20. 9. 2023
Situace kolem Cyberpunku 2077 nikdy nebyla jednoduchá. Ještě před vydáním se vývojáři z CD Projektu RED snažili vzbudit v hráčích pocit, že mohou čekat něco opravdu výjimečného. Pak ovšem přišly ke slovu recenze, odhalení neuspokojivého technického stavu, stažení hry z prodeje a kompletní změna dynamiky kolem celého projektu. Namísto oslav a přípravy dalšího obsahu po vzoru Zaklínače 3 se vývojáři zakopali ve svých kancelářích a několik let usilovně pracovali na tom, aby napravili pošramocenou reputaci a hlavně, aby uvedli hru do stavu, ve kterém může začít konečně naplňovat obrovská očekávání. Pravděpodobně i z toho důvodu přichází ke slovu jedno jediné velké rozšíření – Phantom Liberty – které se nedílně pojí s velkým updatem hry, směle posouvajícím celý Cyberpunk 2077 na verzi 2.0. A ačkoliv si na výsledek práce lidí z CD Projektu RED ještě musíte několik dní počkat, já už po necelých 30 hodinách strávených v Night City a převážně v nové čtvrti Dogtown mohu potvrdit, že hra za pár dní dosáhne svého vrcholu.
Na úvod rychlá rekapitulace základních náležitostí. Abyste si mohli Phantom Liberty zahrát, čeká vás investice ve výši 30 eur za PC verzi, resp. 800 korun za verzi pro konzole. Podotýkám také, že datadisk vyžaduje původní hru, v níž navíc musíte mít něco odehráno. Konkrétně kompletní dostaveníčko v Pacifice, neboť zmiňovaná nová lokace Dogtown na tento distrikt Night City přímo navazuje a z některých událostí vychází. Sami si nicméně můžete zvolit, zda se vrátíte k některé ze svých starších uložených pozic, nebo si celou hru rozehrajete znovu, což vývojáři doporučují s odvoláním na velké změny v novém updatu, včetně přepracovaných perků nebo kyberwaru. Já zvolil první variantu a nepřišlo mi, že bych byl o něco ochuzen, zvlášť když lze perky jednoduše resetovat a porůznu s nimi experimentovat i během Phantom Liberty. Ostatně, datadisk je dostatečně dlouhý na to, abyste se s novou výbavou a možnostmi dobře sžili, čímž ale z druhé strany netvrdím, že byste nemohli k novému obsahu přijít ještě lépe vybavení, když byste začali odznovu. Jen mi osobně nepřijde pokračování z dřívější uložené pozice jako problém, a pokud už nyní víte, že byste neměli dalších extra 10-15 hodin pro opětovný postup základní hrou k událostem v Pacifice, nemusíte se ničeho bát. Případně je tu i třetí možnost, skočit rovnou na obsah Phantom Liberty při startu nové hry, tu bych ale z druhé strany volit nechtěl.
Zdroj: CD Projekt
Naopak, s ohledem na lákadla nové čtvrti, příběh, skvělé nové postavy a velmi solidní filmový pocit bych doporučil skočit do víru Phantom Liberty co nejdřív, protože vás čeká skvěle zpracované dobrodružství, které si v ničem nezadá s těmi nejlepšími úseky základní části hry. Vše začíná telefonátem neznámé volající, která se však záhy představí jako síťařka Songbird. Její žádost je naléhavá, ale také velmi nečekaná – volá totiž z paluby unesené lodi Space Force One prezidentky NUSA s informací, že navzdory letovému plánu nyní i s prezidentkou míří k Night City a je velmi pravděpodobné, že se něco stane. Datadisk uspokojivě odpovídá na otázku, proč si ze všech lidí ve městě vybrala Songbird právě vás, za vším hledejte čip nesmrtelnosti, který posloužil jako jediná nehlídaná komunikační možnost. Netrvá to pak příliš dlouho a sledujete spektakulární ztroskotání Space Force One doprostřed Dogtownu po zásahu raketami místního bosse Kurta Hansena. Neznáte motiv ani žádné další detaily, jediné, na čem však v úvodu Phantom Liberty záleží, je dostat s k vraku lodi a zachránit prezidentku dřív, než si pro ni dojdu příslušníci Hansenovy armády. Protože se ale stále jedná o Cyberpunk 2077, nic tu není černobílé a buďte si jistí, že vás čeká hned několik důležitých zvratů.
