Společnost Embracer Group už v červnu oznámila, že celá skupina projde masivní restrukturalizací, na jejímž konci má být dramatické zeštíhlení za účelem nutných úspor. Postupně pak začaly změny ve společnosti dopadat na jednotlivá studia, jak jsme vás na Vortexu podrobně upozorňovali a vše bude i nadále pokračovat až do března příštího roku, kdy by mělo přijít vyhodnocení a ukončení (první?) vlny propouštění a zavírání studií. O celé záležitosti teď navíc mluvil ředitel strategického a plánovacího oddělení Embraceru Phil Rogers s redaktory Games Industry a vyjádřil se nejen k nesnadnému ukončování pracovních poměrů, ale nechal nahlédnout také na výši dluhu a způsobu jeho postupného umořování.
„The people cost is significant, and we have to handle that always with that respect and integrity“
Embracer Group’s Phil Rogers discusses the restructure, the 900+ layoffs, and what happens nexthttps://t.co/IZBKrAmMK1
— GamesIndustry (@GIBiz) November 23, 2023
V první řadě je nutné připomenout, že Embracer v polovině listopadu oznámil, že o místo přišlo už přes 900 lidí, což je obrovský zásah, ale podle Rogerse nutný právě proto, aby mohla společnost souboj s dluhem vyhrát. „Sledovat takhle dramatickou redukci zaměstnanců je bolestivý proces, ale víme, že jde o nezbytnou věc, abychom dosáhli stanovených cílů. Obecně jde všechno podle plánu a pokračujeme,“ uvedl Rogers. Plán, o kterém mluví, se samozřejmě pojí se snížením zmiňovaného dluhu, který na začátku činil 1,5 miliardy s tím, že v podstatě obratem se jej podařilo snížit o 100 tisíc dolarů. Rogers nicméně uvedl, že do konce aktuálního finančního období, tedy do konce března 2024, zredukují dluh o 757 milionů dolarů.
Rogers dále mluvil o nutnosti zredukovat náklady na vývoj her, což s sebou nepřináší jen zmiňované zavírání studií a propouštění lidí, ale také rušení samotných titulů. Dlouhé roky se psalo o tom, kolik desítek a stovek her má celá společnost ve vývoji, to se však výhledově změní. Ačkoliv to podle Rogerse přineslo mnoho pozitiv – například i na úrovni hledání toho nejvhodnějšího uplatnění pro konkrétní zaměstnance, kteří si mohli vybírat z celé plejády možných projektů – vývoj takového množství her stojí příliš mnoho financí a i skrze zúžení portfolia dojde k najití úspor. „Nejdříve se zaměříme na hodnoty pro celou oblast zábavního odvětví, hra musí být zábavná,“ mluví o jednom z kritérií Rogers a dodává, že osobně není fanouškem strategie zahrnující menší množství velkých her. „Velké hry nemusí být zákonitě zábavné,“ říká a přidává příklad, jak lze pracovat s velkým AAA studiem, které se však pustí do vývoje menšího spin-offu své hlavní značky. Řeč je o Crystal Dynamics a jejich přístupu ke hře Lara Croft: The Temple of Osiris, což ale bohužel naznačuje, že i vznikající Tomb Raider – nyní již právě pod křídly Embraceru – skutečně nemusí být nic velkého a v kontextu série plnohodnotného.
Rogers by si dle svých slov přál, aby se do diskuze nad ambicemi jednotlivých titulů a jejich šancemi na úspěch zapojili jednotliví vývojáři napříč dílčími studii Embraceru.
Pak Rogers samozřejmě přidal i faktor nákladů a s ním spojenou otázku příjmů či potenciálu vydělat nějaké peníze. To je přirozeně hlavní motivací v jakémkoliv podnikání a Embracer do svých předpovědí, úvah a kalkulací hodlá zahrnout celou řadu vlivů. Rogers mluví například o žánrech a jejich popularitě, obecných trendech nebo třeba jen možnosti, jak žánrově některé tituly či série posouvat, i to pak bude kladeno na misky vah a posuzováno jako další faktor pro zachování hry, resp. studia. Tohle vyhodnocování by pak mělo pomoci i při vysvětlování, proč se Embracer k danému týmu či jejich titulu postavil právě tak, jak se postavil a Rogers by si dle svých slov přál, aby se do diskuze nad ambicemi jednotlivých titulů a jejich šancemi na úspěch zapojili jednotliví vývojáři napříč dílčími studii Embraceru. Neustále se ale nabízí otázka, proč Embracer tlačil tak moc na akvizice a nafukování svého portfolia, když byla pozice tak křehká a veškerou restrukturalizaci odstartovalo selhání investice ve výši 2 miliard dolarů?
Podle Rogerse šlo společnosti o najití místa na mapě herního odvětví, což se mělo podařit, ale součástí úspěchu a přežití je i schopnost přizpůsobit se všem silným vlivům, což nyní Embracer činí. Kolik to ještě bude vyžadovat propuštěných lidí a uzavřených studií, však Rogers neodpovídá a odkazuje na budoucí čtvrtletní zprávy, v nichž budou všechna čísla uvedena. I na konci této zprávy připomínáme, že pod střechu Embraceru patří i řada českých a slovenských studií, jako Ashborne Games, Warhorse Studios, podpůrný tým z Olomouce nebo slovenští Nine Rock Games. O dopadu restrukturalizace na tyto týmy zatím žádné informace nemáme.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
1. Embracer až příliš spoléhal na tu investici 2 MLD USD
2. Studia, která Embracer vlastní prostě neprodukují buď dost rychle nebo dost kvalitně na to, aby se ty investice vyplatily a jsem si celkem jistý, že jediné co rozhoduje o úspěchu a neúspěchu každého studia při velikosti Embraceru je Excelovská tabulka, kde je buď daný řádek zelený nebo červený
Je otázkou co bylo dříve. Neschopnost Embraceru počítat nebo neschopnost studií dělat kvalitní produkty? Z vlastní zkušenosti (něco o akvizicích a jejich implementaci do existující struktury vím) bych si vsadil na to, že chyba byla na stranách těch studií, která asi ne vždy říkala pravdu (tak to prostě u akvizicí chodí) a Embracer je prostě málo prověřil. Jenže zatímco pro Embracer ta situace má snadné řešení v tom vše seškrtat tak pro ta studia to má samozřejmě dopad často existenční.
Vinit tedy Embracere, že ta studia koupil je nesmysl. Na všechny ty situace je dobré se podívat bez emocí a s odstupem a je nutné pochopit, že takhle prostě svět velkých peněz, akvizicí a investic funguje.
Pro příklady do jiných oborů nemusíme chodit daleko. Právě v těchto dnech končí výroba jednoho z tradičních českých produktů – Znojemské okurky. Majitel, norská firma Orkla, už v březnu rozhodla o uzavření obou výrobních závodů v ČR a Znojemské okurky se tak na konci roku definitivně přestanou vyrábět.
No Embracer nehospodařil zrovna ukázkovým způsobem, když jen za tři roky skoupil spoustu společností. Jestli investoři z SA nabyli dojmu, že by strčili prachy do bezedné jámy, tak včas vycouvali.
„Bylo to rozhodnutí těch jednotlivých studií a asi k tomu obvykle byly nějaké důvody přinejmenším tedy touha po penězích pro vlastníky těch koupených studií.“
Mezi těmi finančně motivovanými jsou mj. i bývalí vlastníci Warhorse. Mimochodem je to už za chvíli šest let, co vydali své jediné dílo. Aby nakonec nebylo poslední. Mrzet by je to ovšem nemuselo, když si koneckonců i tak přišli na své.