zorientovat. To všechno za doprovodu překvapivě kvalitních hereckých výkonů, kterým nechybí emoce ani patřičný výraz, tedy něco, co jsem osobně postrádal například u posledního Metra. A i když je vizuální zpracování Gears 5 hodně kýčovité a muži i ženy navlečení ve futuristickém brnění působí například v kanceláři ministryně trochu nepatřičně, neměl jsem sebemenší problém jejich dialogům věřit.

Za dvacku, nebo zadara...

Díky zařazení Gears 5 do nabídky Game Pass se můžete ke hře můžete dostat okamžitě a téměř zadarmo. Pokud si totiž vyberete PC verzi a připojíte se do výše uvedeného programu, čeká vás nutnost zaplatit v rámci zaváděcí akce pouhých 26 Kč. Neplánujete-li hrát multiplayer, na odehrání příběhová části a klidně v kooperaci s přáteli, vám měsíční nabídka bohatě postačí.

Novinkou, se kterou Gears 5 přichází, je dramatická změna tempa v prostřední části hry. Po akčním úvodu se totiž vydáte s Kait pátrat po původu všech problémů, a i když si rozhodně nelze stěžovat na nedostatek akce, je nejnovější díl série překvapivě intimní. Interakce s Delem je velmi přirozená, v náhodných rozhovorech občas dojde k zajímavým zjištěním a snad kdyby kolem nezuřila válka, mohlo by z toho všeho i něco být. Takhle ale zůstává Delmond jenom parťákem ve zbrani a zároveň zátěží na vzduchem poháněných saních, které slouží jako dopravní prostředek ve dvou otevřenějších lokacích. Nechápejte to ale tak, že by se z Gears rázem stal open-world – zasněžený kaňon a část vyprahlé pouště jsou defacto jen spojníkem mezi hlavními misemi, resp. hrstkou generických vedlejších úkolů a na Skiffu příliš času nestrávíte. Vývojáři z něj možná chtěli mít jakousi mobilní základnu, kde si můžete uložit pár zbraní a trochu si vydechnout, ve skutečnosti jsem si ale spíše připadal jako kdyby jízda zastupovala jen delší loading při přechodu do nové lokace.

V porovnání s již zmiňovaným Metrem Exodus, ale také třeba s Rage 2, chybí v Gears 5 náhodné souboje nebo interaktivní prvky, zastoupené vždy jen nějakou přírodní překážkou, od které už je nutné pokračovat pěšky. Celkově tak nápad na změnu postrádá jakoukoliv originalitu a hlavně opodstatnění, čili nebudu lhát, když řeknu, že jsem jednotlivé cik-cak přesuny na poušti, která se vlastně chová jako přebarvená sněžná pláň, v závěru třetího aktu vysloveně protrpěl. Návrat do akčního závěru přitom téměř ukončí Kaitinu část, což celkovému vnímání příběhu uštědřilo značný políček a nakonec se nedá říct, že bych byl úplně spokojen. Pořád se ale bavíme o Gearsech, že ano, takže pojďme k tomu podstatnému.

Akční část je v Gears 5 stejně skvělá jako v předchozích dílech. Nic se nemění na nutnosti rychle přebíhat z krytu do krytu, snažit se aktivně obcházet větší nepřátele, vsázet na to, že si budou chvíli všímat vašich parťáků a do toho všeho vhodně kombinovat zbraně. Oblíbené kombo Lancer a Gnasher tak čas od času rádi vyměníte za nějakou delší pušku nebo jednorázovou specialitu, přičemž byste neměli mít ani na vyšší úroveň obtížnosti problém s náboji. Chování parťáka ovládaného umělou inteligencí je spíše průměrné, občas se motá tam, kde by se motat neměl, ale ani tady jsem nenarazil na nic, co by mi jakkoliv kazilo zážitek. Příběhovou část navíc můžete hrát až se dvěma živými spoluhráči, čímž se dostáváme k další podstatné novince Gears 5, dramaticky ovlivňující hratelnost.

Na scénu totiž přichází létající podpůrný dron, který sice může svým energetickým výbojem polechtat nepřátele a sebrat jim trochu zdraví, mnohem efektivněji se ale pohybuje v režimu neviditelnosti, ovládá spínače, klade pasti a poskytuje krátkodobé vylepšení členům týmu. Navíc umí na příkaz donést z bojiště až k vám některou ze zbraní, čímž lze vyřešit momentálně docházející stav nábojů a připravit vskutku heroické momenty, kdy s vypětím všech sil a na poslední přinesený náboj zabíjíte některého z bossů a skáčete do další cut-scény. Jack je navíc i prostředkem RPG vyžití, vzhledem k tomu, že můžete postupně odemykat jeho další schopnosti a vylepšovat je za pomoci nalezených součástek. Ultimativním skillem pak je krátkodobé ovládnutí jakéhokoliv nepřítele, včetně bossů, a obrátit jej proti vlastním. Je to jednak nesmírně efektní chvilka, ale také maximálně výhodná, vzhledem k tomu, že obří nepřítel pokosí spoustu protivníků a sám přijde o hromadu zdraví. Použitelnost Jacka je nicméně závislá na nutnosti rychle střídat jeho schopnosti, vzhledem k tomu, že aktivní mohou být vždy jen dvě z nich a soudě podle ovládání na počítači, kde jsem Gears 5 hrál, nejde o nic extra přívětivého. Hru lze samozřejmě kdykoliv pozastavit a měnit výbavu ve standardním menu, nikoliv v rychlé nabídce, ale tímto způsobem tříštit zážitek ze soubojů jednoduše nechcete. Nezřídka se proto stávalo, že jsem Jacka v podstatě opomíjel a soustředil se na sebe, maximálně na druhého lidského spolubojovníka.

