23. 11. 2024
Možná to bude znít trochu troufale, ale dovolím si označit aktuální situaci na poli českého herního dabingu za takovou malou renesanci. Časy i několika desítek dabingů ročně jsou samozřejmě dávno pryč, ovšem zrovna takové Kingdom Come: Deliverance II strčí minimálně rozsahem většinu produkce po roce 2005 hravě do kapsy. A v tuto chvíli se zdá, že to nebude jen rozsahem, ale i kvalitou. Být fanouškem českého dabingu ve hrách vlastně není vůbec snadné a jakékoliv vydání, bez ohledu na formu nebo provedení, je takovým malým svátkem. Dabing pokračování Kingdom Come je ovšem něco, co může korunovat 30letou historii herního dabingu u nás. A že jsem se těch dabingů naposlouchala… O to více mě tento dabing zajímá. Ale dost proslovů, zde jsou mé dojmy.
Na herním MČR v Brně byla hráčům a návštěvníkům hra poprvé k dispozici právě včetně českého dabingu, který si v týdnu odbyl svou premiéru a odpověděl na některé otázky stran hereckého obsazení. Ukázka v rámci streamu mi ovšem nestačila, vydala jsem se tedy pochopitelně do Brna, abych si dabing poslechla přímo ve hře. To je přece jen ve výsledku to hlavní. Musím přiznat, že jsem na cestu vyrážela s obavami, což platilo už o prezentaci hry jako takové v Kutné Hoře. Hra samotná mě už v létě dokázala přesvědčit, že mé obavy nejsou namístě, ale co dabing? Komplexnost hry, interakcí, mechanismů, NPC, reakcí a všeho kolem, včetně samotného příběhu a obsáhlého scénáře jistojistě pro tvůrce dabingu představovala nelehkou výzvu. Dabování her je zrádné a tolik věcí může nesedět a nakonec nezapadnout do sebe jako celek, přičemž takových nástrah je zde nepočítaně. Ale pokud ukázka, kterou jsem si mohla zkusit a poslechnout, je předzvěstí výsledného dabingu, neměla bych mít obavy ani o jeho kvalitu. Už nyní je zřejmé, že tvůrci nic nepodcenili a že jde o pečlivou práci, která má dobře nakročeno a může se z ní vyklubat mnohem více než jen „povedený dabing“.
V Brně vývojáři prezentovali část z úvodu hry, kdy se v lesích na Trosecku Jindřich a Jan Ptáček ukryjí v chajdě u kořenářky Boženy. Tu jsem si mohla vyzkoušet už v Kutné Hoře, ovšem včetně předcházejícího úvodu a části pokračování poté. Zde navíc byla ukázka omezena časovým limitem 20 minut, měla jsem však možnost ji vyzkoušet několikrát, například s jinými dialogovými volbami. Čekalo mě však zklamání, že ani speedrun mi neumožní pokračovat dále, jelikož tam bohužel ukázka končí. Ale přece jen to nakonec nebylo vše, co jsem mohla slyšet, jelikož se mi dostalo možnosti nakrátko okusit již zmiňovanou úvodní pasáž, u níž však nebudu příliš spoilerovat, stejně jako jsem činila ve svých prvních dojmech ze hry. Ta navíc ještě nebyla v češtině zcela dokončená, nemohu tedy posoudit cutscény, ale něco by se našlo. Začnu tedy lesem a tím, co mají možnost vyslechnout všichni, a nepřekvapivě rovnou hlavní postavou. Jaký tedy zatím je český Jindřich ve dvojce?
Hned zkraje musím říct, že navzdory původu dabingu první hry se Richard Wágner coby Jindra osvědčil. Nebyl vždy stoprocentní, v jeho výkonu byly jisté výkyvy, ale na druhou stranu bylo slyšet, jak se v průběhu dlouhého nahrávání zlepšoval a získával zkušenosti. A právě to zde po letech slyšitelně zúročuje. V jedničce si roli osvojil a s postavou se sžil, což mu muselo pomoci naskočit do ještě náročnějšího pokračování. Myslím, že je dobře, že Jindřich opět promlouvá stejným hlasem, nejen kvůli kontinuitě. Wágner je v roli jistější, herecky i technicky, což je zde slyšet i na poměrně malém prostoru. Nutno však říct, že tato konkrétní pasáž zahrnuje cutscénu s akcí, gameplay poté poměrně běžné úkony, ale také tradiční hrátky s různými volbami. Nechybí reakce na předchozí dění, hlad, pokyny v rámci úkolu, bylinkářství alchymii… Není toho nakonec tak málo. Díky tomu lze slyšet hned několik různých poloh, přičemž všechny mi zněly v dané situaci a kontextu přirozeně.