Aniž bych chtěl prozrazovat příliš, příběh – opatřený opět téměř bezchybnou češtinou od Filipa Ženíška – se po úvodní hodince dvou velmi slibně rozjede a vývojáři skutečně dostávají svým slovům, že na hráče čeká špionážní thriller. Jeho hybatelem ale tentokrát není sám V – ten je spíše v roli vykonavatele – nýbrž prezidentka Rosalind Myers a bývalý agent FIA Solomon Reed. Koho budete nakonec zachraňovat, navzdory jakému očekávání a s jak silným vnitřním bojem, nechám bez detailů, mohu vás ale ujistit, že pokud rádi vedete dlouhé dialogy a sledujete herce při jejich práci, přijdete si na své. Hvězdou Phantom Liberty je právě Solomon Reed, kterého skvěle ztvárnil herec Idris Elba. Žijeme v době, která sice ještě neumožňuje hrám setřít rozdíl mezi realitou a počítačovou grafikou, herectví už ale dokáže ztvárnit velmi obstojně a Elba si roli Reeda užívá v každém okamžiku. Kombinace jeho gest, hlasu a vlastního herectví je v mých očích minimálně na stejné úrovni jako výkon Keanu Reevese ze základní části hry a jako bonus můžete připočíst i to, že Solomon Reed není žádným hologramem. I to pomáhá celkové prezentaci, protože před vámi bude vždy plnohodnotný model bez jakýchkoliv glitchů s adekvátním nasvícením a přirozenými pohyby. Pravda, vývojáři mohli ještě víc zapracovat na obličejových animacích a celkovém výrazu tváří postav, s nimiž budete častěji mluvit, ale jako celek funguje tohle virtuální herectví bez výhrad.
Jak už zaznělo v textu recenze, společně s Phantom Liberty přichází také update na verzi 2.0, který ještě rozšiřuje herní možnosti a dotahuje k lepšímu některé z dílčích prvků. Co se týče přepracování perků, neodmykají výrazné nové herní mechanismy, ale úspěšně prohlubují používání těch stávajících a dodávají pocit většího výsledného efektu. To stejné platí také o zvýšené kapacitě vlastního kyberwaru, který nepřidává novinky, ale zvětšuje záběr použitého chromu. Velkou novinkou jsou honičky aut a možnost z nich aktivně střílet, ať už z kabiny nebo pomocí zbraní, které jsou součástí vozidla. Vše probíhá standardně jako v jiných open-world hrách, podstatné ale je, že honičky jsou nyní zcela legitimní a funkční součástí hry, jak si hráči žádali už v době uvedení. Ruku v ruce s honičkami pak jde samozřejmě i poněkolikáté upravené chování policie, vývojáři se ale tentokrát zaměřili na to, jak hráče zastavit. Po vzoru GTA se nyní bude zvyšovat míra vaší hledanosti s tím, že po dosažení maximálního počtu odznáčků NCPD po vás může vystartovat třeba i jednotka MaxTac. Opět jde o něco, co mohlo být v základní hře, ale aspoň zpětné přidání vítám. Čeho jsem si také všiml, je aktivnější využívání kyberwaru ze strany nepřátel - typicky pouličních band - když už nějaký střet vyvoláte. Umělou inteligenci to neovlivňuje na úrovni pohybu či chování, ale stát proti vyšší výzvě, navíc patrně mírně škálované podle vaší vlastní úrovně, zvyšuje pocit, že se nacházíte ve velmi nebezpečném městě a kdykoliv můžete přijít o život. Celkově tak update 2.0 posiluje celkový dojem, a i pokud už hra zůstane bez dalších větších úprav, konečně vstupuje do prostoru, který jsem před lety očekával.