Jinak řečeno, i s drobnými pihami na kráse je příběhová část Gears 5 nadprůměrnou záležitostí, kterou bych si bez dlouhého přemýšlení klidně obratem zopakoval.

Co se týče nepřátel, mnoho změn v jejich řadách nenaleznete, nemám-li se bezhlavě pouštět do zbytečného prozrazování detailů. Vystačím si proto s tím, že někteří na vás nabíhají ve velkém počtu, jiní pomalu kráčí s obrovským počtem životů a ti největší opakují v uzamčených arénách vzorec svých útoků, na který musíte s danými prostředky prostě a jednoduše vyzrát. Podstatné ale je, že veškeré akční počínání je velmi zábavné, nechybí mu trocha taktizování a přesnosti při obligátním trefování bodu pro co nejrychlejší přebití a nebaví-li vás hrát za Kait, klidně si v lobby můžete zvolit jinou, v návaznosti na příběh dostupnou postavu. Jinak řečeno, i s drobnými pihami na kráse je příběhová část Gears 5 nadprůměrnou záležitostí, kterou bych si bez dlouhého přemýšlení klidně obratem zopakoval. Moje kroky ale po dohrání kampaně směřovaly k multiplayerovým módům, o nichž jsme tady na Vortexu mluvili už několikrát. Středobodem je samozřejmě režim Horda, ve kterém vás čeká padesát postupně se zvětšujících vln nepřátel a samozřejmě i krátký oddych mezi nimi. Do hry se opět vrací fabrikátor, prostřednictvím kterého si můžete za vydělané kredity vytvořit některé obranné prvky a nechybí samozřejmě ani možnost používat speciální zbraně, případně je sbírat po padlých nepřátelích. Hodně tady ale záleží na tom, jaké hráče k vám systém matchmakingu přihraje, a pokud jste už Hordu někdy v minulosti absolvovali, určitě víte, že se banda sólistů závěru nedočká. Druhým velkým módem je Escape – novinka, kterou jsme testovali už na E3, kde se tvářila poměrně slibně, ale na kooperaci kladla snad ještě větší důraz.

Do zápasu vstupuje jen trojice spolubojovníků a čeká je lokace postupně se zaplňující smrtelným plynem a více či méně roztroušené jednotky nepřátel. Všechno přitom velmi rychle spěje k finální bitvě u vrat, vedoucích z nepřátelských doupat, a za pár minut máte hotovo. Bohužel, každé další opakování tohto režimu, byť s možností zvýšit si obtížnost za pomoci až sedmi modifikátorů, se mi zdálo horší a horší a bez jakékoliv přidané hodnoty. Mapou lze přitom s trochou štěstí vysloveně proletět a příliš se nezabývat s dobrou polovinou nepřátel, což celkový zážitek kazí podobně, jako když se v multiplayeru obecně vyskytují už od dne 1 licencované postavy z jiných značek a sérií. Momentálně to je ve standardních režimech například Sarah Connorová a na straně nepřátel terminátor T-800,  což působí v záplavě drsňáků z Gears a jejich mimozemských protějšků nepatřičně. Jinak ale nemám k multiplayerovým módům žádné velké výhrady, oceňují rovnou 12 dostupných map, vycházejících samozřejmě z lokací, které navštívíte v kampani, a možnost zahrát si “arkádu” v podobě náhodně rotujících režimů, u kterých můžete prosedět spoustu hodin, ani si nevšimnete.

Tohle všechno je pak – jak jste sami mohli sledovat – obaleno krásným vizuálním ztvárněním, které sice možná trochu ztrácí v dílčích detailech, ale jako celek působí opravdu pěkně. Hra je navíc svižná, a to jak na konzolích, kde běží při zachování 60 snímků za vteřinu v rozlišení 4K, tak na počítači, kde jsou nové Gearsy dostupné díky programu Play Anywhere. Osobně jsem hru hrál na sestavě s i7 procesorem, grafickou kartou GTX 1080 a 32 GB operační paměti a snad vyjma momentů, kdy se na pozadí filmečků načítala následující scéna, jsem nezaznamenal žádné zádrhely. Důvodem občasných záškubů může být fakt, že cut-scény nejsou předrednerované, takže odráží vaší výbavu a navíc nádherně a plynule přecházejí do hry. Podobně jako v případě God of War na PlayStationu by i na tomto místě zasloužili vývojáři z Coalition potlesk. Obecně to pak platí o celé hře, která sice není bez chyb a nudnějších pasáží, ale v plném rozsahu plní roli jedné z nejváženějších exkluzivních sérií pro Xbox. Pokud jste hráli předchozí díl, nemůžete váhat ani vteřinu, vám ostatním garantuji, že se budete bavit.