Stane se z The Outer Worlds skutečný Fallout?

Rozebírat případ jménem Fallout 76 už není potřeba. Pokus Bethesdy o multiplayerové zpracování tradiční příběhové postapokalyptické akce jednoduše nevyšel a bude ještě nějakou chvíli trvat, než se podaří vývojářům všechno opravit. Netvrdíme, že je tím osud hry automaticky zpečetěn, ale chyby už byly napáchány a tolerance z řad hráčů pozvolna vyprchá. Naštěstí tu ale není pouze Bethesda, a jak už bývá zvykem, z konkurenčních bojůvek jednotlivých studií zpravidla vytěží nejvíc hráči. A pokud v sobě jen těžce klidníte rozbouřené vlny emocí po vydání Falloutu 76, měli byste se začít těšit na The Outer Worlds. Název vám pravděpodobně nic neřekne, zvlášť, pokud jste nesledovali udílení cen The Game Awards, kde byla hra oznámena, ale sledujte dál, tahle hra totiž může být tím, na co fanoušci Falloutu čekali dlouhé roky.

Skvělé zázemí pro skvělé hry

Už jen fakt, že za vývojem The Outer Worlds stojí studio Obsidian, dává fanouškům poctivých RPG naději. Bavíme se totiž o tvůrcích her jako Knights of the Old Republic II, Pillars of Eternity, Neverwinter Nights 2 ale hlavně o studiu, které stálo za vynikajícím Fallout: New Vegas. I díky tomu zaznívaly z řad hráčů neustálé dotazy, zda Bethesda někdy svěří Obsidianu další Fallout, jenže když se tak dlouhé roky nedělo, studio se rozhodlo převzít iniciativu. K vytvoření tak ambiciózního projektu přitom má ty nejlepší předpoklady – nejsou to totiž pouze zkušenosti z vývoje zmiňovaných her, ale také trojice autorů původních dílů Falloutu, jmenovitě Feargus Urquhart, Tim Cain a Leonard Boyarsky, kteří tvoří hlavní osu celého vývoje The Outer Worlds. Jen pro kontext dodáváme, že Urquhart byl jedním z několika designérů Falloutu 1 a 2, Cain hlavním programátorem a Boyarsky art-directorem. A i když se často opakuje, že výsledek je převážně týmovou prací, tahle jména hovoří sama za sebe.

Víme o vás!

Ačkoliv vývojáři z Obsidianu začali pracovat na The Outer Worlds mnohem dřív, než byl světu představen Fallout 76, rozhodně se nezdráhají využít aktuální situace. V prvním traileru se proto objevuje slogan: "Try not to break it", což by měla být reakce na akronym betatestu Falloutu 76, který zněl "Break-it Early Test Application". Od fanoušků na Redditu sklidili lidé z Obsidianu potlesk.

Teď už ale k tomu, co nás v téhle hře čeká a informace můžeme čerpat nejen z pěkného úvodního traileru, ale také z gameplay sekvencí, které uvolnili tvůrci krátce po odhalení hry. Začněme však tím, co zaujalo hráče nejvíc, když sledovali noční přenos The Game Awards – je to samozřejmě vizuální styl, který jednak potvrzuje, že Obsidian tvoří velkou a po všech směrech plnohodnotnou hru a jednak se snad ani nesnaží skrývat, kdo že na ni pracuje. Fakt, že hra není zatížená dopadem nukleární války, z ní činí na pohled čistší záležitost, která si ale zachovává prvky retrofuturismu, dokreslovaného příjemným hudebním doprovodem. Tohle prostředí se stane kulisou pro příběh, zasazený do alternativní budoucnosti, v níž obyvatelé planety Země už přes sto let úspěšně kolonizují okolní planety a asi vás nepřekvapí, že se na některé z nich vydáme.

Na okraj vesmíru!

Konkrétně bychom se měli přesunout do vzdálené kolonie Halcyon, kterou tvoří dvě planety. Terra 1 je pro člověka takřka neobyvatelná, vzhledem k tomu, že si ji za svůj domov vybrala obří monstra. Terra 2 je naproti tomu místem, kde člověk prosperuje, což dokazují nejen rozsáhlá osídlení, ale také rozvinutá ekonomika a podhoubí pro nejrůznější konflikty. Do nich vstoupí hráč s posádkou své lodi a začne pozvolna odmotávat příběh o zlých korporacích a důvodech, proč museli lidé opustit svou rodnou planetu. Nutno přiznat, že zápletka příběhu nepůsobí bůhvíjak originálně, dobrá RPG ale přeci jen dělá spíše to, jak se zápletka následně rozvíjí a co všechno smí hráč dělat. V tomhle ohledu čekejte to nejpropracovanější, vzhledem k tomu, jak „ukecané“ bylo třeba Pillars of Eternity. Právě dialogy se tak staly hlavním lákadlem během zmiňovaných gameplay seancí s herními novináři a je nač se těšit.