Oproti tomu Jan Ptáček, kterého nově dabuje Robert Hájek, zde mnoho prostoru nemá. Respektive pronese pár replik, ale pak už se od něj ničeho dalšího nedočkáme. Je to škoda, navíc si myslím, že se mezi hráči tak nebude příliš řešit vhodnost nového obsazení, ale spíše skutečnost, že došlo ke změně a na rozdíl od Wágnera se Artur Komňacký nevrátil. Ptáček ovšem více mluví v úvodu, kde jsem se ani já prvně neubránila myšlence, že to je poměrně nezvyk, ale po prvních několika replikách jsem musela uznat, že jde o typově přesné obsazení. Hájek dokáže ve svém hlase skloubit jistou panovačnost a ironii, ale i jednání šlechtice, a sedí nejen k povaze postavy, ale i jejímu vzhledu. Navíc nemám u tak zkušeného dabéra obavu o techniku nebo vypjaté situace. Za mě zdařilá volba a těším se, až uslyšíme více.
Stará kořenářka Božena pro mě byla překvapením, jelikož jsem si u ní původně představovala o něco starší dabérku, právě s ohledem na zpracování postavy. Volba Zuzany Hykyšové mě tak kvůli jejímu věku nejprve lehce zarazila, ale nakonec se mi opět jeví jako typově dobrá volba. S Boženou jsem koneckonců strávila nejvíce času i rozprav, měla jsem tedy možnost si ji dobře poslechnout. Hrubost v hlase ve výsledku sedne ke stáří postavy, navíc Hykyšová do svého projevu dostala dostatek dobrosrdečnosti i ráznosti. Zní dobře v cutscéně i dialozích s Jindrou, přičemž je nutné podotknout, že rozhovory nepůsobí „odděleně“.
Repliky na sebe přirozeně navazují a nedochází k pocitu, že herci neměli jasno, o čem mluví a s kým. To je právě věc, které jsem se nejvíce obávala. Samozřejmě nemohu já základě jedné postavy soudit interakce s mnoha dalšími napříč celou hrou, ale je to dobré znamení. Podobně jsem to navíc vnímala i u setkání s pobudy, které bylo o něco vyhrocenější. Tento dialog jsem vyzkoušela hned několikrát, s různými volbami i včetně boje, a zdá se, že i běžné reakce NPC budou v češtině působit dobře. Otázkou pak zůstává, jak je řešen původní anglický dabing, například co se týče rozdělení postav mezi herce. Jedničce jsem vytýkala opakování hlasů, což je zrovna něco, co čeština držící se originálu nemůže ovlivnit. Ale to jsem zatím nemohla posoudit.
Víc mě o tom opět přesvědčil úvod hry, který nás bere přímo do boje, který i v češtině působí věrně a živě. Vojáci vydávají rozkazy, někteří zároveň hysterčí, bojují, umírají a tak dále. Zde jsem například mezi vojáky zaslechla hlas Ernesto Čekana, který je vyloženě vhodným typem pro takové postavy a reakce. V bitevní vřavě ovšem zaznívalo i spoustu dalších hlasů, které jsem si nedokázala identifikovat, ale ani jeden nezněl „mimo“, respektive jako by nezapadal do situace. Další obava tedy prozatím zmírněna.
Obsazení pak celkově působí už z těchto ukázek barevně, přičemž zde je i řada nepříliš povědomých hlasů. Ne všichni herci jsou automaticky dobří dabéři, navíc je dabing her natolik specifickým, že ani ne všichni dabéři hry zvládají dabovat. Zdejší bohaté obsazení podle všeho kombinuje zkušené herní dabéry s nováčky, kteří ovšem nijak nevyčnívají, což je pro celkový dojem velice obohacující. To platí například i o společnících, kteří s Jindrou a Ptáčkem vyrazili na cestu, stejně tak o lidech, které na výpravě potkají, ale zde už nechci z pochopitelných důvodů zacházet do detailů. Celkově však ve svých poznámkách z akce a hraní nenacházím žádná vyloženě negativa.
Co k tomu dodat? Stále se můžou objevit nesrovnalosti, nevyvážené výkony a výkyvy v kvalitě nebo vyloženě chyby. A už předem počítám s tím, že ne vždy se dočkáme dokonalého synchronu, ale zatím se nezdá, že by šlo o něco zásadního. Navíc jsme byli upozorňováni, že ne všude je dabing finální nebo sesazen. Rovněž se hodí zmínit, že jde o starou ukázku prezentovanou hráčům z celého světa, nemohlo být tedy cílem vybrat zrovna část, kde zní dabing nejlépe. V každém případě už jen tento kus dabingu ukázal, že by mohl být výsledek skutečně výjimečným. Příjemné rovněž bylo, že jsem nezaznamenala žádné nesrovnalosti ve zvuku jako takovém, vše zkrátka zapadalo do sebe.
Pokud bude i zbytek dabingu takový, věřím, že by se mohl zařadit mezi ty nejlepší dabingové počiny, které u nás kdy vyšly. Minimálně to bude největší dabing v historii, ale myslím, že se může dočkat podstatně většího uznání.
Mazicek napsal: Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
