16. 8. 2023
Star Trek už navždy zůstane mou vášní číslo 1. V těsném závěsu za ním se ale nachází celá řada dalších fenoménů a světů. Vedle Duny nebo Vetřelce je jednou z mých nejoblíbenějších sci-fi sérií slavná Planeta opic. Mám rád původní román francouzského spisovatele Pierra Boulla, ale bez mučení přiznám, že mým favoritem je filmová série, která vznikala v letech 1968 až 1973. Nejenže se mi líbí i ta pokračování, která už nepatřila k nejlepším, ale jsem takových úchyl, že jsem sledoval i pozdější seriál, respektive televizní filmy. Podobně jako u Star Treku prostě proto, že doplňují prázdná místa na mapě a kánon.
Své první hry se silná značka měla paradoxně dočkat až v době, kdy byly dny její největší slávy dávno pryč.
Remake Tima Burtona z roku 2001 sice není moje srdcovka, ale snesu ho také. Paradoxně rebootovaná série už mě tolik nebavila, i když jí nemohu upřít nesporné kvality. Ale ztratila pro mě něco z naivního kouzla originálu. A možná je to také proto, že ji nedokážu vidět dětskýma očima, jimiž jsem kdysi poprvé sledoval originál. Jinými slovy, mám rád Planetu opic a vždy mě fascinovalo, jak je možné, že takový fenomén pronikl do světa videoher jen relativně málo. Přesto má pár zářezů a právě na ně se podíváme v prvním dílu tohoto nového seriálu.
Planeta opic se podobně jako Star Trek proslavila dávno předtím, než se z videoher stala mainstreamová zábava. Své první hry se tak silná značka měla paradoxně dočkat až v době, kdy byly dny její největší slávy dávno pryč. V roce 1983 vyvíjela společnost 20th Century Fox Videogames titul jednoduše nazvaný Planet of the Apes pro konzoli Atari 2600. Hlavním autorem byl John Marvin, ale před dokončením vývoje Fox opustil. To by nicméně ještě nemuselo znamenat konečnou. Jenže přišel velký videoherní krach ve stejném roce, který je připisován mimo jiné propadáku v podobě další licencované hry E.T. the Extra-Terrestrial. Fox proto později raději rozpustil svou herní divizi a titul, který už existoval ve fázi prototypu a testoval se, nikdy nevyšel. Konec příběhu…
Zdroj: MobyGames
No dobře, to by bylo poněkud stručné a neveselé vyprávění bez patřičně lákavé pointy. Až do roku 2002 se mělo za to, že je projekt ztracený a nic po něm nezbylo. V roce 1999 byl objeven funkční prototyp v krabičce označené kreativním názvem Alligator People, což byl ve skutečnosti název jiné nedokončené hry. Ale herní archeologové to netušili. Sběratelé se původně domnívali, že jde skutečně o hru Alligator People, jelikož chyběla jakákoli dokumentace nebo jednoznačné zmínky o Planetě opic. Ale když se v roce 2002 našla pravá kopie Alligator People, bylo jasné, že v její krabičce se nacházelo něco jiného. Matt Reichert pak vypátral, že jde právě o ztracený prototyp první Planety opic.
To by samo o sobě bylo zajímavé, ale nezůstalo u nedokončené hry. Ujali se jí šikovní lidé z Retrodesign, dokončili a vydali ji pod názvem Revenge of the Apes v roce 2003. Souhlas k tomu dokonce dal původní programátor John Marvin, ale hra se musela přejmenovat kvůli autorským právům. Nová verze se rozrostla o další grafiku i hudbu.
Z hlediska námětu ani hratelnosti nijak nepřekvapí, ale vlastně dává fanouškům přesně to, o co by pravděpodobně stáli. Titul je inspirovaný prvním filmem a hráč se ujme astronauta Taylora, kterého hrál Charlton Heston. S ním se probojuje několika úrovněmi až k soše Svobody, která se stala šokujícím finále. Jinak navštívíme vesnici, jeskyni, lesy i poušť. Narazíme na několik různých druhů lidoopů, z nichž každý představuje jinou míru nebezpečí. A samozřejmě padneme také do zajetí.
Nejlepší na tom pochopitelně je, že tuhle verzi si můžete jednoduše sami vyzkoušet. Očekávání držte na uzdě, pořád se jedná o velmi archaickou hru, která si nezadá s jinými podobnými tituly z té doby. Její jednoduchost do značné míry vysvětluje i to, jak je možné, že objevitelé prototypu nejprve vůbec nepoznali, že se ve skutečnosti jedná o Planetu opic. Hráč pobíhá s postavou relativně prostými generickými levely, vyhýbá se nepřátelům, případně se je snaží zastřelit, nepřijít při tom o život, ani neskončit v žádné pasti. Pokud nemáte čas či chuť zkusit hru osobně, podívejte se alespoň na video.
První oficiálně vydanou hrou podle této série se tak nakonec stala Planet of the Apes z roku 2001. O ní si ale víc povíme zase příště.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Jinak vysoce cením geniální (perkusní) soundtrack původní planety od legendárního Jerryho Goldsmithe. A velmi vřele dokonale zpracovanou publikaci The Making of Planet of the Apes (2018 – Harper Collins Publishers) od J. W. Rinzlera. J. W. Rinzler sloužil více než deset let jako výkonný redaktor ve společnosti Lucasfilm Ltd.