Jednotlivé dialogové volby s sebou přináší mnoho krátkodobých i dlouhodobých následků, s nimiž se budete muset potýkat a ani zdaleka všechno nezůstane na vás. Členové posádky, s nimiž budete přicházet do styku takřka neustále, by měli mít svůj vlastní rozum i motivace a právě během rozhovorů otevírat cestu dál tím nejpřirozenějším způsobem. Stačí zmínka, které se někdo chytne, a je na světě další větev příběhu, kterou můžete i nemusíte plnit. Vývojáři navíc slibují, že během dialogů bude k dispozici i „hloupá“ odpověď, po které některý ze spolubojovníků vystoupí z řady, převezme velení a quest posune dál bez vašeho dalšího přičinění. Že hrozí nějaký průšvih nebo výsledek, který vám nebude po chuti, už je nutné riziko, do kterého při kontaktu s ostatními lidmi musíte nutně vstoupit. A upřímně, není se na tomto místě třeba obávat, že by vývojáři přeháněli – pokud něco skutečně umí, pak to jsou právě dialogy, proto věříme slibům, že budete moci lhát, přehánět, zrazovat a vůbec dělat, co se vám zamane.

Hrdinou jakkoliv

Zajímavě se také tváří specifika vývoje charakteru hlavního hrdiny – počítá se například s tím, že pokud budete opakovaně vystaveni nějaké situaci, například napadení konkrétním druhem nepřátel, zeptá se vás hra, zda si na něj chcete vypěstovat fóbii. Samozřejmě to na první pohled vypadá trochu zvláštně, ale kromě určitého debuffu schopností při souboji vzroste i šance, že další potyčce díky větší ostražitosti předejdete. Takových věcí přitom může být opravdu hodně a napříč dostupnými informacemi se v souvislosti s fóbiemi mluví třeba o tmě, vodě, výškách nebo ohni. Pokud se následně dostanete kvůli všem strachům do svízelné situace, pořád tu budete mít už zmiňované parťáky z posádky, kteří vás budou moci doprovázet ve dvojici. Zbytek se bude vždy pohybovat na lodi a žít si vlastním životem za doprovodu palubní umělé inteligence ADA. Kromě fóbií ale přijde ke slovu i tradičnější pojetí, kdy budete jednoduše rozdělovat získané skill pointy do několika větví. Lákadlem jsou ovšem předělové perky, které se budou odemykat vždy po dvaceti úrovních v konkrétní schopnosti, takže budete motivováni skutečně se vydat cestou konkrétní specializace, namísto tvoření univerzálního multi-hrdiny.

Stačí zmínka, které se někdo chytne, a je na světě další větev příběhu, kterou můžete i nemusíte plnit.

Jediná oblast, kolem které momentálně panují určité obavy, je vlastní akce. Například podle Gamespotu to vypadá, že výsledek boje nebude až tak záviset na tom, jak se vám v něm bude dařit střílet, ale koho přesně si s sebou vezmete. V momentálním stádiu rozpracovanosti navíc The Outer Worlds nepůsobí během bojů přesvědčivě, ani co se animací týče a vidět je to i v momentech, kdy si hru zpomalíte, abyste mohli pečlivěji zaměřit konkrétní část těla nepřítele. Ano, pořád se bavíme o duchovním nástupci Falloutu, jen s tím rozdílem, že se systém z pochopitelných důvodů nejmenuje V.A.T.S a údajně nezobrazuje procentuální úspěšnost zranění. A samozřejmě platí i to, že se k soubojům budete moci postavit dle vlastní libovůle – nikdo vám nebude diktovat, jestli na tomhle konkrétním místě musíte hrát stealthově, nebo ne.

Tohle není hra od Microsoftu

Sympatické rovněž je, že se hra nebere příliš vážně a humor, obzvlášť ten černý, by měl být nedílnou esencí celého zážitku. Odlehčenost si mohou vývojáři dovolit, zkušeností posbírali za dlouhé roky dost a dost, jen musí počítat s tím, že humor je velmi individuální záležitostí a trefit tu pravou míru bývá občas problém. Ani tak se ale o budoucnost tohoto projektu neobáváme – The Outer Worlds působí svěže a pro vývojáře je rozhodně plus, že trefili i načasování, aniž by samozřejmě dopředu tušili, co se bude na poli postapokalyptických her v letošním roce dít. A v závěru ještě jedno ujištění – bez ohledu na nedávnou akvizici Obisidanu společností Microsoft, The Outer Worlds se v příštím roce chystá vedle Xboxu One a PC také na PlayStation 4.