Recenze filmu Borderlands

Film Borderlands je opravdu špatný. Tak špatný, jak jste se mohli obávat. Rodil se dlouho, pomalu a v bolestech. Během produkce došlo i na dodatečné přetáčení, takže se přímo nabízí otázka, jak zlé to muselo být předtím. Za snímkem stojí zkušený tým v čele s režisérem Eli Rothem a poměrné hvězdné obsazení. Dohlíželi na něj původní autoři ze studia Gearbox. Štáb měl k dispozici velkorysý rozpočet. Nic z toho ale zjevně nepomohlo a novinka ze všeho nejvíc nechtěně připomíná naivní a hloupé rané adaptace z přelomu tisíciletí, které dělaly hrám tu nejhorší možnou pověst. Nehráči se při jeho sledování nutně musí ptát, co je vlastně na těch hrách tak super. Fanoušci zase budou nejspíš překvapení tím, jak si filmaři s předlohou a postavami pohráli.

Režisér Eli Roth prý vždy snil o tom, že udělá film jako Pátý element nebo Barbarella. No tak o tom může snít dál, protože se to nepovedlo.

Budu upřímný. Od Borderlands jsem nečekal moc, ale dostal jsem ještě méně. Do kina jsem šel s otevřenou hlavou a vypnutým mozkem, přesně jak divákům poradil v rozhovoru pro magazín Deadline režisér Eli Roth. Vždy prý snil o tom, že udělá film jako Pátý element nebo Barbarella. No tak o tom může snít dál, protože se to nepovedlo. To srovnání je opravdu hodně bolestné. Příběh o skupince nesourodých podivínů, které dá osud dohromady, aby učinili největší objev v historii lidstva, doplácí v první řadě na katastrofální scénář. Vyprávění zcela postrádá jakoukoli hloubku a vlastně bych řekl, že by celý snímek bylo možné zrekapitulovat nějakým desetiminutovým akčním klipem.

Borderlands je festival klišé, naivních hlášek a trapných vtípků. Akorát že ne v tom smyslu, který se vám mohl líbit na herní sérii. Částečně může být problém i v tom, že hra je označena ratingem pro dospělé, zatímco film je určený i pro mladší publikum. Ale ne že bych si myslel, že jen víc krve, vnitřností nebo nadávek by tuhle adaptaci zázračně „opravilo“. Abyste si dokázali udělat lepší představu o tom, na jaké úrovni komiky se asi pohybujeme, stačí zmínit, že celou partu něco pomočí a asi o čtvrt hodiny později Claptrap kadí náboje. Tomu se podle mě může smát jen někdo, kdo včera objevil existenci humoru.

Borderlands jsou skutečně trochu jako Strážci Galaxie z Wishe.

S ohledem na scénář a příběh není divu, že nezaujmou ani herecké výkony. Ten nejlepší zřejmě podal robot s hlasem Jacka Blacka, což mluví samo za sebe. Cate Blanchett je nepochybně skvělá herečka, ale tady působí, jakoby jen odvedla svou práci a přišla si pro šek. Rutinní nudný výkon, byť chápu, že ze svých dialogů moc vytřískat nemohla. Jamie Lee Curtis měla podle mě potenciál předvést větší show, protože jako jedna z mála vnímá celou nadsázku a má zjevný smysl pro sebeironii. Navíc skutečně zná herní kulturu. Ale ani ona nenadchne, protože nedostala skoro žádný prostor. Kevin Hart jako Roland předvedl nenápaditý zapomenutelný výkon.

Film Borderlands ale navzdory všem výtkám nakonec bohužel není na druhé straně ani tak špatný, aby to byla aspoň sranda. Je to prostě jen nuda. Opravdu rád bych napsal něco pozitivního, ale plusy se hledají obtížně. Tak vás třeba potěší alespoň informace, že to není moc dlouhý. Ale to byste se nejprve museli na film vůbec vypravit. Obvykle jsem dost alergický na podobná označení, ale ano, Borderlands jsou skutečně trochu jako Strážci Galaxie z Wishe.