Také postupné budování napětí a odkrývání důležitých detailů, které všichni kolem vás trousí spíš sporadicky, slouží jako magnet k opakovaným návratům do hry a snaze dojít k třaskavému finále. Škoda jen, že po vzoru základní hry se Phantom Liberty ani nesnaží předstírat, že můžete v průběhu o čemkoliv rozhodnout a k cíli – kde možnosti přináší několik odlišných vyústění – dojdete po velmi jasně definované cestě. Právě přísné navádění, co máte právě udělat, kam jít, s kým si promluvit a koho odpravit, mi trochu překáželo a musel jsem se několikrát naladit zpět na skutečnost, že Cyberpunk 2077 žádné plnohodnotné RPG ve skutečnosti není. Nejde o vyslovený nedostatek či chybu, rád bych ale na několika místech sám rozhodnul, co udělat a ne jen odklikával žluté možnosti v rozhovorech, které posunou celý příběh dál. Samozřejmě se to netýká vlastní hratelnosti, kterou ovlivňuje mnoho prvků, včetně vašeho rozhodnutí, jaké zbraně či možnosti používat, jak přistoupit ke střetům s nepřáteli nebo nakolik využívat kyberware, výsledek v předělových momentech ale bude až na samotný závěr vždycky stejný a vývojáři vás budou mít téměř celou dobu tam, kde vás mít chtějí.
Na druhou stranu to ale pomáhá celkovému tempu a díky tomu působí Phantom Liberty velmi filmově, včetně pasáží s brífinky či plánováním, jak se dostat do střežených budov, případně jak se vetřít na VIP večírek. A i když je většina misí spíše akčního charakteru, právě tyhle povětšinou klidnější či potichu odehrané pasáže fungují jako skvělý závan kreativity a nápaditosti, takže jsem se po dobu 17 hodin, které mi hlavní linka zabrala, vlastně ani nestihl nudit. Ano, narazíte na jednu část, která svou povahou trochu vybočuje z řady a možná tolik neodpovídá rázu Cyberpunku 2077 jako takového, ale ani ta mi nepřišla jako překážka na cestě k velmi dobrému pocitu, který jsem si z příběhu odnesl. Mohu také prozradit, že náznaky vývojářů ohledně možného nového konce celé hry, nebyly liché a počínání ve Phantom Liberty závěr Cyberpunku 2077 může ovlivnit, detaily ale z pochopitelných důvodů opět nechám na případnou debatu po vydání.
Phantom Liberty ale nepřináší jen skvělý příběh a nové postavy, nýbrž celou novou čtvrť, jejíž lákadla můžete využívat během odehrávání příběhu, ale klidně i po něm. Dogtown přitom není žádným malým přílepkem distriktu Pacifica, ale plnohodnotnou čtvrtí s obchody, terminály pro rychlý přesun, zajímavými zákoutími, vedlejšími misemi a hlavně náhodnými eventy. Prvním z nich je možnost krást vytipovaná vozidla pro El Capitána, což sice není nic objevného, ale aspoň něco vyděláte. Druhou náhodnou událost pak spatříte, pokud z místy opravdu velmi zdemolovaných ulic zvednete oči k neutěšené obloze – k zemi padají krabice s výbavou. Po dopadu z nich stoupá červený dým, takže víte, kde se nachází a je jen na vás, zda se za nimi vydáte. Pokud ano, čeká vás nejen nutnost dostat se k airdropu, ale také svést o obsah bedny souboj. Tu s bandou povalečů, tu s vojáky Barghestu a někdy i s velmi dotěrnými roboty. Souboj však probíhá shodně s tím, na co jste zvyklí z původní hry a nepřišlo mi, že by po aplikaci updatu na verzi 2.0 nepřátelé nějak výrazně zmoudřeli. Snaží se uhýbat, snaží se krýt, ale pokud jich není mnoho najednou, většinou pro vás nepředstavují těžký cíl.
To už se ale samozřejmě netýká velkých příběhových bossů, kterých potkáte hned několik a boje s nimi mohou být poměrně obtížné. Zde ale uplatníte nejen zlepšený efekt základních perků, ještě více ovlivňujících například úhyby, sílu zbraní, výpady ze vzduchu nebo třeba možnost odrážet projektily katanou, ale také pro Phantom Liberty exkluzivní strom schopností navázaných na čip ve v vaší hlavě a kyberware, který používáte. Chcete například hned vidět slabá místa protivníků, abyste se na ně mohli zaměřit? Beze všeho. Chcete posílit optickou kamufláž? Zvolte relikvii Nouzová neviditelnost a nepřátelé po její aktivaci ztratí vaší stopu. Těchto vylepšení je k dispozici 9 a odemknout si je můžete pomocí bodů získaných extrahováním dat Militechu, ve výsledku mi ale nepřišly až tak převratné, abych se na ně vysloveně zaměřoval. Jde o další funkční vrstvu, které můžete v kombinaci s kyberwarem využít, pokud by se však jednalo o základní vlastnosti „chromu“, nijak by mě to nepřekvapilo. Rozumím ale snaze vývojářů mít něco extra pro ty, kdo si koupí Phantom Liberty a musím například uznat, že detekci zranitelných míst jsem úspěšně používal po celou dobu.
Phantom Liberty by obstálo jako samostatná hra, a to díky své délce, dynamice, pěkným zvratům i hrstce postav, k nimž si najdete cestu a zapamatujete si je.
I s novými možnostmi, skvělým příběhem, postavami a celou novou čtvrtí ale není rozšíření bez chybičky. Pořád jde o nadstavbu Cyberpunku 2077, takže je stále na místě očekávat nejrůznější glitche a nedokonalosti, které jednak vychází z toho, že jde o opravdu velkou hru a jednak proto, že ne všechno jde uhlídat a problémům předcházet. Co mi v kombinaci s velmi dlouhými dialogy vadilo nejvíc, jsou podivné pauzy v řeči. Nevím, co to způsobuje, ale někdy čekáte i několik dlouhých sekund, než člověk, s nímž vedete rozhovor, pokračuje ve své větě. Někdy se zdá, že už je konec, ale postava jen provádí animaci zapálení cigarety a dlouhých 10-20 sekund se připravuje, aby mohla pokračovat. Neděje se tak vždycky, typicky k tomu dochází jen když mluvíte s někým o samotě, což vzhledem k údernému týmu Solomona Reeda nebývá tak často, ale vždy, když na tenhle neduh došlo, nejde ho ignorovat. O grafických glitchích ani nemluvě, ty ve hře zůstávají i po aplikaci updatu 2.0 a i nadále se postavy různě prolínají přes sebe, zasekávají se například v chůzi k výtahu, případně dochází k vyšinutí herní fyziky a auta létají vzduchem, případně naráží do lidí a překážek. Jednou mi i během hraní kompletně vypadnul zvuk a párkrát se hra poroučela do Windows. Férově ale musím říct, že jsem měl k dispozici nefinální PC verzi, takže některé z těchto poznámek nemusí po vydání platit.
Obecně ale mohu s klidným srdcem potvrdit, že by Phantom Liberty obstálo jako samostatná hra. Díky své délce, dynamice, pěkným zvratům i hrstce postav, k nimž si najdete cestu a zapamatujete si je. Náhodné eventy odehrávající se v Dogtownu pak přidávají na pocitu živosti celého města a plejáda nového vybavení, zbraní i kyberwaru očekávaným způsobem rozšiřuje celý zážitek. Nedokážu posoudit, jestli se o Phantom Liberty bude i v řadách hráčů mluvit jako o tom největším a nejzásadnějším rozšířením pro hru od CD Projektu, ale datadisky pro Zaklínače 3 získaly velmi silný protějšek.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Celkovo by to dalo novy obraz na hru aký je súčasný stav hry po všetkých updatoch + expanzia . Dakujem
Ps: ten patch 2.0 by měl být dostupný hned po půlnoci?
Každopádně hra za 9 bodů to nebyla, tak jsem zvědavý, jestli to s datadiskem bude o takový krok lepší.
Svět byl fantastický, ale buď měli jít cestou akce jako HL2, nebo RPG alias Deus Ex/System shock 2.